Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

4 C 192/2023

č. j. 4 C 192/2023-263

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJE:2025:4.C.192.2023.1

  1. OS Jeseník 4 C 192/2023-263
  2. OS Jeseník 4 C 192/2023-296
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jeseníku doplnil rozsudek o nákladech státu, protože původní rozhodnutí neřešilo tuto otázku. Soud rozhodl, že žalobce je povinen státu nahradit náklady řízení ve výši 182 Kč. Rozhodnutí se opřelo o § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má právo na náhradu nákladů, které zaplatil, pokud není osvobozen od poplatků. Soud vysvětlil, že náklady státu nebyly v původním rozsudku řešeny, a proto je doplnil usnesením.

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o 208 523 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 208 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 208 523 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se přiznává právo na náhradu nákladů řízení ve výši 175 029,5 Kč, které je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne 26. 7. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 208 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2023 do zaplacení, a to z titulu regresního nároku na vyplacené pojistné plnění, které vyplatil pojištěné společnosti právnická osoba., IČ IČO, sídlem č. p. adresa, (dále jen „poškozený“). Pojistné plnění bylo vyplaceno na náhradu škody, která byla způsobena dne datum tím, že strom, javor mléčný, (dále také jako „předmětný strom“), nacházející se na pozemku p. č. hodnota adresa ve vlastnictví žalovaného, spadl na dům nacházející se na adrese adresa hodnota adresa, adresa, ve vlastnictví poškozeného. Tím byla způsobena škoda, kterou hradil žalobce poškozenému z titulu pojistné smlouvy číslo hodnota uzavřené s poškozeným. Podle žalobce žalovaný jako vlastník předmětného stromu objektivně odpovídá za škodu způsobenou věcí, zde předmětným stromem, když zanedbal náležitý dohled nad předmětným stromem, žalovaný nedostatečně prováděl kontrolu stavu předmětného stromu a neodhalil tak jeho nemoc a nemohl včas zasáhnout proti vzniku škody. Předmětný strom měl být kontrolován dvakrát do roka, a to v olistěném i neolistěném stavu, takto kontrolován nebyla a žalovaný tak nemohl odhalit, že strom trpí nemocí, která v kombinaci s asymetrickou korunou vedla k pádu předmětného stromu. Při poslední kontrole v roce 2019 byla doporučena redukce koruny o 20 % prováděná každých pět let, přičemž redukce nebyla provedena ani po téměř 3 letech, tedy do doby pádu předmětného stromu.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nárok ze žaloby neuznává, podle mandátní smlouvy číslo hodnota ze dne datum ve znění dodatku číslo hodnota a na základě smlouvy o výkonu správy ze dne datum deleguje žalovaný oblast péče o stromy na obchodní společnost právnická osoba právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa, adresa, (dále jako „právnická osoba“), přičemž právnická osoba dále zajišťují na základě jednotlivých objednávek oblast péče o stromy u obchodní společnost právnická osoba, která provádí kontroly stromů. Žalovaný neporušil žádnou povinnost stanovenou mu zákonem, nezanedbal preventivní péči o stromy, veškerá zeleň v jeho vlastnictví je pravidelně kontrolována autorizovaným dendrologem, ten kontroloval předmětný strom v listopadu 2019 a neoznačil jej jako havarijní k okamžitému skácení, ani jako nebezpečný k podání žádosti o skácení. Podle žalovaného byla škoda způsobena vyšší mocí, a to silným větrem. Žalovaný dále uvedl, že se neodchýlil od běžné praxe péče o stromy, nemoci stromu nebyla rozpoznána při pravidelné kontrole a žalovaný tak neměl důvod činit nějaké urgentní zásahy nebo častější kontroly.

3. Do řízení vstoupil podáním ze dne 22. 1. 2024 vedlejší účastník na straně žalovaného, který se ztotožnil se stanoviskem žalovaného, rovněž nepovažuje žalobu za důvodnou, poukázal na to, že kontrola stavu předmětného stromu ve vlastnictví žalovaného byla prováděna dendrologem podle standardu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky pro hodnocení stavu stromů, případné poškození předmětného stromu dřevokaznými houbami neměl žalovaný, jak zjistit. Jednalo se o skrytou vadu stromu a bez ohledu na četnost kontrol nemohla být odhalena.

4. Soud ve věci jednal ve dnech 6. 2. 2024, 28. 3. 2024, 21. 5. 2024, 18. 6. 2024 s tím, že dne 20. 6. 2024 ve věci vyhlásil původní rozhodnutí, tento rozsudek však byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 10. 2024, č. j. 69 Co 199/2024-197. Odvolací soud vyvrátil původní názor soudu spočívající v nedostatku pasivní legitimace žalovaného odůvodněný tím, že se o strom měly starat právnická osoba, odvolací soud k tomu odkázal na recentní rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1034/2023 a uvedl, že osobou odpovědnou ve smyslu § 2937 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „o. z.“), nemohou být právnická osoba, neboť žalovaný jako vlastník předmětný strom (pozemek na němž je předmětný strom) stále drží a vykonává nad ním dohled, jen však za pomoci jiného. Soud se tak zabýval věcí opětovně a věc projednal u jednání ve dnech 3. 6. 2025 a 19. 6. 2025, načež 24. 6. 2025 rozhodl soud znovu.

5. Nesporným mezi účastníky řízení je, že dne datum došlo k pádu předmětného stromu na pozemku p. č. hodnota v obci adresa.

6. Prověřením archivu počasí ČHMÚ (CEPR) bylo prokázáno, že dne datum byl na měřící stanici v adresa naměřen vítr o rychlosti 14 m/s.

7. Zprávou ČHMÚ ze dne datum (č. l. 113) bylo prokázáno, že nejbližší měřící stanice místu škody je vzdálena 1 km od místa škody, naměřena na ní byla rychlost větru v nárazech 14,2 m/s v čase 16:44 hodin, měřící stanice v tento den zaznamenala nárazový vítr v době od 7:00 do 22:00 hodin o rychlosti 10,8 – 17,1 m/s.

8. Výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 61) bylo prokázáno, že žalovaný je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa.

9. Výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 58) bylo prokázáno, že poškozený je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, občanská vybavenost, to vše v obci adresa, k. ú. adresa.

10. Smlouvou o pojištění č. hodnota (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že dne datum žalobce a poškozený sjednali odhodu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout poškozenému několik druhů pojištění, mezi nimi pojištění majetku proti živelní události, a to, mimo jiné, majetku na adrese adresa hodnota adresa, adresa, restaurace, kdy předmětem pojištění byla budova (soubor budov) na adrese se nacházející, výše pojistného plnění byla limitována do 185 000 000 Kč, spoluúčast byla stanovena ve výši 10 000 Kč, poškozený se za to zavázal hradit ujednané pojistné. Smlouva byla ujednána na dobu 1 roku s možností automatické prolongace.

11. Oznámením škodní události (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že žalobci byla nahlášena škoda způsobená pádem stromu dne datum, v místě vzniku škody na adrese adresa hodnota adresa, adresa, mělo dojít ke škodě na fasádě budovy, oknu, okapu a zateplení, z důvodu živelní události. Byla pořízena fotodokumentace škody, škoda byla hlášena ke smlouvě č. hodnota a pojistná událost evidována pod číslem hodnota.

12. Zápisem o poškození (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že technik žalobce vyhotovil zápis o poškození týkající se pojistné události č. hodnota nastalé dne datum na adrese adresa hodnota adresa, adresa, jako příčina škody je uvedeno vyvrácení stromu větrem a jeho pád na budovu poškozeného – restauraci a ubytovací zařízení. V zápise je zachycen popis fasády domu a poškození domu, které dle zápisu spočívá v nutné opravě zateplení cca 2 m2, přetažení omítky v rozsahu stěny po spodní římsu 19,3*3,8m (oplach tlakovou vodou, perlinka, lešení), výměně fasádních EPS prvků u 3 ks oken, výměně oplechování (horní i spodní) říms 7bm, výměně žlabu po spoj - 4bm, výměně oplechování bočního vstupu 2bm, omytí omítky tlakovou vodou cca 5m2, dále je uvedeno, že zřejmě bude nutné nahrazení reklamních nápisů při přetažení omítky stěny mezi římsami 19,3*0,4m, (oplach tlakovou vodou, perlinka, lešení), a dále že dle klienta bude nutné opravit sklo okna - rozbité – k čemuž klient doloží foto, ztržení barvy nesouvisí s PU.

13. Fotografiemi hasičského zásahu (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že na dům – restauraci právnická osoba – spadl naproti přes cestu stojící (předmětný) strom, došlo k poškození okapu, plechových říms, vzniku škrábanců na fasádě a rozbití jednoho křídla okna v přízemí u rohu domu. Z fotografií vyvráceného stromu je zřejmé, že kořeny stromu zůstaly v zemi a strom se ze země vyvrátil, na kmeni u země nejsou viditelné žádné kořeny ani jejich zbytky.

14. Fakturou za opravu okna (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že poškozený na opravu okna vynaložil částku 7 495 Kč.

15. Položkovým rozpočtem (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že poškozený za opravu fasády vynaložil částku 215 173 Kč.

16. Údaji o platbě (z databáze CEPR) bylo prokázáno, že dne datum žalobce uhradil poškozenému částku ve výši 208 532 Kč k pojistné smlouvě č. hodnota a pojistné události č. hodnota.

17. Smlouvou o výkonu správy (č. l. 109) bylo prokázáno, že dne datum žalovaný a právnická osoba podepsali listinu, kde ujednali, že žalovaný jako vlastník určených movitých a nemovitých věcí (Preambule) předává věci uvedené v příloze č. 1 smlouvy, kterou tvoří pasport zeleně, pasport – jmenovitý seznam místních komunikací, seznam světelných bodů VO a veřejná WC a hřbitovy, do správy právnická osoba, jako správci, (článek III smlouvy), správce se zavázal svěřené věci spravovat jako vlastní, bez jakékoliv újmy na těchto věcech a veřejných statcích, zavázal se je zachovat, udržovat a zvelebit je ku prospěchu občanů na svou plnou majetkovou odpovědnost (článek II smlouvy). Správa a zajišťování provozu a služeb, jejich přesný popis a rozsah je vymezen ve stanovách právnická osoba a následně ve smlouvě mandátní, jejích dodatcích a případných smlouvách o dílo (článek III odst. 3 smlouvy). Správce je dle smlouvy povinen majetek svěřený do správy spravovat řádným a obvyklým způsobem, aby zajistil komplexní a řádný chod svěřených věcí a statků a je povinen zajišťovat běžnou a jinou údržbu spravovaného majetku tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení (článek V odst. 1 smlouvy). Smlouva byla sjednána jako bezúplatná (článek II odst. 4 smlouvy) a byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem datum (článek IV smlouvy).

