4 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5 522,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 052 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 671,36 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 052 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 470,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 340,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 402,47 Kč, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 5 522,92 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 470,92 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 74,45 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 522,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 402,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 011,45 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 5 522,92 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 522,92 Kč od [datum] do zaplacení. Vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy pak byla postoupena postupitelem na žalobce.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o zápůjčce shora se zástupce postupitele dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako dělník, operátor, u [anonymizováno] [obec] s čistým příjmem 16 430 Kč, pracovní poměr má sjednán na dobu určitou do [datum], je vyučen, svobodný, bydlí na ubytovně, nemá vyživovací povinnost, odhadované měsíční výdaje žadatele 2 000 Kč. Postupitel dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší půjčky 6 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 799 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 952 Kč, poplatek 1 889, a to v 45 týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž žalovaný na úvěr zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 948 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], když postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr.

13. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

14. Žalobce na výzvu soudu dne [datum] uvedl, že podle ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a 15. tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Právní předchůdce žalobce dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná a po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce.

16. Soud má za to, že si postupitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Postupitel vyšel při zjištění příjmových poměrů žalovaného zřejmě z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nicméně tento pracovní poměr byl sjednán jen na dobu určitou jen do [datum], měl tedy skončit v horizontu půl roku, postupitel podle soudu rezignoval na prošetření výdajové stránky žalovaného, nijak nebylo právním předchůdcem žalobce specifikováno bydlení na ubytovně, náklady za ubytování, když v zákaznické kartě jsou uvedeny jen odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 2 000 Kč. Předchozí věřitel si tak podle nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.

17. Převzal-li tedy žalovaný částku 6 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí pak částku ve výši 5 052 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (6 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (948 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši 5 052 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 671,36 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 052 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody pro povolení plnění ve splátkách či stanovení lhůty delší. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení jsou pak vyčísleny do data postoupení, tj. do [datum].

18. S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl pro částku ve výši 470,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 340,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 402,47 Kč, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 5 522,92 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 470,92 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci právo na 5% z nákladů, které v tomto řízení vynaložil (úspěch žalobce co do částky ve výši 5 723,36 Kč, neúspěch žalobce co do částky ve výši 4 451 Kč včetně kapitalizovaného úroku do data vyhlášení rozhodnutí), náklady řízení byly soudem přiznány dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč/úkon, tedy 3 x 200 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 11 C 120/2021, 11 C 129/2021, 11 C 130/2021, 4 C 7/2022, 3 C 3/2022, 3 C 5/2022, 10 C 10/2022). Celkem žalobce vynaložil v řízení na nákladech řízení částku 1489 Kč.