4 C 200/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen platit s účinností od 1. 9. 2025 na výživu zletilé , Jméno žalobkyně, , narozené , datum narození, částku ve výši 7 000 Kč měsíčně, přičemž toto výživné je splatné vždy do každého prvého dne v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Nedoplatek výživného pro , Jméno žalobkyně, , který činí za dobu od 1. 9. 2025 do 31. 1. 2026 částku ve výši 7 800 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Výživné splatné od 1. 2. 2026 do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen žalovanému, je žalovaný povinen zaplatit ve prospěch žalobkyně do 3 dnů od doručení rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 10. 2025 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému platit výživné ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni nebyla dosud nikdy stanovena, dále uvedla že se v současnosti soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na vyšší odborné škole, nemá žádný příjem a v souvislosti se studiem a volnočasovými aktivitami má měsíční výdaje na: ubytování na internátě ve výši 1 300 Kč, školné ve výši 300 Kč měsíčně, jízdné ve výši 800 Kč měsíčně, pořízení učebních pomůcek ve výši 400 Kč měsíčně, telefon ve výši 600 Kč měsíčně, ošacení a obuv ve výši 1 000 Kč měsíčně, hygienické a kosmetické potřeby ve výši 800 Kč měsíčně, na zdravotní péči ve výši 400 Kč měsíčně, volnočasové aktivity ve výši 800 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení u partnera 1 000 Kč měsíčně a strava. Žalobkyně dále uvedla, že bude pro účely studia potřebovat nový notebook s kterým se pojí měsíční výdaje ve výši 600 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že po dobu studia je ubytována na internátu a o víkendech pobývá u svého partnera , jméno FO, , o chod domácnosti partnera se stará jeho matka a žalobkyně přispívá na chod 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se o víkendech stravuje u své matky, která pracuje jako OSVČ a žalobkyni přispívá částkou, která je rovna polovině vypsaných nákladů žalobkyně. K osobě žalovaného v žalobě uvedla, že je zaměstnán v , právnická osoba, a jeho průměrný měsíční příjem činí přibližně 30 000 Kč, je spoluvlastníkem rodinného domu, ve kterém bydlí, uplatňuje si slevu na dani ve výši 1 267 Kč a s žalobkyní se nestýká. Žalobkyně se s žalovaným mimosoudně nedohodli.

2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil přípisem předloženým u jednání dne 29. 1. 2026 tak, že s dcerou měl vždy dobré vztahy. Rozpor nastal na konci srpna 2025 kdy dcera telefonicky oznámila stěhování k jejímu příteli do Javorníku a chce příspěvek na studium ve výši 5 000 Kč měsíčně. Výdaje na studium v září 2025 byly v celkové výši 7 132 Kč, a proto žalovaný považuje za férové zaplatit 4 000 Kč, jako svoji polovinu nákladů, s tím, že zbylé náklady by měla hradit matka žalobkyně. Dále finančně vypomáhá synovi, který je zaměstnaný jako masér a jeho průměrný měsíční příjem činí 21 000 Kč měsíčně, přičemž ve střídavé péči pečuje o svou dvouletou dceru. Měsíční náklady žalovaný tvrdí ve výši 4 285 Kč za elektřinu, Pojištění nemovitosti ve výši 1528 Kč měsíčně, daň z nemovitostí ve výši 1199 Kč měsíčně, poplatek za odpady a psa ve výši 136 Kč měsíčně, dřevo ve výši 2 516 Kč měsíčně, životní pojištění pro žalovaného, žalobkyni a syna ve výši 1 617 Kč měsíčně, pojištění vozidel ve výši 953 Kč měsíčně, poplatek za televizi ve výši 150 Kč měsíčně, paušální platby za telefon a internet ve výši 1 676 Kč měsíčně, přípravky na lupénku ve výši 1 200 Kč měsíčně, úhrada zubní náhrady ve výši 3 000 Kč měsíčně a výdaje za stravu pro dva psy 1 500 Kč měsíčně a 6 000 Kč výživné. Celkem měsíční náklady činí 25 560 Kč. Měsíční příjem žalovaný tvrdí ve výši 33 560 Kč. Žalovaný považuje za dostačující výživné ve výši 5 000 Kč, i přes to posílá dceři výživné ve výši 6 000 Kč. Proto nepovažuje částku navrhovanou jako výživné za neopodstatněnou a nesouhlasí s úhradou výživného zpětně.

