4 C 52/2020

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Ondryášové a přísedících Miroslavy Matějíčkové a Věry Filgasové ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 1 600 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům a), b), a c) společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 4. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci a), b) a c) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 163.133,41 Kč k [anonymizováno] právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se návrhem doručeným soudu dne 14. 4. 2020 domáhali, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům a), b), a c) společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 4. 2017 do zaplacení, když tento návrh odůvodnili tím, že z [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (následně [právnická osoba]) IČO: [číslo], resp. (po koupi závodu) jejího právního nástupce [právnická osoba] [anonymizováno], (následně [právnická osoba] a konečně [právnická osoba]), IČO: [číslo], došlo k odštěpení části jejího jmění, která se sloučila s nástupnickou společností (opět) [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované a původní účastnice], [IČO]. V roce 1990 byla u právního předchůdce žalobců hlášena a uznána nemoc z povolání ([anonymizována dvě slova]), za níž odpovídá právní předchůdce žalovaného, resp. žalovaný, přičemž žalobci jako pozůstalí po poškozeném uplatňují jeho dosud neuspokojené nároky z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání v podobě nového ohodnocení bolesti ve výši 400 bodů a nového ztížení společenského uplatnění ve výši 6 000 bodů dle doložených lékařských posudků Kliniky pracovního lékařství [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], celkem tedy 6 400 bodů á 250 Kč/bod, což představuje částku ve výši 1.600.000 Kč.

2. Žalobci pak doplnili, že právní předchůdce žalobců byl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ([příjmení] [číslo]), přičemž za trvání jeho pracovního poměru u něj byla hlášena nemoc z povolání [anonymizována dvě slova] s tím, že zodpovědným zaměstnavatelem je jmenovaná společnost. V rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] ke zpeněžení majetkové podstaty této společnosti cestou prodeje majetku mimo dražbu, a to zpeněžením jejího závodu jedinou smlouvou a jejím právním nástupcem se tak stala [právnická osoba] [anonymizováno], (IČO [číslo]), která se ke dni [datum] přejmenovala na společnost [právnická osoba] Na základě projektu přeměn ze dne [datum], založeného ve sbírce listin dne [datum], došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] ([IČO]) a společnosti [právnická osoba] ([IČO]). Odštěpená část obou společností se ke dni [datum] sloučila do nástupnické společnosti [právnická osoba] ([IČO]), která se ke dni [datum] přejmenovala (opět) na společnost [právnická osoba] Zbývající část původní rozdělované společnosti [právnická osoba] ([IČO]) byla ke dni [datum] přejmenována na společnost [právnická osoba] (a zbývající část společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]).

3. Žalovaný v řízení navrhl zamítnutí žaloby, když od počátku tvrdil, že není ve věci pasivně legitimován, když na základě Projektů přeměn dle zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění, ze dne [datum], došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] ([IČO]) a společnosti [právnická osoba] ([IČO]). Odštěpená část obou společností se ke dni [datum] sloučila do nástupnické společnosti [právnická osoba] ([IČO]) – nyní [právnická osoba], [adresa žalované a původní účastnice]. Zbývající část společnosti [právnická osoba] ([IČO]) byla ke dni [datum] přejmenována na společnost [právnická osoba] a zbývající část společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Podle uvedeného projektu nedošlo k přechodu práv a povinností týkajících se bývalého zaměstnance společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] ([IČO]) pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého [datum] na nově vzniklou společnost [právnická osoba], [adresa žalované a původní účastnice], [IČO].

4. V rámci svého závěrečného návrhu žalobci přitom uvedli, že považují postoj žalovaného k požadovanému uspokojení pohledávky na náhradu škody vzniklé jejich právnímu předchůdci nemocí z povolání za zjevně účelový, hrubě nemravný a urážející obyčejné lidské cítění, přičemž poukazují i na obsah přípisu obchodní společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného pověřené soudní komisařce v řízení o pozůstalosti, jakož i na absenci jakékoliv reakce této společnosti na žádost, následnou urgenci a předžalobní výzvu žalobců z let [rok] a 2019. Žalovaný v žalobcích vyvolal přijetím žádosti o odškodnění a svou nečinností dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové (tj. nyní zastupující) advokátní kanceláři. Žalobci nebyli žalovaným nikdy (natož v přiměřené lhůtě) vyrozuměni o případném neuznání uplatněných nároků. Žalobci byli dokonce i přímo insolvenčním správcem společnosti [právnická osoba] odkázáni se svými nároky na žalovaného, resp. nástupnickou obchodní společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], jejíž vstup do řízení na straně žalované žalobci navrhovali). Žalobci mají za to, že pro právní posouzení pasivní legitimace žalovaného z titulu náhrady škody z nemoci z povolání je rozhodující výklad ustanovení § 291 insolvenčního zákona, a to v jeho znění účinném ke dni účinnosti smlouvy o zpeněžení dlužníkova podniku (tj. ve znění účinném od 1. 1. 2014), přičemž důvodem novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb. mělo být zpřesnění tohoto ustanovení, když právní praxe podle úpravy účinné do 31. 12. 2013 při přechodu závazků souvisejících s podnikem nebyla jednotná. Na jednu stranu tak bylo sice dotčené ustanovení zpřesněno, ale bohužel nereagovalo na změnu pojmosloví související s rektifikací soukromého práva. Závod není zcela totožně vymezen jako podnik, neboť závod zahrnuje i dluhy. V případě, že soud dospěje k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalovaného z titulu náhrady škody z nemoci z povolání, je možné uvažovat o pasivní legitimaci žalovaného z titulu náhrady prosté škody způsobené žalobcům v důsledku jeho zcela nepochopitelné absolutní nečinnosti po uplatnění nároků z nemoci z povolání, když ani insolvenční správce společnosti [právnická osoba] následně uplatněné nároky žalobců neuznává a v důsledku uplynutí promlčecí doby namítá jejich promlčení.

5. Žalobci v průběhu řízení podali dne návrh dle ustanovení § 92 odst. 1 o.s.ř., když právní předchůdce žalobců byl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], (IČO [číslo]), za trvání pracovního poměru u něj byla hlášena nemoc z povolání [anonymizována dvě slova] s tím, že zodpovědným zaměstnavatelem je tato společnost. V rámci insolvenčního řízení došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] ke zpeněžení majetkové podstaty této společnosti cestou prodeje majetku mimo dražbu, a to zpeněžením jejího závodu jedinou smlouvou a jejím právním nástupcem se tak stala [právnická osoba] [anonymizováno], ([příjmení] [číslo]), která se ke dni [datum] přejmenovala na společnost [právnická osoba] Na základě projektu přeměn ze dne [datum], založeného ve sbírce listin dne [datum], došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] ([IČO]) a společnosti [právnická osoba] ([IČO]). Odštěpená část obou společností se ke dni [datum] sloučila do nástupnické společnosti [právnická osoba] ([IČO]), která se ke dni [datum] přejmenovala (opět) na společnost [právnická osoba] Zbývající část původní rozdělované společnosti [právnická osoba] ([IČO]) byla ke dni [datum] přejmenována na společnost [právnická osoba] (a zbývající část společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]). [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa žalované a původní účastnice], je zřejmě nositelem práv a povinností týkající se právního předchůdce žalobců z titulu náhrady škody vzniklé z nemoci z povolání. Podle žalobců je tak žalovaný 1) jako nástupnická společnost v celém rozsahu uplatněné pohledávky společně a nerozdílně s žalovaným 2), jakožto jeho ručitel, rovněž pasivně legitimován, a to s odkazem na znění § 257 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. Soud vyhověl návrhu žalobců na přistoupení dalšího účastníka na straně žalovaného usnesením ze dne [datum] na čl. 36, když při rozhodování o připuštění dalšího účastníka do řízení se soud nezabývá tím, zda ten, jehož vstup do řízení žalobce navrhl, je ve věci legitimován.

6. Odvolací soud usnesením ze dne 16.12.2020, č.j. 16Co 207/2020–50 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že soud nepřipouští, aby do řízení jako další účastník na straně žalované přistoupila společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované a původní účastnice]. Rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že v projednávané věci žalobci v žalobě tvrdili, že u jejich právního předchůdce [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], byla v roce 1990 zjištěna nemoc z povolání ([anonymizována dvě slova]), za kterou odpovídala společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]), [IČO], u které byl právní předchůdce žalobců zaměstnán, a že jako pozůstalí po poškozeném uplatňují na základě lékařských posudků Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum] dosud neuspokojený nárok na náhradu za další bolest, která byla ohodnocena počtem 400 bodů, a nárok náhradu za zhoršení ztížení společenského uplatnění, která byla ohodnocena počtem 6 000 bodů, tj. celkem 6 400 bodů po 250 Kč za 1 bod, což představuje 1 600 000 Kč. Smysl institutu přistoupení dalšího účastníka a záměny některého z dosavadních účastníků spočívá v tom, že žalobci umožňuje, aby pomocí přistoupení nebo záměny odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, přičemž se ukazuje, že je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení i vůči další nebo proti jiné osobě. Žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby)„ omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný jen podáním nové žaloby. Soud se přitom zabývá i tím, zda připuštěním dalšího účastníka či záměnou skutečně dojde k odstranění nedostatku věcné legitimace tak, aby byl smysl ustanovení naplněn. Není namístě vyhovět takovému návrhu, pokud je evidentní, že i poté, co dojde ke změně v okruhu účastníků, bude žaloba stejně pro nedostatek věcné legitimace zamítnuta. Primárně ovšem jde o procesní rozhodnutí, v němž otázku legitimace neřeší do všech hmotněprávních důsledků, což zejména znamená, že v konečném rozhodnutí ji může vyřešit odlišně. Podle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1443/2019), dojde-li ke zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou podle ustanovení § 291 odst. 1 insolvenčního zákona přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (s výjimkou pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy) jen k těm zaměstnancům dlužníkova podniku, jejichž pracovněprávní vztah s dlužníkem trval alespoň v den, kterým se stala smlouva o zpeněžení dlužníkova podniku účinnou. Jelikož v daném případě skončil pracovní poměr právního předchůdce žalobců ke dni [datum], tj. ještě předtím, než se stala účinnou smlouva o koupi závodu ze dne [datum], kterou došlo ke zpeněžení podniku společnosti [právnická osoba], [IČO], jedinou smlouvou, nemohlo dojít k přechodu povinnosti k náhradě škody vzniklé nemocí z povolání na nabyvatele, tj. na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], která ke dni [datum] změnila obchodní firmu na [právnická osoba] a ke dni [datum] na [právnická osoba], resp. následně nemohlo dojít ani k přechodu této povinnosti na základě projektu přeměn ze dne ze dne [datum] na žalovanou společnost ([právnická osoba], [IČO]). Krajský soud uzavřel v tomto rozhodnutí, že připuštěním dalšího účastníka (společnosti [právnická osoba], [IČO]) nedojde v projednávané věci k odstranění nedostatku věcné pasivní legitimace.

7. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalovaného, personalistky a mzdové účetní, bylo prokázáno, že jejím zaměstnavatelem je žalovaný, když docházelo postupně k převodům pracovněprávních vztahů, svědkyně původně nastupovala do pracovního poměru do [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], ten po revoluci přešel na [anonymizována dvě slova] a v únoru 2016 došlo k prodeji společnosti v rámci insolvenčního řízení na [právnická osoba], právní předchůdce žalobců byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] do roku 1999. V rámci své funkce svědkyně řešila i odškodňování úrazů a nemocí z povolání, ve [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] odškodňovali pro zjištěnou nemoc z povolání, měsíčně mu byla poskytována renta po dobu trvání pracovního poměru, možná i částečně po skončení pracovní poměru, a to až do odchodu do starobního důchodu, zřejmě byl [jméno] [celé jméno žalobce] odškodněn i za bolestné a ztížení společenského uplatnění v době trvání pracovního poměru u [právnická osoba] [anonymizováno]. V roce 2017 pak buď přímo [jméno] [celé jméno žalobce] nebo někdo z jeho rodiny uplatňoval další nároky, předali žalovanému posudek a ten ho následně předal právní kanceláři. V roce [rok] došlo ke změně právního zastoupení na současné zástupce [právnická osoba], existoval seznam zaměstnanců, kteří přecházeli na [anonymizována dvě slova], v tomto seznamu [jméno] [celé jméno žalobce] nebyl. Svědkyně komunikovala s notářkou při dědickém řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] [právnická osoba] funguje, je tam insolvenční správce [příjmení]. [anonymizována dvě slova] koupila [jméno] [anonymizováno], respektive [právnická osoba] [IČO] se přejmenoval na [anonymizována dvě slova]. So [anonymizována dvě slova] přecházeli zaměstnanci, kteří byli v pracovním poměru. Nemoc z povolání právního předchůdce žalobci nebyla hlášena pojišťovně, šlo o starší nemoc z povolání, pojišťovně se hlásili nemoci z povolání až po roce 1992. Pokud byl [jméno] [celé jméno žalobce] odškodněn, tak podle svědkyně ze [právnická osoba] [anonymizováno], nikoli z prostředků pojišťovny.

