4 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26 328,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 328,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,90% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 058 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26 328,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,90% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 20 000 Kč, přičemž kontokorentní úvěr byl žalovanému zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se dále zavázal splácet bance úvěr tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na tomto běžném účtu. Mezi [anonymizováno] a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 19,90% p.a. a žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze smlouvy banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 11. 05. 2018 zesplatnila a vzniklo jí oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Ke dni zesplatnění, tj. 11. 05. 2018, činila dlužná částka na jistině 20 377,82 Kč, když současně banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, ta byla sjednána ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem dne 15. 01. 2019 postoupena žalobci, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce proto nadále žádá úhradu úroku z úvěru ve výši 19,90% p.a. z dlužné jistiny úvěru 20 377,82 Kč od 12. 05. 2018 do zaplacení, dále zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru 20 377,82 Kč, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 sb., a to od 12. 05. 2018 do zaplacení a rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 950,32 Kč ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru 20 377,82 Kč od 12. 05. 2018 do 27. 02. 2019.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne 14. 12. 2021 bylo vedeno v nepřítomnosti žalovaného.

3. Výpisem z účtu, výpisem z databáze Solus, kreditním reportem, bilancí a protokolem o ověření úvěruschopnosti bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce [anonymizována dvě slova] prověřoval úvěruschopnost žalovaného, zhodnotil informace od něj, nahlédl do veřejných registrů, měl k dispozici výpis z účtu žalovaného za měsíc říjen 2017 s přijatou mzdou 19 294 Kč, žalovaný byl vyučen, byl svobodný s výdaji na bydlení 6 517 Kč měsíčně, dalšími výdaji 3 000 Kč měsíčně, konstatována celková pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 98,88 %, byl bez splátkového zatížení.

4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou se seznamem pohledávek, podacím arch, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení, podmínkami, výpisy z účtu, pojistnými podmínkami, zesplatňující výzvou, rámcovou smlouvou, podacím lístkem, návrhem smlouvy o kontokorentu, akceptací návrhu, předžalobní výzvou, produktovými podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na jejím základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 20 000 Kč, ten byl žalovanému zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Mezi účastníky smlouvy bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 19,90% ročně, žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků, RPSN v % činí 21.82, pro případ porušení závazků klienta byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je klient v prodlení, právní předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnil a ke dni zesplatnění, tj. [datum], činila dlužná částka na jistině 20 377,82 Kč, dne 21. 01. 2019 byla pak pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem dne 15. 01. 2019 postoupena žalobci, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

5. Tvrzení žalobce, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, nebylo žalovaným nijak rozporováno.

6. Po provedeném dokazování soud došel k tomuto skutkovému závěru:

7. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na jejím základě poskytl žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 20 000 Kč, ten byl zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu, mezi účastníky smlouvy bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků a úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 19,90% ročně, žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků, RPSN v % činilo 21.82, pro případ porušení závazků klienta byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je klient v prodlení, právní předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnil a ke dni zesplatnění, tj. [datum], činila dlužná částka na jistině 20 377,82 Kč, dne 21. 01. 2019 byla pak pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem dne 15. 01. 2019 postoupena žalobci, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce [anonymizována dvě slova] prověřoval řádně úvěruschopnost žalovaného.

8. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

13. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v podobě kontokorentu, před jeho poskytnutím přitom řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného tento úvěr splácet, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným platně vznikla smlouva o úvěru, žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, právní předchůdce žalobce pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnil a ke dni zesplatnění, tj. [datum], činila dlužná částka na jistině 20 377,82 Kč, přičemž mezi účastníky smlouvy o kontokorentu bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků a úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 19,90% ročně, pro případ porušení závazků klienta byla sjednána i přiměřená smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je klient v prodlení. Žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. Důvodný je požadavek žalobce, který je ve věci aktivně legitimován na základě postoupení pohledávky, na zaplacení částky ve výši 26 328,14 Kč (20 377,82 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 950,32 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 19,90% ročně z částky 20 377,82 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, když úroky z prodlení jsou podle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 058 Kč Náklady řízení byly přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb. - odměna advokáta dle § 11 odst.1 ve výši 2 180 Kč/úkon – tedy 5 x 2 180 Kč za úkony právní služby – převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, podání soudu dne 21. 9. 2021, účast u jednání soudu dne 14. 12. 2021, paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. 5 x 300 Kč, tedy 1 500 Kč, dále DPH ve výši 21 %, tj. 2 604 Kč + zaplacený soudní poplatek ve výši 1 054 Kč O platebním místě náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s.ř.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., když neshledal důvody k přivolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší.