105 C 5/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem sídlo zástupce zainteresované společnosti adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený datum Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena jméno zástupce zainteresované osoby advokátem Anonymizováno sídlo zástupce zainteresované společnosti o 64.549 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 64.549 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 64.549 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 14.347,28 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení jedné poloviny nákladů vynaložených v červenci 2021 na opravu části střechy o rozměru 11 x 4 m domu č. p. , číslo, ve , adresa, . Tvrdil, že účastníci jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitosti a oprava střechy byla vynucena jejím havarijním stavem. Její stáří bylo 45 let. Vynaloženo bylo celkem 129.097 Kč včetně znaleckého posudku. Zmínil, že jde o náklady nejmenšího rozsahu, jelikož byl zčásti použit starší materiál a svépomocný přístup žalobce při realizaci opravy. O rekonstrukci střechy žalovaný věděl. Na žalovaného v rozsahu jeho podílu připadá částka 64.549 Kč. Příslušenství bylo uplatněno v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího, kdy uplynula lhůta stanovená k zaplacení podle výzvy ze dne 2. 5. 2023, tj. od 16. 6. 2023.

2. Žalovaný označil žalobu za nedůvodnou. Sporoval, že by se jednalo o havarijní stav, který by měl vést k platební povinnosti. Námitky vznesl k vyčíslení pohledávky a pravosti dokladů.

3. Odborným vyjádřením , jméno FO, , je prokazováno, že posuzoval stavbu verandy obdélníkového půdorysu o rozměrech 11,4 x 3,2 m. Je zakrytá plochou střechou, která slouží jako pochůzná. Střecha je tvořena trámky z hraněného řeziva, na které jsou položena prkna, sloužící jako podklad pro krytinu z tabulového, pozinkovaného plechu. Střecha je vymezena zábradlím z ocelových sloupků, a podélníků, do kterých jsou připevněny svislé laťovky. S odkazem na pořízenou fotodokumentaci hodnotil vztah konstrukce jako velmi špatný za hranicí použitelnosti. K tomu došlo vlivem zanedbání základní údržby. Výsledkem se stala totální degradace prkenného bednění, i narušení únosnosti trámů včetně spádových příložek, které nesou podhled dřevěné části, byly zasaženy hnilobou v důsledku dlouhodobého zatékání srážkové vody. Voda zatékala také v místech neodborně kotvených sloupků zábradlí a v soklových stycích mezi plechem a fasádní omítkou. Došlo k totálnímu poškození dřeva, kdy probíhaly dehydratační, oxidační a biochemické reakce. Uzavřel, že při realizaci nové stavby střešní konstrukce bude nutné zajistit ochranu dřevěných částí před znehodnocením. Pod bodem 7 provedl výčet prací potřebných k rekonstrukci. Závěr odborného vyjádření spočívá na úsudku, že nebylo již možné stavbu verandy běžným způsobem vůbec užívat. Havarijní stav neumožňoval především bezpečné užívání pochůzné terasy, protože hrozilo propadnutí osob střešní konstrukcí, a to z důvodu naprosté degradace prkenného záklopu. Z hlediska hygienického se jednalo o naprosto neúnosný, nepříjemný a masivní rozvoj hniloby dřevěných částí, doprovázený výskytem houbových výkvětů.

4. Z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že účastníci jsou spoluvlastníky, každý o velikosti podílu 1/2 pozemku parcelní číslo st. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinný dům čp. , číslo, v části obce , adresa, , obec , adresa, a katastrální území , adresa, . Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná.

5. Zjišťuje se z přehledu nákladu jednotlivé položky materiálu, a dále útraty za klempířské práce ve výši 70.350 Kč a za posouzení stavebně technického stavu 3.500 Kč. Vše dosáhlo částky 129.097 Kč.

6. Předloženy byly jednotlivé účetní doklady k nákupu materiálu k rekonstrukci verandy založené na č. l. 17 – 36.

7. Prokazuje výzva určená žalovanému odeslaná z 3. 5. 2023, že žalovaný byl vyzván, aby se podílel jednou polovinou na vynaložených nákladech na rekonstrukci střechy. Žalobce sdělil, že byl v červenci 2021 nucen realizovat opravu střechy nad obytným přízemím, která se nacházela v havarijním stavu. Uvedl, že ještě před zahájením prací bylo k tomu vypracováno odborné stanovisko. Po posouzení závady byla navržená nezbytně nutná stavební opatření. Jednalo se tehdy o náklady potřebné k záchraně věci. Odkázáno bylo na § 1136 o. z. Žalovaný byl seznámen s tím, že by jinak dosáhla cena rekonstrukce 249 000 Kč, nicméně uplatňováno je pouze zaplacení jedné poloviny ze skutečně dokladovaných nákladů.

