4 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Dukelská 456/13, 790 01 Jeseník Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem – jednotce č. , hodnota, , hodnota, (byt; jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů) nacházející se v budově čp. , hodnota, (bytový dům), stojící na pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 1663 m2, vše v katastrálním území , Anonymizováno, , adresa, náležejícímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 53/1026 ke společným částem domu – budovy čp. , hodnota, (bytový dům) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1663 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , a k jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 53/1026 k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1663 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nemovité věci — jednotka č. , hodnota, /8 (byt; jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů) nacházející se v budově čp. , hodnota, (bytový dům), stojící na pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 1663 m2, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , k jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 53/1026 ke společným částem domu – budovy čp. , hodnota, (bytový dům) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1663 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , a k jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 53/1026 k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1663 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsanému na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádací podíl částku ve výši 115 000 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jeseníku částku ve výši 2 887 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jeseníku částku ve výši 7 887 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 4. 3. 2024 soudu žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci označené ve výroku tohoto rozsudku, když žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je úplným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 9/10 k jednotce č. , hodnota, /8 a žalovaná spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/10 k jednotce č. , hodnota, /8. Žalobkyně nemá zájem dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, když v předmětném bytě dlouhodobě bydlí žalobkyně, přičemž žalovaná se nikterak o společné věci nezajímá, nepodílí se na nákladech spojených s vlastnictvím jednotky, úhradou daně z nemovitosti, údržbě ani opravách, přičemž se žalobkyně pokoušela se žalovanou dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví ke společným věcem, kdy žalobkyně v rámci smírného řešení navrhla žalované, že vyplatí její spoluvlastnický podíl částkou ve výši 120.000 Kč, žalobkyně pak vycházela z hodnoty společných věcí zjištěných v rámci dědického řízení, žalovaná s žádným způsobem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nesouhlasila a se žalobkyní nikterak nekomunikuje. Společné nemovité věci tvoří byt s podílem na společných částech domu a pozemku, nepřichází reálné rozdělení společných věcí v úvahu. Žalobkyně má zájem na přikázání společných věcí do svého výlučného vlastnictví, jde o majoritního vlastníka, je schopna vypořádací podíl žalované uhradit, žalovaná sdělila, že souhlasí se způsobem vypořádání společných věcí, avšak že nesouhlasí s tvrzenou cenou obvyklou společných věcí, a tedy ani navrženou výší vypořádacího podílu. S ohledem na to, že v předmětném bytě žalobkyně dlouhodobě žije a žila se svým zesnulým manželem, jeví se jako spravedlivým, aby předmětný byt byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, ke zjištění ceny obvyklé společných věcí pak patrně nezbývá než zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitých věcí. Žalobkyně vycházela z ceny zjištěné pro potřeby dědického řízení, přičemž žalovaná v době dědického řízení takto zjištěnou cenu nerozporovala.

2. Žalovaná uvedla, že akceptuje, že pokud žalobkyně nechce setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, je namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Žalovaná nemá o výlučné vlastnictví jednotky zájem a pokud jej má žalobkyně, pak souhlasí s tím, že přikázání jednotky do vlastnictví žalobkyně je zákonným postupem. Pokud jde o vypořádací podíl, žalovaná žádá, aby jí byla vyplacena odpovídající část reálné, tržní hodnoty jednotky. To byla také jediná její námitka v rámci mimosoudního řešení věci. Žalovaná se žalobou souhlasí s výhradou, že namísto částky 120.000 Kč jakožto vypořádacího podílu, bude žalobkyně povinna zaplati žalované částku odpovídající 1/10 reálné tržní hodnoty jednotky, zjištěné znaleckým posudkem, soudní spor považuje za zbytečný.

3. Po provedeném dokazování se pak účastníci shodli na tom, že podílové spoluvlastnictví k nemovitostem shora má být zrušeno a nemovitosti mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, když vypořádací podíl nechť je stanoven částkou ve výši 115 000 Kč.

4. V řízení byly provedeny důkazy, jimiž jsou výpis transakcí z účtu žalobkyně, znalecký posudek, mezi účastníky řízení bylo nesporné, že nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, nesporná byla i výše podílu, nesporný byl nabývací titul i zaslání předžalobní výzvy ze strany žalobkyně.

