103 C 8/2022

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: ; Správa nemovitostí města Jičína, a.s., IČO sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o 39 894 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 35 989 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit ji dalších 3 905 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u soudu žalobou, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit ji 39 894 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně, dle smlouvy ze dne 1. 5. 2010 správkyně bytového fondu Města Jičín, s žalovanou uzavřela smlouvy o nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+0 ve 2. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], nájem skončil 30. 4. 2021. Žalovaná neplnila povinnosti nájemce a neplatila řádně nájemné a zálohy na služby s bydlením spojené a jejich následná vyúčtování, po skončení nájmu byt nevyklidila, užívá jej dále, žalobkyni však za bydlení ani za konzumované služby nic neplatí. Na nájemném za březen a duben 2021 žalovaná žalobkyni dluží celkem 1 433 Kč, za služby poskytnuté v roce 2020 částku 2 801 Kč a za služby poskytnuté v roce 2021 dluží 4 325 Kč Částku 31 335 Kč žalobkyně požadovala jako náhradu ve výši nájemného za užívání bytu v období od počátku května 2021 do konce května 2022.

2. Žalovaná se žalobě bránila, poukazovala na svou neutěšenou finanční situaci a vyjádřila přesvědčení, že celý nájem měl být žalobkyni placen ze sociálních dávek.

3. Výpisem z katastru nemovitostí, LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec], je prokázáno, že vlastníkem pozemku st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] je Město Jičín.

4. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně s [územní celek] dne 1. 5. 2010 uzavřela smlouvou o správě nemovitosti, dle níž se žalobkyně zavázala úplatně obstarávat správu, údržbu a provoz nemovitostí, staveb a zařízení, výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů k těmto zařízením, stavbám a nemovitostem, včetně souvisejících pozemků ve vlastnictví [územní celek]. Mezi tyto uvedené činnosti spadá i správa pohledávek včetně vedení soudních, sporů dotýkajících se předmětu činností žalobkyně.

5. Nájemní smlouva, uzavřená účastnicemi dne 24. 4. 2020, prokazuje, že žalovaná byla od 1. 5. 2020 do 28. 2. 2021 nájemkyní bytu č. 11 v domě [adresa] v ul. [ulice] v [obec] Nájemní smlouvou z 6. 4. 2021 je prokázáno, že znovu byla nájemní smlouva účastnicemi uzavřena na dobu 1 měsíce, a to od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021.

6. Dopisem z 14. 7. 2021, jenž žalobkyně adresovala žalované, je prokázáno, že žalovaná byla upozorněna na uplynutí sjednané doby nájmu a na to, že k uzavření nové smlouvy nedošlo. Seznámena byla rovněž s tím, že má u žalobkyně dluh 10 016 Kč. Byla vyzvána k vyklizení bytu a upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu. Dopisem žalobkyně z 9. 5. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu na nájemném a službách spojených s bydlením již ve výši 37 003 Kč do týdne od doručení této výzvy a rovněž k vyklizení bytu. Dle kopie zásilky zaslané na adresu žalované, nebyla zásilka vyzvednuta.

7. Zápis o předání předmětného bytu z 2. 8. 2021 prokazuje, že byt nebyl předán, žalovaná nereagovala na zvonění a neotevřela. Žaloba žalobkyně z 11. 11. 202,1 podaná proti žalované, prokazuje, že se žalobkyně domáhá vyklizení předmětného bytu u soudu. Z úřední činnosti je soudu známo, že, řízení dosud neskončilo.

8. Evidenční listem nájemníka bytu č. 11 v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] je prokázáno, že v období od května 2020 činilo nájemné 2 067 Kč a nájemné za zařízení 43 Kč, celkem 2 110 Kč, záloha na studenou vodu byla požadována ve výši 500 Kč, záloha na osvětlení 30 Kč a záloha na společnou televizní anténu 11 Kč Celkem byla předepsána měsíční platba 2 651 Kč.

9. Oznámením o skladbě předpisu ze dne 10. 4. 2021 pro dobu od května 2021 je prokázáno, že nájemné bytu č. 11 v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] činilo i nadále 2 067 Kč a nájemné za zařízení 43 Kč, celkem 2 110 Kč. Záloha na studenou vodu byla stanovena ve výši 740 Kč, záloha na osvětlení 30 Kč a záloha na společnou televizní anténu 11 Kč, předpis činil cekem 2 891 Kč.