3. Ústní jednání ve věci proběhla ve dnech 9. 12. 2026 a 29. 1. 2026, kdy při druhém jednání byl vyhlášen rozsudek.

4. Rodným listem žalobkyně bylo prokázáno, že se narodila dne , datum narození, , jako otec je uveden žalovaný, jako matka , jméno FO, , rozená , rodné přijmení, nar. , datum narození, v , adresa, .

5. Vyjádřením Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, bylo prokázáno, že žalobkyně ani žalovaný nepobírali v době od 1/2024 žádné dávky státní sociální podpory a nebyli ani posuzováni v jiných dávkách.

6. Vyjádřením Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště v , adresa, bylo prokázáno, že žalobkyně ani žalovaný v období od 1/2024 nepobírali dávky pomoci v hmotné nouzi.

7. Zprávou Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, územního pracoviště v , adresa, bylo prokázáno, že matka žalobkyně je poplatníkem v paušálním režimu od 1. 1. 2021.

8. Zprávou Územní správy sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že matka žalobkyně je vedena jako OSVČ a v období od 7. 2. 2024 do 31. 3. 2024 pobírala dávky nemocenského pojištění, dále že žalovaný má pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, , sídlem ves , adresa, , , adresa, od 1. 12. 2009 a v období od 9. 5. 2024 do 22. 9. 2024 pobíral dávky nemocenského pojištění.

9. Vyjádřením Vyšší odborné školy a střední průmyslové školy , adresa, bylo prokázáno, že žalobkyně je studentkou třídy VP1 na oboru informační technologie od 1. 9. 2025, ke studiu přistupuje zodpovědně a pečlivě si plní své studijní povinnosti.

10. Potvrzením výdělku žalovaného ze dne 10. 11. 2025 bylo prokázáno, že průměrný čistý výdělek žalovaného za období od 1/2025 do 10/2025 je 37 251 Kč měsíčně.

11. Potvrzením výdělku žalovaného ze dne 13. 1. 2026 bylo prokázáno, že průměrný čistý výdělek žalovaného za období od 11/2025 do 12/2025 je 39 103 Kč měsíčně.

12. Osmi složenkami za vodné a stočné bylo prokázáno, že , jméno FO, , bytem , adresa, hradí vodné a stočné čtvrtletně.

13. Vyúčtováním elektřiny za období od 26. 10. 2024 do 17. 10. 2025 bylo prokázáno, že , jméno FO, obdržela vyúčtování za dodávku elektřiny, ve kterém byl uveden nedoplatek ve výši 2 996,17 Kč.

14. Prohlášením , jméno FO, bylo prokázáno, že bydlí na adrese , adresa, , je vlastníkem nemovitosti, rodinného domu, parc. č , číslo parcely, a , číslo parcely, , číslo LV , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . V obývaném domě jsou dvě bytové jednotky, kdy každá je opatřena vlastním elektroměrem a vodoměrem. Vyúčtování elektřiny proběhlo 10/2025 se spotřebou 1964 kWh v ceně 20 996,18 Kč s tím, že měsíční zálohy činí 2 000 Kč a nedoplatek za rok 2025 činil 2 996,17 Kč. Oproti roku 2024, kdy jeden z bytů využíval jen její syn se spotřeba v roce 2025 navýšila dvojnásobně. Spotřeba vody v nemovitosti je měřena hlavním vodoměrem, kdy byt využívaný synem , jméno FO, a žalobkyní má kontrolní vodoměr pro stanovení spotřeby vody orientačně. Spotřeba vody v roce 2024 činila 97 m3 v roce 2025 činila spotřeba vody 188 m3 Vytápění je řešeno plynovým kotlem s celkovou roční spotřebou v částce 11 900 Kč.

