4 C 221/2019

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 13 951,89 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 951,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 951,89 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 20 495,34 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 951,89 Kč z titulu nezaplaceného pojistného na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] (dále jako„ pojistná smlouva“ nebo„ předmětná smlouva“). Dle žalobce bylo pojistnou smlouvou sjednáno pojistné ve výši 1 540 Kč měsíčně. Žalovaný se měl smlouvou zavázat k placení sjednaného pojistného s tím, že žalobce v průběhu řízení uvedl, že pojistné bylo sjednáno progresivní tak, že dle čl. 3 odst. 2 pojistných podmínek sjednaného připojištění CZV1 a pojistných podmínek sjednaného připojištění CID3, jež byly součástí předmětné smlouvy, se pojistné rovná násobku pojistné částky pro toto připojištění a sazby pojistného stanovené v sazebníku pro aktuální věk pojistného (dále jako„ sazebník“), sazebník s aktuální výší pojistného pak byl dle obchodních podmínek dostupný na internetových stránkách pojišťovny, popřípadě v sídle pojišťovny. Dle žalobce se žalovaný seznámil s pojistnými podmínkami předmětné smlouvy, což stvrdil svým podpisem předmětné smlouvy a dále sazebník byl součástí pojistných podmínek a žalovaný se měl možnost se sazebníkem seznámit na internetových stránkách žalobce nebo v sídle žalobce. Dle žalobce tedy bylo předmětnou smlouvou od počátku sjednáno progresivní zvyšování pojistného, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy a seznámením se s pojistnými podmínkami, přičemž možnost seznámit se se sazebníkem žalovaný měl, resp. ani netvrdí nemožnost se s ním seznámit, a v souladu s právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017 č. j. 32 Cdo 787/2017-202 se sazebník stal součástí smlouvy. Pojistné se tak dle žalobce mělo od [datum] zvýšit na 2 450 Kč a to tak, že pojistné na připojištění CZV1 se zvedlo ze 450 Kč na 900 Kč a pojistné na připojištění CID3 se zvedlo z 288 Kč na 363 Kč. Dle žalobce žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], čímž mu dle žalobce vznikl nedoplatek na pojistném ve výši 13 951,89 Kč, který žalobce žaluje. Dne [datum] dle žalobce došlo k ukončení pojistné smlouvy, od tohoto dne žalobce požaduje úrok z prodlení. Závěrem pak žalobce poukázal na to, že žalovaný je držitelem koncesované živnosti a nadto dlouhodobě podniká a nelze jej tedy považovat za spotřebitele.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, když podle něj tento celé pojistné řádně uhradil. Dle žalovaného došlo ke zvýšení sjednaného pojistného z částky 1 540 Kč na částku 1 990 Kč dohodou na začátku roku 2015. Žalovaný k tomu uvedl, že pojistné v této výši vždy řádně hradil a až v roce 2017 jej telefonicky kontaktoval žalobce s tím, že pojistné má být hrazeno ve výši 2 415 Kč už od roku 2015 a žalovaný tedy dluží pojistné, když hradí pouze 1 990 Kč měsíčně. Dle žalovaného pak pojistné v progresivní výši nebylo sjednáno, když sazebník nebyl součástí pojistných podmínek, neboť sjednaná smlouva a v ní ujednané pojistné podmínky jednotlivých produktů (připojištění) žalobce obsahovaly pouze odkaz na sazebník, jak uvedl žalobce, avšak neobsahovaly sazebník samotný a žalovaný s ním tedy nebyl seznámen, což jako spotřebitel musel být. Žalovaný pak uvedl, že dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 ve věci sp. zn. 32 Cdo 86/2015 pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných pojistných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil, a takové ujednání je tedy neplatné. Dále žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 282/2016, dle kterého je částečně neplatná taková smlouva, která má ujednán poplatek tím způsobem, že smlouva odkazuje pro stanovení výše či způsobu určení výše poplatku odkaz na sazebník, jež není součástí smlouvy. Žalovaný pak uvedl, že při uzavírání smlouvy vystupoval jako soukromá osoba – spotřebitel a nikoliv v rámci svého podnikání.

3. Soud prvně ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání dne [datum], přičemž k odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem ze dne 20. 8. 2020, č.j. 11Co 151/2020 – 84 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává.

4. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

5. Smlouvou ze dne [datum] s názvem„ [anonymizována čtyři slova]“, č. smlouvy [číslo], jež je v přílohové obálce spisu, byla předložena žalovaným a jež je shodná se smlouvou přiloženou žalobcem k žalobě, bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal uhradit žalovanému na základě uzavřeného pojištění a sjednaných připojištění pojistné plnění pro případ smrti následkem úrazu (tarif [číslo], pojistné 53 Kč), trvalých následků úrazu (tarif [číslo], pojistné 95 Kč), dále denní dávku za dobu nezbytného léčení úrazu (tarif CNL1, pojistné 252 Kč), pojistné plnění v případě komplexní invalidity následkem nemoci nebo úrazu (tarif CID3, pojistné 288 Kč), pojistné plnění pro případ závažné nemoci (tarif CZV1, pojistné 450 Kč), denní dávku v případě hospitalizace (tarif CHO1, pojistné 105 Kč) a denní dávku pro případ pracovní neschopnosti úrazem (tarif CPU3, pojistné 105 Kč), za což vše se žalovaný zavázal platit měsíčně pojistné ve výši celkem 1 540 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří Předsmluvní informace, souhlas se zpracováním osobních údajů a s nakládáním s údaji o zdravotním stavu a všeobecné a zvláštní pojistné podmínky (dle sjednaného pojištění a připojištění), a to VPP pro životní pojištění 1/ 2014, ZPP UM4C 17/2014, ZPP [číslo] 1/ 2014, ZPP [číslo] 1/ 2014, ZPP CNL1 7/ 2014, ZPP CID3 1/ 2014, ZPP CZV1 1/ 2014, ZPP CHO1 1/ 2014, ZPP CPU3 1/ 2014. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že se seznámil s uvedenými obchodními podmínkami. Se smlouvou je pevně spojen soubor pojistných podmínek, jež jsou ve smlouvě uvedeny. Žalovaný při uzavírání smlouvy jednal vlastním jménem, bez uvedení obchodní firmy či IČO.

6. Zvláštními pojistnými podmínkami (ZPP) připojištění pro případ závažných onemocnění dospělých CZV1 bylo prokázáno, že dle článku 3 odst. 2 se výše běžného pojistného rovná násobku pojistné částky pro toto připojištění a sazby pojistného stanovené v sazebníku na každý pojistný rok pro aktuální věk pojištěného. Dle článku 9 těchto podmínek pak„ sazebníkem“ se rozumí sazebník pojišťovny obsahující pro jednotlivé druhy hlavního krytí a připojištění sazby pojistného, maximální a minimální limity pojistných částek a výše pojistného, koeficienty maximální pojistné částky ve vztahu k výši pojistného a věku pojištěného a dále také informace o rizikových skupinách a jejich vlivu na výši pojistného; aktuální znění sazebníku je k dispozici na internetových stránkách pojišťovny, popř. v sídle pojišťovny.

7. Zvláštními pojistnými podmínkami (ZPP) připojištění pro případ invalidního důchodu CID3 bylo prokázáno, že dle článku 3 odst. 2 se výše běžného pojistného rovná násobku pojistné částky pro toto připojištění a sazby pojistného stanovené v sazebníku na každý pojistný rok pro aktuální věk pojištěného. Dle článku 9 těchto podmínek pak„ sazebníkem“ se rozumí sazebník pojišťovny obsahující pro jednotlivé druhy hlavního krytí a připojištění sazby pojistného, maximální a minimální limity pojistných částek a výše pojistného, koeficienty maximální pojistné částky ve vztahu k výši pojistného a věku pojištěného a dále také informace o rizikových skupinách a jejich vlivu na výši pojistného; aktuální znění sazebníku je k dispozici na internetových stránkách pojišťovny, popř. v sídle pojišťovny.

8. Záznamem o zprostředkování pojištění, informací pro klienta a výpisem z centrální evidence exekucí (příloha žaloby v CEPR) bylo prokázáno, že pojišťovací zprostředkovatel ověřil totožnost žalovaného, poskytl mu základní předsmluvní informace a lustroval žalovaného v centrální evidenci exekucí.

9. Upomínkou k zaplacení pojistného ze dne [datum] (příloha žaloby v CEPR) předloženou žalobcem bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný uhradil žalobci 1.990 Kč.

10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] (příloha žaloby v CEPR) s poštovním podacím archem ze dne [datum] (příloha žaloby v CEPR) bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce odeslal dne [datum] žalovanému výzvu k plnění. Součástí předžalobní výzvy byl rozpis dluhu, kde je uvedena žalovaná částka s vyčísleným příslušenstvím.

11. Dopisem žalobce ze dne 8. 8. 2017, [číslo jednací] na č. l. 12 bylo prokázáno, že žalobce obdržel stížnost žalovaného na zvýšení pojistného nejpozději dne [datum] a sdělil žalovanému, že k navýšení pojištění došlo v souladu s pojistnými podmínkami CID3 a CZV1, kde se pojistné navyšuje podle věku pojištěného, s čímž měl žalovaný souhlasit podpisem smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalobce obdržel výpověď pojistné smlouvy nejpozději dne [datum].

12. Návrhem na úpravu pojistné smlouvy ze dne [datum] na č. l. 19-20 a shodně na č. l. 137a-138 bylo prokázáno, že žalovaný přijal dne [datum] návrh žalobce na zvýšení pojistného CZV1 na částku 900 Kč.

13. Přípisem ze dne [datum] na č. l. 14 a pojistkou na č. l. 15 bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobce uvedenou pojistku s vyčíslením pojistného pro připojištění CZV1 ve výši 900 Kč.

14. Změnou podmínek pojistné smlouvy na č. l. 17-18 bylo prokázáno, že z připojištění CHO1 bylo vyloučeno onemocnění jícnu, kardiovaskulární onemocnění a onemocnění tvorby kamenů v oblasti ledvin a močových cest, a to ke dni [datum].

15. Ze sazebníku a přehledu poplatků 2014 pro životní pojištění [anonymizována dvě slova] na č. l. 123-133 bylo prokázáno, že tento obsahuje tabulky pro progresivní zvyšování pojistného pro připojištění CZV1 a CID3. Tento sazebník neobsahuje potvrzení žalovaného o tom, že by se s ním seznámil.

16. Stran listiny ze dne [datum] označené jako Zrušení pojistné smlouvy s výplatou odbytného/odkupného (příloha žaloby v CEPR), pak nebylo prokázáno, že tato listina byla žalovanému doručena a soud ji tedy vzal jako pouhé tvrzení žalovaného a neučinil z ní žádné závěry o skutkovém stavu. Žalovaný zde dlužný předpis pojistného vyčíslil částkou 14 490 Kč a po odečtu dalších částek ve prospěch žalovaného dospěl k dluhu v částce žalované.

17. Stran Sdělení klíčových informací na č. l. 34 soud uvádí, že tato listina obsahuje obchodní podmínky novějších verzí, než jsou uvedeny v pojistné smlouvě, žalobce neprokázal seznámení žalovaného s těmito podmínkami a dále při posledním jednání ve věci uvedl, že ke změně obchodních podmínek nikdy nedošlo, tedy se těmito obchodními podmínkami soud blíže nezabýval.

18. Stran sdělení a pojistek na č. l. 140 – 146 soud uvádí, že nebylo prokázáno, že tyto listiny byly doručeny (či vůbec odeslány) žalovanému a soud je tedy vzal v potaz pouze jako tvrzení žalobce o tom, že se žalobce domníval, že žalovaný má hradit pojistné na pojistnou smlouvy ve výši 2 415 Kč.

19. K výpočtové tabulce na č. l. 168 soud uvádí, že tuto považuje toliko za tvrzení žalobce o tom, že k [datum] se mělo pojistné na připojištění CZV1 zvednout z 900 Kč na 1 250 Kč a pojistné na připojištění CID3 zvednout z 288 Kč na 363 Kč a celkové pojistné tedy mělo dosáhnout výše 2 415 Kč.

20. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaný pojistnou smlouvu, na základě které bylo sjednáno životní pojištění [anonymizována dvě slova] Smlouvo se žalobce zavázal poskytnou pojistné plnění pro případ smrti následkem úrazu (tarif [číslo], pojistné 53 Kč), trvalých následků úrazu (tarif [číslo], pojistné 95 Kč), dále denní dávku za dobu nezbytného léčení úrazu (tarif CNL1, pojistné 252 Kč), pojistné plnění v případě komplexní invalidity následkem nemoci nebo úrazu (tarif CID3, pojistné 288 Kč), pojistné plnění pro případ závažné nemoci (tarif CZV1, pojistné 450 Kč), denní dávku v případě hospitalizace (tarif CHO1, pojistné 105 Kč) a denní dávku pro případ pracovní neschopnosti úrazem (tarif CPU3, pojistné 105 Kč), za což vše se žalovaný zavázal platit měsíčně pojistné ve výši celkem 1 540 Kč. Nedílnou součástí smlouvy tvoří Předsmluvní informace, souhlas se zpracováním osobních údajů a s nakládáním s údaji o zdravotním stavu a všeobecné a zvláštní pojistné podmínky (dle sjednaného pojištění), a to VPP pro životní pojištění 1/ 2014, ZPP UM4C 17/2014, ZPP [číslo] 1/ 2014, ZPP [číslo] 1/ 2014, ZPP CNL1 7/ 2014, ZPP CID3 1/ 2014, ZPP CZV1 1/ 2014, ZPP CHO1 1/ 2014, ZPP CPU3 1/ 2014. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že se seznámil s uvedenými obchodními podmínkami. Se smlouvou je pevně spojen soubor pojistných podmínek, jež jsou ve smlouvě uvedeny. Součástí smlouvy nebyl sazebník, neobsahovaly jej ani obchodní podmínky, sazebník předložený žalobcem neobsahuje potvrzení žalovaného o seznámení se s ním. Dále došlo dohodou stran ke zvýšení pojistného na částku 1 990 Kč a to od [datum] s tím, že bylo zvýšeno pojistné na CZV1 z 450 Kč na 900 Kč. Soud pak vzal za prokázané, že žalovaný řádně hradil pojistné ve výši 1 990 Kč po celou dobu trvání pojištění a po dobu, po kterou žádá žalobce dlužné pojistné ([datum] až [datum]), když toto žalovaný tvrdil a žalobce sám předložil Upomínku k zaplacení pojistného ze dne [datum] s tvrzením žalobce o zaplacení 1 990 Kč dne [datum] žalovaným. Tedy za období, za které žalobce nárokuje pojistné, tento sám předložil důkaz o tom, že žalovaný nejméně jednu splátku pojistného v uvedeném období uhradil. Soud tak přisvědčil tvrzení žalovaného o tom, že tento řádně hradil pojistné ve výši 1 990 Kč, žalovaný dluh tak mohl vzniknout jedině při zohlednění sporného zvýšení pojistného dle sazebníku.

21. Ze zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům.

22. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Dle § 2758 o. z., se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

24. Dle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

25. Dle § 2774 odst. 2 o. z. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § [číslo] platí obdobně.

26. Dle § 2785 odst. 1 o. z. nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit.

27. Dle § 2785 odst. 1 o. z. vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného nebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

28. Soud rekapituluje, že žalobce, po několikeré obměně své žalobní argumentace, učinil závěrečné tvrzení na jednání dne [datum] v tom smyslu, že podmínky sjednaného pojištění nebyly nikdy jednostranně měněny a pojistné bylo od počátku sjednané jako progresivní s tím, že žalovaný se seznámil s pojistnými podmínkami, jejichž součástí byl i sazebník, ze kterého plyne progresivní zvyšování pojistného, dříve učiněná tvrzení žalobce o změnách pojistných podmínek atp. žalobce vzal zpět a soud se jimi tedy nezabýval. Dle žalobce tedy již od [datum] mělo být pojistné hrazeno ve výši 2 415 Kč měsíčně.

29. Sazebník s aktuální výší pojistného pak byl dle obchodních podmínek (CZV1 a CID3) dostupný na internetových stránkách pojišťovny, popřípadě v sídle pojišťovny a žalovaný tedy měl možnost se s ním seznámit. Dle žalobce se pak podle jím odkazované judikatury (vizte výše) stal sazebník součástí smlouvy, když žalovaný měl možnost se s ním seznámit. Žalovaný s tímto právním názorem nesouhlasil.

30. Klíčovým pro posouzení věci je tedy zjištění, zda se sazebník stal součástí smlouvy či nikoliv – tedy zda platně došlo k progresivnímu zvýšení pojistného, jak tvrdí žalobce. V takovém momentě by žalovanému mohl vzniknout nedoplatek na pojistném, pokud soud vyšel z toho, jak uvedeno výše, že žalovaný hradil pojistné ve výši 1 990 Kč řádně. Sporným momentem pak je, zda postačí k platnému sjednání sazebníku jako součásti pojistné smlouvy možnost žalovaného seznámit se se sazebníkem na internetu či v sídle pojišťovny.

31. K tomu soud uvádí, že přisvědčil právnímu názoru vyjádřenému žalovaným, a to s ohledem na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne 13. 2. 2019 sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, který uvádí, že„ Vyžaduje-li ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Z toho, že pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, resp. že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele, neplyne, že byl prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami.“ Citovaný rozsudek nadto výslovně popírá rozsudek NS ze dne 16. 10. 2017 č. j. 32 Cdo 787/2017-202, jímž argumentoval žalobce.

32. K citovanému rozsudku velkého senátu NS soud dodává, že jeho závěry považuje použitelné i na právní úpravu pojistné smlouvy od [datum], byť se totiž daný rozsudek věnuje právní úpravě § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jako „zákon o pojistné smlouvě“), účinné do 31. 12. 2013, je tato úprava v rozhodném ohledu stejná, jako úprava současná, tedy § 2774 odst. 2 o. z. To ostatně uvádí taktéž důvodová zpráva k dotčenému ustanovení o. z., která konstatuje převzetí úpravy § 4odst. 4 zákona o pojistné smlouvě do o.z. Úprava § 4 odst. 4 zákona č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, řešená citovaným rozsudkem velkého senátu zněla: 33. „ Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.“ 34. Přičemž § 2774 odst. 2 zní: 35. „ Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně.“ 36. Soud pak má za to, že z formulace„ musí být seznámen“ i„ seznámí s nimi“ je zřejmé, že musí dojít ke skutečnému seznámení pojistníka s podmínkami smlouvy, nepostačí, pokud je mu pouze umožněno se s nimi seznámit, nadto až po uzavření smlouvy, jak v tomto případě tvrdí žalobce. Jediným rozdílem právních úprav je vypuštění slova„ prokazatelně“, které je však nadbytečné, když je-li sporu o splnění dané aktivní povinnosti, prokazuje její naplnění osoba, jíž tato povinnost tíží.

37. Žalobce v řízení netvrdil, že žalovaný se se sazebníkem seznámil, tvrdí pouze, že měl tu možnost prostřednictvím internetu či v sídle pojišťovny. Není-li prokázáno, že pojistník (žalovaný) se s daným dokumentem (smluvním ujednáním), tj. sazebníkem, před uzavřením smlouvy seznámil, nestal se sazebník součástí smlouvy, resp. jeho zahrnutí do smluvních ujednání odkazem obsaženým v obchodních podmínkách neplatné, jak uvádí citovaný rozsudek NS, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Soud tedy uzavírá, že smlouvou nedošlo ke sjednání progresivní výše pojistného. Neboť tedy soud vyšel z toho, že žalovaný po dobu trvání smlouvy hradil pojistné ve výši 1 990 Kč, což bylo stranami pojistné smlouvy sjednáno a žalobce neměl nárok na zvýšené pojistné ve výši 2 415 Kč, nezbývalo, než žalobu zamítnout.

38. K postavení žalovaného jako spotřebitele soud dodává, že v řízení nevyplynulo nic, co by vedlo k závěru o tom, že žalovaný vystupoval při uzavírání předmětné smlouvy jako podnikatel či v rámci výkonu svého povolání. Žalovaný jednal svým jménem a z ničeho neplyne, že by uzavření smlouvy bylo součástí jeho podnikatelské činnosti. Pouhé neprokázané tvrzení žalobce o tom, že žalovaný dlouhodobě podniká a je držitelem živnostenského oprávnění, nepostačuje k závěru o tom, že žalovaný jednal jako podnikatel nebo v rámci výkonu svého povolání při uzavření smlouvy.

39. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 os.ř. s tím, že žalovaný měl ve věci plný úspěch. Soud tedy žalovanému přiznává náhradu nákladů soudního řízení (řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím) ve výši 11 620 Kč za sedm úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1999 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“; převzetí věci a příprava zastoupení, návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, odvolání proti rozsudku pro zmeškání, účast na jednání odv. soudu dne [datum] (10: 00-10), vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu [datum] (13: 00-13), účast na jednání soudu [datum] (9: 30-9)), částku ve výši 2 100 Kč jako režijní paušál za sedm úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a. t., náhradu jízdného ve výši 1391,85 Kč (za cestu na jednání odvolacího soudu na trase [obec] – [obec] tam a zpět v délce 250 Km při sazbě amortizace ve výši 4,20 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., sazbě ceny nafty ve výši 31,80 Kč dle § 4 písm c) vyhlášky 358/2019 Sb., a spotřebě nafty ve výši 4,30 l na 100 km dle předloženého TP), náhradu za promeškaný čas při cestě na jednání odvolacího soudu a zpět ve výši 1000 Kč za 10 půlhodin dle § 14 odst. 3 a. t., náhradu DPH 21% z výše uvedeného ve výši 3 383,49 Kč a náhradu zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 1000 Kč, soud tedy žalovanému přiznává náhradu nákladů řízení ve výši celkem 20 495,34 Kč (11 620,00 + 2 100,00 + 1 391,85 + 1 000,00 + 3 383,49 + 1 000).

40. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem, když neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty či povolení placení ve splátkách.