18. Mandátní smlouvou č. hodnota (č. l. 105) bylo prokázáno, že dne datum žalovaný a právnická osoba podepsali listinu, na základě které žalovaný, jako mandant, udělil právnická osoba, jako mandatáři, plnou moc ke všem úkonům, které bude mandatář plnit dle smlouvy (článek I odst. 1 smlouvy). Mandatář se zavázal na účet mandanta s jeho předchozím souhlasem uzavírat případné smlouvy s třetími osobami za účelem zajištění prací a služeb pro mandanta v rozsahu dané smlouvy, pokud mandatář nebude tyto potřeby zajišťovat jinak (článek I odst. 2 smlouvy). Okruh služeb měl být stanoven v dodatcích ke smlouvě spočívajících ve jmenovitém seznamu prováděných prací nebo služeb včetně cenové nabídky za předpokládané práce a služby (článek I odst. 4 smlouvy), na správu majetku ve vlastnictví mandanta bude vyhotovena samostatná smlouva (článek I odst. 4b poslední věta). Cena prováděných plnění měla být stanovena každoročně v dodatcích uzavíraných ke smlouvě (článek II odst. 1 smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (článek III odst. 1 smlouvy).

19. Dodatkem č. 126 k mandátní smlouvě č.hodnota (č. l. 107) bylo prokázáno, že tento dodatek se vztahuje k pracím vykonávaným právnická osoba pro žalovaného v roce 2024, přičemž obsahuje ujednání o správě a údržbě veřejné zeleně, včetně údržby stromů a alejí, kácení stromů, ošetření a kácení stromů dle plánu péče na rok 2024, dále dodatek obsahuje údržbu místních komunikací a vodních toků, údržbu a správu hřbitovů a správu a údržbu veřejného osvětlení.

20. Sdělením žalovaného ze dne 27. 2. 2023 bylo prokázáno, že uvedeným dopisem žalovaný odmítl nárok žalobce na zaplacení regresního nároku z náhrady škody poškozenému.

21. Předžalobní výzvou s doručenkou bylo prokázáno, že dopisem ze dne 23. 3. 2023 zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 208 523 Kč z titulu regresního nároku z náhrady škody způsobené dne datum pádem stromu na pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa na restauraci na adrese adresa hodnota adresa, adresa, ve vlastnictví poškozeného. Ve výzvě je obsažena lhůta k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dodána do datové schránky žalovaného dne 24. 3. 2023 a stejného dne se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba.

22. Vyjádřením ze dne 14. 4. 2023 bylo prokázáno, že uvedeného dne se zástupce žalovaného vyjádřil k předžalobní výzvě a nároky žalobce odmítl.

23. Standardy péče o přírodu a krajinu, SPPK A01 001:2018, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, zpracovanými Mendelovou univerzitou v Brně, Lesnickou a dřevařskou fakultou, schválenými dne 24. 9. 2018 (č. l. 75-103), (dále jako „Standardy péče o přírodu a krajinu“ nebo jen „Standardy“), bylo prokázáno, že tento standard definuje postupy a úrovně a náplň jednotlivých postupů hodnocení stavu stromů rostoucích mimo les včetně jejich růstových podmínek především za účelem možnosti návrhu pěstebních opatření a jako podklad pro oblasti řešené dalšími standardy (čl. 1.1.1). Dle uvedeného standardu se provádí individuální hodnocení (čl. 2.1) u stromů, které lze spolehlivě lokalizovat a u nichž je žádoucí stanovit pěstební opatření (čl. 2.2.1), dendrologický průzkum (čl. 2.2.6) zahrnuje soupis stromu, kde je uvedena lokalizace stromu a určení základních taxonomických a dendrometrických údajů (čl. 2.2.4), fyziologické stáří, vitalitu, zdravotní stav, stabilitu, perspektivu a datum hodnocení. Hodnocení individuálních stromů má mimo jiné obsahovat i návrh pěstebních opatření kde se uvede technologie zásahu, naléhavost zásahu a navrhované opakování zásahu. Vitalita stromu (čl. 5.3.) je ukazatelem životních funkcí stromu, je hodnocena zejména projevy či jejich souběhem, kdy se jedná o rozsah defoliace, změny velikosti a barvy asimilačních orgánů, významné napadení asimilačních orgánů chorobami či škůdci, dynamika vývoje sekundárních výhonů, změny formy větvení vrcholové části koruny prosychání na periferii koruny, vitalita se udává ve stupních od 1 do pěti, prvním stupněm je vitalita výborná až mírně snížená, detaily jsou uvedeny v příloze 5 standardu, ta stanoví pro vitalitu 1, že se jedná o strom s hustě olistěnou korunou, bez známek prosychání na periferii, ve vrcholové partii s dlouhodobým vývojem makroblastů z vrcholového i postranních pupenů, bez spontánního vývoje sekundárních výhonů s možnou výjimkou při výrazné změně poměrů osvětlení – redukce koruny, uvolnění z prostoru. Dále má být hodnocen zdravotní stav (čl. 5.4), když se jedná o defekty a poškození, kdy je prováděno souhrnné hodnocení zejména projevů mechanického poškození, napadené houbami a hmyzem, přítomnost silných suchých větví, přítomnost dutin a výletových otvorů a přítomnost defektních a poškozených větví, zdravotní stav je hodnocen na stupnici od 1 do 5 dle přílohy 6, kdy stav 3 je stavem výrazně zhoršeným, kdy poškození obvykle snižuje dožití hodnoceného stromu, na stromě se nachází ne více než 2 defekty které nejsou funkčně propojeny, nevyskytujíc se v kombinaci, při více než dvou poškozeních se jedná již o zdravotní stav 4, jedná se o defekty jako je mechanické poškození kmene se symptomy aktivně probíhající infekce houbami, rozsáhlejší dutiny a významnější výskyt výletových otvorů ve více úrovních, rozsáhlejší symptomy infekce po délce kosterních větví, odlomená část koruny, vyvinuté tlakové vidlice v kosterním větvení či ve větvení silných větví a podezření na zásah do mechanicky významného kořenového talíře. Stabilita stromu (čl. 5.5.) hodnotí rizika selhání stromu vývratem, zlomem nebo odhozením části koruny, hodnotí se rozsah zjištěných defektů a jejich vliv na stabilitu stromu, odolnost proti vyvrácení je hodnocena jen v rozsahu symptomů, které jsou vizuálně patrné, stabilita je hodnocena na základě souhrnného vyhodnocení zejména projevů či jejich souběhu, a to přítomnost defektů větvení, symptomy infekce hlavních nosných částí dřevními houbami či hmyzem, přítomnost dutin či výletových otvorů, habituální defekty jako významně zvýšené těžiště koruny nebo asymetrická koruna, výskyt přerostlých sekundárních výhonů, trhliny v hlavních nosných částech stromu, nekompenzovaný náklon kmene a symptomy infekce či narušení mechanicky významného kořenového prostoru, přičemž seznam nalezených staticky významných defektů je povinně uváděn v textové podobě v poznámce, stabilita je hodnocena na stupnici od 1 do 5, kdy stupeň jedna je výborná a ž dobrá stabilita, stupeň 2 je zhoršená stabilita, specifika jsou uvedeny v příloze, pro stupeň 1 je stabilita definována jako strom bez zjištěného výskytu staticky významných defektů, stupeň 2 je definován jako přítomnost staticky významných defektů ve fázi vývoje, dosud bez předpokládaného rizika selhání, kdy rozsah defektů lze řešit běžnými pěstebními zásahy bez nutnosti speciálních řezů stabilizačních. Dle článku 6 standardu je návrh pěstebních opatření uváděn slovně nebo zkratkou dle přílohy 9, u každého opatření se uvádí jeho naléhavost od 0 do 3, u některých opatření je také vhodné navrhnout opakování pěstebních opatření, a to i u kódu S-RO – obvodová redukce koruny (čl. 6.3.2), dle článku 7.3.1 mají být kontroly stromů prováděny dle stanovení vlastníka, nejméně však jednou za 10 let, v příloze 9 je u redukce obvodové (S-RO) uvedena povinnost stanovit rozsah redukce, mimo jiné příloha obsahuje i řezy zdravotní (R-RZ), bezpečnostní (S-RB), řez lokální redukce z důvodu stabilizace (R-RLLR) a stabilizaci sekundární koruny (R-SSK).

