4 C 19/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 13 386,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 614 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 772,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 450,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 076,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 386,23 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 386,23 Kč od , datum, do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 386,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 450,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 076,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 386,23 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 386,23 Kč od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, . Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Soud vyzval dále dne , datum, žalobce, nechť doplní tvrzení, jakým způsobem a jaké získal věřitel informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaný doložil, jaké předložil doklady.

3. Žalobce se k výzvě soudu písemně vyjádřil na čl. 15 tak, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 22 000 Kč, právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, přičemž poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Po vyhodnocení získaných informací, byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy na dobu určitou , datum, . , datum, , ze dvou výplatních pásek za měsíce březen a duben 2019, současně ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. žalovaný uvedl, že je zaměstnán na DPČ u zaměstnavatele , jméno FO, na pozici speciální stavební činnosti, jeho měsíční příjem činí částku ve výši 16 400 Kč, žije s rodiči, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobce neměl pak důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil. Stejně tak se nedostavil řádně předvolaný žalobce ani jeho zástupce, svou nepřítomnost u jednání žalobce omluvil. Soud tak jednal ve dnech , datum, a , datum, v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.

6. Smlouvou o postoupení, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, podacím lístkem bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, v oznámení byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10ti dnů od doručení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

7. Zákaznickou kartou k žádosti ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný uvedl právnímu předchůdci žalobce, že žije s rodiči, je svobodný, je zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, na pozici speciální stavební činnosti, jeho příjem činí 16 400 Kč, výdaje má interní splátky 3 402 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč, pracovní poměr je na dobu určitou jednoho roku, předloženy byly dvě výplatní pásky.

8. Dohodou o provedení práce a výplatnicemi za měsíce březen a duben 2019 bylo prokázáno, že , jméno FO, jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne , datum, dohodu o provedení práce – pomocné stavební práce v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok, žalovaný za měsíc březen 2019 odpracoval 160 hodin za mzdu 16 000 Kč, dále žalovaný za měsíc duben 2019 odpracoval 168 hodin za mzdu 16 800 Kč.

9. Smlouvou o zápůjčce zelená v hotovosti bylo prokázáno, že dne , datum, právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali uvedenou listinu, ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši celkem 21 446 Kč , který je tvořen úrokem ve výši 5 392 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 10 004 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 6 050 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaný měl úvěr splácet 18 splátkami po 2 543 Kč s tím, že poslední splátka je stanovena na 2 537 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště a ve smlouvě je uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Zápůjčkou byla částečně refinancována zápůjčka č. , hodnota, ve výši 3 981 Kč. Vyplacení úvěru v hotovosti ve výši 18 019 Kč žalovaný nijak nerozporoval.

10. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 21 358 Kč.

11. Z předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020–97 soud neučinil žádná skutková zjištění.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu:

13. Žalovaný požádal právního předchůdce žalobce , právnická osoba, o úvěr dne , datum, , v zákaznické kartě uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, je zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, na pozici speciální stavební činnosti, jeho příjem činí 16 400 Kč, výdaje má interní splátky 3 402 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč, pracovní poměr je na dobu určitou jednoho roku, předloženy byly dvě výplatní pásky a dohoda. , jméno FO, jako zaměstnavatel a žalovaný uzavřeli , datum, dohodu o provedení práce a výplatnicemi v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok, žalovaný za měsíc březen 2019 odpracoval 160 hodin za mzdu 16 000 Kč, dále žalovaný za měsíc duben 2019 odpracoval 168 hodin za mzdu 16 800 Kč. Dne , datum, právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce číslo, tel. číslo, , ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22 000 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu se sjednaným celkovým poplatkem ve výši celkem 21 446 Kč, sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaný měl úvěr splácet 18 splátkami po 2 543 Kč. Zápůjčkou byla částečně refinancována zápůjčka č. , hodnota, ve výši 3 981 Kč. Částka ve výši 18 019 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, žalovaný uhradil na úvěr celkem částku ve výši 21 358 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovaným včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, v oznámení byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10ti dnů od doručení, žalobce před podáním žaloby dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.

14. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen23. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Soud dospěl k následujícímu posouzení:

28. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky podle ustanovení § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smluv vystupoval jako spotřebitel, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel, strany smlouvy ostatně na z. s. ú. výslovně odkázaly. S ohledem na doložený proces ověřování úvěruschopnosti je zjevné, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce měl k dispozici dvě výplatnice, dohodu o provedení práce, nicméně zřejmě opomněl, že dohoda o provedení práce byla sjednána v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok, žalovaný za měsíc březen 2019 odpracoval 160 hodin a za měsíc duben 2019 odpracoval 168 hodin, tím byla sjednaná dohoda vyčerpána, dále se nijak nezabýval výdajovou stránkou žalovaného, žalovaný tak zjevně nebyl podle soudu úvěruschopný a právní předchůdce žalobce toto nezjistil, opomenul – řádně neprověřil. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatné dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému ze smlouvy částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný uhradil částku celkem 21 358 Kč. Žalovaný se tak obohatil na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 614 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. Ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. pak stanoví samostatně splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatně ujednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, jedná se o speciální úpravu splatnosti k obecné právní úpravě dle o. z., splatnost nastává až rozhodnutím soudu o povinnosti spotřebitele vrátit poskytnuté plnění. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023. Ustanovení § 87 ZSÚ upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Až do rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného plnit tak žalovaný nebyl v prodlení, žalobci proto nemůže náležet právo na úrok z prodlení ani náhrada na náklady na vymáhání pohledávky, když vymáhání nesplatné pohledávky nelze považovat za jakkoliv přičitatelné žalovanému. Soud tak veškeré nároky mimo nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 614 Kč zamítl. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit ve lhůtě stanovené soudem.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zcela zjevné, že převážně úspěšný byl žalovaný, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

31. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.