Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

4 C 80/2022

č. j. 4 C 80/2022-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJE:2022:4.C.80.2022.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 17 804,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částky ve výši 7 200 Kč, 4 300 Kč, 4 800 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 7 302,60 Kč, 4 361,30 Kč a 5 124,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 200 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 7 200 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 7 200 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 300 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 4 300 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 4 300 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 800 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 4 800 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 4 800 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 328,30 Kč, 697,64 Kč a 478,85 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5 842,34 Kč, 4 364,93 Kč a 4 394,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 328,30 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 328,30 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 328,30 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 697,64 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 697,64 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 697,64 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 478,85 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 478,85 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 478,85 Kč od 1. 7. 2021 do 26. 11. 2021 a za dobu od 27. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 766 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] a doplněným podáním ze dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení a) částky 7 528,3 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 144,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 528,3 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 7 528,3 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25% a zákonný úrok z prodlení z částky 7 528,3 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále b) částky 4 997,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 726,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 997,64 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 997,64 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 997,64 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, c) částky 5 278,85 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 518,57 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 278,85 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 5 278,85 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 5 278,85 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny půjčky ve výši 8 000 Kč poskytnuté dle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalovaná částka sestává dále z dlužné jistiny půjčky ve výši 6000 Kč poskytnuté dle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a žalovaná částka sestává z dlužné jistiny půjčky ve výši 6 000 Kč poskytnuté dle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalovaný na tyto půjčky uhradil před zahájením řízení částku ve výši 800 Kč, dále 1 700 Kč a 1 200 Kč.

2. Žalobce na základě výzvy soudu ze dne [datum] uvedl písemným podáním ze dne [datum], že povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od 01. 01. 2011, kde byla tato povinnost nově zakotvena v § 9. Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, tj. dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. Žalobce má za to, že nebylo povinností jeho právního předchůdce jako poskytovatele půjčky posuzovat schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr (resp. půjčku), a že je tedy v dané věci skutečnost, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem schopnost žalovaného splácet půjčku posuzoval či nikoli, zcela irelevantní.

3. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení, seznamy postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a dokladem o doručení bylo prokázáno, že pohledávky vyplývající ze smluv [číslo] to včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum].

5. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021 a dokladem o doručení ze dne 30. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

6. Tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil na půjčku částky ve výši 800 Kč, dále 1 700 Kč a 1 200 Kč, nebylo žalovaným nijak rozporováno.

7. Smlouvou o půjčce [číslo] zákaznickou kartou bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč, a to vše v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 256 Kč, s RPSN 206,8 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že má příjem z [anonymizováno] činnosti jako [anonymizováno], má nájemní bydlení, s příjmem [částka], s výší státní podpory [částka], výdaje činí za nájem a inkaso 2 800 Kč, splátky půjček 800 Kč, výdaje na domácnost 1 500 Kč, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval výši podpory, i nájemní smlouvu, SIPO.

8. Smlouvou o půjčce [číslo] zákaznickou kartou bylo prokázáno mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, a to vše v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, s RPSN 206,8 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán na částečný úvazek v [obec], má nájemní bydlení, s adresou pobytu v [obec], má půjčku u [anonymizována dvě slova], s příjmem [částka], výdaje činí celkem 3 500 Kč, a to nájem a inkaso 2 000 Kč, výdaje na domácnost 1 500 Kč, má bankovní účet, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval pracovní smlouvu, občanský průkaz, inkaso, nájemní smlouvu, podpory.

9. Smlouvou o půjčce [číslo] zákaznickou kartou bylo prokázáno mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, a to vše v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, s RPSN 199,4 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán, má nájemní bydlení, s adresou výběru v [obec], místem trvalého bydliště v [obec], nemá půjčku u [anonymizována dvě slova], s příjmem [částka], výdaje činí celkem 4 600 Kč, a to nájem 1 200 Kč, telefon 400 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč, má bankovní účet, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval pracovní smlouvu a občanský průkaz.

10. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo k uzavření tří smluv o půjčce takto: Dne [datum] půjčka [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč, a to vše v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 256 Kč, s RPSN 206,8 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že má příjem z [anonymizováno] činnosti jako [anonymizováno], má nájemní bydlení, s příjmem [částka], s výší státní podpory [částka], výdaje činí za nájem a inkaso 2 800 Kč, splátky půjček 800 Kč, výdaje na domácnost 1 500 Kč, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval výši podpory, i nájemní smlouvu, SIPO. Dne [datum] půjčka [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, a to vše v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, s RPSN 206,8 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán na částečný úvazek v [obec], má nájemní bydlení, s adresou pobytu v [obec], má půjčku u [anonymizována dvě slova], s příjmem [částka], výdaje činí celkem 3 500 Kč, a to nájem a inkaso 2 000 Kč, výdaje na domácnost 1 500 Kč, má bankovní účet, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval pracovní smlouvu, občanský průkaz, inkaso, nájemní smlouvu, podpory. Dne [datum] půjčka [číslo] na jejím základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, a to vše v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, s RPSN 199,4 %. Před poskytnutím půjčky byla vypsána účastníky smlouvy zákaznická karta, kdy žalovaný uvedl, že je zaměstnán, má nájemní bydlení, s adresou výběru v [obec], místem trvalého bydliště v [obec], nemá půjčku u [anonymizována dvě slova], s příjmem [částka], výdaje činí celkem 4 600 Kč, a to nájem 1 200 Kč, telefon 400 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč, má bankovní účet, právní předchůdce v kartě potvrdil, že ověřoval pracovní smlouvu a občanský průkaz. Žalovaný uhradil na půjčky shora částky ve výši 800 Kč, dále 1 700 Kč a 1 200 Kč. Pohledávky vyplývající ze smluv [číslo] to včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum], když žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

11. Soud s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o půjčce a datum vzniku bezdůvodného obohacení soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. posuzoval věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

16. Soud tímto uzavírá, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli ve dnech [datum], [datum] a [datum] tři smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdce žalobce jako podnikatel. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

17. S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného při poskytování všech tří spotřebitelských úvěrů. Pokud jde o předložené zákaznické karty, tak k těmto soud uvádí předně, že tvrzené náklady žalovaného na nájem a inkaso v rozmezí od 1 200 do 2 800 Kč jsou v nepříliš věrohodné výši, pokud jde o příjmovou stránku žalovaného, tak právě ze zákaznických karet je zřejmé, že příjem žalovaného postupně klesal od částky ve výši [částka] v případě první půjčky do částky ve výši 4 200 v případě půjčky poslední, nejasná je rovněž tvrzená státní podpora ve výši [částka], právní předchůdce žalobce se vůbec podle soudu nezabýval tím, že zda jde o podporu v nezaměstnanosti, nebo dávky státní podpory. Pro účely řádného a úplného posouzení úvěruschopnosti žalovaného je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdce žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného ve všech třech případech. Z toho důvodu jsou smlouvy č. [číslo] na jejichž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 39 obč. zák., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku či poplatcích.

18. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalovanému částky ve výši 8 000 Kč, 6 000 Kč a 6 000 Kč, vše v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný z těchto částek vrátil právnímu předchůdci žalobce částky ve výši 800 Kč, dále 1 700 Kč a 1 200 Kč. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce, který se stal novým věřitelem pohledávky, posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částky ve výši 7 200 Kč (8 000 – 800), 4 300 Kč (6 000 – 1 700), 4 800 Kč (6 000 – 1 200), a to jako rozdíl částek žalovaných přijatých a částek vrácených, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 302,60 Kč, 4 361,30 Kč a 5 124,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částek přiznaných od 19. 12. 2020 do zaplacení. Přiznané zákonné úroky z prodlení ve výši 7 302,60 Kč, 4 361,30 Kč a 5 124,50 Kč jsou úroky z prodlení z částky ve výši 7 200 Kč od 6. 2. 2008 do 18. 12. 2020, z částky ve výši 4 300 Kč od 6. 2. 2008 do 18. 12. 2020 a z částky ve výši 4 800 Kč od 24. 7. 2007 do 18. 12. 2020, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. Ve zbytku, pokud se žalobce domáhal přiznání částek nad rámec přiznaných částek ve výroku I. soud pak žalobu částečně zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na 34 % z nákladů, které v tomto řízení vynaložil (úspěch žalobce představuje 67 %, neúspěch pak 33 %). Náklady řízení byly přitom přiznány dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zahájení řízení, zaslání předžalobní výzvy), 3 paušální náhrady po 100 Kč, DPH 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud přiznal žalobci 34 % z těchto nákladů, tedy částku ve výši 766 Kč, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.

20. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.