8. Účastnickou výpovědí žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl jejím manželem, byl zaměstnán do roku 2000 v [anonymizováno], tam ho propustili pro nadbytečnost, pak pracoval ve [příjmení] [příjmení], a v roce 2009 v 59 letech odcházel do starobního důchodu. Zaměstnavatelem manžela byla firma [právnická osoba], rentu mu vyplácela [právnická osoba] [anonymizováno], podmínkou pak bylo, aby byl zaměstnán, jinak by k vyplácení renty nedocházelo. Zaměstnancem žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] nikdy nebyl. V lednu 2016 dostal právní předchůdce vyplacenou částku přes 49 000 Kč, nový znalecký posudek měl [jméno] [příjmení] v roce 2017 po vyšetření ve Fakultní nemocnici [obec], svědkyni [příjmení] posudky donesla [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] nebyl zdravotně schopný, svědkyně řekla, že posudky předá právníkům, neříkala, že [jméno] [celé jméno žalobce] nepřešel na [anonymizována dvě slova], nikdo se z advokátní kanceláře neozval. Při dědickém řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] to bylo nahlášeno notářce, žalovaný se ozval až za 10 či 11 měsíců. Je možné, že na účet v rámci odškodňování chodily anonymní platby, bylo to v rámci toho, že [jméno] [celé jméno žalobce] donesl posudky k zaměstnavateli a očekával přijetí těchto plateb. Zřejmě věděla, že to chodí od společnosti [právnická osoba], kde pracoval. Manželka [jméno] [celé jméno žalobce] k dotazu, pro podávali žalobu proti [anonymizována dvě slova], když byl zaměstnán u [anonymizována dvě slova], platby chodily od [anonymizována dvě slova], uvedla, že toto jí sdělil telefonicky někdy v roce [rok] [příjmení] za [anonymizována dvě slova].

9. Obsahem dědického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to úmrtním listem a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum], byla dne [datum] schválena dohoda pozůst. manželky a dědiců, a to dcery [celé jméno žalobkyně] a syna [celé jméno žalobce] o rozdělení pozůstalosti.

10. Vyjádřením žalovaného v dědickém řízení shora bylo prokázáno, že žalovaný k dotazu notářky ze dne 24. 10. 2017, zda eviduje pohledávku zůstavitele z titulu nároku zůstavitele v souvislosti s nemocí z povolání, sdělil dne 7. 6. 2018, že neeviduje žádný splatný nárok vůči zemřelému [jméno] [celé jméno žalobce], když jmenovaný předložil lékařské posudky, ty byly postoupeny prvnímu zástupci.

11. Vyjádřením insolvenčního správce [anonymizováno], [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo prokázáno, že insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] nahlásil škodu [právnická osoba], škodná událost byla vedena pod [číslo] nárok pozůstalých dědiců neuznává, a to v celém rozsahu, dlužník byl přihlášen k zákonnému pojištění podle vyhl. č. 125/93 Sb., má informaci, že určitý nárok byl ze strany pojišťovny hrazen, nemá informaci, kdy bylo plněno ze strany pojišťovny, v jaké konkrétní výši a za jaké období. 12. [právnická osoba] ze dne 21. 4. 2022, 23. 6. 2022 a 15. 5. 2023 bylo prokázáno, že pojišťovna neeviduje na právního předchůdce žalobců pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne [datum] pojistnou událost – nemoc z povolání ze dne [datum]. Zaměstnavatel odpovědný za nemoc z povolání tuto pojistnou událost nenahlásil, je pravděpodobné, že zaměstnavatel odškodňoval nároky poškozeného sám ze svých majetkových poměrů. [právnická osoba] spadá se zákonným pojištěním odpovědnosti za právní úrazy a nemoci z povolení k této pojišťovně, poslední platba pojistného byla v roce 2016, bude namítáno promlčení nároku a byl již v minulosti odškodněn.

13. Přehledem pohybu na účtu [anonymizováno] předchůdce [jméno] [celé jméno žalobce] z ledna 2016 bylo prokázáno, že dne 8. 1. 2016 na účet [bankovní účet] byla poukázána ze strany [právnická osoba] částka 49 800 Kč.

14. Přípisy právního zástupce žalobce ze dne 5. 10. 2018 a 5. 11. 2018 bylo prokázáno, že žalovaný byl dotazován na aktuální stav vyřizování a likvidaci nároků bývalého zaměstnance [jméno] [celé jméno žalobce] z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání na základě nového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění podle posudků Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] [obec].

