4 C 33/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: právnická osoba zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Šmídou sídlem Eliščino nábřeží 280, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 540 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 12 540 Kč od , datum, do , datum, , a s úrokem z prodlení z částky 12 540 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7 % ročně navýšeným o výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 2 460 Kč, částky ve výši 7 980 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum10,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datumúrok z prodlení z částky ve výši 2 460 Kč ve výši 14 % ročně od , datum, do , datuma úrok z prodlení z částky ve výši 2 460 Kč za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 10,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, a za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 980 Kč.

2. Své nároky odůvodňuje žalobce tím, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce v hotovosti 15 000 Kč žalovanému, přičemž žalovaný tuto hotovost převzal a zavázal se ji vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč. Na své závazky žalovaný zaplatil 2 460 Kč. Následně právní předchůdce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil žalované pohledávky na společnost , právnická osoba, , jež je poté postoupila žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, k řádně nařízenému jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Žalobce svou nepřítomnost u jednání omluvil.

4. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem žalobce, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i Maltská republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po 10. 1. 2015, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu.

5. Výpisy z obchodního rejstříku, oznámeními o postoupení pohledávky, podacími archy, potvrzením, přílohou ke smlouvě, smlouvou o postoupení bylo prokázáno, že dne , datum, podepsal právní předchůdce žalobce jako postupitel a společnost , právnická osoba, l. se sídlem , adresa, jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, , na postupníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný právním předchůdcem žalobce informován v oznámení ze dne , datum, a současně byl žalovaný v tomto oznámení i vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Dne , datum, podepsala společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1 k této smlouvě, kterou společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, , na žalobce. O tomto postoupení informovala společnost , právnická osoba, žalovaného oznámením ze dne , datum, .

6. Z formuláře zákaznické karty soud neučinil žádná skutková zjištění.

7. Soud neměl důvodu nevěřit tvrzení žalobce, že žalovaný zaplatil na pohledávky ze smlouvy o půjčce celkem 2 460 Kč, a proto toto tvrzení vzal v potaz při posouzení věci.

8. Předžalobní výzvou a podacím archem bylo prokázáno, že dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky s tím, že zásilka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

9. Smlouvo o půjčce bylo prokázáno, že dne , datum, převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, což stvrdil svým podpisem v listině nazvané smlouva o půjčce č. , hodnota, . V této listině, která je opatřena též podpisem právní předchůdce žalobce, doložkou, že se uzavírá dle zákona č 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb. a že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně, se žalovaný zavázal vrátit poskytnutých 15 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, a to v 53týdenních splátkách po 4 810 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

11. Dne , datum, poskytl právní předchůdce žalobce, oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry, v hotovosti 15 000 Kč žalovanému, které se žalovaný zavázal vrátit se souhrnným poplatkem 10 440 Kč, a to dle listiny označené jako smlouva o půjčce opatřené doložkou, že je uzavřena dle zákona č. 40/1964 a zákona č. 321/2001 Sb. a při RPSN 206,8 %. Následně podepsali právní předchůdce a společnost , právnická osoba, . listinu nazvanou „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky právního předchůdce za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, . Obdobnou listinu podepsali i společnost , právnická osoba, a žalobce, taktéž jejím předmětem je postoupení žalované pohledávky, tentokrát ze společnosti , právnická osoba, na žalobce. Právní předchůdce i společnost , právnická osoba, vyhotovili listiny adresované žalovanému, v nichž uvádějí, aby žalovaný plnil závazky ze smlouvy o půjčce té osobě, které byly pohledávky postoupeny. Dne , datum, zaslal žalobce předžalobní výzvu žalovanému, v níž se uvádí, že pokud nezaplatí žalované pohledávky, budou vymáhány soudní cestou.

12. S ohledem na datum uzavření smlouvy o půjčce postupoval soud dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a věc posuzoval podle dosavadních právních předpisů, mj. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla totiž uzavřena dle českého práva, což je výslovně uvedeno, nadto byla uzavřena na území České republiky a mezi českou státní příslušnicí a právnickou osobou se sídlem na území České republiky a řídící se českým právem (což je soudu známo z jeho úřední činnosti a vyplývá z listiny Smlouva o půjčce). Soud ve věci aplikoval tato ustanovení právních předpisů:

13. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle ustanovení § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Dle ustanovení § 23 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb., zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství.

17. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

19. Podle ustanovení § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Dle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

21. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

22. Dle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.

23. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

24. Dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., (dále též jen „nařízení vlády“) výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

25. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

26. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

27. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 1 odst. 1 a § 2 písm. a) z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdce jako podnikatel, smlouva výslovně odkazuje na to, že strany mají v úmyslu podřídit smlouvu právní úpravě zákona č. 321/2001 Sb. Právní předchůdce poskytl žalovanému v den sjednání půjčky 15 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnutého úvěru, musel soud při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele (slabší smluvní strany) jako jedné z vůdčích zásad soukromého práva (např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, popř. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 342/09; závěry Ústavního soudu jsou pro soud závazné – čl. 89 odst. 2 Ústavy; dále srov. § 262 odst. 4 obch. zák.).

28. Ústavní soud, jehož vykonatelná rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy), ve svém nálezu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20, vyjádřil názor, že korektiv dobrých mravů obecným soudům nebrání zohlednit mimo jiné i to, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka provedla prověření úvěruschopnosti stěžovatelů nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Z uvedeného je možno dovodit, že povinnost přezkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr stíhala poskytovatele úvěru i v době, kdy takovou povinnost výslovně žádný právní předpis nestanovil.

29. Soud nezjistil, že by se právní předchůdce žalobce zabýval poměry žalovaného majícími vliv na jeho schopnost splácet. Žalobce k výzvě soudu pouze tvrdil, že žalovaný měl vyplnit kartu zákazníka a v ní údaje o svých příjmech a tyto měl doložit písemnými potvrzeními, avšak k prokázání svých tvrzení předložil pouze vzor takové zákaznické karty. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr se však nelze spoléhat pouze na údaje sdělené spotřebitelem, nýbrž je třeba takové údaje hodnověrně ověřit.

30. Žalobce, na kterého byly přes tzv. přechodného věřitele postoupeny pohledávky ze smlouvy o půjčce dle § 524 obč. zák. (byť z jako platné smlouvy), má z důvodu (absolutní) neplatnosti smlouvy o půjčce pouze právo na zaplacení majetkového prospěchu žalovaného, tj. bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. ve výši nevrácené jistiny a úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované. Právní předchůdce žalovanému poskytl 15 000 Kč, žalovaný na závazky ze smlouvy uhradil 2 460 Kč. Majetkový prospěch žalovaného proto činí rozdíl těchto částek, tj. 12 540 Kč. Tuto částku je dle § 457 obč. zák. žalovaný povinen žalobci vrátit (zaplatit). O tom, že došlo k postoupení žalované pohledávky soud nepochybuje.

31. Pokud jde o úrok z prodlení, je třeba vyjít z toho, že obohacený (zde žalovaný) je povinen bezdůvodné obohacení vrátit prvního dne poté, co byl o plnění věřitelem požádán, neboť doba splnění nebyla dohodnuta, není stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí (§ 563 obč. zák).

32. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce, tzv. přechodný věřitel či žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce sice předložil řadu listin, v nichž je obsažena výzva k plnění (např. předžalobní výzva, oznámení o postoupení pohledávky), nicméně neprokázal, že se taková výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného jako adresáta, že byla žalovanému doručena.

33. Výzva k plnění je hmotněprávním jednáním (dříve, dle stavu dle občanského zákoníku z roku 1964, právním úkonem), a dokonce adresným (adresovaným), tzn. vyvolávajícím právní účinky až od doby doručení ve smyslu hmotněprávním, tedy od doby, kdy se s ním může adresát seznámit. Předložené poštovní podací archy prokazují pouze to, že žalovanému byly výzvy odeslány, nikoli že mu byly doručeny (že se dostaly do jeho dispoziční sféry). Za výzvu k plnění ve smyslu § 563 obč. zák. soud v této věci pokládá až žalobu, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dnem , datum, . Z uvedených důvodů soud přiznal žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení až od , datum, (§ 563 obč. zák.), jelikož mu byla (ve smyslu hmotněprávním) doručena (dostala se do její dispoziční sféry) dne , datum, , následujícího dne byl žalovaný povinen dluh splnit (vydat bezdůvodné obohacení) a od dalšího dne, tj. , datum, se tak ocitl v prodlení.

34. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná jen co do nároku na zaplacení 12 540 Kč, představujících bezdůvodné obohacení žalovaného, a co do úroku z prodlení z této částky, avšak až od , datum, do zaplacení. Výše úroku činí 7 % ročně navýšeno o výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Soud vyjádřil konkrétní procentní výše úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. až do dne vyhlášení rozsudku, pro další období popsal způsob určení výše úroku z prodlení tak, jak vyplývá z příslušného nařízení vlády. V rozsahu, v němž shledal soud žalobu důvodnou, soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.). V zamítavém výroku II. soud výslovně uvedl výši úroku z prodlení za jednotlivá období tak, jak je žalobce vyjádřil v žalobě.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož zjevně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud mu žádnou náhradu nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., když pro jinou lhůtu k plnění neshledal soud žádné důvody.