4 C 247/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 697 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 23 697 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 142,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 095,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 987,44 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,00 % ročně z částky 7 738,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši ve výši 23 697 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 142,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 095,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 987,44 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,00 % ročně z částky 7 738,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 17 000 Kč číslo smlouvy , hodnota, uzavřené dne 8. 6. 2022 mezi společností , právnická osoba, a žalovanou, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, podle žalobce žalovaná uhradila na úvěr částku ve výši 20 350 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 5. 12. 2025 žalobce doplnil svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 08. 06. 2022, byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, přičemž v žádosti žalovaná uvedla, že je od 1. 1. 2017 na dobu neurčitou zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , že výše jejích měsíční příjmů činí celkem 20 876 Kč a že výše jejích měsíčních výdajů činí 4 800 Kč. Použitelný měsíční příjem žalované byl vypočten na částku 16 076 Kč, dále uvedla, že bydlí v nájmu, je rozvedená a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdce žalobce ověřil z dohody o změně pracovní smlouvy a výpisu z běžného účtu. Příjmy žalované zkoumal právní předchůdce žalobce dle výpisu z běžného účtu a výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Právní předchůdce žalobce dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 17 000 Kč s měsíční splátkou 2 091 Kč je dostatečná.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 23. 1. 2025 tak, že nárok žalobce neuznává, věřitel dostatečně neposoudil úvěruschopnost žadatelky, nepostupoval řádně a s veškerou péčí, smlouva o úvěru je neplatná, neověřil skutečné výdaje spojené s bydlením spotřebitele, případné další výdaje, poukázala rovněž na neúměrně vysoké náklady (RPSN) úvěru ve výši 270,48 %, když poskytnutá částka byla 17 000 Kč, celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit pak 35 547 Kč, jde o navýšení o 18 547 Kč. Obvyklá výše RPSN činila přitom v červnu 2022 9,32 %. Současně žalovaná poukázala na to, že právní předchůdce žalobce se naopak bezdůvodně obohatil o částku 3 350 Kč, požádala o přiznání nákladů řízení, na něž má jako nezastoupený účastník právo ve výši 450 Kč za úkon podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.

4. Jednání dne 19. 2. 2025 bylo vedeno v nepřítomnosti omluvené žalované, dne 24. 2. 2025 byl pak ve věci vyhlášen rozsudek.

5. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobce je zapsán v rejstříku od 16. 5. 2005.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a podacím lístkem bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 03. 2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 25. 03. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

7. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 20 350 Kč.

8. Smlouvou o úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že dne 8. 6. 2022 právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 17 000 Kč, žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1 038 Kč, dále se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to 11 390 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 719 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 400 Kč, celkovou dlužnou částku ve výši 35 547 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 2 091 Kč, přičemž poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 8. 11. 2023, RPSN sjednáno ve výši 270,48 %.

9. Předžalobní výzvou a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce vyzval žalovanou k úhradě dne 17. 7. 2025.

10. Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2021 byl žalované prodloužen pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, na dobu neurčitou.

11. Výpisem z bankovnictví bylo prokázáno, že žalované byla na účet v květnu 2022 zaslána částka ve výši 20 876 Kč.

12. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že žalovaná poskytovateli uvedla, že je zaměstnaná, a to od 1. 2. 2028, předložila pracovní smlouvu a výpis z účtu, uvedla své příjmy 20 876 Kč, výdaje na bydlení a energie 2 800 Kč, doprava, jídlo, ostatní náklady 1 500 Kč, měsíční splátky půjček 500 Kč, bydlí v nájmu, je rozvedená, bez vyživovací povinnosti, má střední vzdělání, má účet, předložila občanský průkaz.

13. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

14. Žalovaná požádala dne 8. 6. 2025 právního předchůdce žalobce o úvěr, přičemž uvedla, že je zaměstnaná od 1. 2. 2018, předložila pracovní smlouvu a výpis z účtu, uvedla své příjmy 20 876 Kč, výdaje na bydlení a energie 2 800 Kč, doprava, jídlo, ostatní náklady 1 500 Kč, měsíční splátky půjček 500 Kč, bydlí v nájmu, je rozvedená, bez vyživovací povinnosti, má střední vzdělání, má účet, předložila občanský průkaz. Právní předchůdce žalobce měl k dispozici toliko dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2021, kterou byl pracovní poměr žalované prodloužen na dobu neurčitou, díle jeden výpis z bankovnictví žalované, kdy na její účet v květnu 2022 byla zaslána částka ve výši 20 876 Kč. Dne 8. 6. 2022 pak právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali písemnou smlouvu, dle níž se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 17 000 Kč, žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1 038 Kč, dále se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to 11 390 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 719 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 400 Kč, celkovou dlužnou částku ve výši 35 547 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 2 091 Kč, přičemž poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 8. 11. 2023, RPSN sjednáno ve výši 270,48 %, přičemž žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 20 350 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 03. 2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 25. 03. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2025.

15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

28. Právní předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru podle § 2395 a násl. o. z. obsahu shora, když není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Žalobce sice tvrdil, že právní předchůdce před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalované, je však zřejmé, že právní předchůdce nepostupoval s řádnou pečlivostí, žalobce sice měl k dispozici toliko dohodu o změně pracovní smlouvy a jeden výpis z bankovnictví žalované, podle soudu rezignoval na řádné ověření finanční situace žalované, spokojil se s tvrzením žalované o nájemném bydlení a s uvedenou částkou za náklady spojené s bydlením ve výši 2 800 Kč včetně energií, což je podle soudu značně podhodnocená částka. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce neověřil řádně úvěruschopnost žalované a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů.

29. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného, ale společnost jako celek.

30. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 17 000 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 20 350 Kč, přičemž pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Žalobce (právní předchůdce) porušil povinnosti uložené mu v ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a následkem tohoto porušení je pak povinnost dlužníka splatit pouze část jistiny poskytnutého úvěru. S ohledem na výši poskytnutého úvěru a částku, která byla žalovanou uhrazena, se tak žalovaná nijak neobohatila na úkor žalobce, soud proto žalobu zcela zamítl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení jako nezastoupeného účastníka.

32. Soud pak rozhodl v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2638/2025, podle něhož za procesní úkony učiněné po 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 NáhŘíz, účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 OSŘ, paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 OSŘ ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu aplikovaného analogicky. Žalované za vyjádření k žalobě přiznal soud na základě § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.