4 C 192/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Mgr. Markem Indrou sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. Martinou Nimmrichterovou sídlem Blahoslavova 1165/4, 787 01 Šumperk o 37 540,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 300 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy nabude tento rozsudek právní moci, s tím, že v případě nezaplacení některé splátky ve lhůtě splatnosti může žalobce žádat žalovaného do splatnosti nejblíže příští splátky o zaplacení celého dluhu.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 240,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 540,92 Kč od , datum, do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 631 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 540,92 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, mezi žalobcem a žalovaným uzavřené dne , datum, distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, zjistil u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, když tyto informace žalovaný sdělil žalobci, dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Žalobce uzavřel, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí, žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 62 881 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby, a to služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 220 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč, žalovaný požádal jednou o odklad splatnosti úvěru celkově o 30 dní a splatnost úvěru nastala tedy dne , datum, . Žalovaná částka ve výši 37 540.92 Kč představuje jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 155, 92 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 220 Kč, poplatek za službu „Presto“ 165 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se předně ve věci vyjádřil prvně dne , datum, v rámci podaného odporu proti vydaném elektronickému platebnímu rozkazu tak, že smlouva o spotřebitelském úvěru, která dle tvrzení žalobce měla být uzavřena mezi žalovaným a žalobcem dne , datum, je absolutně neplatná pro porušení povinnosti uložené poskytovateli spotřebitelského úvěru v § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a pro to, že jde o smlouvu lichevní (viz § 1796 z. č. 89/2012 Sb.). Žalobce neprovedl zjištění informací pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ověření informací poskytnutých při uzavírání smlouvy žalovaným a důkladné posouzení na základě ověřených informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro žalovaného, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně žalovaného, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu netvrdí, z jakých konkrétních informací o příjmech a výdajích žalovaného při ověřování úvěruschopnosti vycházel, co vše bylo prokázáno a jak (čím), jaké konkrétní dílčí zjištění získal a jak z nich dovodil, že žalovaný je úvěr ze smlouvy schopen řádně splácet. Žalovaný měl uvést čistý měsíční příjem ve výši 40 000 Kč, zatímco žalobce zjistil čistý měsíční příjem ve výši 62 881 Kč (aniž by bylo uvedeno, z čeho konkrétně toto zjištění učinil). Žalobce jako výdaje žalovaného (opět bez konkrétních zjištění a specifikace podkladů) uvádí pravidelné měsíční výdaje na půjčky – 15 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení – 10 000 Kč, další nezbytné výdaje – 1 000 Kč a ostatní zbytné výdaje – 5 000 Kč. Pokud by byla pravda, že žalovaný měl měsíční příjem 62 881 Kč, zbylo by mu z tohoto příjmu po úhradě žalobcem vyčíslených výdajů 31 881 Kč a tato částka nestačí na úhradu úvěru všemi poplatky, který měl žalovaný v 1 měsíční lhůtě uhradit – tedy k úhradě žalované částky 37 540 Kč. Skutečné příjmy žalovaného ze zaměstnání, které by byly použitelné ke spotřebě žalovaného a k úhradě čerpaného úvěru, žalobce v reálu vůbec nezjišťoval, doklady o příjmu žalovaného nepožadoval, zaměstnavatele žalovaného s dotazem na výdělek žalovaného nekontaktoval. Žalobce řádně nezjišťoval ani konkrétní – skutečné výdaje (např. náklady na stravu, dopravu, otop, mobilní telefon, internet, domácnost, na zdraví svoje, případně blízkých apod.), a tyto tedy ani neověřoval. Žalovaný má za to, že smlouva je neplatná také proto, že ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a 1796 občanského zákoníku, když průměrná sazba RPSN u bankovních institucí byla v srpnu roku 2023 ve výši 10,04 %.

3. Dále se pak žalovaný vyjádřil dne , datum, tak, že žalobci uhradil tyto částky pod variabilním symbolem , var. symbol, : , datum, – 1 000 Kč, , datum, - 500 Kč, , datum, -500 Kč, , datum, , , datum, 2 x 500 Kč, , datum, - 1 000 Kč, , datum, - 500 Kč, , datum, - 200 Kč, , datum, a , datum, – 2 x 500 Kč, , datum, -1 000 Kč, celkem tedy 6 700 Kč. Žalovaný trvá na tom, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, pokud žalobce poskytnul žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný mu k dnešnímu dni uhradil částku 6 700 Kč, k úhradě tak zbývá 23 300 Kč, přičemž žalobci ze smlouvy nepřísluší žádné úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty ani jiné poplatky. Žalovaný požádal, aby soud rozhodl o splácení dluhu ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, a to z důvodu vícero splatných dluhů k dnešnímu dni, vyplývající z rozsudku Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. 11 C 54/2024, který nabyl právní moci dne , datum, (povinnost uhradit 16 300 Kč do 60 dnů od právní moci), sp. zn. 11 C 68/2024, který nabyl právní moci dne , datum, (povinnost splácet dluh ve splátkách po 2 096 Kč k 15 dni měsíce od měsíce, ve kterém rozhodnutí nebylo právní moci). U Okresního soudu v Jeseníku je veden (mimo tento spor) i další spor ze spotřebitelského úvěru, a to pod sp. zn. 3 C 110/2024. Ve věci dosud nebylo nařízeno jednání, nicméně je pravděpodobné, že i z tohoto sporu vznikne žalovanému povinnost k plnění. Žalovaný dále žádal soud, aby v případě, kdy jej zaváže k plnění, rozhodl o nákladech řízení dle § 150 o.s.ř. tak, že z důvodu hodných zřetele nepřiznává náhradu nákladů řízení. Tyto důvody hodné zřetele spatřuje v praxi žalobce, nebankovního poskytovatele lichvářských úvěrů (viz RPSN 1 410,33 %), který těží z tíživé životní situace spotřebitele – tísně, jež se (třeba z důvodu závislosti na hraní na výherních automatech – viz žalovaný) dostane do stavu, kdy si není schopen zajistit své základní životní potřeby a není schopen soukolí dluhů a splátek zastavit, popř. vyřešit.

4. Soud usnesením ze dne , datum, vyzval žalobce, nechť doplní svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaný před schválením úvěru doložil, jaké předložil doklady ověřující pravdivost jeho tvrzení, v téže lhůtě označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšný, na usnesení soudu nebylo ze strany žalobce nijak reagováno.

5. Soud ve věci jednal dne , datum, , z neúčasti na tomto jednání se právní zástupce žalobce omluvil, rozsudek ve věci byl soudem vyhlášen dne , datum, .

6. Úvěrovou smlouvou a popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, žalobce a žalovaný elektronicky podepsali listinu, ve které ujednali, že žalobce se zavazuje poskytnoužalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání do výše 30 000 Kč, poukázáním na jeho účet číslo účtu , č. účtu, , žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tak, že datum splatnosti bylo sjednáno dne , datum, , žalovaný měl zaplatit celkovou částku ve výši 37 775 Kč, přitom poplatek za poskytnutí činí 7 500 Kč, volitelné služby z toho činí 275 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 410,33 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

7. Výzvou k úhradě s podacím lístkem ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy ve výši 37 608,92 Kč do tří dnů, zásilka byla odeslána dne , datum, . Žalobce nijak nezpochybnil platby shora, které žalovaný na úvěr poukázal. Bankovní transakcí bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, převedl na účet žalovaného , č. účtu, částku ve výši 30 000 Kč.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný se žalobci před poskytnutím úvěru identifikoval.

9. Listinou s obecnými principy posuzování a filozofií společnosti bylo prokázáno, že žalobce se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a má interně stanovený systém posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, konkrétní údaje ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalovaného metodika neobsahuje.

10. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, vycházel při posuzování úvěruschopnost žalovaného z těchto údajů: žalovaný žije v dvoučlenné domácnosti, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky jsou 15 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení jsou 10 000 Kč, nezbytné výdaje jsou 1000 Kč, zbytné výdaje jsou 5 000 Kč, ověřený příjem žalovaného byl stanoven na 62 881 Kč, přičemž žalovaný uvedl tento údaj ve výši 40 000 Kč, rezerva pro výdaje byla žalovanému stanovena na 500 Kč, jeho minimální výdaje byly vypočteny na 11 955 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na 18 500 Kč.

11. Listinou nazvanou jako „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobce vycházel co do ověřených příjmů žalovaného z údaje 62 881 Kč. Nebylo tímto důkazem prokázáno, že takové příjmy žalovaný skutečně měl, když se jedná pouze o výpis z interní databáze žalobce.

12. Informacemi o úvěru bylo prokázáno, že žalovaný před uzavřením smlouvy obdržel informace o parametrech sjednávaného úvěru, zejména informace týkající se výše úvěru, splatnosti, úrokové sazby, RPSN, nákladů spojených s prodlením a právu na odstoupení od smlouvy.

