4 C 47/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 369 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku ve výši 2 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 073 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 28 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 296 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 9 382,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 073 Kč od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši 28 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 296 Kč od [datum] do zaplacení, když vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] které uzavřel žalovaný se žalobcem ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. Předžalobními výzvami a podacími archy bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalovaných částek dne [datum] a [datum]. Smlouvou o zápůjčce [číslo] tabulkou umoření a zákaznickou kartou bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce shora se žalobce dotazoval žalovaného na jeho poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 17 000 Kč ze mzdy, výdaje pak činí 3 200 Kč nájem a inkaso, 2 000 Kč telefon, 2 000 Kč výdaje na domácnost, je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, pracuje jako řidič u firmy [právnická osoba] [obec], je svobodný, v kartě je uvedeno, že ověřen byl občanský průkaz, výplatnice, pracovní smlouva, SIPO. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší půjčky 12 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti, žalovaný měl na základě smlouvy vrátit zápůjčku ve výši 12 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 10 273 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 2 124 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 5 160 Kč, když celkem se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částku 22 273 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 60 týdenních splátkách po 372 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 325 Kč. Splatnost první splátky nastala dne [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný uhradil částku ve výši 9 927 Kč. Smlouvou o zápůjčce [číslo] tabulkou umoření a zákaznickou kartou bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce shora se žalobce dotazoval žalovaného na jeho poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 19 500 Kč ze mzdy, výdaje pak činí 5 000 Kč jako odhadované výdaje žadatele, interní splátky 1 674 Kč, je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, pracuje jako řidič u firmy [právnická osoba] [obec], je svobodný, v kartě je uvedeno, že ověřen byl občanský průkaz, pracovní smlouva. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší půjčky 38 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena částečně v hotovosti, částečně použita na refinancování půjčky ve výši 18 801 Kč, žalovaný měl na základě smlouvy vrátit zápůjčku ve výši 38 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 32 066 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 6 551 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 3 350 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 22 165 Kč, když celkem se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částku 70 066 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 60 týdenních splátkách po 1 168 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 1 154 Kč. Splatnost první splátky nastala dne [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný uhradil částku ve výši 9 704 Kč. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] se žalobce dotazoval žalovaného na jeho poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 17 000 Kč ze mzdy, výdaje pak činí 3 200 Kč nájem a inkaso, 2 000 Kč telefon, 2 000 Kč výdaje na domácnost, je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, pracuje jako řidič u firmy [právnická osoba] [obec], je svobodný, v kartě je uvedeno, že ověřen byl občanský průkaz, výplatnice, pracovní smlouva, SIPO. Žalobce pak uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší půjčky 12 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti, žalovaný měl na základě smlouvy vrátit zápůjčku ve výši 12 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 10 273 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 2 124 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 989 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 5 160 Kč, když celkem se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částku 22 273 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 60 týdenních splátkách po 372 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 325 Kč. Splatnost první splátky nastala dne [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný uhradil částku ve výši 9 927 Kč. Před uzavřením další smlouvy o zápůjčce [číslo] se žalobce dotazoval žalovaného na jeho poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 19 500 Kč ze mzdy, výdaje pak činí 5 000 Kč jako odhadované výdaje žadatele, interní splátky 1 674 Kč, je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, pracuje jako řidič u firmy [právnická osoba] [obec], je svobodný, v kartě je uvedeno, že ověřen byl občanský průkaz, pracovní smlouva. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší půjčky 38 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena částečně v hotovosti, částečně použita na refinancování půjčky ve výši 18 801 Kč, žalovaný měl na základě smlouvy vrátit zápůjčku ve výši 38 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 32 066 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 6 551 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 3 350 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 22 165 Kč, když celkem se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částku 70 066 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 60 týdenních splátkách po 1 168 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 1 154 Kč. Splatnost první splátky nastala dne [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný uhradil částku ve výši 9 704 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalovaných částek dne [datum] a [datum]. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud uzavírá, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato žalobce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Soud vyzval před jednáním soudu žalobce výzvou ze dne [datum] na čl. 13 k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelské úvěry. Žalobce na výzvu soudu uvedl podáním ze dne [datum] na čl. 15, že spotřebitelské úvěry jsou založeny na osobním jednání mezi žalobcem, resp. jeho obchodním zástupcem a spotřebitelem. Žalobce před uzavřením každé ze smluv o zápůjčce prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to především na základě informací získaných od spotřebitele a z dokladů předložených žalovaným, když v souladu se zavedenou praxí při uzavírání smluv o zápůjčce obchodní zástupce žalobce navštívil žalovaného v místě jeho bydliště, kde žalovaný předložil občanský průkaz k prokázání totožnosti a ověření údajů o bydlišti. Žalovaný osobně obchodnímu zástupci žalobce objasnil a doložil výši příjmů a výdajů domácnosti žalovaného, údaje jsou zaznamenány v zákaznických karetách. Z údajů uvedených v zákaznických kartách vyplývá, že bilance příjmů a výdajů žalovaného byla dostačující k úhradám sjednaných splátek. K doložení skutečností uvedených v zákaznických kartách předložil žalovaný obchodnímu zástupci žalobce výplatní pásky za tři měsíce bezprostředně předcházející uzavření smluv, pracovní smlouvu a doklady SIPO. Běžné měsíční výdaje žalovaného byly detailně uvedeny žalovaným při osobním jednání s obchodním zástupcem žalobce. V roce 2016, kdy byly smlouvy o zápůjčce uzavřeny, nebylo běžnou praxí žalobce pořizovat kopie předkládaných dokumentů, žalobce těmito dokumenty nedisponuje. Soud však má za to, že si žalobce nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, podle soudu rezignoval na ověření zejména výdajů žalovaného, nijak nebylo osvětleno tvrzené nájemní bydlení, podceněny byly odhadované měsíční výdaje žalovaného, přes skutečnost, že žalovaný má účet u bankovního ústavu, nebyly ověřovány žalobcem pohyby na těchto účtech, uvedené skutečnosti pak měly v právním předchůdci vyvolat důvodnou pochybnost o tom, zda je žalovaný schopný dostát svým závazků z uzavíraných smluv, a tedy že si má ověřit a ev. archivovat žalovaným tvrzené skutečnosti a důkazy o nich a ověřit jejich pravost a správnost, když zejména druhá zápůjčka byla žalovanému poskytnuta několik měsíců po první. Žalobce si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že obě smlouvy o zápůjčce jsou ujednáními neplatnými dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k těmto neplatnostem přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Převzal-li tedy žalovaný částku 12 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 2 073 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (12 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (9 927 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 2 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 073 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší. Převzal-li dále žalovaný částku 38 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 28 296 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (38 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (9 704 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 28 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 296 Kč od [datum] do zaplacení, jak rovněž uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení byly soudem přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb. - odměna advokáta dle § 11 odst. 1 ve výši 2 340 Kč/úkon - tedy 2 x 2 340 Kč za úkony právní služby - převzetí zastoupení a podání žaloby, dále odměna advokáta za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 170 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 x 300 Kč, DPH ve výši 21 %, tj. 1 417,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 215 Kč, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku, o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší.