4 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 55 897,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 415,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 408,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 415,37 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 684,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 281,96 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 684,63 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 885,60 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 941,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 651,06 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 19 092,05 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 676,68 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

IV. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 912 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 639,85 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 247,70 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 14 129,82 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 11 445,19 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] a postupně v řízení doplněným se žalobce po žalované domáhá zaplacení a) částky ve výši 32 300,97 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 060,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 941,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 092,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % a s úrokem 29 % ročně z částky 19 092,05 Kč od [datum] do zaplacení, dále b) částky ve výši 23 596,63 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 529,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 639,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 129,82 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % a s úrokem 29 % ročně z částky 14 129,82 Kč od [datum] do zaplacení. První žalovaná částka 32 300,97 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 092,05 Kč, z dlužné částky poplatku ve výši 13 208,92 Kč, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce“) a žalovanou. Žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení částku ve výši 10 584,63 Kč. Druhá žalovaná částka 23 596,63 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 129,82 Kč, z dlužné částky poplatku ve výši 9 466,81 Kč, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení částku ve výši 22 315,37 Kč.

2. Žalobce byl soudem písemně vyzván, nechť doplní svá skutková tvrzení v tom směru, jakým konkrétním způsobem splnil právní předchůdce žalobce svou zákonnou povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnuté úvěry s ohledem na ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a s ohledem např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a k těmto tvrzením doloží důkazy. Poučen v tomto smyslu byl rovněž právní zástupce žalobce u jednání soudu dne [datum].

3. Na tuto výzvu žalobce žalobu doplnil tak, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ve smlouvě u zápůjčce je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [anonymizováno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 11 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. [datum]) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

4. Žalovaná se k návrhu ve věci samé nevyjádřila, a ač byla řádně a včas předvolána, bez omluvy se nedostavila k jednání soudu.

5. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce a výpisem poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce má oprávnění k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru, žalobce je pak akciovou společností.

6. Smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení, informace a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že žalobce jakožto postupník a právní předchůdce jako postupitel podepsaly dne [datum] dohodu, dle jejíhož obsahu postupitel postupuje své pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze smlouvy na žalobce, jsou zde uvedeny pohledávky právní předchůdce se jménem žalované. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávek z titulu předmětných smluv na žalobce.

7. Předžalobní výzvou a dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalovaná byla před podáním žaloby kvalifikovaně vyzvána k zaplacení žalovaných částek.

8. Smlouvou o zápůjčce, jejími podmínkami, tabulkou umoření a bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla podepsána smlouva [číslo] dne [datum], na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 700 Kč, ta je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 293 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměnou za zpracování a doručení ve výši 6 308 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 099 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 745 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení celkem částku ve výši 10 584,63 Kč Smlouvou o zápůjčce, jejími podmínkami, tabulkou umoření a bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla podepsána smlouva [číslo] dne [datum], na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 21 542 Kč, ta je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměnou za zpracování a doručení ve výši 6 550 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 520 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 77 645 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení celkem částku ve výši 22 315,37 Kč. V obou smlouvách je pak potvrzení žalované, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ 9. Dvěma zákaznickými kartami ke smlouvám bylo prokázáno, že tyto vlastnoručně podepsala žalovaná při podání žádostí o spotřebitelské úvěry, uvedla své generálie, místo pobytu, adresu výběru peněz v hotovosti, označila druh bydlení [anonymizováno], vzdělání [anonymizováno], rodinný stav [anonymizováno], peníze použije na neočekávané výdaje, je [anonymizována čtyři slova], označila své příjmy a výdaje (v případě úvěru z roku 2018 příjmy [částka] a výdaje 2 100 Kč a splátky 3 492 Kč a v případě úvěru z roku 2017 příjmy [částka] a výdaje 1 900 Kč) a počet vyživovaných osob bez dalšího s tím, že předkládá rozhodnutí o sociálních dávkách, poštovní ústřižky. V zákaznických kartách je uvedeno, že poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“.

