4 C 26/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 11 192 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 192 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 972,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 990,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 915,25 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 772,61 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 5. 10. 2024 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 11 192 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 972,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 990,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 915,25 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 772,61 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne 28. 8. 2021. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalované.

2. Soud vyzval dne 24. 2. 2025 žalobce, nechť doplní tvrzení, jakým způsobem a jaké získal věřitel informace o schopnosti žalované splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaná doložila, jaké předložila doklady.

3. Žalobce se k výzvě soudu písemně vyjádřil na čl. 15 tak, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 28.08.2021 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně složenkou, přičemž následně po vyhodnocení získaných informací byla se žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaná uvedla, že pobírá vdovský důchod, výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 9 864 Kč, výše jejích měsíčních výdajů činí 2 538 Kč, žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdce žalobce ověřil ze složenek. Příjmy žalované zkoumal právní předchůdce žalobce dle složenek a výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si právní předchůdce žalobce ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 328 Kč je dostatečná.

4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporovala, ač byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalované, žalobce se z neúčasti na jednání omluvil.

5. Složenkou za měsíc červen 2021 bylo prokázáno, že žalovaná pobírá důchod ve výši 9 864 Kč.

6. Čestným prohlášením bylo prokázáno, že žalovaná žije v nemovitosti rodičů od 10. 7. 2021.

7. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, uvedla své generálie, skutečnost, že je vdovou, spojení telefonické, označila, že pobírá dávky ve výši 9 864 Kč, má náklady s bydlením ve výši 500 Kč, jídlo a osobní náklady 500 Kč, srážky ve výši 1 538 Kč, celkem má měsíční výdaje 2 538 Kč, nemá vyživovací povinnost.

8. Smlouvou o úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že dne 28. 8. 2021 právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali uvedenou listinu, ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši celkem 8 592 Kč , který je tvořen úrokem ve výši 963 Kč, částkou za poskytnutá úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady n vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 1 800 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaná měla úvěr splácet 14 splátkami po 1 328 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, součástí je předpis splátek, vyplacení úvěru v hotovosti ve výši 10 000 Kč žalovaná nijak nerozporovala.

9. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na úvěr částku celkem ve výši 12 400 Kč.

10. Smlouvou o postoupení, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení ze dne 14. 6. 2024, seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024.

11. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby dne 10. 9. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky, zásilka byla dne 11. 9. 2024 předána k poštovní přepravě.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu:

13. Žalovaná požádala písemně právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, uvedla své generálie, spojení telefonické, skutečnost, že je vdovou, označila, že pobírá dávky ve výši 9 864 Kč, má náklady s bydlením ve výši 500 Kč, jídlo a osobní náklady 500 Kč, srážky ve výši 1 538 Kč, celkem má měsíční výdaje 2 538 Kč, nemá vyživovací povinnost. Složenkou za měsíc červen 2021 a čestným prohlášením prokázala poskytovateli úvěru, že pobírá důchod ve výši 9 864 Kč, žije u rodičů. Dne 28. 8. 2021 právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu číslo , hodnota, , ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jíž se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši celkem 8 592 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 963 Kč, částkou za poskytnutá úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady n vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 1 800 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaná měla úvěr splácet 14 splátkami po 1 328 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, součástí je předpis splátek, úvěr byl vyplacen v hotovosti, žalovaná uhradila na úvěr částku celkem ve výši 12 400 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024, přičemž žalobce dále před podáním žaloby dne 10. 9. 2024 vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky, zásilka byla dne 11. 9. 2024 předána k poštovní přepravě.

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen23. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Soud dospěl k následujícímu posouzení:

28. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smluv vystupovala jako spotřebitel, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel, strany smlouvy ostatně na z. s. ú. výslovně odkázaly. S ohledem na doložený proces ověřování úvěruschopnosti je zjevné, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce měl k dispozici čestné prohlášení a jednu složenku o pobírání důchodu, spokojil se s tvrzením žalované, že má výdaje ve výši 2 538 Kč, a to 500 Kč na bydlení, 500 Kč na osobní náklady, dopravu a jídlo, srážky má ve výši 1 538 Kč, když bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Tato tvrzená částka ve výši 2 538 Kč je podle soudu značně podhodnocená, nereálná, žalovaná tak zjevně nebyla podle soudu úvěruschopná a právní předchůdce žalobce toto nezjistil, opomenul – řádně neprověřil. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatné dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované ze smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila částku celkem 12 400 Kč. Za této situace žaloba není důvodná, soud ji proto zcela zamítl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, když nedospěl k závěru ani o bezdůvodném obohacení na straně žalované.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, podle obsahu spisu jí žádné náklady nevnikly, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.