103 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 31 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 31.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 31.000 Kč od 27. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 13.448 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně podala 19. 2. 2021 u soudu žalobu, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31.000 Kč s úrokem z prodlení. Tvrdila, že 8. 11. 2018 spolu účastnice uzavřely ústní smlouvu o peněžité bezúročné zápůjčce, na základě které žalobkyně předala žalované v hotovosti 31.000 Kč. Protože nebylo dohodnuto datum vrácení zápůjčky, žalobkyně smlouvu písemně vypověděla a zápůjčka tak měla být vrácena do 26. 3. 2020. Žalovaná však žalobkyni nevrátila nic, žalobkyně se proto obrátila na soud. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila a na svoji obranu nic neuplatnila. Své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně prokazovala listinou s ručně psaným textem:„ [jméno] a [jméno] si půjčujeme dne 8. 11. 2018 od mamky částku 25 000 Kč 31 000 Kč“. Následuje podpis„ [celé jméno žalované]“ a„ [jméno]“, jehož podpis je nečitelný. Dopisem žalobkyně, adresovaným žalované, ze dne 13. 2. 2020 je prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce podle § 2393 o. z. vypověděla smlouvu o zápůjčce z 8. 11. 2018 s poučením, že převzetím této výpovědi počíná běžet výpovědní doba šesti týdnů a po uplynutí této doby je zápůjčka splatná. Následuje upozornění, že pokud v daném termínu zápůjčku žalovaná neuhradí, je zástupce zmocněn vymáhat dluh soudní cestou, čímž by vznikly nezanedbatelné náklady. Připojená dodejka, prokazuje, že zásilka s výpovědí byla žalované doručena 14. 2. 2020, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Přestože výpověď ve svém úvodu uvádí, že 8. 11. 2018 žalobkyně měla uzavřít smlouvu o zápůjčce s žalovanou a jejím druhem [jméno] [příjmení] a hovoří o solidárním závazku, nemá soud pochybnosti o tom, že účinky výpovědi jejím doručením žalované nastaly. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení], bývalého přítele žalobkyně, jenž s ní žil v roce 2018 ve společné domácnosti na adrese [adresa žalobkyně], je prokázáno, že byl přítomen u toho, když jednoho dne žalovaná požádala žalobkyni o půjčku. Za trvání jejich soužití se to stalo jenom jednou. Žalovaná přišla se svým přítelem za žalobkyní domů, kde byl v té době i svědek. Žalobkyně žalované peníze půjčila, ale svědek neví o kolik peněz šlo. O půjčení peněz vyjednávala žalovaná, mluvila o tom, že by si chtěla koupit automobil, její přítel od žalobkyně nic nepožadoval, jen seděl a čekal. Po žádosti o peníze svědek odešel do ložnice, ostatní zůstali v obýváku. Svědek ale i tak viděl, jak žalobkyně má v ruce peníze a jak je žalované předává. Žalobkyně měla kus papíru, kde bylo uvedeno, o kolik peněz šlo, a přítomní ji to podepisovali, resp. podepisovala žalovaná, zda i její přítel, svědek neví. Následně svědek s žalobkyní mluvil, ta mu vše podrobně vyprávěla, říkala, že půjčovala peníze dceři, nikdy neuvedla, že by něco půjčovala jejímu příteli [jméno] [jméno]. Co bylo dohodnuto o vrácení, to neříkala. Svědek pak vídal dceru žalobkyně s přítelem, jak přijíždějí autem, které si z půjčených peněz skutečně koupili. Řídili ho střídavě oba dva. Ještě když s žalobkyní společně žili, byl svědek u toho, když se žalobkyně žalované ptala na to, kdy ji peníze vrátí a žalovaná odpovídala, že až bude mít. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že žalobkyně svá tvrzení v řízení prokázala. Zejména svědek [příjmení] věrohodně popsal, jak žalovaná v době jeho soužití s žalobkyní ji požádala o půjčení a peněz a že žalobkyně této žádosti vyhověla. Jeho výpovědí je také prokázáno, že smluvní stranou byla pouze žalovaná, její přítomný přítel o nic nežádal a od žalobkyně nic nepřebíral. Žalobkyně finanční prostředky předala pouze žalované, svědek byl také přítomen, když žalobkyně žalovanou žádala o vrácení zápůjčky. Písemné potvrzení podepsané žalovanou a jejím přítelem pak prokazuje, že předmětem půjčky byla částka právě 31.000 Kč. I když je pravda, že potvrzení je koncipováno v množném čísle a je podepsáno dvěma osobami, výpověď svědka [příjmení] vyvrací, že by další podepsaná osoba, zřejmě přítel žalované, byl rovněž účastníkem smlouvy. Protože o splatnosti půjčky účastnicemi nebylo předem nic ujednáno, žalobkyně správně žalované zaslala výpověď, čímž dosáhla toho, že po uplynutí výpovědní doby 6 týdnů se zápůjčka stala splatnou. Přestože žalovaná výpověď převzala, do dnešního dne na zápůjčku žalobu nic nevrátila. Soud proto posoudil žalobu žalobkyně za právem podanou a jako takové ji vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 o. z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanou ve výpovědi z 13. 2. 2020 vyzvala k dobrovolnému plnění s upozorněním na možnost soudního vymáhání a o právo na náhradu nákladů řízení se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 13.448 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.550 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále AT) ve výši 9.360 Kč (4 úkony à 2.340 Kč – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání), čtyři paušální částky náhrady hotových výdajů à 300 Kč stanovené dle § 13 odst. 3 AT, tj. 1.200 Kč, částku 338 Kč jízdného vlakem z místa sídla zástupce žalobkyně k procesnímu soudu a zpět a náhradu za ztrátu času podle § 14 odst.3 AT ve výši 1.000 Kč, tj. 100 Kč za 10 započatých půlhodin Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaná je povinna všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.