10. Přehledem dluhu žalované, vypracovaným žalobkyní dne 15. 6. 2022 je prokázáno, žalobkyně eviduje dluh žalované na nájemném za část měsíce března 2021 ve výši 444 Kč, za část měsíce dubna 2021 ve výši 989 Kč, nedoplatek vyúčtování služeb za období leden až prosinec 2020 ve výši 2 801 Kč, nedoplatek vyúčtování za období leden až prosinec 2021 ve výši 4 325 Kč a bezdůvodné obohacení ve výši nájemného za dobu od května 2021 do konce prosince 2021 ve výši 2 110 Kč měsíčně, a za období od ledna 2022 do konce května 2022 ve výši 2 891 Kč měsíčně. Celkem eviduje dluh ve výši 39 894 Kč.

11. Vyúčtováním služeb za rok 2020 je prokázáno, že náklad na jednotku užívanou žalovanou činil 7 129 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 4 328 Kč, takže rozdíl činí 2 801 Kč a odpovídá zálohou nepokryté spotřebě studené vody.

12. Vyúčtováním služeb za rok 2021 je prokázáno, že náklad na jednotku užívanou žalovanou činil 6 488,50 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 2 164 Kč, takže rozdíl činí 4 325 Kč a odpovídá zálohou nepokryté spotřebě studené vody 4 216,72 Kč a nákladům na osvětlení společných prostor 151,78 Kč.

13. Dopisem Úřadu práce z 18. 6. 2021, podepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaslaným žalobkyni, je prokázáno, že žalobkyně byla požádána o součinnost za účelem ověření skutečností rozhodných pro nárok žalované na dávku na bydlení, a to na dávku hmotné nouze-doplatek na bydlení. Úřad práce žádal o sdělení, zda žalovaná je nadále nájemkyní bytu, event. k jakému datu skončila platnost poslední nájemní smlouvy. Dopisem žalobkyně ze dne 18. 6. 2021, adresovaným Úřadu práce, je prokázáno, že žalobkyně sdělila, že poslední nájemní smlouva byla uzavřena do 30. 4. 2021 a nájemní smlouva na květen 2021 již nebyla za strany žalované podepsána, neboť podmínkou byla úhrada dlužného nájemného za předchozí období. S uzavřením další nájemní smlouvy se nepočítá s ohledem na výši dluhu žalované, který je zvyšován v důsledku pokračujícího užívání bytu žalovanou bez právního důvodu.

14. Žalovaná v průběhu řízení upozorňovala na to, že žalovaná nemá zájem o řešení situace, byt dále užívá a za užívání bytu ani za služby s tím spojené neplatí ani minimální částku. Je zřejmě poživatelkou invalidního důchodu, nikdo ale neví v jaké výši a žalovaná opakovaně odmítá pomoc odboru sociálních věcí, takže se situace se stává neřešitelnou. Už v minulosti byla nájemkyní městského bytu, situace byla obdobná, za bydlení přestala platit a navíc byt byl vrácen zcela zdevastovaný. Vzhledem k tomu, že není známo jaké má žalovaná příjmy, nepřipadá v úvahu uvažovat o případných splátkách dluhu. Pokud by však i po rozhodnutí soudu projevila žalovaná snahu dluh nějakým způsobem splácet, bylo by reálné uvažovat i o tom, že ji [územní celek] ponechá v předmětném bytě bydlet a uzavře s ní nájemní smlouvu. Dle žalobkyně bude klíčové, zda žalovaná bude na řešení své situace spolupracovat s odborem sociálních věcí města nebo zda si nechá pomoci od někoho blízkého.

15. Podle § 2201 o.z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1, 2 a 3 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. (3) Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

16. Podle § 2295 o.z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že mezi účastníky vznikl dnem 1. 5. 2020 nájemní vztah, jenž opravňoval žalovanou k užívání bytu č. 11 v domě [adresa] ulici [ulice] v [obec] na dobu určitou, a to a po dalším prodloužení až do 30. 4. 2021. V době trvání nájemního vztahu, byla žalovaná povinna platit nájemné a služby s bydlení v bytě spojené. Tyto povinnosti žalovaná plnila pouze částečně a zůstal ji dluh na nájemném za březen 2021 ve výši 444 Kč a za duben 2021 ve výši 989 Kč. Mimo to, ale zůstaly neuhrazeny vyúčtované služby s bydlením v bytě spojené, a to převážně, dodávka studené vody, za rok 2020 ve výši 2 081 Kč a v roce 2021 ve výši 4 325 Kč Tyto částky činí v součtu 8 559 Kč a soud rozhodl o povinnosti žalované je žalobkyni zaplatit s ohledem na nájemní smlouvu a shora ustanovení § 2246 a § 2247 o.z. Protože část služeb roce 2021, jejichž přesný objem již nelze zjistit, žalovaná konzumovala již po uplynutí doby, na níž byl nájem sjednán, tj. v době od 1. 5. 2021 do 31. 12. 2021, uplatní se ohledně nich ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. o bezdůvodném obohacení. Přisuzovaná částka 8. 559 Kč již nebyla kryta dávkami pomoci v hmotné nouzi, poskytovanými žalované dle zákona č. 116/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, neboť doplatek na bydlení, který žalovaná zmiňuje, byl zasílán žalobkyni v plné výši,k přímé úhradě nákladů na bydlení, jak zákon předpokládá.