15. Vyúčtováním za elektřinu č. , hodnota, bylo prokázáno, že bylo adresováno , jméno FO, a skončilo nedoplatkem ve výši 2 996,17 Kč.

16. Zvýšením záloh za elektřinu ze dne 4. 12. 2025, adresované žalovanému bylo prokázáno, že pro období od 30. 11. 2025 do 31. 12. 2025 byly stanoveny žalovanému zálohy ve výši 4 085 Kč a na období od 31. 1. 2026 do 30. 9. 2026 ve výši 4 285 Kč.

17. Platebním dokladem SIPO pro platební měsíc leden 2026 bylo prokázáno, že žalovaný hradí zálohy za elektřinu ve výši 4 285 Kč prostřednictvím služby SIPO.

18. Pojistnou smlouvou a potvrzením platby bylo prokázáno, že žalovaný má sjednáno pojištění rodinného domu a domácnosti u společnosti Kooperativa, a že roční pojistné činí 18 347 Kč19. Vyměřením daně z nemovitostí žalovaného bylo prokázáno, že na rok 2025 byla žalovanému vyměřena daň ve výši 14 388 Kč.

20. Z příjmového dokladu obce , adresa, bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil dne 5. 5. 2025 obci poplatek za svoz odpadu a za psa ve výši 1 640 Kč.

21. Dokladem od Lesů ČR bylo prokázáno, že dne 2. 10. 2025 žalovaný zaplatil za palivové dříví částku 30 198 Kč.

22. Čtyřmi pojistnými smlouvami u společností Slavia pojišťovna, Pojišťovna VZP a ČPP a potvrzeními o provedené platbě bylo prokázáno, že žalovaný má sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel v celkové částce 11 436 Kč ročně.

23. Potvrzením o provedené platbě s poplatkem za TV bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil televizní poplatek ve výši 150 Kč.

24. Vyúčtováním za listopad a prosinec 2025 bylo prokázáno, že má žalovaný uhradit 1 675,81 Kč a 2 099,83 Kč za služby poskytovatele O2.

25. Potvrzeními lékáren Lemon a Dr. Max bylo prokázáno, že žalovaný provedl dne 23. 12. 2025 dva nákupy v celkové ceně 1 277 Kč.

26. Zprávami nemocnice AGEL , adresa, a AGEL , adresa, bylo prokázáno, že žalovanému jsou diagnostikovány gonartróza a běžná lupénka.

27. Potvrzeními o provedené platbě bylo prokázáno, že žalovaný odeslal žalobkyni na účet jako výdaje na studium dne 31. 8. 2025 částku 4 000 Kč, dne 1. 10. 2025 částku 5 200 Kč, dne 1. 11. 2025 částku 6 000 Kč, dne 1. 12. 2025 částku 6 000 Kč a dne 4. 1. 2026 částku 6 000 Kč.

28. Výpovědí žalobkyně bylo prokázáno, že žije u svého od června 2025 přítele na adrese v , adresa, , přispívá mu částkou 2 000 Kč na bydlení. Původně přispívala částkou 1 000 Kč, ale pro nedoplatek na elektřině to navýšila, přítel žalobkyně žije s matkou, v průběhu týdne žije žalobkyně na internátě, tam vynakládá 1 300 Kč měsíčně, školné 300 Kč měsíčně, jízdné činí 800 Kč, přičemž nejezdí jen do školy, ale i ke kamarádce. Učební pomůcky průměrně 400 Kč měsíčně, na volnočasové aktivity platí 800 Kč měsíčně, kromě toho vynakládá výdaje spojené se stravováním. Matka původně žalobkyni přispívala částkou 5 000 Kč měsíčně, nyní přispívá částkou 6 000 Kč. Studium je denní formou a jde o vyšší odbornou školu.

29. Výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že pokud jde o jeho zdravotní stav, má artrózu 4 stupně, čeká na operaci druhého kolena, jednu už absolvoval, měsíčně vynakládá za zdravotní stav 1 000 Kč, kupuje si léky, masti, vypomáhá, je sice zaopatřený, přispívá mu měsíčně 3 000 Kč. Žalovaný žije v rodinném domě, jehož je podílovým spoluvlastníkem na půl s bratrem, jde o nemovitosti na LV č. , hodnota, pro Obec , adresa, , měsíčně vynakládá 15 000 Kč na bydlení, pojištění nemovitosti, daň z nemovitosti, popelnice. V nemovitosti bydlí také jeho matka, ta má starobní důchod, občas přispěje 1 000 Kč na elektřinu. Svoji část obývá žalovaný s přítelkyní, účetní, která nepřispívá na bydlení, má svůj byt, žalovaný bude řešit nový zubní můstek, bude platit 200 000 Kč, bratrovi musí vyplatit podíl 800 000 Kč.

30. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

31. Soud usnesením zamítl důkazní návrh ke zjištění způsobu platby výživného matkou žalobkyně, když k tomuto žalobkyně doplnila v rámci své účastnické výpovědi, že jí matka, která příjem 30 000 až 35 000 Kč, dává částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti, žalobkyně pak část této částky dává na svůj účet.

32. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

33. Žalobkyně je dcerou žalovaného, výživné nebylo před soudem nikdy stanoveno. Žalobkyně se aktuálně soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na Vyšší odborné škole a střední průmyslové škole , adresa, , kam nastoupila v září 2025 a její měsíční výdaje, které sama vyčíslila činí: ubytování na internátě ve výši 1 300 Kč měsíčně, školné ve výši 300 Kč měsíčně, jízdné ve výši 800 Kč měsíčně, pořizování učebních pomůcek ve výši 400 Kč měsíčně, telefon ve výši 600 Kč měsíčně, ošacení a obuv ve výši 1 000 Kč měsíčně, hygienické a kosmetické potřeby ve výši 800 Kč měsíčně, na zdravotní péči ve výši 400 Kč měsíčně, volnočasové aktivity ve výši 800 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení u partnera aktuálně 2 000 Kč měsíčně, což činí celkem 8 400 Kč, přičemž do součtu nejsou započítány výdaje na stravu, přičemž žalobkyně nemá žádný příjem. Matka přispává žalobkyni na výživu částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný je v současné době zaměstnán v , právnická osoba, a jeho průměrný měsíční výdělek je 38 177 Kč a průměrné měsíční výdaje bez započtení výživného, které dobrovolně posílá žalobkyni (ve výši 6 000 Kč) činí 19 560 Kč. Za bydlení přitom vynakládá žalovaný 15 000 Kč měsíčně, když v nemovitosti bydlí také jeho matka, starobní důchodkyně, ta občas přispěje částkou 1 000 Kč na elektřinu. Svoji část obývá žalovaný s přítelkyní, účetní, která nijak nepřispívá na bydlení, má svůj byt. Žalovaný se stanovením výživného ve výši 7 000 Kč nesouhlasí, a to především z důvodu, že by se na výživě měla stejnou měrou podílet i matka žalobkyně a výdaje žalobkyně jsou maximálně 8 000 Kč. Žalovaný ode dne 1. 9. 2025 odeslal žalobkyni jako úhradu výdajů na studium dne 1. 10. 2025 částku 5 200 Kč, dne 1. 11. 2025 částku 6 000 Kč, dne 1. 12. 2025 částku 6 000 Kč a dne 4. 1. 2026 částku 6 000 Kč.