13. Z všeobecných obchodních podmínek soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť vedlejší ujednání ke smlouvě ani to, zda se obchodní podmínky staly součástí smlouvy, není pro věc významné.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry, přičemž pro tyto účely má stanovenu interní metodiku posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. V případě uzavírání smlouvy s žalovaným žalobce ověřil jeho identitu i prostřednictvím občanského průkazu, žalobce vycházel z údajů, že žalovaný žije v dvoučlenné domácnosti, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky jsou 15 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení jsou 10 000 Kč, nezbytné výdaje jsou 1 000 Kč, zbytné výdaje jsou 5 000 Kč, ověřený příjem žalovaného byl stanoven na 62 881 Kč, přičemž žalovaný uvedl tento údaj ve výši 40 000 Kč, rezerva pro výdaje byla žalovanému stanovena na 500 Kč, jeho minimální výdaje byly vypočteny na 11 955 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na 18 500 Kč. Žalobce žalovanému před uzavřením smlouvy poskytl informace o sjednávaném úvěru, zejména pak údaje o výši úvěru, splatnosti, úrokové sazbě, RPSN, nákladech spojených s prodlením. Na to dne , datum, žalobce a žalovaný elektronicky podepsali listinu, ve které ujednali, že žalobce se zavazuje poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání do výše 30 000 Kč, poukázáním na jeho účet číslo účtu , č. účtu, , žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tak, že datum splatnosti bylo sjednáno dne , datum, , žalovaný měl zaplatit celkovou částku ve výši 37 775 Kč, přitom poplatek za poskytnutí činí 7 500 Kč, volitelné služby z toho činí 275 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 410,33 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalobce dne , datum, převedl pak na účet žalovaného , č. účtu, částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný žalobci uhradil pod variabilním symbolem , var. symbol, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, celkem částku ve výši 6 700 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .

15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den totiž žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč jako úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobce vystupoval jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného, sice předložil soudu i metodiku týkající se ověřování úvěruschopnosti, nedoložil však důkazy o tom, že podle této metodiky bylo v konkrétním případě postupováno. Je zřejmé, že žalobce nepostupoval s řádnou pečlivostí, když neprokázal, že by jakkoliv skutečně ověřoval příjmy žalovaného, natož jeho výdaje, nad rámec údajů sdělených žalovaným, a to ačkoliv poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Soud se ztotožňuje s důvodnými námitkami žalovaného, že žalobce neprovedl důkladné zjištění a ověření informací pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce nebyl obezřetný, nezabýval se rizikovostí úvěru žalovaného, když tento uvedl příjem ve výši 40 000 Kč, žalobce pak, aniž by toto nějak vysvětlil, prověřil, vycházel z příjmu vyššího (ve výši 62 881 Kč), žalobce dále nijak neprověřil výdaje žalovaného zejména spojené s bydlením, jeho úvěrovou zátěží, která představovala i podle žalobce poměrně vysokou částku 15 000 Kč, je z tohoto zřejmé, že žalovaný měl nepochybně řadu závazků i z úvěrů. Žalovaný měl úvěr splatit v poměrně krátké době, jak uvedeno shora, pak by ani vysoký příjem přesahující částku 62 000 Kč, nestačil na zaplacení výdajů spojených s bydlením, se splátkami dosavadních úvěrů a dalšími nezbytnými výdaji žalovaného a předmětného úvěru poskytnutého žalobcem.

23. Soud tedy uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je již z tohoto důvodu smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 86 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020), neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o poplatcích.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy 6 700 Kč. Ve smyslu § 87 z. s. ú. se žalovaný v rozsahu částky 23 300 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, žalobci svědčí pouze právo na vydání poskytnuté jistiny v rozsahu, v jakém obohacení žalovaného trvá, tedy v částce 23 300 Kč. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 23 300 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok III.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. S ohledem na to, že žalovaný tvrdil své nepříznivé majetkové poměry a soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný má vícero závazků (věci vedené Okresním soudem v Jeseníku pod sp. zn. 11 C 54/2024, 3 C 110/2024, atd.), soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve splátkách. Za dobu od uzavření smlouvy o úvěru dosud byl žalovaný zaplatil částku ve výši 6 700 Kč, sám pak tvrdí, že částku ve výši 2 000 Kč měsíčně je schopen aktuálně hradit, proto soud považuje splátku ve výši 2 000 Kč za splátku přiměřené možnostem a schopnostem žalovaného.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 631 Kč, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 % co do předmětu řízení). Soud nemá za to, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř. k nepřiznání nákladů řízení žalobci, jak požaduje žalovaný. Tyto důvody hodné zřetele spatřuje žalovaný v praxi žalobce, nebankovního poskytovatele lichvářských úvěrů, který těží z tíživé životní situace spotřebitele – tísně, jež se (třeba z důvodu závislosti na hraní na výherních automatech) dostane do stavu, kdy si není schopen zajistit své základní životní potřeby a není schopen soukolí dluhů a splátek zastavit, popř. vyřešit.

26. Náklady řízení byly soudem přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb. - odměna advokáta dle § 11 odstavec 1 ve výši 2 620 Kč/úkon – tedy 2 x 2 620 Kč za úkony právní služby – převzetí zastoupení a podání žaloby, dále odměna advokáta za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 310 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 x 300 Kč, DPH ve výši 21 %, tj. 1 564,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 502 Kč, tj celkem 10 516,50 Kč, když 6 % pak představuje částku ve výši 631 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízené soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.