4 C 96/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 7 500 Kč částečně zastavuje.

II. Návrh, aby byla žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 313,22 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5500 Kč s úrokem z prodlení a částky ve výši 7500 Kč, když vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o úvěru, kterou dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, když na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 15 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 350 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a jednorázovém administrativním poplatku splatném při vyplacení jistiny úvěru, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, přičemž první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná vždy 30. den od splatnosti předchozí splátky. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den datum. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru, přičemž na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši 19 850 Kč, která odpovídá 10 řádně uhrazeným splátkám. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do datum řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, nárok na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, převedena na společnost právnická osoba, IČO, a v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. právnická osoba, IČO, přičemž z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17 856,67 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 5 500 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 356,67 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč. Žalobce však žaluje toliko nesplacenou jistinu 5 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 313,22 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 7 500 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne datum bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Soud vyzval před jednáním soudu žalobce výzvou ze dne datum na čl. 13 k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

4. Žalobce na výzvu soudu uvedl podáním ze dne datum, že nedisponuje důkazy k posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a vzal proto návrh částečně zpět co do částky ve výši 7500 Kč představující smluvní pokutu.

5. Soud s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce řízení podle ustanovení § 96 o.s.ř. částečně zastavil, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.

6. Oznámením o postoupení, smlouvou o postoupení, notářským zápisem, potvrzením o úplatě, výpisem z obchodního rejstříku, podacím archem bylo prokázáno, že ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, převedena na společnost právnická osoba, IČO, a v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. právnická osoba, IČO, přičemž z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum.

7. Smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace, žádostí o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 15 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 800 Kč, RPSN ve výši 187,6 %, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, když v žádosti o půjčku pak žalovaný uvedl, že bydlí v domě bratra, výdaje má ve výši 7400 Kč, příjmy jiné, blíže nespecifikované 6800 Kč + 5100 Kč.

8. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě.

9. Tvrzení žalobce, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 19850 Kč, nebylo žalovaným nijak rozporováno.

10. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru:

11. Před uzavřením smlouvy o úvěru v žádosti o půjčku žalovaný uvedl, že bydlí v domě bratra, výdaje má ve výši 7400 Kč, příjmy jiné, blíže nespecifikované 6800 Kč + 5100 Kč. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 15 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 800 Kč, RPSN ve výši 187,6 %, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, když žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 19850 Kč. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, převedena na společnost právnická osoba, IČO, a v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. právnická osoba, IČO, přičemž z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

12. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

13. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění 25. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný zaplatil na zápůjčku částku ve výši 19850 Kč. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel.

26. Soud však má za to, že si postupitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, podle soudu rezignoval na jakékoliv ověření daných údajů, zejména tvrzenými blíže nespecifikovanými příjmy žalovaného, žalobce navíc výslovně k výzvě soudu uvedl, že nedisponuje důkazy k posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a vzal návrh částečně zpět co do částky ve výši 7500 Kč představující smluvní pokutu. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.

27. Převzal-li tedy žalovaný částku 15 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, byl by povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Nicméně bylo v řízení prokázáno, že žalovaný na úvěr uhradil částku přesahující částku převzatou (19850 Kč), pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 a § 146 odst. 2 o.s.ř., když částečné zastavení řízení co do částky ve výši 7500 Kč zavinil žalobce, současně byl se svou žalobou co do částky ve výši 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 313,22 Kč, neúspěšný, žalovanému podle obsahu spisu řádné náklady řízení nevznikly, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.