4 C 197/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 19 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 239,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 946,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 800 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 19 800 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 450,4 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 19 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 239,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 946,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19 800 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 19 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum]. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy měl ověřit úvěruschopnost žalované tím způsobem, že zjistil údaje o jejím příjmu, provedla odhad jejich životních nákladů a porovnal je s příjmy, provedl lustraci žalované v rejstříku exekucí a insolvenčním rejstříku, provedl lustraci žalované v dalších veřejně přístupných rejstřících, seznamech a evidencích.

2. Soud vyzval dále dne [datum] žalobce, nechť doplní tvrzení, jakým způsobem a jaké získal věřitel informace o schopnosti žalované splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaná doložila, jaké předložila doklady.

3. Žalobce se k výzvě soudu písemně vyjádřil na čl. 15 tak, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 22 000 Kč, nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Následně po vyhodnocení získaných informací byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako pracovní poradce ve [právnická osoba] [rok] [anonymizováno], její měsíční příjem činí 34 476 Kč, žije v nájmu, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalobce zdůraznil, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Právní předchůdce žalobce ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalované.

4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporovala, ač byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila. Stejně tak se nedostavil řádně předvolaný žalobce ani jeho zástupce, svou nepřítomnost u jednání žalobce omluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky.

6. Smlouva o postoupení, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, podacím lístkem bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, v oznámení byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10ti dnů od doručení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum].

7. Zákaznickou kartou k žádosti ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uvedla právnímu předchůdci žalobce, že je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, je rozvedená, pracuje na plný úvazek, v [anonymizováno] [rok], má dvě vyživovací povinnosti, její čistý příjem činí 19 476 Kč, další příjmy 15 000 Kč, externí splátky 500 Kč, interní splátky 5 673 Kč, odhadované výdaje 10 000 Kč, v kartě je pak uvedeno, že nebyly ověřeny žádné dokumenty.

8. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na úvěr částku ve výši 4 700 Kč.

9. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali uvedenou listinu, ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 88 % ročně, RPSN činí 147,75 %, a to společně se sjednaným poplatkem ve výši celkem 25 364 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 18 320 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 5 544 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaná měla úvěr splácet 18 splátkami po 2 632 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 620 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště a ve smlouvě je uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky.

10. Vyplacení úvěru v hotovosti žalovaná nijak nerozporovala.

11. Z předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5Co 231/2020–97 soud neučinil žádní skutková zjištění.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu: Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 22 000 Kč, tento ji poskytl, žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 88 % ročně, RPSN činí 147,75 %, a to společně se sjednaným poplatkem ve výši celkem 25 364 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 18 320 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 5 544 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaná měla úvěr splácet 18 splátkami po 2 632 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 620 Kč, žalovaná uhradila na úvěr částku ve výši 4 700 Kč. Před poskytnutím úvěru byla žalovanou vyplněna zákaznická karta, kde tato uvedla právnímu předchůdci žalobce, že je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, je rozvedená, pracuje na plný úvazek ve společnosti Za [rok], má dvě vyživovací povinnosti, její čistý příjem činí 19 476 Kč, další příjmy 15 000 Kč, externí splátky 500 Kč, interní splátky 5 673 Kč, odhadované výdaje 10 000 Kč, v kartě je pak uvedeno, že nebyly ověřeny žádné dokumenty. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum], v oznámení byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10ti dnů od doručení. Žalobce před podáním žaloby dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky.

13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 20. 11. 2019, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 22. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky podle ustanovení § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel, strany smlouvy ostatně na z. s. ú. výslovně odkázaly. S ohledem na doložený proces ověřování úvěruschopnosti je zjevné, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádné listiny, které by potvrzovaly příjem či výdaje žalované. Pokud žalobce shora uvedl, že čistý příjem žalované činil částku ve výši 34 476 Kč, pak toto neodpovídá ani tvrzení žalované, který výši svého příjmu označila toliko částkou ve výši 19 476 Kč, zatímco další čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, není vůbec zřejmé, co jsou tyto další příjmy, stejně tak se právní předchůdce žalobce vůbec nezabýval tvrzenými dvěma vyřizovacími povinnostmi žalované, nepřihlédl k tomu, že žalovaná má splátky jak interní, tak externí, přičemž externí splátky ve výši 500 Kč, interní splátky ve výši 5 673 Kč, tedy v poměrně vysoké výši, měsíční výdaje toliko odhadl částkou 10 000 Kč, žalovaná tak zjevně nebyla podle soudu úvěruschopná a právní předchůdce žalobce toto nezjistil, opomenul – řádně neprověřil, neměl žádné doklady.

27. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Soud pak přihlédl k absolutní neplatnosti ex officio, jak je jeho povinností, což soudy konstantně činí, k tomu srov. v rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 15 Co 246/2022 (vizte zejm. body 13 až 15 odkazovaného rozsudku včetně tam bohatě citované judikatury), zákonodárce pak novelou s účinností od 29. 5. 2022 (která na tento případ sice nedopadá) promítl tuto povinnost i do znění § 87 z. s. ú.

28. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 22 000 Kč. Žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 4 700 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 17 300 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce.

29. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky ve výši 17 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 300 Kč od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce prokázal, že vyzval žalovanou k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum], v němž stanovil lhůtu k zaplacení do deseti dnů. Tuto lhůtu lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, je tak žalobkyně oprávněna požadovat až od [datum].

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení k datu vyhlášení rozsudku byla po kapitalizaci příslušenství částka 30 908 Kč, žalobce uspěl co do částky ve výši 18 488 Kč, má tak právo na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 20 % Náklady řízení byly soudem přiznány podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/úkon, tedy 3 x 300 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), když podání žalobce ohledně úvěruschopnosti žalované mělo být již součástí žaloby, dále za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, z čehož 20 % činí 450,4 Kč.

31. O platebním místě k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

32. Lhůtu k plnění soud určil v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody k uložení lhůty delší ani k přivolení k plnění ve splátkách.