34. Podle ust. § 910 odst. 1, 2 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

35. Podle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

36. Podle ust. § 913 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

37. Podle ust. § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

38. Podle ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

39. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud dle obecných ustanovení o vyživovací povinnosti rodičů k dětem, z nichž vyplývá, že rodiče musí svou vyživovací povinnost plnit podle svých možností, schopností a majetkových poměrů a ve vazbě na odůvodněné potřeby dítěte. Jedním ze základních předpokladů pro vznik a trvání práva na výživné je stav potřebnosti oprávněného, kterou zákon označuje jako „neschopnost sám se živit“. Dítě není způsobilé samo se živit v případě, že se cílevědomě a soustavně připravuje na budoucí povolání, což představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium dítěte nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky na jeho výživu.

40. V projednávané věci považuje soud návrh žalobkyně na stanovení výživného za zcela důvodný. Žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného, prokázala, že je řádnou studentkou školy a připravuje se na budoucí povolání. O výživném pro zletilou žalobkyni nebylo před soudem nikdy rozhodováno. V řízení tedy bylo prokázáno, že se žalobkyně soustavně připravuje na budoucí povolání, zvyšuje si své budoucí uplatnění na trhu práce, žije ve společné domácnosti s přítelem a nemá vlastní příjem k zajištění jejích životních a studijních potřeb, žalovaný má vůči žalobkyni proto vyživovací povinnost. Soud při posouzení výše požadovaného výživného dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně není nadnesený, odpovídá poměrům účastníků řízení, jejich majetkovým poměrům, nákladům spojeným se zdravotním stavem, životní úrovni, a k počtu vyživovaných osob. Žalovaný má podle soudu zbytné výdaje, když přispívá svému zletilému zaopatřenému synovi, současně žalovaný argumentuje vysokými náklady spojenými s bydlením a přesto nepožaduje, aby se na těchto nákladech podílela jeho matka, která pobírá starobní důchod, rovněž pak žalovaný nepožaduje, aby na těchto nákladech alespoň částečně participovala jeho přítelkyně, která má příjem, pracuje jako účetní. Po úplnost soud dodává, že provedl výpočet i na základě doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti ČR pro určení výživného dětí, která určuje, že pro nezaopatřené dítě starší 16 let, které se konstantně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole je doporučený podíl výživného 20 % z čistého příjmu žalovaného. V řízení bylo zjištěno, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného je 38 177 Kč, přičemž doporučené výživné po výpočtu činí 7 635 Kč.

41. V možnostech žalovaného je podle soudu platit stanovené výživné, vyživovací povinnost rodičů k dítěti je jednou z jejich nejvýznamnějších zákonných povinností. Soud proto uzavírá, že žalobkyní požadované výživné ve výši 7 000 Kč je důvodné, a soud proto nárok na výživné od doby počátku studia, tedy od 1. 9. 2025 v této výši přiznal. Datum bylo stanoveno s ohledem na předchozí platby žalovaného na účet žalobkyně. (výrok I.) V části dlužného výživného soud konstatuje, že žalovaný ode dne 1. 9. 2025 odeslal žalobkyni jako úhradu výdajů na studium dne 1. 10. 2025 částku 5 200 Kč, dne 1. 11. 2025 částku 6 000 Kč, dne 1. 12. 2025 částku 6 000 Kč a dne 4. 1. 2026 částku 6 000 Kč, dlužná částka od 1. 9. 2025 tedy činí 7 800 Kč, a proto nárok žalobkyně soud přiznal. (výrok II.) Výživné za měsíc následující po vyhlášení rozsudku soud přikázal žalovanému zaplatit ve výroku III, a to do tří dnů od doručení písemně vyhotoveného rozsudku.

42. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přestože byla žalobkyně v plném rozsahu úspěšná, soud jí žádné náklady řízení nepřiznal, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly.