4 C 216/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 18 948,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 310,89 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 8 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla dále žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 848,41 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 825 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 10 438,19 Kč, úrok ve výši 28% ročně z částky 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 10 848,41 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 438,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 135,89 Kč, úroků ve výši 28,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení, vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy pak byla postoupeny postupitelem na žalobce.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalovaná před jednáním výslovně soudu uvedla, že se jednání nezúčastní.

3. Smlouvou o postoupení pohledávky, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

4. Smlouvou o půjčce, kartou zákazníka bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalované na její poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na dobu určitou, s příjmem 10 900 Kč, dalšími příjmy 2 200 Kč, běžné výdaje pak jsou 5 000 Kč, počet vyživovaných osob dvě, je nájemníkem, dne [datum] uzavřel postupitel se žalovanou smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 29 000 Kč, ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 4 999 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 943 Kč, poplatek 6 648 Kč za zpracování, a to v 60 týdenních splátkách po 894 Kč.

5. Žalobce tvrdil, že žalovaná na úvěr zaplatila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 900 Kč, toto tvrzení nebylo nijak rozporováno. <b>6. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru:</b> 7. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na dobu určitou, s příjmem 10 900 Kč, dalšími příjmy 2 200 Kč, běžné výdaje pak jsou 5 000 Kč, je nájemníkem, počet vyživovaných osob dvě. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalovanou smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 29 000 Kč, ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 4 999 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 943 Kč, poplatek 6 648 Kč za zpracování, a to v 60 týdenních splátkách po 894 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 900 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

8. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalované finanční prostředky ve výši 29 000 Kč, přičemž ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr.

22. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

23. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že podle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit., přičemž právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná.

24. Soud tedy uzavírá, že postupitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalované finanční prostředky ve výši 29 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, částí byla refinancována předchozí půjčka. Žalovaná zaplatila na zápůjčku částku ve výši 20 900 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 60 týdenních splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel.

25. Soud však má za to, že si postupitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, podle soudu rezignoval na jakékoliv ověření daných údajů, zejména tvrzenými jinými příjmy domácnosti ve výši 2 200 Kč, nezabýval se rovněž nijak náklady spojenými s bydlením, počtem vyživovaných osob, uvedené skutečnosti pak měly v právním předchůdci vyvolat důvodnou pochybnost o tom, zda je žalovaná schopna dostát svým závazků z uzavírané smlouvy, a tedy že si má ověřit a ev. archivovat žalovaným tvrzené skutečnosti a důkazy o nich a ověřit jejich pravost a správnost. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Rovněž se pak postupitel nijak nezabýval další půjčkou žalované, která byla refinancována. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.

26. Převzala-li tedy žalovaný částku 29000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinna tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 8 100 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalované poskytl (29 000 Kč) a částkou, kterou žalovaná již uhradila (20 900 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 8 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 310,89 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 8 100 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení jsou pak vyčísleny do data postoupení, tj. do [datum].

27. S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl pro částku ve výši ve výši 10 848,41 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 825 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 10 438,19 Kč, úrok ve výši 28% ročně z částky 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 10 848,41 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měla žalovaná, této podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.