4 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 15 788,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 840,01 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 229,73 Kč a částku ve výši 2 718,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 069,74 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 117,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 550,11 Kč, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 26. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 15 788,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, s tím, že pohledávky z této smlouvy byly postoupeny právním předchůdcem na žalobce. Předmětem řízení je nesplacená jistina úvěru ve výši 13 069,74 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 439,52 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 600 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 600,46 Kč, inkasní poplatek ve výši 2 314,29 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 595,8 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 117,19 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 718,51 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k nařízenému jednání dne 3. 12. 2024 se nedostavila. Žalobce se z neúčasti na jednání omluvil.

3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, s předpisem splátek bylo prokázáno, že smlouva byla podepsána dne , datum, právním předchůdcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Obsahem smlouvy byl závazek právního předchůdce poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tyto prostředky vrátit ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč, celkem tedy částku 37 184 Kč, přičemž roční zápůjční úroková sazba činila 15 % a RPSN bylo vyčísleno na 272,44 %. Splatnost splátek byla sjednána tak, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná rovněž ve smlouvě potvrdila, že poskytnutou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti.

4. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že je datována , datum, a podepsána žalovanou, která požádala právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na 14 měsíců, přičemž uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě do 26 let, bydlí u rodičů, má , Anonymizováno, vzdělání, nemá žádné dluhy, je na mateřské/rodičovské dovolené, její trvalý pobyt je na adrese , Adresa žalované, , adresa výběru pak na adrese , adresa, , její celkové měsíční příjmy činí , částka, , své náklady odhadla na 3000 Kč měsíčně na dopravu, jídlo a osobní náklady a bydlení, jiné výdaje neuvedla, jako použitelný příjem žalované je v žádosti uvedena částka 7 630 Kč. V žádosti je uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni k ověření příjmů jiný doklad – složenky.

5. Ze složenek za měsíce prosinec 2021 a leden 2022 bylo prokázáno, že žalovaná pobírala na adrese , adresa, částku ve výši , částka, celkem na rodičovském příspěvku a přídavku na dítě.

6. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení, přílohou ke smlouvě o postoupení, oznámením o postoupení, podacím archem, potvrzením o úhradě bylo prokázáno, že z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024, když v seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, , žalobce uhradil kupní cenu za portfolio.

7. Předžalobní výzvou a podacím archem bylo prokázáno, že žalobce odeslal prostřednictvím České pošty s. p. žalované výzvu k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem.

8. Soud neučinil žádné skutkové zjištění z výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky jako nadbytečné a z předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, neboť vzhledem k níže uvedenému závěru o neplatnosti uzavírané smlouvy je splnění informační povinnosti stran náležitostí smlouvy vůči spotřebiteli bezpředmětné.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na 14 měsíců, uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě do 26 let, bydlí u rodičů, má , Anonymizováno, vzdělání, nemá žádné dluhy, je na mateřské/rodičovské dovolené, její trvalý pobyt je na adrese , Adresa žalované, , adresa výběru pak na adrese , adresa, , její celkové měsíční příjmy činí , částka, , své náklady odhadla na 3 000 Kč měsíčně na dopravu, jídlo a osobní náklady a bydlení, jiné výdaje neuvedla, jako použitelný příjem žalované je v žádosti uvedena částka 7 630 Kč. V žádosti je uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni k ověření příjmů jiný doklad – složenky. Téhož dne právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejím obsahem byl závazek právního předchůdce poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč, celkem tedy částku 37 184 Kč, přičemž roční zápůjční úroková sazba činila 15 % a RPSN bylo vyčísleno na 272,44 %. Splatnost splátek byla sjednána tak, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná rovněž ve smlouvě potvrdila, že poskytnutou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024, když v seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, , žalobce uhradil kupní cenu za portfolio. Žalobce odeslal prostřednictvím České pošty s. p. žalované výzvu k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

11. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

12. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Právní předchůdce podle soudu zcela rezignoval na ověření výdajů žalované, spokojil se s jejím prohlášením, zcela neodpovídajícím nákladům svobodné matky na rodičovské dovolené, nijak se nezabýval zejména ověřením nákladů na bydlení, které představují zpravidla stálou a významnou položku rodinného rozpočtu, právní předchůdce se zřejmě spokojil s prohlášením žalované o bydlení u rodičů a nezkoumal dále, zda a jaké náklady jsou s takovým bydlením spojeny, a to ani za situace, kdy žalovaná uvedla odlišnou adresu výběru jednotlivých splátek úvěru od adresy svého trvalého bydliště. Za těchto okolnosti měl právní předchůdce zjišťovat, jakým způsobem skutečně řeší žalovaná své bytové potřeby. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.“ Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluvených poplatcích a smluvní pokutě.

23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč a žalovaná uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 14 159,99 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu 5 840,01 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce a dosud neuhrazenou jistinu je povinna vydat žalobci podle § 87 odst. 1 z. s. ú. v době přiměřené jejím možnostem.

24. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná právě jen co do nároku na zaplacení částky ve výši 5 840,01 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované nejsou vedena další řízení o zaplacení peněžitých částek, s ohledem na to stanovil soud žalované k úhradě dluhu lhůtu 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 zákona o. s. ř..

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

26. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly, zejména s přihlédnutím k nízké výši přisouzené částky, shledány důvody.