4 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 350 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 73 000 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, [ulice a číslo], [obec] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 9 029 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Jeseníku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vypořádání SJM manželů tím, že bude žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 350 000 Kč, když žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku v řízení sp. zn. 4 C 65/2018 s právní mocí ke dni [datum], přičemž rozvodem manželství zaniklo i jejich společné jmění manželů, které dosud zůstalo nevypořádáno. Pokud jde o věci, patřící do zaniklého společného jmění manželů, ty žalobce považuje za konkludentně vypořádané. Každý z účastníků nyní drží ty z věcí, které držet chce. Za nevypořádané žalobce považuje pouze investice, které byly ze společných prostředků vynaloženy na výlučný majetek žalované - na opravy a úpravy budovy [adresa] v [obec] a investice do úprav přilehlých pozemků, tedy nemovitostí, které jsou a po celou dobu trvání manželství byly ve výlučném vlastnictví žalované. Pokud jde o investice do budovy, jednalo se o následující položky: výměna všech oken v I. NP, opravy podlah a topení v I. NP, vytrhání starých podlah, nové násypy, betonáž a nový záklop a krytiny, topení - nové rozvody, nová topná tělesa, nový plynový kotel, nový el. bojler, kompletní rekonstrukce koupelny, obklady, zařizovací předměty (WC, umyvadlo, sprch. kout), fasáda na třech stěnách budovy, jedna polovina střechy - sundání staré krytiny, odvoz na skládku, nové latě, izolace a plechová krytina a okapy a svody, přičemž pokud jde o investice do pozemků, jedná se o stavbu cca 50 m plotu kolem pozemku okolo domu na straně u silnice, vybudování nových chodníků na zahradě, odvoz starého kamene a návoz nového štěrku a položení geotextilie, vybudování pergoly - materiál a práce. Všechny tyto investice byly provedeny za trvání manželství účastníků, byly uhrazeny ze společných prostředků manželů - prostředků náležejících do jejich společného j mění manželů a bylo z nich zaplaceno za práci a materiál minimálně 700 000 Kč (práce provedené svépomocí do toho žalobce nezahrnuje) a že tedy má nárok na náhradu ½ zaplacené částky, tedy na zaplacení 350 000 Kč.

2. V průběhu řízení pak žalobce navrhoval, když je v důkazní nouzi, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 139 735 Kč s tím, že z prostředků, patřících do společného jmění manželů účastníci použili na investice do výlučného majetku žalované částku ve výši 279 470 Kč, má žalobce nárok na náhradu jedné poloviny z této částky, tedy na 139 735 Kč, když žalobce vychází ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení (vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] a tvrzení žalované do protokolu z jednání dne [datum]). Žádný dispozitivní úkon žalobce se žalobou, pokud se nadále domáhal zaplacení nižší částky, neučinil.

3. Žalovaná v řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta s tím, že žalobce v řízení nedostál své důkazní povinnosti a nakonec vzal tzv. za vděk skutkovými tvrzeními žalované, která žalovaná označila jako nesporná. Ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně pak na nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedené pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], které byly užívány k bydlení žalobce, žalované a jejich dcery, jako rodiny, byla vynaložena částka 279 470 Kč, ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] plyne, že obvyklá výše nájemného od [datum] do [datum] za prostory, které byly užívány k bydlení žalovanou, žalobcem a společnou dcerou činí 506 376 Kč. Částka 506 376 Kč by tedy musela být ze SMJ vynaložena na zajištění obdobného bydlení, pakliže by rodina žalované nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalované v uvedeném rozsahu k bydlení neužívala. Na danou věc je na místě podle žalované aplikovat závěry rozsudku NS ze dne 28. 1. 2021 čj. 22 Cdo 3428/2020-287, tedy ustanovení § 742 odst. 1 písm. b) o. z. a ustanovení § 690 o. z. vykládat v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 o. z. Je přitom podle žalované nerozhodné, zda rodina v domě bydlela ještě před provedením předmětných investic či až po jejich provedení. Důvodová zpráva k o. z. uvádí:„ potřebami rodiny, respektive záležitostmi rodiny se rozumí netoliko její výživa, ale všechno, co rodina a členové rodiny ke svému životu, hmotnému i kulturnímu potřebují, tedy také potřeby rodinné domácnosti (bydliště) respektive záležitosti domácnosti se týkající“. Zajištění bydlení nelze vnímat pouze jako zajištění prostor k bydlení, ale i zajištění přiměřené kvality bydlení. Peníze vynaložené ze SJM na předmětné investice vesměs opravy a úpravy, a to nikoliv nadstandartního charakteru je třeba vnímat jako peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti dle ustanovení § 690 o.z. a tyto se nevypořádávají. Jednalo se o majetek ve výlučném vlastnictví žalované, a to že její rodina žalované užívala k bydlení, je třeba vnímat jako určitou formu vnosu žalované do SJM (poskytnutí dané nemovitosti a zvýšení životní úrovně rodiny), a to ve výši 506 376 Kč, když tuto částku by bylo nutno ze společného jmění manželů vynaložit na zajištění obdobného bydlení. Žalovaná byla omezena v nakládání s nemovitostí ve svém výlučném vlastnictví pro existenci rodinné domácnosti dle ustanovení § 747 o.z. nemovitosti sloužily k bydlení rodiny žalované, investice provedené do těchto nemovitostí věci lze označit za přiměřené, když představují pouze 55 % z částky, kterou by bylo nutno vynaložit ze SJM na zajištění obdobného bydlení. Vypořádání, kdyby žalované byla uložena povinnost, aby žalobci zaplatila polovinu investic vynaložených na zajištění potřeb rodiny a rodinné domácnosti, by bylo materiálně nespravedlivé, když žalobce by v případě takového rozhodnutí byl nedůvodně zvýhodněn, jelikož takto by se na zajištění potřeb bydlení rodiny nikterak nepodílel, ba naopak by po zániku SJM vyinkasoval celou„ svou část příspěvku“ zpět. SJM manželů o předmětné investice ochuzeno nebylo, ba naopak tím, že rodina žalované užívala k bydlení nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalované, z masy SJM ušetřila částku 226 906 Kč. Závěry rozsudku NS ze dne 28. 1. 2021 čj. 22 Cdo 3428/2020-287 je nutno na projednávanou věc aplikovat, aby vypořádání zaniklého SJM žalobce a žalované bylo materiálně spravedlivé.

4. Žalovaná navrhla průběhu řízení, aby soud nechal vypracovat znalecký posudek, jehož předmětem bude určení výše nájemného, kterou by žalobce se žalovanou museli zaplatit za období od roku 2008 do konce roku 2018.

5. Usnesením ze dne 14. 9. 2021, č.j. 4 C 98/2021 – 27 soud uložil žalované povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 3 000 Kč s tím, že tato částka byla žalovanou uhrazena dne [datum].

6. Usnesením ze dne 11. 10. 2021, č.j. 4 C 98/2021 – 30 soud pak ve věci ustanovil znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, cena a dohady nemovitostí, kterému uložil povinnost podat znalecký posudek písemně, jehož úkolem je určit obvyklou cenu nájmu domu [adresa], který je součástí pozemku p.č.st. 378, zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] - výši nájemného v obci [obec], a to v období od [datum] do [datum], a to za předpokladu užívání domu v rozsahu dvou obytných místností tohoto rodinného domu, když kuchyň, koupelna s WC a zahrada byly užívány společně s další osobou.

7. Znalecký posudek byl soudu podán dne [datum] s tím, že usnesením ze dne 23. 5. 2022, č.j. 4 C 98/2021 – 89 bylo přiznáno znalci znalečné ve výši 12 029 Kč a toto bylo rovněž znalci proplaceno.

8. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 10. 1. 2019, č.j. 4 C 65/2018 – 46 bylo prokázáno, že manželství účastníků řízení uzavřené dne [datum] bylo pravomocně (s právní mocí dne [datum]) rozvedeno.

9. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku p.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části [územní celek] a dále pozemku p. [číslo] – zahrada, zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce].

10. Korespondencí ze dne [datum], přípisem ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že žalovaná reagovala opakovaně na návrh žalobce na vypořádání SJM, uvedla, které investice do majetku nerozporuje a navrhla v rámci mimosoudního řešení zaplacení podílu ve výši 146 500 Kč.

11. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně pak na nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedené pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] byla vynaložena částka 279 470 Kč, když konkrétně šlo o výměnu oken v částce 25 000 Kč, úpravu koupelny včetně jejího zařízení v částce 26 000 Kč, opravu fasády v částce 25 000 Kč, opravu jedné poloviny střechy v částce 112 000 Kč (včetně odvozu materiálu na skládku), opravu okapů a svodů v částce 20 000 Kč, stavbu plotu v částce 10 000 Kč, stavbu chodníku v částce 5 000 Kč, úpravu pergoly (přebudování z kůlny na pergolu) a vybavení pergoly v částce 20 000 Kč a výměnu plynového kotle v částce 36 470 Kč, rovněž pak bylo nesporné, že nemovitost byla užívána k bydlení rodiny, tedy žalobce, žalované a jejich nezletilé dcery mimo jiné v období od [datum] do [datum].

12. Zprávou společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že dodávka plynového kotle, jeho montáž a uvedení od provozu bylo provedeno v domě žalované, částka 36 470 Kč byla pak uhrazena dne [datum].

13. Ze zprávy [jméno] [příjmení] soud neučinil žádná skutková zjištění.

14. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce navrhl vypořádání majetku účastníků řízení, když dům žalované se podle něj se nacházel v havarijním stavu a byl teprve řadou investic uveden do stavu umožňujícího jeho užívání.

15. Znaleckým posudkem [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] bylo dále prokázáno, že rodinný dům žalované je samostatně stojící, částečně podsklepený, s možností využití podkroví, je zděný, okna má plastová, plechová střešní krytina, stáří domu je z roku [číslo], v roce 2011 byla osazena polovina platových oken, druhá polovina pak v roce 2016, v témže roce byl instalován plynový kotel, byly provedeny částečně rozvody v mědi, na polovině střechy byla položena nová střešní krytina, v roce 2011 byly provedeny nové podlahy v kuchyni a obytných místnostech, dům je průběžně udržován, opravován, k bydlení jsou užívány jen prostory v přízemí. V domě je pak jeden byt o velikosti 4+1, dům je napojen na veřejný rozvod vody, kanalizace, elektro, zemního plynu a O2. K východní uzdi je přistavena garáž, její stáří 1976. Při určení obvyklé ceny nájmu domu [adresa] v [obec], a to v rozsahu dvou obytných místností domu, když kuchyň, koupená s WC a zahradou byly užívány společně s další osobou, znalec vycházel z údajů od obecního úřadu, z veřejně dostupných údajů na realitních serverech, přiklonil se k metodě porovnávací, když měsíční nájemné za celý rodinný dům [číslo] k roku 2022 činí 14 022 Kč, měsíční nájemné za dvě obytné místnosti vpravo za kuchyní činí 2 259 Kč, měsíční nájemné za 2 samostatné místnosti vlevo od vstupu činí 4060 Kč, celkové nájemné za spoluužívání kuchyně, koupeny a WC činí 1 186 Kč měsíčně, celkové nájemné za spoluužívání zahrady pak činí 981 Kč měsíčně. Znalec pak celkové nájemné za období od [datum] do [datum] stanovil částkou 506 376 Kč jako nájemné za dva samostatné pokoje vlevo od chodby a nájemné za spoluužívání kuchyně a koupeny a za spoluužívání zahrady. <b>16. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 17. Manželství účastníků řízení uzavřené dne [datum] bylo pravomocně (s právní mocí dne [datum]) rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 10. 1. 2019, č.j. 4 C 65/2018 – 46. Žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku p.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části [územní celek] a dále pozemku p. [číslo] – zahrada, zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce]. Rodinný dům žalované je samostatně stojící, částečně podsklepený, s možností využití podkroví, je zděný, okna má plastová, plechová střešní krytina, stáří domu je z roku [číslo], v roce 2011 byla osazena polovina platových oken, druhá polovina pak v roce 2016, v témže roce byl instalován plynový kotel, byly provedeny částečně rozvody v mědi, na polovině střechy byla položena nová střešní krytina, v roce 2011 byly provedeny nové podlahy v kuchyni a obytných místnostech, dům je průběžně udržován, opravován, k bydlení jsou užívány jen prostory v přízemí. V domě je pak jeden byt o velikosti 4+1, dům je napojen na veřejný rozvod vody, kanalizace, elektro, zemního plynu a O2. K východní uzdi je přistavena garáž, její stáří 1976. Tato nemovitost byla rodinou užívána k bydlení v období od [datum] do [datum]. Ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované shora byla vynaložena částka 279 470 Kč, když konkrétně šlo o výměnu oken v částce 25 000 Kč, úpravu koupelny včetně jejího zařízení v částce 26 000 Kč, opravu fasády v částce 25 000 Kč, opravu jedné poloviny střechy v částce 112 000 Kč (včetně odvozu materiálu na skládku), opravu okapů a svodů v částce 20 000 Kč, stavbu plotu v částce 10 000 Kč, stavbu chodníku v částce 5 000 Kč, úpravu pergoly (přebudování z kůlny na pergolu) a vybavení pergoly v částce 20 000 Kč a výměnu plynového kotle v částce 36 470 Kč, tato částka byla dne [datum] uhrazena společnosti [právnická osoba] Rodina účastníků řízení by za období od [datum] do [datum] zaplatila za obdobný typ bydlení nájemné ve výši 506 376 Kč.

18. Pokud jde o postoje účastníků před zahájením řízení, tak prvně výzvou ze dne [datum] právní zástupce žalobce navrhl žalované vypořádání majetku účastníků řízení, když dům žalované se podle něj se nacházel v havarijním stavu a byl teprve řadou investic uveden do stavu umožňujícího jeho užívání. Žalovaná reagovala opakovaně dne [datum] a [datum] na návrh žalobce na vypořádání SJM, uvedla, které investice do majetku nerozporuje a navrhla v rámci mimosoudního řešení zaplacení podílu ve výši 146 500 Kč Dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla. <b>19. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.</b> 20. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 3039 o. z. co se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl bezúplatně jeden z manželů nebo co bezúplatně nabyli oba manželé, aniž se to stalo součástí společného jmění, není i nadále součástí společného jmění.

22. Podle § 690 o.z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

23. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

24. Dle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

25. Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

26. Žalobce učinil předmětem žaloby o vypořádání společného jmění manželů pouze investice, které byly ze společných prostředků vynaloženy na výlučný majetek žalované, tedy na opravy a úpravy budovy [adresa] v [obec] a investice do úprav přilehlých pozemků, přičemž pokud pak jde o věci, patřící do zaniklého společného jmění manželů, ty žalobce považuje za konkludentně vypořádané, každý z účastníků nyní drží ty z věcí, které držet chce.

27. Soud tedy předně uvádí, že při vypořádávání společného jmění manželů dochází často k řešení tzv. vnosů a investic, když je běžné, že manželé vlastní mimo společné jmění také určitý výlučný majetek či finanční prostředky, pocházející z doby před uzavřením manželství nebo získaný darem či dědictvím. Investicí je vynaložení finančních prostředků ze společného majetku manželů na výlučný majetek jednoho z nich. Mezi účastníky řízení bylo v řízení nesporné, že ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně pak na nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedené pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] byla vynaložena částka celkem ve výši 279 470 Kč, když konkrétně šlo o výměnu oken v částce 25 000 Kč, úpravu koupelny včetně jejího zařízení v částce 26 000 Kč, opravu fasády v částce 25 000 Kč, opravu jedné poloviny střechy v částce 112 000 Kč (včetně odvozu materiálu na skládku), opravu okapů a svodů v částce 20 000 Kč, stavbu plotu v částce 10 000 Kč, stavbu chodníku v částce 5 000 Kč, úpravu pergoly (přebudování z kůlny na pergolu) a vybavení pergoly v částce 20 000 Kč a výměnu plynového kotle v částce 36 470 Kč.

28. Uspořádání práv má být spravedlivé, nemá odporovat dobrým mravům a vlastnické právo podléhá zvláštní právní ochraně. V projednávané věci nutno přisvědčit žalované, že v době, kdy trvalo manželství, bydleli i s nezletilým dítětem v domě patřícím manželce, tedy žalované. Toto nebylo ze strany žalobce přitom nijak rozporováno. V nemovitosti žalované byly tedy uspokojovány bytové potřeby rodiny, žalovaná svou nemovitostí zajistila toto rodinné bydlení, žalovaná byla přitom díky tomu omezena v nakládání se svou nemovitostí. Znaleckým posudkem bylo přitom zjištěno, že rodina účastníků řízení by za podobné bydlení v období od [datum] do [datum] zaplatila nájemné ve výši 506 376 Kč, v této částce je přitom zohledněno, že dům byl užíván v rozsahu dvou obytných místností domu, když kuchyň, koupená s WC a zahradou byly spoluužívány s další osobou. Rodinný dům žalované je pak popsán podrobně shora. Žalovaná podle soudu poskytla svou nemovitost k rodinnému bydlení a nevyužila ji například k pronájmu třetím osobám, tím nepochybně vnesla toto bezplatné bydlení a díky němu odpadl rodině jiný náklad na bydlení v podobě úhrady nájemného. Peníze vynaložené ze SJM na předmětné investice vesměs opravy a úpravy, nebyly přitom nadstandartního charakteru, jsou za této situace penězi vynaloženými na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti dle ustanovení § 690 o.z. a tyto se pak nevypořádávají. Z tohoto důvodu soud rozhodl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, když žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 350 000 Kč, zamítl jako nedůvodnou, když na věc aplikoval závěry rozsudku NS ČR ze dne 28. 1. 2021 čj. 22 Cdo 3428/2020-287.

29. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, proto jí náleží podle ustanovení § 142 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud přitom v tomto sporu o vypořádání společného jmění manželů přihlédl i k postojům účastníků před zahájením řízení, jak je popsáno shora, když žalovaná nabízela žalobci podáními ze dne [datum] a [datum] v rámci mimosoudního řešení zaplacení podílu ve výši 146 500 Kč, avšak mimosoudní dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla.

30. Náklady řízení se sestávají z nákladů za právní zastoupení žalované advokátem, podle § 7 a 8 vyhl. č. 177/96 Sb. za úkon ve výši 9700 Kč, tj. 7 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], 7 x režijní paušál za úkony shora ve výši 7 x 300 Kč, tj. 2 100 Kč, dále žalované náleží částka 3 000 Kč za zaplacenou zálohu na znalecké zkoumání, celkem tedy 73 000 Kč, žalované byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení ve výši 73 000 Kč, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. Žalobce je dále podle výsledku řízení povinen podle ustanovení § 148 o.s.ř. zaplatit státu částku ve výši 9 029 Kč (12 029 Kč – 3 000 Kč) za proplacené znalečné, když částku 3 000 Kč uhradila žalovaná jako zálohu na znalecký posudek, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.