4 C 41/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 11. 2022 do 31. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 1. 2023 a za dobu od 31. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 14 736 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 10,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 14,00 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 7. 2022 do 29.11.2022, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 13. 12. 2022 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 14 736 Kč, když žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] na jejím základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, přičemž spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem částku ve výši 41 600 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 29. 09. 2006. Žalovaná zaplatila původními věřiteli částku ve výši 1 864 Kč, ta byla původním věřitelem započtena na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 39 736 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 25 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 14 736 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], o postoupení pohledávek byla žalovaná písemně vyrozuměna. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 25 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 14 736 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobce požaduje úrok z prodlení od 1. 7. 2015, od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobce nezná, v předmětné době pracovala ve [obec], žádné dluhy neměla, má řadu pohledávek, řeší oddlužení, už má soudů dost, na výslovný dotaz soudu pak uvedla, že se ústního jednání ve věci nechce zúčastnit. K jednání pak s ohledem na toto její vyjádření nebyla žalovaná předvolávána.

3. Jednání se nezúčastnil ani žalobce, který svou neúčast omluvil.

4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvami o postoupení, oznámeními o postoupení, podacími archy, potvrzením, přílohami ke smlouvám bylo prokázáno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo prvně s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015, přičemž celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 39 736 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 25 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 14 736 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], o postoupení pohledávek byla žalovaná rovněž písemně vyrozuměna.

5. Předžalobní upomínkou a podacím archem bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobce žalovanou dne 18. 11. 2022 písemně upomínal o zaplacení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 23. 11. 2022.

6. Smlouvou o půjčce bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] na jejím základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, přičemž spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem částku ve výši 41 600 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 29. 09. 2006.

7. Tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila na půjčku toliko částku ve výši 1 864 Kč, nebylo ze strany žalované nijak rozporováno.

8. Pravost ani správnosti provedených listin nebyla zpochybněna. Soud neshledal důvod o listinách pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] na jejím základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, přičemž spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem částku ve výši 41 600 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 29. 09. 2006, přičemž žalovaná uhradila na půjčku toliko částku ve výši 1 864 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo prvně s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015, a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], o postoupení pohledávek byla žalovaná rovněž písemně vyrozuměna. Před podáním žaloby žalobce žalovanou dne 18. 11. 2022 písemně upomínal o zaplacení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 23. 11. 2022.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů 11. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Dle § 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

13. Podle § 2 odst. 2 obch. zák. podnikatelem podle tohoto zákona je a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

14. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit 15. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

17. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

18. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

20. Dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

21. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

23. Soud pak dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) z. s. ú. a § 52 a násl. obč. zák. Ten den právní předchůdce a žalovaná opatřili svými podpisy listinu, na základě které jí poskytla 25 000 Kč, jež se žalovaná zavázal vrátit i s poplatkem ve výši 16 600 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem tak částku ve výši 41 600 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Je zjevné, že právní předchůdce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák. a dodavatel ve smyslu § 52 odst. 2 obč. zák., když musel být jako společnost s ručením omezeným zapsán v obchodním rejstříku (§ 34 odst. 1 písm. a) obch. zák.) a půjčku poskytoval v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná pak vystupovala jako spotřebitel.

24. Právní předchůdce žalobce se posouzením úvěruschopnosti žalované na straně příjmů i výdajů nijak nezabýval. Soud musel při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany jaké jedné z hlavních zásad soukromého práva. Ústavní soud, jehož vykonatelná rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy), totiž ve svém nálezu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20, vyjádřil názor, že korektiv dobrých mravů obecným soudům nebrání zohlednit mimo jiné i to, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka provedla prověření úvěruschopnosti stěžovatelů nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle. Z uvedeného je možno dovodit, že povinnost přezkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr stíhala poskytovatele úvěru i v době, kdy takovou povinnost výslovně žádný právní předpis nestanovil. K (absolutní) neplatnosti musí soud přihlížet i bez návrhu; soud musí dokonce z úřední povinnosti zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti přezkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele (srov. citovaný nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).

25. Žalobce vůbec neuvedl, zda právní předchůdce zkoumal, jestli bude žalovaná schopna úvěr splácet. Z předložených důkazů soud nezjistil, že by se právní předchůdce vůbec zabýval poměry žalované, zejm. majetkovými (příjmy, výdaje), mající vliv na její (budoucí) schopnost úvěr splatit. Nelze než uzavřít, že právní předchůdce zcela rezignoval na svou obecnou povinnost přezkoumat tzv. úvěruschopnost vyplývající mu z korektivu dobrých mravů a veřejného pořádku, konkrétně ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, která má ústavněprávní dimenzi s ohledem na zásadu rovnosti (např. již citovaný nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Za takové situace proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o půjčce jako (absolutně) neplatnou dle § 39 obč. zák. Žalobce tak nemá právo na zaplacení úroků z úvěru, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny) a zaplacení úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované.

26. V řízení bylo prokázáno, že zůstatek půjčky poskytnuté žalované činí 25 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, jak uvedeno shora. Ve smyslu § 451 obč. zák. se žalovaná v rozsahu částky 25 000 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, potažmo právního předchůdce, který tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o úvěru) postoupil na žalobce. Právě tuto částku je žalovaná povinen žalobci vydat jako bezdůvodné obohacení (§ 457 obč. zák.).

27. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení žádané dlužné jistiny, tj. částky 25 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované, a co do zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení, když v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Pokud jde o úroky z prodlení, je třeba vyjít z toho, že obohacený – zde žalovaná je bezdůvodné obohacení povinna vrátit prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána, neboť doba splnění nebyla dohodnuta, není stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí (§ 563 obč. zák.). V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval prokazatelně žalovanou k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru předžalobní upomínkou zaslanou jí prostřednictvím České pošty s. p. dne 18. 11. 2022. Soud pokládá za výzvu dle § 563 obč. zák. až předžalobní upomínku, jejíž odeslání žalobce prokázal a v níž stanovil žalované lhůtu k zaplacení do 29. 11. 2022. Proto mu přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení od 30. 11. 2022 (§ 563 obč. zák.).

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla zjevně úspěšnější více než z 50 %, jelikož žalobě bylo vyhověno jen v rozsahu nároku na dlužnou jistinu představující bezdůvodné obohacení žalované (25 000 Kč) s úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 30. 11. 2022, kdežto žaloba byla zamítnuta co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 736 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 25 000 Kč od 2. 7. 2015 do 29. 11. 2022. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 věty první, když neshledal důvody pro uložení lhůty delší či k přivolení k plnění ve splátkách.