7 C 45/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Zálišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 588 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 588 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 288 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a domáhá po žalovaném zaplacení příspěvku placených vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, a to: osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále též jen „Vozidlo“), které bylo v době od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka sestává z dlužného příspěvku ve výši 14 288 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 14 288 Kč 15 % ročně z částky 14 288 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení.

1. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

2. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání, neboť žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a o žalovaném se má na základě marného uplynutí lhůty k vyjádření se k výzvě soudu ze dne 2. 12. 2024 (č. l. 21) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř. a předložených žalobkyní k výzvě soudu.

3. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil, že žalovaný byl v období od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla (sdělení MÚ , adresa, na č. l. 14). Výzvu žalobkyně k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně – v celkové výši 14 288 Kč za žalované období, kdy neevidovala pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla – a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy (výzva v systému CEPR) žalovanému dne 2. 10. 2023 dodala Česká pošta, s.p. Dle systému žalobkyně žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti Vozidla v období od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 (výpis údajů předložený žalobkyní uložený v systému CEPR ve spojení s výzvami žalobkyně – systém CEPR). Vedle výzvy k úhradě žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení žalované částky (výzvy v systému CEPR), přičemž ho v poslední výzva upozornila, že pokud žalovanou částku nezaplatí, obrátí se žalobkyně na soud (předžalobní výzva v systému CEPR).

4. Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu shora specifikovaného Vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v období od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023, tj. po 304 dní, jako jehož vlastník a provozovatel byl v dané době evidován v registru vozidel. Výzva žalobkyně k zaplacení dlužné částky na příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 byla žalovanému dodána (doručena) 2. 10. 2023.

5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), v rozhodném znění, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění, a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (pro úrok z prodlení), na jejichž znění soud pro stručnost a přehlednost odkazuje (znění použitých ustanovení je dostupné například www.zakonyprolidi.cz).

6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 4 odst. 1, 2, 3, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, právo na zaplacení žalované částky. Bylo totiž prokázáno, že žalovaný byl v době od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla v registru vozidel, pročež se dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má za to, že v rozhodné době byl skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla (pro účely daného zákona). K Vozidlu nebylo v dané době sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Tvrzení žalobkyně žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav dopadají v tomto bodě zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku ve výši 14 288 Kč za období od 1. 10. 2022 do 31. 7. 2023 [vypočteného dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo pojištěno, a denní sazby] a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek po 300 Kč (§ 2a vyhlášky).

7. Pro posouzení uplatněného práva na zaplacení úroku z prodlení z částky 14 288 Kč je rozhodné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena 2. 10. 2023. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 6. 12. 2023, ač by na něj měla právo o několik dnů dříve (§ 1958 odst. 2, § 1968 o. z. ve spojení s § 605 odst. 1 a § 607, neboť právě 60. den od doručení výzvy měl žalovaný nejpozději zaplatit žalovaný příspěvek, den následující se ocitl v prodlení). Uvedené ničeho nemění na sazbě („výši“) úroku z prodlení; ten totiž pro druhé pololetí roku 2023 činil 15 % ročně (na základě § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č 351/2013 Sb. Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čeho se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Soud proto uzavírá, že žalobkyně má dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 288 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení.

8. Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu , právnická osoba, na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (č. l. 6), b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“] – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč [(900+300)*0,21), neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši 2 252 Kč (800+900+300+252) – výrok II. Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu v intencích § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. soud nepovažuje za účelný úkon, neboť povinností žalobkyně, natož zastoupené advokátkou, je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. K aplikaci § 14b AT přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění na základě stejného či podobného skutkového základu (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).

10. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o. s. ř.