4 C 84/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 16 662 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 070 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15 592 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 779,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 804,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 847,36 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 509,18 Kč od , datum, do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 662 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 779,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 804,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 847,36 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 509,18 Kč od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, . Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Soud vyzval dne , datum, žalobce, nechť doplní tvrzení, jakým způsobem a jaké získal věřitel informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jaké příjmy a výdaje žalovaný doložil, jaké předložil doklady.

3. Žalobce se k výzvě soudu písemně vyjádřil na čl. 14 tak, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaný uvedl, že je od , datum, na dobu neurčitou zaměstnán u , jméno FO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , IČ , IČO, , že výše jeho měsíční příjmů činí celkem 15 930 Kč, že výše jeho měsíčních výdajů činí 3 000 Kč, žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdce žalobce ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Příjmy žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobce dle výplatních pásek a pracovní smlouvy a výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Žalovaný v žádosti prohlásil a svým podpisem stvrdil, že údaje, které právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé, přičemž právní předchůdce žalobce dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 328 Kč je dostatečná.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Mzdovým listem žalovaného za měsíce červenec a srpen 2021 bylo prokázáno, že žalovanému byla od zaměstnavatele , jméno FO, , , adresa, poukázána mzda ve výši po 15 930 Kč měsíčně čistého.

6. Pracovní smlouvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný je zaměstnán jako pomocný dělník se dnem nástupu do práce , datum, , pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, s nástupní mzdou ve výši 17 900 Kč měsíčně.

7. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný požádal právního zástupce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, uvedl své generálie, spojení mailové i telefonické, označil zaměstnavatele, s tím, že má čistý příjem 15 930 Kč, doložil tomuto pracovní smlouvu a výplatnice, uvedl, že má výdaje 3 000 Kč, a to 1 000 Kč na bydlení, 2 000 Kč na osobní náklady, dopravu a jídlo, když bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost.

8. Smlouvou o úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že dne , datum, právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali uvedenou listinu, ve které uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši celkem 8 592 Kč , který je tvořen úrokem ve výši 963 Kč, částkou za poskytnutá úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady n vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 1 800 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaný měl úvěr splácet 14 splátkami po 1 328 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, součástí je předpis splátek, vyplacení úvěru v hotovosti ve výši 10 000 Kč žalovaný nijak nerozporoval.

9. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 8 930 Kč.

10. Smlouvou o postoupení, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, .

11. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, zásilka byla dne , datum, předána k poštovní přepravě.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu: Žalovaný požádal písemně právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, uvedl své generálie, spojení mailové i telefonické, označil zaměstnavatele, s tím, že má čistý příjem 15 930 Kč, doložil tomuto pracovní smlouvu a výplatnice, uvedl, že má výdaje 3 000 Kč, a to 1 000 Kč na bydlení, 2 000 Kč na osobní náklady, dopravu a jídlo, když bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Žalovaný předložil k tomuto mzdové listy za měsíce červenec a srpen 2021, podle nichž byla žalovanému od zaměstnavatele , jméno FO, , , adresa, poukázána mzda ve výši po 15 930 Kč měsíčně čistého, přičemž žalovaný je zaměstnán jako pomocný dělník se dnem nástupu do práce , datum, , pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, s nástupní mzdou ve výši 17 900 Kč měsíčně. Dne , datum, právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvou o úvěru číslo , hodnota, , v ní uvedli, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši celkem 8 592 Kč , který je tvořen úrokem ve výši 963 Kč, částkou za poskytnutá úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a částkou za komfortní splácení ve výši 1 800 Kč. Sjednáno bylo měsíční splátkové období, žalovaný měl úvěr splácet 14 splátkami po 1 328 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, součástí je předpis splátek, vyplacení úvěru v hotovosti ve výši 10 000 Kč žalovaný nijak nerozporoval. Žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 8 930 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se žalovanou včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, , přičemž žalobce dále před podáním žaloby dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, zásilka byla dne , datum, předána k poštovní přepravě.

13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen22. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Soud dospěl k následujícímu posouzení:

27. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smluv vystupoval jako spotřebitel, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel, strany smlouvy ostatně na z. s. ú. výslovně odkázaly. S ohledem na doložený proces ověřování úvěruschopnosti je zjevné, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce měl k dispozici dvě výplatnice, pracovní smlouvu, nijak se nezabýval výdajovou stránkou žalovaného, spokojil se s tvrzením žalovaného, že má výdaje 3 000 Kč, a to 1 000 Kč na bydlení, 2 000 Kč na osobní náklady, dopravu a jídlo, když bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Částka ve výši 3 000 Kč je podle soudu značně podhodnocená, nereálná, žalovaný tak zjevně nebyl podle soudu úvěruschopný a právní předchůdce žalobce toto nezjistil, opomenul – řádně neprověřil. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatné dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

28. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému ze smlouvy částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný uhradil částku celkem 8 930 Kč. Žalovaný se tak obohatil na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku ve výši 1 070 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky.

29. Ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. pak stanoví samostatně splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatně ujednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, jedná se o speciální úpravu splatnosti k obecné právní úpravě dle o. z., splatnost nastává až rozhodnutím soudu o povinnosti spotřebitele vrátit poskytnuté plnění. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023. Ustanovení § 87 ZSÚ upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Až do rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného plnit tak žalovaný nebyl v prodlení, žalobci proto nemůže náležet právo na úrok z prodlení, soud tak veškeré nároky mimo nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 070 Kč zamítl. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit ve lhůtě stanovené soudem.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zcela zjevné, že převážně úspěšný byl žalovaný, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

31. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.