10. Listinou nazvanou jako uznání dluhu bylo prokázáno, že žalovaná tuto podepsala dne [datum], v listině není nijak specifikována výše dluhu, žalovaná souhlasila se splátkami 300 Kč měsíčně, když je na dávkách v hmotné nouzi. <b>11. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:</b> 12. Právní předchůdce žalobce má oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru, uzavřel se žalovanou celkem dvě smlouvy o zápůjčce. Smlouva [číslo] byla podepsána dne [datum], právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 700 Kč, ta je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 293 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměnou za zpracování a doručení ve výši 6 308 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 099 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 745 Kč, přičemž žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení celkem částku ve výši 10 584,63 Kč Smlouva [číslo] byla podepsána dne [datum], právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 21 542 Kč, ta je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměnou za zpracování a doručení ve výši 6 550 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 520 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 77 645 Kč, žalovaná na smlouvu uhradila před zahájením řízení celkem částku ve výši 22 315,37 Kč. V obou smlouvách je pak potvrzení žalované, že poskytovatel půjčky před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Tyto zákaznické karty vlastnoručně podepsala žalovaná při podání žádostí o spotřebitelské úvěry, uvedla zde zejména své generálie, místo pobytu, adresu výběru peněz v hotovosti, označila druh bydlení [anonymizováno], vzdělání [anonymizováno], rodinný stav [anonymizováno], peníze použije na neočekávané výdaje, je [anonymizována čtyři slova], označila své příjmy a výdaje (v případě úvěru z roku 2018 příjmy [částka] a výdaje 2 100 Kč a splátky 3 492 Kč a v případě úvěru z roku 2017 příjmy [částka] a výdaje 1 900 Kč) a počet vyživovaných osob bez dalšího s tím, že předkládá rozhodnutí o sociálních dávkách, poštovní ústřižky. V zákaznických kartách je uvedeno, že poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Žalobce jakožto postupník a právní předchůdce jako postupitel podepsaly dne [datum] dohodu, dle jejíhož obsahu postupitel postupuje své pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze smlouvy na žalobce, jsou zde uvedeny pohledávky právní předchůdce se jménem žalované. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávek z titulu předmětných smluv na žalobce. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná podepsala žalobci listinu sice nazvanou jako uznání dluhu, ale tento nebyl co do přesné výše specifikován, souhlasila se splátkami 300 Kč měsíčně, když je na dávkách v hmotné nouzi.

13. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, ve znění pozdějších předpisů členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 z. s. ú. odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 z. s. ú. odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Peněžitá zápůjčka poskytnutá spotřebiteli je spotřebitelským úvěrem, který je upraven zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

26. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

31. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

32. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobce a dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce si při posouzení úvěruschopnosti žalované v obou případech (dvě smlouvy o zápůjčce shora) nepočínal řádně. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým) požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006). V dané věci měl právní předchůdce žalobce v obou případech při posouzení úvěruschopnosti žalované k dispozici jen příjmovou stránku žalované, přičemž tvrzení o pobíraných dávkách žalobce navíc ani neprokázal. Pokud jde o výdaje žalované, spokojil se právní předchůdce žalobce pouze s jejími prohlášeními, uvedenými v zákaznických kartách, aniž by tyto údaje byly jakkoliv doloženy či ověřeny.

33. Podle názoru soudu jsou tedy obě smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované ve zjevném rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smluv vystupovala jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy. Zato právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Nároky z těchto neplatných smluv je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy.

34. Pokud jde prvně o zápůjčku [číslo] pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 24 000 Kč, žalovaná pak uhradila prokazatelně žalobci částku 10 584,63 Kč. Soud tedy nárok žalobce posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci jako plnění z bezdůvodného obohacení částku ve výši 13 415,37 Kč (24 000 Kč – 10 584,63 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 408,98 Kč (jde o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 415,37 Kč od [datum] do [datum]) a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 415,37 Kč od [datum] do zaplacení, tedy včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. S ohledem na shora uvedené dále v části, pokud jde o zbytek požadavku žalobce, tedy částku ve výši 18 885,60 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 941,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 651,06 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 19 092,05 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 676,68 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. III. tohoto rozsudku.

35. Pokud jde dále o zápůjčku [číslo] pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 25 000 Kč, žalovaná pak uhradila prokazatelně žalobci částku 22 315,37 Kč. Soud tedy nárok žalobce posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci jako plnění z bezdůvodného obohacení částku ve výši 2 684,63 Kč (25 000 Kč – 22 315,37 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 281,96 Kč (jde o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 684,63 Kč od [datum] do [datum]) a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 684,63 Kč od [datum] do zaplacení, tedy včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku. S ohledem na shora uvedené dále v části, pokud jde o zbytek požadavku žalobce, tedy částku ve výši ve výši 20 912 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 639,85 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 247,70 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 14 129,82 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 11 445,19 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. IV. tohoto rozsudku.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O takový případ v souzené věci jde, když žalobce byl v řízení úspěšný jen co do částky ve výši 16 100 (13 415,37 Kč + 2 684,63 Kč, žalovaná co do částky ve výši 39 797,60 Kč (18 885,60 Kč + 20 912 Kč), podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. V. tohoto rozsudku.

37. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.