15. Lékařskými posudky ze dne 13. 4. 2017 bylo prokázáno, že v roce 1990 byla u [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena nemoc z povolání – [anonymizována dvě slova] a bylo stanoveno za ztížení společenského uplatnění bodové ohodnocení 500 bodů, toto bylo navyšováno v letech 2000, 2002, 2004, 2006, 2010 a 2013 pro zhoršení na 6000 bodů, když posuzující lékař dospěl k tomuto závěru a vycházel z lékařských zpráv, nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, výpisů ze zdravotnické dokumentace. V roce 1990 byla u [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena nemoc z povolání – [anonymizována dvě slova] a bylo stanoveno za bolestné bodové ohodnocení 200 bodů v roce 2002, toto bylo navýšeno v roce 2017 pro zhoršení na 400 bodů, když posuzující lékař dospěl k tomuto závěru a vycházel z lékařských zpráv, nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, výpisů ze zdravotnické dokumentace.

16. Předžalobní výzvou ze dne 9. 9. 2019 bylo prokázáno, že žalobci vyzývali žalovaného výzvou ze dne 9. 9. 2019 k zaplacení žalované částky.

17. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobci podali stejnou žalobu ze stejného důvodu o zaplacení částky ve výši 1 600 000 Kč proti [právnická osoba], věc se vede u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

18. Smlouvou o koupi závodu ze dne [datum] mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] na straně prodávajícího a [právnická osoba] na straně kupujícího bylo prokázáno, že Krajský soud v Ostravě jako insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka [právnická osoba] a usnesením ze dne [datum] prohlásil na majetek dlužníka konkurz. Smlouvou byl prodán kupující straně celý závod dlužníka.

19. Společným znaleckým posudkem ze dne 23. 7. 2019 bylo prokázáno, že tímto byly oceněny k datu [datum] odštěpované části jmění společností zúčastněných na přeměně rozdělení odštěpením sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]

20. Sdělením insolvenčního správce ze dne 15. 10. 2021 bylo prokázáno, že právnímu zástupci žalobců sdělil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba], že na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] došlo k přechodu práv a povinností z dlužníka na [právnická osoba] [anonymizováno].

21. Emailovou komunikací právního zástupce žalobců bylo prokázáno, že tento komunikoval s právním zástupcem žalovaného dne [datum] ohledně nařízeného jednání se zájmem o mimosoudní jednání s insolvenčním správcem [právnická osoba] s tím, že bude žádat o přerušení řízení, s odročením jednání právní zástupce žalovaného souhlasil dne [datum].

22. Potvrzením o zaměstnání vystavených společností [právnická osoba] dne 17. 12. 1999 bylo prokázáno, že zaměstnavatel potvrdil zaměstnání [jméno] [celé jméno žalobce] od 1. 7. 1968 do 17. 12. 1999, důvodem skončení pracovního poměru byla doba určitá.

23. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne 29. 12. 1999 bylo prokázáno, že ode dne 18. 12. 1999 bylo [jméno] [celé jméno žalobce] přiznáno hmotné zabezpečení.

24. Zprávou ČSSZ [obec] na čl. 47 bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl pojištěn do 17.12.1999, pak byl uchazečem o zaměstnání v době od 18. 12. 1999 do 19. 3. 2000, pak opět zaměstnán.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] do 17. 12. 1999, kdy skončil jeho pracovní poměr, ode dne 18. 12. 1999 bylo [jméno] [celé jméno žalobce] přiznáno hmotné zabezpečení od Úřadu práce ČR, v roce 2009 v 59 letech odcházel do starobního důchodu. [jméno] [celé jméno žalobce] pak zemřel dne [datum], byla dne [datum rozhodnutí] schválena pod sp. zn. [spisová značka] dohoda pozůst. manželky a dědiců, a to dcery [celé jméno žalobkyně] a syna [celé jméno žalobce] o rozdělení pozůstalosti.