24. Detailní informací o stromu z databáze právnická osoba (č. l. 104) bylo prokázáno, že v evidenci právnická osoba je evidován pod číslem hodnota strom javor mléčný, nachází se na adresa, jsou popsány jeho rozměry, je evidován již jako pokácený, je u něj v hodnocení stavu evidováno, že se jedná o dospělý strom, je dlouhodobě perspektivní, jeho vitalita je výborná až mírně snížená, stabilita je evidována jako dobrá (2), zdravotní stav jako výrazně zhoršený, v poznámce je uvedeno, že strom má sekundární korunu, infekci větví a má redukovanou korunu. V části evidence Ošetření stromu je evidováno jedno provedení lokální redukce koruny z roku 2013 z důvodu stabilizace a dále je zde uvedeno, že má probíhat bez podstatné naléhavosti obvodová redukce koruny jednou za pět roků o 20 % bez podstatné naléhavosti, zásah je evidován pod kódem S-RO. Poslední kontrola dle záznamu o datu fotografie proběhla datum. Shodné informace, ale v menším rozsahu údajů, jsou zachyceny i na screenshotu z evidence právnická osoba na č. l. 125.

25. Svědectvím tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že svědek pro právnická osoba zajišťuje kontroly stavu stromů, původně je zajišťoval pro město (žalovaného). Kontroly provádí pravidelně, u předmětného stromu se jednalo o 4 kontroly v letech 2009, 2011, 2013 a 2019. Svědek provádí pravidelné hodnocení stavu stromů a navrhuje ošetření stromů, podle toho je pak provádí právnická osoba. Kontrola stavu stromů se řídí Standardy péče o přírodu a krajinu, nejméně jednou za deset let jsou kontrolovány všechny stromy, stromy na frekventovanějších místech jsou kontrolovány častěji, třeba i každý rok. Předmětný strom byl druhu javor mléčný, v evidenci „právnická osoba“, do které svědek předává údaje, byl strom evidován pod číslem hodnota, nachází na ploše adresa. U předmětného stromu bylo provedeno ošetření lokální redukcí z důvodu stabilizace v roce 2013 a v roce 2019 bylo doporučeno provedení redukce o 20 %, to mělo proběhnout do 5 let, konkrétní čas ale stanovují právnická osoba, svědek pouze vydává doporučení. Nachýlení korunu stromu je častý defekt, koruna stromu byla sekundárná, utvořená po sesazení z nových pupenů, u těchto korun se provádí pravidelné sesazování, aby se udržely v nižším těžišti, protože sekundární koruny jsou nebezpečnější. U předmětného stromu byla naléhavost zásahu stanovena jako nejnižší. Kořeny předmětného stromu byly podle svědka napadeny v době pádu infekcí, tento defekt v době kontroly nebyl patrný, tato závada není bez přítomnosti plodnic hub viditelná.

26. Znaleckým posudkem č. hodnota znaleckého ústavu – právnická osoba - (z databáze CEPR) ve znění jeho dodatku ze dne datum, doplněným výslechem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jako osoby oprávněné znalecký posudek ústavu stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, bylo prokázáno, že dle závěru znalce (ústavu) předmětný strom měl dle měření přírůstku letokruhů sníženou vitalitu, ta mohla být vizuálně patrná již od roku 2012 a docházelo k ní od roku 2006, příčinou pádu pak bylo poškození kořenového systému houbou a působení větru, přičemž podíl daných příčin na vývratu nelze určit, závady kořenového systému mohou být způsobeny vícero faktory, od mechanického poškození (výkop), přes sucho po infekci. Neexistuje žádná konkrétní lhůta pro to, jak často má probíhat kontrola stromů, používané Standardy jsou v tomto benevolentní a stanovují pouze 10 letou lhůtu, ve které má být zkontrolován každý strom. Dle znalce odpovídá hodnocení stromu provedené v roce 2019 pořízené fotodokumentaci, strom měl patrně asymetrickou sekundární korunu, z fotek však není patrné, zda skutečně strom v té době zasychal, rozlišení fotografie to neumožňuje. Z později pořízených fotografií, jež jsou součástí posudku, však již plyne, že docházelo k prosychání koruny. Znalec hodnotil, že stanovení redukce koruny o 20 % je možný stabilizační zásah a odpovídal stavu stromu, v tomto nedošlo k pochybení, provádění tahové zkoušky je nákladné a defekt kořenů by odhalilo, její neprovedení však není pochybením. V den pádu předmětného stromu došlo k pádům dalších dvou stromů v adresa. Dle hodnocení znalce při kontrole stromu nedošlo k odchýlení se od běžné praxe.

27. Jednotlivá zjištění učiněná z toho kterého důkazu soud hodnotil komplexně a ve vzájemných souvislostech. K hodnocení dokazování týkajícího se péče o stromy (Standardy, právnická osoba, výslech tituly před jménem jméno FO a znalecký posudek s výslechem tituly před jménem jméno FO) je třeba dodat následující, důkazy spolu korespondují a soud se tak k nim vyjadřuje pro přehlednost ještě nad rámec jejich jednotlivosti i ve vzájemném souhrnu. Je pravdou, že znalec při výslechu uvedl, že předmětný strom měl být kontrolován dvakrát ročně, nacházel se v nejfrekventovanější a nejohroženější oblasti péče o stromy, kontroly měly probíhat v olistěném i neolistěném stavu. Tento závěr znalce se ale týkal toho, jaký měl být postup kontroly stromu při znalosti jeho stavu tak, jak byl popsán v posudku, tedy při vědomí toho, že strom byl napaden houbou a měl poškozené kořeny. To je dále nutno vykládat v kontextu toho, že v posudku, který znalec stvrdil, je uvedeno, že napadení houbami nemusí být při kontrolách vůbec zjištěno, když nemusí dojít k vývoji plodnic hub, nebo jsou plodnice špatně pozorovatelné a dokonce ani k z vnějšku pozorovatelné znatelné ztrátě vitality stromu dojít nemusí (čl. 4.2 a 5. 1. 2. posudku). Při kontrolách stromu však nikdy nebylo napadené houbami zjištěno, byla zjištěna infekce větví a tomu bylo dle znalce navrženo správné opatření v odpovídajícím horizontu, přičemž důvodů infekce a sesychání větví může být vícero, nejedná se o znak specifický pro napadení houbami. Ostatní vady stromu, sekundární a asymetrická koruna pak jsou podle provedených důkazů častými jevy, bylo s nimi zjevně při kontrole stromu v roce 2019 uvažováno. Potenciální nemožnosti rozpoznat houbovou infekci pak odpovídá svědectví tituly před jménem jméno FO, který strom v roce 2019 kontroloval a houbovou infekci dle svého vyjádření nezpozoroval, svědek však zapsal infekci větví do evidence právnická osoba a z toho je zjevné, že na stromě v té době bylo zjistitelné zasychání větví (koruny), o kterém hovořil znalecký posudek. Co do záznamu v evidenci právnická osoba došlo v databázi u hodnocení stability do nesouladu mezi slovním hodnocení a číselným hodnocením, neboť hodnocení „dobré“ odpovídá dle Standardu stupni 1, ne 2, jak je uvedeno v záznamu o stromu. Zde je pak třeba ale opět odkázat na závěr znaleckého posudku v odpovědi na otázku č. 6, kde je uvedeno, že navržené pěstební opatření odpovídalo stavu stromu. Dále soud ke kontrole stromu a hodnocení dokazování dodává, že záznam o kontrole předmětného stromu v roce 2019 odpovídá Standardu co do náležitostí dendrologického průzkumu (č.l. 2.2.6.) standardu, když jsou v němu uvedeny údaje o lokalizaci stromu a základní údaje o něm (umístění, druh, výška, atd.), fyziologické stáží – dospělý strom, vitalita -výborná až mírně snížená, zdravotní stav – výrazně zhoršený, stabilita - dobrá, perspektiva – dlouhodobě perspektivní, pěstební opatření a doba jejich opakování (obvodová redukce o 20 % bez podstatné naléhavosti s opakováním co 5 let). Záznam o posouzení stromu tedy formálně odpovídá metodice. K souladu kontroly stromu v roce 2019 se standardem po materiální stránce se pak věnoval znalecký posudek a ten uzavřel, že stav stromu v roce 2019 odpovídal údajům zaznamenaným v databázi právnická osoba. Dle znalce (čl. 5 posudku) pak hodnocení vitality předmětného stromu při jeho kontrole v roce 2019 neodpovídá Standardu, když neodpovídá z analýzy letokruhů zpětně zjištěné ztrátě vitality, údaj o letokruzích ale nemohl být při kontrole v roce 2019 dostupný, tedy vzhledem k údajům dostupným v čase kontroly byl závěr o vitalitě výborné až mírně snížené, zjištěný v roce 2019, adekvátní, hodnocení stability odpovídá Standardu, strom měl dvě vady (asymetrickou korunu a sekundární korunu), což odpovídá zjištěné hodnotě stability při kontrole v roce 2019, vzhledem k fotografii z roku 2019 znalec naopak hodnotil jako příliš přísný závěr o výrazně zhoršeném zdravotním stavu, to z fotografie patrné není, nicméně nejspíše to bylo patrné posuzovateli stromu, protože navržený pěstební zásah obvodové redukce odpovídá prosychání koruny a navrženému stabilizačnímu zásahu.

28. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, na tomto pozemku se nacházel k datum strom, javor mléčný (předmětný strom). Poškozený je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, občanská vybavenost, to vše v obci adresa, k. ú. adresa, jedná se o restauraci právnická osoba. Dne datum spadl předmětný strom na stavbu č. p. hodnota a došlo k poškození okapu, plechových říms, vzniku škrábanců na fasádě a rozbití jednoho křídla okna v přízemí u rohu domu. Poškozený sjednal dne datum, tedy před poškozením domu č. p. hodnota, se žalobcem pojistnou smlouvu č. hodnota, na základě které se mu žalobce zavázal poskytnout několik druhů pojištění, mezi nimi pojištění majetku proti živelní události, a to, mimo jiné, uvedeného domu, restaurace, výše pojistného plnění byly limitována do 185 000 000 Kč, spoluúčast byla stanovena ve výši 10 000 Kč, poškozený se za to zavázal hradit ujednané pojistné. Smlouva byla ujednána na dobu 1 roku s možností automatické prolongace. Poškozený tak na základě dané pojistné smlouvy nahlásil žalobci škodu na domě č. p. hodnota, popis hlášení škody odpovídal škodě způsobené pádem předmětného stromu. Žalobce pak provedl hodnocení poškození domu č. p. hodnota a konstatoval nutnost oprav. Poškozený pak nechal provést tyto opravy, a to opravu rozbitého okna v ceně 7 495 Kč a opravu fasády v ceně 215 173 Kč. Na to mu žalobce dne datum vyplatil pojistné plnění podle výše uvedené pojistné smlouvy ve výši 208 523 Kč. Na základě Smlouvy o výkonu správy ze dne datum a Mandátní smlouvy č. hodnota žalovaný jako vlastník určených movitých a nemovitých věcí svěřil do správy právnická osoba, jako správci, mimo jiné veřejnou zeleň, správce se zavázal svěřené věci spravovat jako vlastní, podle dodatku č. hodnota k dané smlouvě pak právnická osoba měly vykonávat v roce 2024 na základě mandátní smlouvy pro žalovaného správu a údržbu veřejné zeleně, včetně údržby stromů a alejí, kácení stromů, ošetření a kácení stromů dle plánu péče na rok 2024, a dále údržbu místních komunikací a vodních toků, údržbu a správu hřbitovů a správu a údržbu veřejného osvětlení. Předmětný strom byl nejméně od roku 2006 ve špatném zdravotním stavu, měl snížené přírůstky, od roku 2012 na něm mohla být z vnějšku pozorovatelná ztráta vitality, u stromu docházelo k prosychání větví, příčinou pádu pak bylo poškození kořenového systému houbou a působení větru, ten dosahoval na měřící stanici v adresa, vzdálené od místa stromu 1 km, rychlosti 14 m/s, nárazy byly evidovány v rozmezí od 10,8 – 17,1 m/s, při vývratu veškeré kořeny předmětného stromu zůstaly v zemi a strom se ze země vyvrátil. Předmětného dne spadly v adresa další dva stromy. Kontroly stromu byly provedeny pro právnická osoba, a tedy i žalovaného, třetí osobou v letech 2009, 2011, 2013 a datum. Kontroly jsou prováděny dle Standardu, který definuje postupy a úrovně a náplň jednotlivých postupů hodnocení stavu stromů rostoucích mimo les včetně jejich růstových podmínek, především za účelem možnosti návrhu pěstebních opatření. V roce 2013 byla provedena redukce koruny s navrženým opakováním jednou za čtyři roky, k tomu nedošlo, následně byl strom kontrolován v roce 2019, po této kontrole byla navržena obvodová redukce o 20 % s opakováním jednou za 5 roků, bez podstatné naléhavosti, k té do pádu stromu nedošlo, při kontrole byla zaznamenána sekundární a redukovaná koruna a infekce větví. Kontrola v roce 2019 proběhla formálně i materiálně podle Standardu, údaje dle týkající se předmětného stromu vymezené dle Standardu byly zaneseny do evidence právnická osoba. Stanovení redukce koruny o 20 % odpovídalo stavu stromu, tahová zkouška by defekt odhalila, její neprovedení však není pochybením. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k placení, naposled předžalobní výzvou dodanou do datové schránky žalovaného dne 24. 3. 2023, kdy se s ní také seznámil a kterou byl vyzván k úhradě předmětu řízení do 7 dnů od doručení výzvy. Na tuto výzvu pak reagoval zástupce žalovaného a odmítl nároky žalobce.