5. Výpisem transakcí z účtu žalobkyně č. účtu , č. účtu, bylo prokázáno, že žalobkyně aktuálně disponuje finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, stav účtu ke dni 22. 1. 2025 je 171 400,53 Kč.

6. Znaleckým posudkem znalce Ing. , jméno FO, ze dne 2.9.2024 číslo , hodnota, bylo prokázáno, že obvyklá cena nemovitostí, tj. bytové jednotky č. , hodnota, /8 včetně součástí je 1 150 000 Kč.

7. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 9/10 k jednotce č. , hodnota, /8 a žalovaná spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/10 k jednotce č. , hodnota, /8. Nemovitosti jsou pak specifikovány ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně nemá zájem dále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou, v předmětném bytě dlouhodobě bydlí, žalovaná rovněž souhlasí a tím, že podílové spoluvlastnictví k nemovitostem shora má být zrušeno a nemovitosti mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž ta aktuálně disponuje finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, stav jejího účtu č. , č. účtu, ke dni 22. 1. 2025 je 171 400,53 Kč. Obvyklá cena nemovitostí, tj. bytové jednotky č. , hodnota, /8 včetně součástí je pak 1 150 000 Kč.

9. Právní hodnocení:

10. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ze strany žalobkyně důvodně. Žalobkyně, která nemovitost dlouhodobě užívá, nechce nadále setrvat ve spoluvlastnictví se žalovanou, účastníci řízení se přitom nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, je tak na místě spoluvlastnictví zrušit (výrok I. rozsudku).

14. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by reálné rozdělení nemovitostí bylo možné, na tomto se účastníci řízení shodli, předmětem vypořádání je bytové jednotka, soud proto v souladu se žalobním návrhem přistoupil k dalšímu zákonnému způsobu vypořádání, a to přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně, která má zájem o nemovitosti, současně jí uložil zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši odpovídající jejího spoluvlastnického podílu s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí ve výši 115 000 Kč, žalobkyně pak prokázala solventnost, tj. dostatek finančních prostředků k výplatě vypořádacího podílu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 972/2023) (výrok II. a III. rozsudku). Lhůta k zaplacení byla soudem stanovena dvouměsíční.

15. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“, když jde o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájeno na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v tomto řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví si náklady řízení každý účastník nese sám, proto bylo soudem rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV. rozsudku).

16. Podle ustanovení § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

17. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2024 č.j. 4 C 59/2024–39 byl ve věci ustanoven soudní znalec Ing. , jméno FO, , když na základě usnesení ze dne 10. 6. 2024 na čl. 36 žalobkyně zaplatila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč.

18. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 22. 11. 2024 , čj. 4 C 59/2024 – 106 bylo pak rozhodnuto, že jmenovanému soudnímu znalci se přiznává znalečné ve výši 15 774 Kč, které mu bylo již proplaceno.

19. S ohledem na charakter sporu, jak podrobně uvedeno shora, jsou žalobkyně i žalovaná povinny uhradit České republice náklady státu v poměru 50 %, tedy každá částku ve výši 7 887 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila zálohu ve výši 5 000 Kč, takto bylo rozhodnuto v režimu zásady „judicium duplex“.

20. Soud se neztotožnil s požadavkem žalobkyně, aby náklady státu nesla v plném rozsahu žalovaná, když tato je dle žalobkyně v otázce sporné skutečnosti ohledně hodnoty společných věcí zcela neúspěšná, stanovisko žalobkyně je od počátku zcela totožné a ze znaleckého posudku vyplynulo, že obvyklá cena společných věcí je mírně nižší než se domnívala, cenu žalovaná odsouhlasila i v rámci předcházejícího dědického řízení. Požadavek žalované, aby byla v řízení zjištěna obvyklá cena nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení, je podle soudu legitimním požadavkem, proto bylo soudem rozhodnuto tak, že žalobkyně je povinna zaplatit částku ve výši 2 887 Kč (7 887 Kč – 5 000 Kč) ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku a žalovaná částku ve výši 7 887 Kč rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, vše České republice – Okresnímu soudu v Jeseníku. (výrok V. a VI. rozsudku). Žádné konkrétní okolnosti věci, které by odůvodňovaly jiný postup v daném případě nebyly shledány.