7 C 8/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Zálišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 625 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 110 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 415 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 442 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 17. 10. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení příspěvků placených vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, a to: osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále též jen „Vozidlo“), které bylo v době od 10. 4. 2021 do 12. 7. 2021, od 13. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a od 1. 10. 2021 do 9. 4. 2022 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka sestává z dlužného příspěvku v celkové výši 23 725 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 900 Kč (300 Kč za každé období, po kterém následovala upomínka). Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 110 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 12 415 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

1. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a o žalovaném se má na základě marného uplynutí lhůty k vyjádření se k výzvě soudu ze dne 10. 3. 2025 (č. l. 21) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání. Současně soud dospěl k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř. a předložených žalobkyní k výzvě soudu.

2. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil, že žalovaný byl v období od 10. 4. 2021 do 9. 1 2022 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla (sdělení MÚ , adresa, na č. l. 16). Dále jej žalobkyně vyzvala k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně za jednotlivá žalovaná období (kdy neevidovala pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla) spolu s náklady na uplatnění tohoto práva, vždy do 60 dnů od doručení té které výzvy, a sice: 1) k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu v celkové výši 6 110 Kč za období od 10. 4. 2021 do 12. 7. 2021 a nákladů za výzvu ve výši 300 Kč , 2) k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu v celkové výši 5 200 Kč za období od 13. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a nákladů za výzvu ve výši 300 Kč a 3) k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu v celkové výši 12 415 Kč a nákladů za výzvu ve výši 300 Kč za období od 1. 10. 2021 do 9. 4. 2022 (výzvy v systému CEPR). Výzvy jednotlivá žalovaná období byla žalovanému dodána Českou poštou, s.p. takto: 1) za v pořadí první žalované období dne 3. 9. 2021 (č. l. 32 až 33), 2) za v pořadí druhé žalované období dne 18. 3. 2022 (výzva s dokladem o doručení v systému CEPR – označen jako , hodnota, Informace pro Vás k zásilce , hodnota, .PDF) a 3) za v pořadí třetí žalované období dne 4. 7. 2022 (výzva s dokladem o doručení v systému CEPR – označen jako , hodnota, Informace pro Vás k zásilce , hodnota, .PDF). Dle systému žalobkyně neměl žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti Vozidla v období od 10. 4. 2021 do 9. 4. 2022 (výpisy údajů předložené žalobkyní a uložené v systému CEPR ve spojení s výzvami žalobkyně – systém CEPR). Vedle výzvy k úhradě žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení žalované částky (výzvy v systému CEPR), přičemž ho v poslední výzva upozornila, že pokud žalovanou částku nezaplatí, obrátí se žalobkyně na soud (předžalobní výzva v systému CEPR).

3. Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu shora specifikovaného Vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v období od 10. 4. 2021 do 9. 4 2022, v jednotlivých žalovaných obdobích tedy po 94 dní (od 10. 4. 2021 do 12. 7. 2021), po 80 dní (do 13. 7. 2021 do 30. 9. 2021) a po 191 dní (od 1. 10. 2021 do 9. 4. 2022). Jako vlastník a provozovatel Vozidel byl v dané době evidován v registru vozidel. Výzvy žalobkyně k zaplacení dlužné částky na příspěvku do garančního fondu žalobkyně a nákladů spojených s uplatněným tohoto práva za jednotlivá žalovaná období – s lhůtou pro zaplacení do 60 dnů – byly žalovanému doručeny takto: 3. 9. 2021 (první žalované období), 18. 3. 2022 (druhé žalované období) a 4. 7. 2022 (za třetí žalované období).

4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti, v rozhodném znění (tedy od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2024) – dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ –, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění (účinném od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2024), a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (pro úrok z prodlení), na jejichž znění soud pro stručnost a přehlednost odkazuje (znění použitých ustanovení je dostupné například www.zakonyprolidi.cz).

5. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 4 odst. 1, 2, 3, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. právo na zaplacení žalované částky. Bylo totiž prokázáno, že žalovaný byl v době od 10. 4. 2021 do 9. 4. 2022 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla v registru vozidel, pročež se dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má za to, že v rozhodné době byl skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla (pro účely daného zákona). K Vozidlu nebylo v dané době sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za každé žalované období vždy do 60 dnů ode dne doručení té které výzvy. Tvrzení žalobkyně žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav dopadají v tomto bodě zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku ve výši 6 110 Kč za období od 10. 4. 2021 do 12. 7. 2021, ve výši 5 200 Kč za období od 13. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a ve výši 12 415 Kč za období od 1. 10. 2021 do 9. 4. 2022 [vypočteno dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo pojištěno a denní sazby] a k tomu jí též náleží právo na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek po 300 Kč za každou odeslanou výzvu (§ 2a vyhlášky).

6. Pro posouzení uplatněného práva na zaplacení úroku z prodlení z žalovaných částek za jednotlivá žalovaná období je rozhodné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku a dlužných nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek do 60 dnů ode dne doručení té které výzvy. Výzvy byly žalovanému doručeny tak, jak soud uvádí výše. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 17. 11. 2021 (první žalované období, první výzvy), 1. 6. 2022 (druhé žalované období, druhá výzva) a 14. 9. 2022 (třetí žalované období, třetí výzva), ač by na něj měla právo o několik dnů dříve (§ 1958 odst. 2, § 1968 o. z. ve spojení s § 605 odst. 1 a § 607, neboť právě 60. den od doručení té které výzvy měl žalovaný nejpozději zaplatit žalovaný příspěvek, den následující se tak ocitl v prodlení). Uvedené ničeho nemění na sazbě („výši“) úroku z prodlení; ten totiž pro druhé pololetí roku 2021 činil 8,5 % ročně, pro první pololetí roku 2022 činil 11,75 % ročně a pro druhé pololetí roku 2022 činil 15 % ročně (na základě § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č 351/2013 Sb.). Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čeho se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Soud proto uzavírá, že žalobkyně má dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 110 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 12 415 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení.

7. Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu , právnická osoba, na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 990 Kč (č. l. 6), b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále jen „AT“] – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč [(900+300)*0,21), neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši 2 442 Kč (990+900+300+252) – výrok II. Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud nepovažuje za účelný úkon, neboť povinností žalobkyně, natož zastoupené advokátkou, je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. K aplikaci § 14b AT přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění na základě stejného či podobného skutkového základu (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).

9. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o. s. ř.