18. Pokud jde o zbývající částku 31 335 Kč požadovanou žalobkyní (tj. 16 880 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do 31. 12. 2021, a 14 455 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022), jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že žalovaná, ačkoliv již nájem skončil, pokračovala v užívání bytu a žalobkyně jako pronajímatelka s ním nemohla po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné. Občanský zákoník úpravou v § 2295 o. z. dává v takovém případě pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného (§ 2249 o. z.) nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt předá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. Pronajímateli náleží pouze náhrada ve výši dříve ujednaného nájemného, nikoliv již částky představující platby za služby spojené s užíváním bytu. Pronajímatel ale může požadovat úhradu za služby spojené s užíváním bytu za předmětné období nikoli jako součást bezdůvodného obohacení za užívání bytu ve výši sjednaných záloh, ale pouze ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období, a to až po vyúčtování jejich skutečné výše.

19. Pokud jde o rok 2021 žalobkyně za dobu od 1. 5. 2021 do 31. 12. 2021 požadovala po žalované zaplacení náhrady nájemného v prokázané výši 2 110 Kč měsíčně a tomuto požadavku s ohledem na cit zákonné ustanovení nelze nic vytknout. Za uvedené období roku 2021 proto žalobkyni náleží 16 880 Kč (tj. 8x 2 110 Kč). Protože nájemné zůstalo, jak bylo rovněž v řízení prokázáno, v nezměněné výši i pro rok 2022, (zvýšily se pouze předepsané zálohy na služby) žalobkyni náleží dalších 10 550 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022 (tj. 5x 2 110 Kč). Žalované tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dalších 27 430 Kč, což v součtu s dlužným nájemným a cenou konzumovaných služeb 8 559 Kč za dobu trvání nájemní smlouvy (viz výše) činí 35 989 Kč. Žalobkyni však již nelze přisoudit, jak shora vysvětleno, zálohy na služby za rok 2022, tj. 5x 781 Kč čili 3 905 Kč, neboť to cit. ustanovení § 2995 o.z. neumožňuje. Soud proto žalobu žalobkyně ohledně 3 905 Kč zamítl. Pokud jde o platby náhrady nájemného, nelze vůbec uvažovat, že by byly nebo měly být uhrazeny doplatkem na bydlení, neboť podmínkou jeho poskytování je existence smlouvy, která žadatele o tuto dávku k bydlení v bytě opravňuje. Protože pro dobu od 1. 5. 2022 nebyla ve prospěch žalované uzavřena nájemní smlouva, jež by ji opravňovala v předmětném bytě bydlet, nárok na doplatek na bydlení ji nemohl vzniknout. Vzhledem k tomu pokládal soud za nadbytečný návrh žalované na svědecký výslech pracovnice Úřadu práce v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jako takový jej zamítl.

20. Z toho, co v řízení uvedla do svých podání žalovaná, je zřejmé, že její aktuální životní a finanční situace je obtížná, není ale jistě neřešitelná. Je třeba, aby žalovaná spolupracovala s kompetentními sociálními orgány, a urychleně využila pomoci, kterou ji může poskytnout sociální systém. Nadále ale není udržitelná situace, kdy žalovaná bydlí bez nájemní smlouvy v městském bytě, využívá poskytovaných služeb a neposkytuje za to žádné úhrady, neboť se tím zadlužení žalované dále zvyšuje. Soud v této souvislosti zvažoval, zda by žalované bylo možno povolit přisuzovanou částku splácet, nicméně přesnější informace o příjmech žalované a jejich možnostech nejsou k dispozici. Rozhodl proto o tom, že žalovaná je povinna ukládanou povinnost splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, jak stanoví § 160 odst. 1 o.s.ř. To ovšem nevylučuje, aby se účastnice na přiměřených splátkách dluhu i po tomto rozhodnutí dohodly.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“), tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu stran. Žalobkyně v řízení uspěla zhruba v 90 % jeho předmětu, žalované lze přičítat úspěch v 10 %. Po vzájemném zápočtu zůstává žalobkyni právo na náhradu 80 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, 80 % z této částky činí 1 600 Kč. Žalované bylo proto uloženo, aby zaplatila žalobkyni částku 1 600 Kč na nákladech řízení, a to rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.