4 C 213/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 870,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 821 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 470,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 224,79 Kč, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 101,55 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 224,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 922,55 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení, vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy pak byla postoupena postupitelem na žalobce.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. <b>3. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru:</b> 4. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem 20 797 Kč, je nájemníkem, s odhadovanými výdaji žadatele 5 000 Kč. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalovaným smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 6 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 799 Kč, poplatek za splácení ve výši 1 952 Kč, poplatek administrativní ve výši 1 889 Kč za zpracování, a to v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 1 600 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr.

19. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

20. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že podle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit., přičemž právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná.

21. Soud tedy uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 6 000 Kč při podpisu smlouvy, žalovaný zaplatil na zápůjčku částku ve výši 1 600 Kč. Zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 45 týdenních splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel.

22. Soud však má za to, že si postupitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, podle soudu rezignoval na jakékoliv ověření daných údajů, z ničeho se pak nepodává, že by právní předchůdce jakkoliv dále ověřoval tvrzené výdaje žalovaného – zejména pak uvedené výdaje na domácnost. Takový postup je pak rozporný s povinností právní předchůdce řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, soud k tomu podotýká, že sám termín uvedený v kartě„ měsíční výdaje“ je nejasný, není z něj zřejmé, o jaké náklady by se mělo jednat. Není tedy jasné, zda se jedná o náklady na bydlení (nájem) s případnými platbami na energie, či zda tato položka zahrnuje či nezahrnuje i stravu žalovaného jako součást vedení domácnosti, zda jsou v ní zohledněny případné náklady na údržbu bydlení, ošacení, hygienu. Z údajů není možné samo o sobě usoudit, jaké náklady na živobytí celkově žalovaný v době poskytnutí úvěru měl, a už vůbec nebylo doloženo, že by případná tvrzení žalovaného stran měsíčních výdajů právní předchůdce jakkoliv ověřil, vyjma své úvahy. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.

23. Převzal-li tedy žalovaný částku 6 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 4 400 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalované poskytl (6 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (1 600 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 4 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 821 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 400 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení jsou pak vyčísleny do data postoupení, tj. do [datum].

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl pro částku ve výši ve výši 470,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 224,79 Kč, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 101,55 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalovaný (žaloba byla soudem zamítnuta co do částky ve výši 470,92 Kč na jistině, 2 224,79 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru, když soud dále kapitalizoval úrok z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 4 870,92 Kč do data vyhlášení rozhodnutí dne [datum] v částce 3 010,55 Kč) a tomuto podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.