4 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 493,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost dále zaplatit žalobci částku ve výši 2 293,29 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 182,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 210,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 493,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 12 493,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 2. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 493,29 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 182,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 210,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 493,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 12 493,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 21. 5. 2021 mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „právní předchůdce“) a žalovaným, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, podle žalobce žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 4 800 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 7. 1. 2025 žalobce doplnil svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly pak zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 20. 05. 2021 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Následně po vyhodnocení získaných informací byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Ze zákaznické karty ze dne 20. 05. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru majetkovou situaci žalovaného z výpisů bankovního účtu, současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení, přičemž žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako technolog ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 30 134 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 17 000 Kč, nemá úvěr z kreditní karty, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil výpisem z bankovního účtu a výplatní páskou), a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalobce se z neúčasti na jednání soudu předem omluvil.

4. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobce je zapsán v rejstříku od 16. 5. 2005.

5. Smlouvou o postoupení, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a podacím lístkem bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 09. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 09. 2023, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

6. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 4 800 Kč.

7. Mzdovým listem žalovaného za měsíc duben 2021 bylo prokázáno, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, , za měsíc duben 2021 mu byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 33 083 Kč čistého.

8. Výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že v měsíci dubnu 2021 měl žalovaný na účtu , č. účtu, položky příjmové, a to 9. 4. 2021 mzdu ve výši 27 754 Kč od zaměstnavatele, dále pohledávky po splatnosti 129 Kč, 15 Kč, splátky úvěru 1 250,55 Kč, 12,48 Kč, 2 254,52 Kč, trvalý příkaz , adresa, 000 Kč, trvalý příkaz , Anonymizováno, 6 000 Kč, další trvalé příkazy 2 000 Kč, 1 050 Kč, příchozí úhrada od , právnická osoba, – výplata půjčky 45 000 Kč, trvalý příkaz 5750 Kč a další položky jako výběr z bankomatu, další nespecifikované příjmy, výdaje.

9. Zákaznickou kartou bylo prokázáno, že dne 20. 5. 2021 požádal žalovaný právního předchůdce žalobce o zápůjčku ve výši 15 000 Kč, uvedl, že je svobodný, má nájemní bydlení, dvě vyživované osoby, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 30 134 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 17 000 Kč, odhadovaný výdaje činí 8 000 Kč, má měsíční splátky úvěrů ve výši 1 600 Kč, a 6 719 Kč.

10. Z rozsudku KS České Budějovice ze dne 31. 7. 20202, č.j. 5Co 231/2020–97 soud neučinil žádná skutková zjištění.

11. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne 21. 5. 2021 právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku ve výši 28 665 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 595 Kč, listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 86 %, RPSN pak 149,86 %.

12. Podacím lístkem a předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby dne 28. 3. 2024 vyzván k zaplacení žalované částky.

13. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal dne 20. 5. 2021 právního předchůdce žalobce o spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, doložil mu, že je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, , předložil mu mzdový list za měsíc duben 2021 a výpis z účtu za duben 2021. Poskytovatel úvěru a žalovaný vyplnili zákaznickou kartou, kde je uvedeno, že žalovaný je svobodný, má nájemní bydlení, dvě vyživované osoby, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 30 134 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 17 000 Kč, odhadovaný výdaje činí 8 000 Kč, má měsíční splátky úvěrů ve výši 1 600 Kč, a 6 719 Kč. Podle mzdového listu žalovaného za měsíc duben 2021 mu byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 33 083 Kč čistého. Podle výpisu z účtu žalovaného číslo , č. účtu, v dubnu 2021 měl žalovaný na účtu položky příjmové, a to 9. 4. 2021 mzdu ve výši 27 754 Kč od zaměstnavatele, dále pohledávky po splatnosti 129 Kč, 15 Kč, splátky úvěru 1 250,55 Kč, 12,48 Kč, 2 254,52 Kč, trvalý příkaz , adresa, 000 Kč, trvalý příkaz , adresa, 6 000 Kč, další trvalé příkazy 2 000 Kč, 1 050 Kč, příchozí úhrada od , právnická osoba, – výplata půjčky 45 000 Kč, trvalý příkaz 5 750 Kč a další položky jako výběr z bankomatu, další nespecifikované příjmy, výdaje. Dne 21. 5. 2021 právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, dle jejího obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku ve výši 28 665 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 595 Kč, listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 86 %, RPSN pak 149,86 %, přičemž žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 4 800 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 09. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 09. 2023, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby dne 28. 3. 2024 vyzván k zaplacení žalované částky.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 21. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky podle § 2390 a násl. o. z. Ten den totiž právní předchůdce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Žalobce sice tvrdil, že právní předchůdce před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, je však zřejmé, že právní předchůdce nepostupoval s řádnou pečlivostí při vyhodnocování informací od žalovaného.

28. Právní předchůdce si měl předně ověřit v zákaznické kartě tvrzené dvě vyživovací povinnosti žalované, dále si měl ověřit výdaje spojené s bydlením, když podle zákaznické karty jde o bydlení nájemní. Poskytovatel zápůjčky si měl od žalovaného nejméně nechat předložit nájemní smlouvu. Dále si poskytovatel zápůjčky nijak neověřil další tvrzený příjem v rodině, a to ve výši 17 000 Kč, není zřejmé, čím je tento další příjem tvořen. Dále měl být poskytovatel úvěru obezřetný, když nezohlednil vysoké splátky úvěrů, půjček, které vyplývají z předloženého výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2021, rovněž nezohlednil, že si nově v tomto měsíci vzal žalovaný úvěr ve výši 45 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce neověřil úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů.

29. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek.

30. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 4 800 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 10 200 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Žalobce (právní předchůdce) porušil povinnosti uložené mu v ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a následkem tohoto porušení je pak povinnost dlužníka splatit pouze část jistiny poskytnutého úvěru. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky ve výši 10 200 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

31. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Z očividně větší části úspěšné žalovaného po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozhodnutí žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

33. Lhůta k plnění je i s ohledem na shora rozebrané stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.