4 C 218/2024
č. j. 4 C 218/2024-39
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 42 916,54 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 23 122 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalované uložena dále povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 19 794,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 764,67 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 27 685,24 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 25. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 42 916,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 764,67 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 27 685,24 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 30. 1. 2023 mezi společností , právnická osoba, . (dále jako „právní předchůdce“) a žalovanou, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a 3. 4. 2024, podle žalobce žalovaná uhradila na úvěr částku ve výši 4 878 Kč.
2. Podáním doručeným soudu dne 21. 11. 2024 žalobce doplnil svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že uvedl, že právní předchůdce žalobce posuzoval před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet, žalovaná mu za tímto účelem poskytla požadované informace a předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, když pro posouzení výše svých příjmů žalovaná předložila právnímu předchůdci žalobce výplatnice za měsíc listopad 2022 a výpis z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 11, 12/2022 a 01, 02/2023), přičemž bylo zjištěno, že její průměrný měsíční příjem činí 17.412 Kč. Z hodnocení klienta je rovněž patrné, že byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou, bylo důvodné očekávání poskytovatele úvěru, že tento příjem bude stálý i v blízké budoucnosti. Ohledně výdajů žalované bylo zjištěno, že tyto činí celkem 13 879 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 860 Kč, na bydlení pak žalovaná měsíčně vynaložila částku 5 529 Kč, což je částka odpovídající regionu , adresa, za nájem, resp. spolunájem. Informace o finanční situaci žalované, zaznamenané v dokumentu hodnocení klienta ze dne 30. 01. 2023, a předložené doklady žalované byly ze strany právního předchůdce žalobce zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny, bylo pak zjištěno, že žalovaná měla celkem měsíčně cca 2 533 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru, přičemž vůči žalované není vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není vedena jako dlužník se špatnou platební morálkou, věřitel dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, poté byla žalované zaslána nepodepsaná smlouva a další smluvní dokumentace k odsouhlasení a podpisu. Žalobce dále navrhl jako další důkaz výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc leden 2023 a z opatrnosti i za měsíc únor 2023, vedeného u MONETY Money Bank, a.s.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byl řádně a včas předvolána.
4. Právní zástupce žalobce byl jednání účasten, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, soud tento rozsudek nevydal, když nebyly splněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí soudu, žalovaná nebyla ze strany soudu upozorněna na možnost vydání rozsudku pro zmeškání.
5. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobce je zapsán v rejstříku od 16. 5. 2005.
6. Společným prohlášením, seznamem pohledávek, oznámením o postoupení, podacím lístkem ze dne 16. 4. 2024 bylo prokázáno, že pohledávka ze smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 06. 2023, podle společného prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 03. 04. 2024 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 03. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.
7. Mzdovým listem žalované a potvrzeními o platbě bylo prokázáno, že žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , za měsíce listopad 2023 až leden 2024 jí byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 16 625 Kč, 18 481 Kč a 17 312 Kč.
8. Zesplatněním úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce písemně dne 23. 7. 2023 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dluhu.
9. Z hodnocení klienta a registry bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce interně hodnotil žalovanou jako klienta s menším rizikem, žalovaná nebyla vedena v registru SOLUS, žalovaná uvedla, že je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , její čistý měsíční příjem činí 17 412 Kč, má v domáckosti jedno dítě, na bydlení vynakládá 5 529 Kč, její celkové výdaje činí 13 879 Kč, rezerva pak je 2 533 Kč, navíc má výživné ve výši 2000 Kč, má středoškolské vzdělání, bydlí u rodičů.
10. Dokladem o vyplacení bylo prokázáno, že právní předchůdce na účet žalované č. , č. účtu, vyplatil dne 31. 1. 2023 částku ve výši 28 000 Kč. Soud pak zamítl jako nadbytečný návrh žalobce na doplnění dokazování ještě výpisem z účtu žalované ohledně vyplacení této částky, když není pochyb, že částka byla poukázána, žalovaná toto nijak nezpochybňovala, účet odpovídá i úvěrové smlouvě.
11. Platební historií bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na úvěr tyto částky: 20. 2. 2023 – 1 939 Kč, dne 24. 5. 2023 – 1 939 Kč a 19. 9. 2023 – 1 000 Kč, celkem 4 878 Kč.
12. Ze smlouvy o pojištění schopnosti splácet soud neučinil žádná skutková zjištění.
13. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne 31. 1. 2023 právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, žalovaná se zavázala právnímu předchůdci vrátit částku ve výši 78 792 Kč, a to ve 42 měsíčních splátkách po 1 939 Kč, listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 73,86 %, RPSN pak 104,77 %.
14. Podacím lístkem a předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby dne 28. 5. 2024 vyzvána k zaplacení žalované částky.
15. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o spotřebitelský úvěr ve výši 28 000 Kč, doložila mu, že je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , a že za měsíce listopad 2023 až leden 2024 jí byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 16 625 Kč, 18 481 Kč a 17 312 Kč, dále mu uvedla, že má v domáckosti jedno dítě, na bydlení vynakládá 5 529 Kč, její celkové výdaje činí 13 879 Kč, rezerva pak je 2 533 Kč, navíc má výživné ve výši 2 000 Kč, má středoškolské vzdělání, bydlí u rodičů, přičemž právní předchůdce žalobce interně hodnotil žalovanou jako klienta s menším rizikem, žalovaná nebyla vedena v registrech. Dne 31. 1. 2023 právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, žalovaná se zavázala právnímu předchůdci vrátit částku ve výši 78 792 Kč, a to ve 42 měsíčních splátkách po 1 939 Kč, listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 73,86 %, RPSN pak 104,77 %, když právní předchůdce na účet žalované č. , č. účtu, vyplatil dne 31. 1. 2023 částku ve výši 28 000 Kč. Žalovaná uhradila na úvěr tyto částky: 20. 2. 2023 – 1 939 Kč, dne 24. 5. 2023 – 1 939 Kč a 19. 9. 2023 – 1 000 Kč, celkem 4 878 Kč. Právní předchůdce žalobce písemně dne 23. 7. 2023 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Pohledávka ze smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 06. 2023, podle společného prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 03. 04. 2024 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 03. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby dne 28.5.2024 vyzvána k zaplacení žalované částky.
16. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
19. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
29. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaná uzavřeli dne 31. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Ten den totiž právní předchůdce poskytl žalované částku 28 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Žalobce sice tvrdil, že právní předchůdce před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou, která mu předložila doklady o tom, že je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, , a že za měsíce listopad 2023 až leden 2024 jí byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 16 625 Kč, 18 481 Kč a 17 312 Kč. Je však zřejmé, že právní předchůdce nepostupoval s řádnou pečlivostí při vyhodnocování informací od žalované. Právní předchůdce si měl předně ověřit tvrzenou vyživovací povinnost žalované, tvrzené výživné, tvrzené výdaje spojené s bydlením. Pokud právní předchůdce žalobce vyhodnotil, že žalovaná má výdaje 13 879 Kč, zbývá jí 2 533 Kč disponibilních finančních prostředků, pak tato částka je právě v případě matky s dítětem nedostačující, když z tohoto velmi nízkého zůstatku měla žalovaná hradit ještě 1939 Kč na poskytnutý úvěr, žalované by tak zbývala částka ve výši 594 Kč. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce neověřil úvěruschopnost žalované a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek.
30. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 28 000 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 4 878 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 23 122 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce. Žalobce (právní předchůdce) porušil povinnosti uložené mu v ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a následkem tohoto porušení je pak povinnost dlužníka splatit pouze část jistiny poskytnutého úvěru. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 23 122 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
31. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Z očividně větší části úspěšné žalované po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozhodnutí žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
33. Lhůta k plnění je i s ohledem na shora rozebrané stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.