26. V roce 1990 byla přitom u [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena nemoc z povolání – [anonymizována dvě slova] a bylo stanoveno za ztížení společenského uplatnění bodové ohodnocení 500 bodů. Ve společnosti [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalobce] odškodňovali pro tuto zjištěnou nemoc z povolání, měsíčně mu byla poskytována renta po dobu trvání pracovního poměru, zřejmě i částečně po skončení pracovní poměru, a to až do odchodu do starobního důchodu, zřejmě byl pak [jméno] [celé jméno žalobce] odškodněn i za bolestné a ztížení společenského uplatnění v době trvání pracovního poměru u společnosti [právnická osoba], přičemž odškodňování měla mimo jiné na starosti u společnosti [právnická osoba] zaměstnankyně [jméno] [příjmení]. Dne 8. 1. 2016 byla ze strany [právnická osoba] na účet [bankovní účet] [jméno] [celé jméno žalobce] poukázána blíže nerozvedená částka 49 800 Kč. 27. [jméno] [celé jméno žalobce] byl v roce 2017 vyšetřen ve Fakultní nemocnici [obec], nemocnice pak vystavila lékařské posudky dne 13. 4. 2017, kterými bylo konstatováno, že v roce 1990 byla u [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena nemoc z povolání – [anonymizována dvě slova] a bylo stanoveno za ztížení společenského uplatnění bodové ohodnocení 500 bodů, toto bylo navyšováno v letech 2000, 2002, 2004, 2006, 2010 a 2013 pro zhoršení na 6000 bodů, když posuzující lékař dospěl k tomuto závěru a vycházel z lékařských zpráv, nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, výpisů ze zdravotnické dokumentace. V roce 1990 byla u [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena nemoc z povolání – [anonymizována dvě slova] a bylo stanoveno za bolestné bodové ohodnocení 200 bodů v roce 2002, toto bylo navýšeno v roce 2017 pro zhoršení na 400 bodů, když posuzující lékař dospěl k tomuto závěru a vycházel z lékařských zpráv, nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, výpisů ze zdravotnické dokumentace.

28. V roce 2017 pak předala manželka [jméno] [celé jméno žalobce] tyto posudky žalovanému s uplatněním nových nároků, a to bez odpovědi, stejně tak v rámci dědického řízení notářka dotazovala žalovaného, zda eviduje pohledávku zůstavitele z titulu nároku zůstavitele v souvislosti s nemocí z povolání, žalovaný sdělil notářce, že neeviduje žádný splatný nárok vůči zemřelému [jméno] [celé jméno žalobce], když jmenovaný sice předložil lékařské posudky, ty byly postoupeny právnímu zástupci bez dalšího.

29. Krajský soud v Ostravě jako insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka [právnická osoba] a usnesením ze dne [datum] prohlásil na majetek dlužníka konkurz, v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] ve věci dlužníka [právnická osoba] došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] ke zpeněžení majetkové podstaty této společnosti cestou prodeje majetku mimo dražbu, a to zpeněžením jejího závodu jedinou smlouvou a jejím právním nástupcem se tak stala [právnická osoba] [anonymizováno]., ([příjmení] [číslo]), která se pak ke dni [datum] přejmenovala na společnost [právnická osoba] Do [anonymizována dvě slova] přecházeli zaměstnanci, kteří byli v pracovním poměru. Insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] nahlásil škodu [právnická osoba], škodní událost byla vedena pod [číslo] nárok pozůstalých dědiců nebyl uznán, a to v celém rozsahu. Stejný insolvenční správce dne 15. 10. 2021 sdělil právnímu zástupci žalobců, že na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] došlo k přechodu práv a povinností z dlužníka na [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobci podali dne 31. 10. 2022 stejnou žalobu ze stejného důvodu o zaplacení částky ve výši 1 600 000 Kč proti [právnická osoba], věc se vede u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

30. Žalobci vyzývali žalovaného výzvou ze dne 9. 9. 2019 k zaplacení žalované částky, když již přípisy 5. 10. 2018 a 5. 11. 2018 byl žalovaný dotazován na aktuální stav vyřizování a likvidaci nároků bývalého zaměstnance [jméno] [celé jméno žalobce] z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání na základě nového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění podle posudků Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] [obec]. 31. [právnická osoba] neeviduje na právního předchůdce žalobců pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne [datum] pojistnou událost – nemoc z povolání ze dne [datum].

32. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.

33. Soud současně zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení revizního znaleckého posudku, pokud jde o důvodnost navýšení bodových ohodnocení s tím, že toto považuje za nadbytečné, a to z důvodů níže.

34. Podle ustanovení § 364 odst. 1, 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. podle tohoto zákona se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nároky z pracovního úrazu, k němuž došlo před 1. lednem 1993 nebo z nemoci z povolání, která byla zjištěna před 1. lednem 1993, na náhradu škody, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo o nich byla uzavřena dohoda anebo byla-li náhrada škody poskytována, na jejichž uspokojování se nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních právních předpisů, se řídí dosavadními právními předpisy, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

35. Podle ustanovení § 190 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

36. Podle ustanovení § 193 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu; 37. Podle ustanovení § 202 odst.1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

38. Podle ustanovení § 249 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákoníkem nebo zvláštním právním předpisem. Dochází-li k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele nebo k převodu úkolů nebo činnosti zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel (§ 8 a 8a) pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu. Práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

39. Podle ustanovení § 290 insolvenčního zákona dlužníkův podnik může insolvenční správce zpeněžit jedinou smlouvou. Výtěžek zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou je součástí celkového výtěžku zpeněžení majetkové podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.