29. Podle ustanovení § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

30. Podle ustanovení § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

31. Podle ustanovení § 2820 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.

32. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Prvně soud konstatuje, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, když mu svědčí domněnka správnosti katastrálního zápisu dle § 980 odst. 2 o. z., stejně tak poškozený je vlastníkem pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, občanská vybavenost, to vše v obci adresa, k. ú. adresa. Předmětný strom nacházející se na pozemku žalovaného je pak jeho součástí dle § 507 o. z., je tedy také ve vlastnictví žalovaného. Tím, že předmětný strom ve vlastnictví žalovaného spadl dne datum na budovu ve vlastnictví poškozeného byla poškozenému způsobena škoda ve smyslu § 2984 o. z., když musel k opravě a zachování svého majetku vynaložit peníze. Škoda vznikla ve výši 7 495 Kč za opravu okna a 215 173 Kč za opravu fasády, celkem tedy 222 668 Kč.

33. Dne datum žalobce s poškozeným uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2811 o. z., když toho dne se žalobce zavázal poškozenému poskytnout pojištění majetku, mimo jiné domu č. p. hodnota v adresa, a to proti škodám způsobeným živelnou událostí, poškozený se za to zavázal hradit pojistné. Smlouva byla ujednána v trvání jednoho roku (s možností prolongace), již v prvním roce trvání smlouvy však došlo ke škodě na pojištěném majetku a žalobce na tuto škodu uhradil pojištěnému (poškozenému) částku 208 523 Kč (ze škody 222 668 Kč). V tomto rozsahu pak dle § 2820 odst. 1 o. z. přešel nárok na úhradu způsobené škody škůdcem z poškozeného na pojistitele ke dni výplaty pojistného plnění, tedy ke dni datum.

34. Soud tak činí dílčí závěr, že došlo ke vzniku škody a nárok na náhradu škody přešel ve výši 208 523 Kč ke dni datum na žalobce, ten je tak ve sporu aktivně legitimován.

35. Dále soud konstatuje, že dne datum žalovaný a právnická osoba uzavřeli dvě vzájemně se doplňující smlouvy, a to smlouvu o výkonu správy jako nepojmenovanou smlouvu dle § 269 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a dále mandátní smlouvu dle § 566 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (tedy tehdy účinné právní úpravy), na základě těchto smluv pak právnická osoba spravují a udržují vymezený majetek města, za což je jim vyplácena odměna, jak plyne z dodatku ke smlouvě mandátní. V takové správě měly (a mají) právnická osoba i právě městskou zeleň, provádějí její údržbu, včetně ořezů a kácení, objednávají také její kontroly. To platí (platilo) i pro předmětný strom. Podle názoru odvolacího soudu založeného na rozsudku Nejvyššího soudu (vizte odst. 4 odůvodnění tohoto rozsudku) nad předmětným stromem ve smyslu § 2937 odst. 1 o. z. měl dohled žalovaný, byť tento dohled vykonával prostřednictvím právnická osoba. Žalovaný je vlastníkem věci, pověřil jinou osobu dohledem nad věcí a žalovaný tak věc stále drží a vykonává nad ní dohled, je tak ve věci pasivně legitimován ve smyslu citovaného ustanovení.

36. Soud má za prokázané, že škoda byla způsobena věcí samou, tedy stromem (jako součástí pozemku), strom totiž trpěl houbovou nemocí, pročež se předmětného dne při nárazech větru vyvrátil, jako by ani neměl kořeny. Škoda tedy byla způsobena věcí samou, ne něčím jednáním či opomenutím. Žalobce ani žalovaný netvrdí (ani vedlejší účastník na jeho straně), že by škoda byla způsobena porušením smluvní nebo zákonné povinnosti žalovaného (např. úmyslným pokácením stromu), nebo že by se jednalo o některou ze zvláštních skutkových podstat náhrady škody dle § 2920 až 2950 o. z., tedy s výjimkou tvrzeného způsobení škody věcí samou - § 2937 odst. 1 o. z. Obrana žalovaného je založena na dvou souvisejících rovinách, za prvé, že nebyl žalovaným zanedbán dohled na věcí a zároveň že k pádu stromu došlo z důvodu silného větru – vyšší moci. Soud, aby mohl ev. přisvědčit žalobci, musel posoudit, zda škoda byla způsobena věcí samou od sebe a případně, zda-li nad ní byl dodržen náležitý dohled.

