4 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 893,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 223,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 3 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 606,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 320 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 74,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 332,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 573,10 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 300,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 465,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 573,10 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 4 893,10 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 11 893,10 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobu odůvodnil žalobce tak, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] když právní předchůdce žalobce posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, vyhodnotil informace získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, když poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6 688,00 Kč, ta pak představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 053 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 644 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 991Kč, a to hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, tím porušil své závazky ze smlouvy, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 300 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 332,39 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 297,62 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 25 06. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla ze strany žalobce dále odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobce posoudil rovněž jako shora před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5 016 Kč, ta představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 790 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 680 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla rovněž ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], toto bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 893,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 465,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 907,05 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 893,10 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 893,10 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

3. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a dokladem o doručení bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smluv, a to včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

4. Smlouvou o půjčce, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč, a to vše v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je nájemníkem, finance potřebuje pro neočekávané výdaje, je ženatý, má základní vzdělání, počet dětí jedno, je zaměstnán jako dělník u Obecního úřadu Kobylá nad Vidnavkou na plný úvazek, jeho příjem je 9 400 Kč měsíčně, výdaje ve výši 3 436 Kč, a to za nájem a inkaso 500 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 736 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč, ověřeny poskytovatelem půjčky měly být průkaz totožnosti, pracovní smlouva, tři výplatnice, SIPO a nájemní smlouva.

5. Tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil na půjčku částku ve výši 1 300 Kč, nebylo žalovaným nijak rozporováno, je to podpořeno i předloženým přehledem plateb.

6. Smlouvou o půjčce, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, a to vše v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je nájemníkem, finance potřebuje pro neočekávané výdaje, je svobodný, má základní vzdělání, počet dětí jedno, je zaměstnán jako dělník u Obecního úřadu Kobylá nad Vidnavkou na plný úvazek, jeho příjem je 9 000 Kč měsíčně, výdaje ve výši 4 900 Kč, a to za nájem a inkaso 700 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, ověřeny poskytovatelem půjčky měly být průkaz totožnosti, pracovní smlouva, tři výplatnice, SIPO a nájemní smlouva.

7. Tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil na půjčku částku ve výši 2 680 Kč, nebylo žalovaným nijak rozporováno, je to podpořeno i předloženým přehledem plateb.

8. Předžalobní upomínkou a dokladem o doručení bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

9. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč, a to vše v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je nájemníkem, finance potřebuje pro neočekávané výdaje, je ženatý, má základní vzdělání, počet dětí jedno, je zaměstnán jako dělník u [stát. instituce] na plný úvazek, jeho příjem je 9400 Kč měsíčně, výdaje ve výši 3 436 Kč, a to za nájem a inkaso 500 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 736 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč, ověřeny poskytovatelem půjčky měly být průkaz totožnosti, pracovní smlouva, tři výplatnice, SIPO a nájemní smlouva. Žalovaný uhradil na půjčku částku ve výši 1 300 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, a to vše v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je nájemníkem, finance potřebuje pro neočekávané výdaje, je svobodný, má základní vzdělání, počet dětí jedno, je zaměstnán jako dělník u [stát. instituce] na plný úvazek, jeho příjem je 9 000 Kč měsíčně, výdaje ve výši 4 900 Kč, a to za nájem a inkaso 700 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, ověřeny poskytovatelem půjčky měly být průkaz totožnosti, pracovní smlouva, tři výplatnice, SIPO a nájemní smlouva. Žalovaný uhradil na půjčku částku ve výši 2 680 Kč. Pohledávka vyplývající z obou smluv včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

10. Žalobce na základě výzvy soudu ze dne [datum] uvedl písemně na čl. 36, že podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením obou smluv, žalovaný byl otazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, informace byly zaznamenány do zákaznických karet, toto potvrzuje i smlouva o zápůjčce. Po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, poskytovatel ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení, pak dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná, právní předchůdce žalobce ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, dlužníci je předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.

11. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

14. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

15. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel předně přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy [číslo]. Žalovaný zaplatil na zápůjčku toliko částku ve výši 1 300 Kč. Zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 60 týdenních splátkách. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy [číslo]. Žalovaný zaplatil na zápůjčku toliko částku ve výši 2 680 Kč. Zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 60 týdenních splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření obou smluv vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Soud však má za to, že si postupitel v obou případech nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, podle soudu rezignoval na jakékoliv ověření daných údajů, nezabýval se podrobně náklady spojenými s bydlením, když tvrzené výdaje v případě půjčky [číslo] ve výši 3 436 Kč, a to za nájem a inkaso 500 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 736 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč, jsou značně nevěrohodné, stejně tomu tak je, pokud jde o tvrzené výdaje v případě půjčky [číslo] ve výši 4 900 Kč, a to za nájem a inkaso 700 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, zejména pokud žalovaný uváděl, že má jedno dítě, uvedené skutečnosti pak měly v právním předchůdci vyvolat důvodnou pochybnost o tom, zda je žalovaný schopný dostát svým závazků z uzavíraných smluv, a tedy že si má ověřit a ev. archivovat žalovaným tvrzené skutečnosti a důkazy o nich a ověřit jejich pravost a správnost. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouvy o zápůjčce jsou ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.

27. Převzal-li tedy žalovaný částku 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 6 700 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (8 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (1 300Kč). Převzal-li žalovaný dále částku 6 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 3 320 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (6 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (2 680 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z.

28. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 6 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 223,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 3 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 606,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 320 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší.

29. S ohledem na výše uvedené soud pak žalobu částečně zamítl pro částku ve výši 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 74,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 332,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 573,10 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 300,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 465,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 573,10 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 4 893,10 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalovaný, tomuto podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.