40. Podle ustanovení § 291 insolvenčního zákona zpeněžením dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje, včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pohledávek proti dlužníku vzniklých do účinnosti smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu podle § 290 obdobně příslušná ustanovení zvláštního právního předpisu o prodeji podniku; za splnění závazků, které přešly na nabyvatele, prodávající neručí.

41. Soud předně uvádí, že není pochyb, že žalobci jsou právními nástupci [jméno] [celé jméno žalobce], u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, a to již v roce 1990, odpovědným zaměstnavatelem byl [právnická osoba], který také [jméno] [celé jméno žalobce] odškodňoval, a to i po skončení jeho pracovního poměru v roce 1999, přičemž nejméně byl [jméno] [celé jméno žalobce] odškodněn za ztrátu na výdělku a částečně i za bolestné a ztížené společenského uplatnění, a to v nezjištěné výši, poslední platba byla na účet právního předchůdce žalobců poukázána v roce 2006.

42. Krajský soud v Ostravě jako insolvenční soud rozhodl pak o úpadku dlužníka [právnická osoba] a usnesením ze dne [datum] prohlásil na majetek dlužníka konkurz, v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] ve věci dlužníka [právnická osoba] došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne [datum] ke zpeněžení majetkové podstaty této společnosti cestou prodeje majetku mimo dražbu, a to zpeněžením jejího závodu jedinou smlouvou a jejím právním nástupcem se tak stala [právnická osoba] [anonymizováno], ([příjmení] [číslo]), která se pak ke dni [datum] přejmenovala na společnost [právnická osoba] Je jednoznačné, že pracovní poměr právního předchůdce žalobců skončil ke dni [datum], tj. ještě předtím, než se stala účinnou tato smlouva o koupi závodu ze dne [datum], kterou došlo ke zpeněžení podniku společnosti [právnická osoba], [IČO], jedinou smlouvou. Za této situace pak nemohlo podle soudu dojít k přechodu povinnosti k náhradě škody vzniklé nemocí z povolání na nabyvatele, tj. na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], která ke dni [datum] změnila obchodní firmu na [právnická osoba] a ke dni [datum] na [právnická osoba], resp. následně nemohlo dojít ani k přechodu této povinnosti na základě projektu přeměn ze dne ze dne [datum] na žalovanou společnost. Odvolací soud ve svém, procesním rozhodnutí shora odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1443/2019, podle kterého dojde-li ke zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou podle ustanovení § 291 odst. 1 insolvenčního zákona přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (s výjimkou pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy) jen k těm zaměstnancům dlužníkova podniku, jejichž pracovněprávní vztah s dlužníkem trval alespoň v den, kterým se stala smlouva o zpeněžení dlužníkova podniku účinnou.

43. Za této situace soud rozhodl tak, že žalobu žalobců o zaplacení částky ve výši 1 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 4. 2017 do zaplacení, zamítl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, když žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Toto jsou si zřejmě vědomi i žalobci, když stejnou žalobu ze stejného důvodu o zaplacení částky ve výši 1 600 000 Kč ke zdejšímu soudu pod sp. zn. [spisová značka] proti [právnická osoba] Pokud pak žalobci v rámci svého závěrečného návrhu uvedli, že pokud soud dospěje k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalovaného z titulu náhrady škody z nemoci z povolání, je možné uvažovat o pasivní legitimaci žalovaného z titulu náhrady prosté škody způsobené žalobcům v důsledku jeho zcela nepochopitelné absolutní nečinnosti po uplatnění nároků z nemoci z povolání, když ani insolvenční správce společnosti [právnická osoba] následně uplatněné nároky žalobců neuznává a v důsledku uplynutí promlčecí doby namítá jejich promlčení. K tomuto soud uvádí, že bez dalšího nelze konstatovat, že žalovaný způsobil žalobcům svou nečinností škodu a řízení v tomto směru nebylo vedeno. Lze však přisvědčit žalobcům v tom smyslu, že žalovaný nereagoval na přípisy právního zástupce žalobců uvedených podrobně shora, v dědickém řízení pak žalovaný reagoval na výzvu notářky opožděně, nicméně z těchto skutečností nelze mít nárok žalobců za důvodný.

44. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

45. Podle ustanovení § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

46. Žalobci požadovali, aby soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení právě pro případ, že by soud žalobě nevyhověl, měl by zvážit využití svého moderačního práva, když ustanovení § 150 o.s.ř. obecně slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti (byť z pohledu výsledku sporu třeba i účelně) vynaložil. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Dle názoru žalobců jsou s ohledem na shora uvedené jednoznačně dány důvody pro užití moderačního práva, a to nepřiměřená tvrdost (NS 28 Cdo 1525/2001), podíl žalovaného na vzniku a průběhu sporu (NS 28 Cdo 1805/2001), povaha a okolnosti sporu (NS 28 Cdo 1805/2001) a složitost řešené právní problematiky (NS 28 Cdo 1243/2001).

47. K tomuto soud uvádí, že nezpochybňuje, že vymáhání dosud neuspokojených nároků z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání, které vznikly právní předchůdci žalobců, je lidsky citlivou záležitostí, když již v roce 1990 byla u právního předchůdce žalobců - [jméno] [celé jméno žalobce] hlášena a uznána nemoc z povolání ([anonymizována dvě slova]), rovněž tak soud nezpochybňuje, že se žalobci v roce 2017 po získání nových posudků obrátili jak osobně na žalovaného, tak následně prostřednictvím svého právního zástupce, nicméně ze strany žalovaného nebylo reagováno. Ani tato skutečnost však podle soudu není důvodem, aby soud přistoupil k moderaci nákladů řízení, když žalovaný již na počátku řízení v rámci vyjádření k žalobě dne 27. 7. 2020 uvedl, že nedošlo k přechodu práv a povinností týkajících se bývalého zaměstnance společnosti [právnická osoba] na žalovaného, toto své stanovisko uváděl v rámci tohoto řízení žalovaný opakovaně, žalobci podávali opakovaně návrh na přerušení řízení a následně podali v roce 2022 žalobu i proti [právnická osoba], [jméno] [celé jméno žalobce] přitom nebyl nikdy zaměstnancem žalovaného, byla to společnost [právnická osoba], která ho pro nemoc z povolání odškodňovala. Žalobci navíc například u jednání soudu dne 4. 5. 2023 uvedli, že by byli ochotni vzít žalobu zpět za předpokladu, že by se žalovaná strana vzdala práva na náhradu nákladů řízení. Majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků řízení nebyly přitom v řízení ani tvrzeny.

48. Za této situace má soud za to, že žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, proto mu náleží podle ustanovení § 142 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

49. Tyto sestávají z nákladů za právní zastoupení žalovaného advokátem, podle § 7 a 8 vyhl. č. 177/96 Sb. za úkon ve výši 14 700 Kč, tj. 8 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, odvolání proti usnesení o přistoupení dalšího účastníka ve výši ½, sdělení k výzvě soudu ve výši ½, písemný závěrečný návrh, účast u jednání soudu ve dnech 1. 6. 2021, 2. 6. 2022, 4. 5. 2023 a 22. 6. 2023, celkem 117 600 Kč, dále režijní paušál podle § 13 vyhl. č. 177/96 Sb. za 8 úkonů shora po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, cestovné k jednáním soudu ve dnech 1. 6. 2021, 2. 6. 2022, 4. 5. 2023 a 22. 6. 2023 (při ujetí vždy 360 km z [obec] do [obec] a zpět, spotřebě paliva podle technického průkazu k vozidlu [anonymizováno] [registrační značka] (ve dnech 1. 6. 2021, 2. 6. 2022, 4. 5. 2023) ve výši 5,1 litrů na 100 km, a spotřebě paliva podle technického průkazu k vozidlu [anonymizováno] [registrační značka] (dne 22. 6. 2023) ve výši 4,9 litrů na 100 km, vyhláškové ceně pohonných hmot benzín 95, ve výši 2402 Kč, 2510 Kč, 2510 Kč, 2599 Kč, celkem tedy 10 021 Kč, náhrada za promeškaný čas za 4 cesty shora [obec] – [obec] a zpět po 12 půlhodinách ve výši 4 800 Kč, celkem bez DPH částka ve výši 134 821 Kč, s 21 % daní z přidané hodnoty ve výši 28 312,41 Kč, pak celkem ve výši 163 133,41 Kč.

50. Žalovanému byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení ve výši 163 133,41 Kč, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku, když tyto jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně k [anonymizováno] právního zástupce žalovaného ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu ustanovením § 160 o.s.ř.