37. Ze znaleckého posudku pak vyplynulo, že pád předmětného stromu byl způsoben závadou kořenů, přičemž konečným hybatelem mohl být silný vítr. To potvrdil i svědek jméno FO, který konstatoval infekci kořenů a jejich vyhnití. Uvedené hodnocení o vadě kořenů potvrzují i fotografie, kde je vyvrácený strom bez kořenů, jako by ani žádné neměl. Znalec upozornil, že důvodů pro poškození kořenů může být vícero, nebylo pak tvrzeno ani prokázáno, že by kořeny měly být poškozeny např. mechanicky či chemicky (působením nějaké osoby), kořeny předmětného stromu tedy byly vadné samy od sebe, z důvodu houbové nemoci, případně pak i z dalších důvodů, jako je sucho či třeba jiné příčiny, každopádně se jednalo o vlastnost věci jako takové, nikoliv o externí zásah v tom smyslu, že by strom byl někým poškozen tak, že by se jeho pád dal přičítat osobě odlišné od žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2864/2022). Není pak rozhodné, že konečnou příčinou pádu byl vítr, důvod pádu stromu spočívá v tom, že kořeny předmětného stromu jej pro nemoc již neudržely (srov. PAŠEK, Martin. § 2937 [Újma způsobená věcí samou a jejím pádem či vyhozením]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 7.) Uvedeného dne panovaly pro strom rizikové podmínky, když byl nárazový a relativně silný vítr, konečně došlo k pádům dalších dvou stromů, vítr tedy přispěl k pádu předmětného stromu významně, zároveň se však uvedeného dne nejednalo a takovou povětrností událost, při které by masově padaly zdravé stromy, udály se na území města všeho všudy tři pády stromu, soud tak má za to, že vítr zde byl i vzhledem k vizuálně úplné absenci kořenů stromu pouze konečným hybatelem, příslovečnou „poslední kapkou“, ne primární příčinou pádu. Toto hodnocení pak směřuje k užití § 2937 odst. 1 o. z., jehož se také žalobce správně dovolal.

38. Jedná-li se o škodu způsobenou věcí samou od sebe, tíží povinnost k náhradě škody dle § 2937 odst. 1 o. z. toho, kdo měl mít nad věcí náležitý dohled, dle znění daného ustanovení se jedná o odpovědnost objektivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2022, sp, zn. 25 Cdo 2342/2001). Jak je uvedeno výše, o předmětný strom staraly právnická osoba a ty tak i pravidelně činily objednáváním kontrol stavu stromů. Soud se tak musel dále zabývat tím, jak probíhaly kontroly stromu a zda odpovídaly požadavku na náležitý dohled, tedy zda žalovaný zanedbal své povinnosti dohlížet nad stavem předmětného stromu. V obecné rovině povinnost dohlížet nad věcí vyplývá z § 2900 o. z., standardem péče o stromy, které konečně využíval i žalovaný, je pak Standard péče o přírodu a krajinu, SPPK A01 001:2018, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, zpracovaný Anonymizováno, schválený dne datum. Strom pak byl kontrolován v roce 2013, kdy na něm byl proveden stabilizační řez a bylo navrženo jeho opakování po čtyřech letech, to se nestalo, následně byl strom kontrolován v roce 2019 a byl navržen redukční řez o 20 % s nejnižší naléhavostí zásahu s opakováním po pěti letech. Provádění řezů, resp. jejich neprovádění, je však nutno vykládat v tom smyslu, že strom měl dle vyjádření znalce snížené přírůstky, není tedy s podivem, že redukce koruny stabilizačním řezem nebyla prováděna, když se strom vizuálně během let měnil jen minimálně a zůstával tak v přibližně konstantním stavu, bohužel však ke změnám na stromě docházelo skrytě v kořenovém systému houbovou infekcí, to však žalovaný, resp. osoby provádějící kontrolu, nemusely poznat při sebečastějších kontrolách. Zároveň soud již jen zopakuje, že není pravdou, jak tvrdí žalobce, že strom měl být kontrolován dvakrát ročně. K tomu se soud již vyjádřil v rámci dokazování a jeho hodnocení, tento údaj uvedený znaleckým ústavem se vztahoval k situaci, kdy by bylo známo, že strom je napaden houbou, což známo nebylo. Zároveň je pravdou, že byla v roce 2019 navržena obvodová redukce, s opakováním co 5 let, tomu však byla stanovena nejnižší priorita zásahu, je-li tedy navržená perioda zásahu co 5 let a nízká priorita zásahu, lze uzavřít, že i prvotní stabilizační zásah neměl proběhnou okamžitě, nejvíce z podstaty periody mělo dojít k prvnímu zásahu v rozmezí maxima 5 let dané periody, předmětný strom však spadl 2 roky a 8 měsíců od poslední kontroly (tedy cca v polovině periody). Nelze tak než uzavřít, že žalovaný zajistil řádnou péči o předmětný strom, ten byl kontrolován a byla u něj provedena nebo alespoň navržena příslušná opatření. Žalovaný tak nezanedbal náležitý dohled nad věcí (stromem) a je tak zproštěn odpovědnosti za vzniklou škodu. Soud tak žalobu zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 175 029,5 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 208 523 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 140 Kč za dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 4. 2023, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odpor, včetně odůvodnění) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 8. 2023, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k replice žalobce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 11. 2023, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 2. 2024, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 3. 2024, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 5. 2024, z částky 9 140 Kč za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim dle § 11 odst. 1 písm. j) a. t. ze dne 18. 6. 2024, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření a doplnění tvrzení a označení důkazů) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 3. 2024, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání žalobce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 8. 2024, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 10. 2024, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 6. 2025, z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2025, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 2. 2025 a z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 4. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 10. 2024 náhrada 2 602,44 Kč za 220 ujetých km v částce 1 802,44 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 30 377,01 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

40. O nákladech vedlejšího účastníka na straně žalovaného bylo soudem dále rozhodnuto, tak, že žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč. Tato částka představuje hotové výdaje v paušální výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 občanský soudní řád, ve spojení s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., za čtyři úkony – vyjádření k žalobě, závěrečný návrh, vyjádření k odvolání a vyjádření ze dne 18. 6. 2025, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku. Za studium rozsudku krajského soudu ani studium protokolu z jednání soud nepřiznal vedlejšímu účastníkovi ničeho, nejedná se totiž o úkony, s nimiž by bylo možné spojit nějaké hotové výdaje, které by se měly hradit v rámci paušální náhrady.

41. O tří denní lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.