8. Z fotografií vyplývá zobrazení nosné konstrukce verandy a jejího stavu.

9. Výslechem svědka , jméno FO, (odborné stanovisko je sice opatřeno znaleckou doložkou, ale jako znalecký posudek nebylo vyhotoveno) je prokazováno, že zhotovení verandy datovat do 90. let minulého století. Životnost plechu lze obecně stanovit na 55 let, vliv na to měla ovšem údržba, kdy se jednalo o poškozené trámky, v důsledku čehož docházelo k zatékání do stropu, bylo špatně kotveno zábradlí. To způsobilo poškození a hnilobné procesy včetně výskytu plísní. Dostal se mu k dispozici doklad o nacenění prací na částku 126.000 Kč. Nacenění provedl pan Hanuš, což je stavební technik z firmy Staving, který se věnuje rozpočtování. Tuto částku považuje svědek za správnou, když se byl sám na nemovitost podívat a porovnal přehled nákladů vynaložených žalobcem s rozpočtem, který obdržel. Shledal náklady žalobce přiměřenými. Nebyl si jistý, zda se nacenění nesoustředilo pouze na rozsah těch prací, které by musela provést odborná firma. Hodnotil z pohledu stavebního provedení verandy za anomální, včetně zakrytí plechem. Neměla pochůzné vlastnosti, a nesprávně bylo namontováno zábradlí. To bylo nesprávně kotveno, okolí sloupku zatékalo a tím došlo k znehodnocení trámků i bednění bylo v té době degradované. Shledal, že záchranné práce byly nezbytně nutné, hrozilo propadnutí osoby a ještě větší nebezpečí vyvolávalo nebezpečí spor plísní. Stav nešel řešit nátěry ani hoblováním, nezbytná byla kompletní rekonstrukce. Ohodnotil vztah posuzované části nemovitosti, jako havarijní. Svědek se vyjádřil k přehledu nákladů (č. l. 15 – 16) a ty shledal jako správné. Svědek nenašel v rámci jednotlivých položek nic, co by neodpovídalo běžným cenám. Svědek v místě byl, přitom si pořídil fotografie. Z hlediska terminologie se nejednalo o terasu, ale o pochozí střechu. To znamená, že umožňovala pohyb osoby, ale nikoliv využívání například dětmi. Střecha nenaplňuje parametry pochůznosti již proto, že chybí zábradlí, a správně by měly být zabezpečeny balkonové dveře.

10. Prokazuje výpis z katastru nemovitostí a bylo označeno za nesporné, že účastníci jsou rovnodílnými spoluvlastníky pozemku parcelní číslo st. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinný dům čp. , číslo, v části obce , adresa, , obec , adresa, a katastrální území , adresa, . Žalobce v řízení prokazoval, že dům byl k okamžiku provedení prací (červenec 2021), tzn. opravy terasy nad obytným přízemím, stižen kvalifikovaným poškozením, které vykazovalo znaky havarijního stavu a postupoval tak, že vynaložil náklady na záchranu věci. Oproti tomu žalovaný brojil jak k povaze závady nemovitosti, tak rozporoval výši vynaložených nákladů opravy. Skutečnost, že terasa vykazovala v červenci 2021 vady je patrna z odborného vyjádření a výslechu svědka , jméno FO, . Jmenovaný k požadavku žalobce předmětnou část nemovitosti prohlédl, pořídil fotodokumentaci a popsal vadu tak, že se jednalo o degradace prkenného bednění, narušení únosnosti trámů včetně spádových příložek, které nesou podhled dřevěné části. Přítomna byla bílá a hnědá hniloba v důsledku dlouhodobého zatékání srážkové vody. Voda zatékala i v místech neodborně kotvených sloupků zábradlí a v soklových stycích mezi plechem a fasádní omítkou. Došlo k totálnímu poškození dřeva, kdy probíhaly dehydratační, oxidační a biochemické reakce. Z pohledu zdravotního se jednalo o naprosto neúnosný, nepříjemný a masivní rozvoj hniloby dřevěných částí, doprovázený výskytem houbových výkvětů. Vyloučeno bylo běžné užívání a současně, že by bylo možné závady odstranit jinak (např. nátěry, hoblováním apod.). Nezbytné bylo provedení celkové rekonstrukce. Vyslovena byla doporučení k úpravám a v bodě 7. odborného stanoviska proveden výčet toho, co je nezbytné při stavebních pracích provést. Svědek charakterizoval zhotovení terasy za „anomální“, neboť ani neměla pochůzné vlastnosti.

11. Druhým okruhem dokazování se stalo posouzení výše vynaložených nákladů. K tomu žalobce označil seznam výdajů vynaložených při rekonstrukci, který převážně obsahuje výčet spotřebovaného materiálu, klempířské práce a náklady odborného posouzení. Podstatnými položkami jsou klempířské práce, na které bylo placeno 12.000 Kč a 70.000 Kč (č. l. 17, 18). Za odborné stanovisko bylo placeno 3.500 Kč, jak potvrdil svědek , jméno FO, . Žalobce výdajové položky doplnil o přehled nákupních dokladů, které korespondují přehledu výdajů, a důležitým je k tomu stanovisko svědka. Ten se prostřednictvím 3. osoby (rozpočtáře stavební firmy) s náklady seznámil a shledal je přiléhavými. Rozpočtář se byl na místě podívat a svědkovi poskytl relevantní podklady. Práce byly naceněny, dokonce vyslovil určitý předpoklady, že částkou 126.000 Kč nemohly být oceněny pouze odborné práce, nikoli to, co bylo lze provést svépomocí. I kdyby se jednalo pouze o náklady na odbornou činnost a nákup materiálu, i tak dospěl k výsledné rozpočtové hodnotě 126.000 Kč. Žalovaný pouze obecně rozporoval výši nákladů. To je bezesporu procesně konformní, sám však žádné konkrétní oponentní skutečnosti nepředestřel a po tom, co se svědek s podklady seznámil a měl o nacenění již vlastní poznatek, spolehlivě potvrdil správnost údajů a o skutečně vynaložených nákladech rekonstrukce. Pakliže je vyúčtování transparentní a bylo podpořeno účetními doklady a výslechem svědka s odbornou kvalifikací, potom by bylo nadbytečným a z pohledu hodnoty předmětu řízení zjevně nehospodárným postupovat cestou znaleckého posudku. Ostatně žalovaný při jednání nepopřel pravost ani správnost provedených listinných důkazů.

12. Hodnocení, zda se jednalo o výdaje vynaložené na záchranu věci nebo o výdaje na její zvelebení je otázkou právní nikoli skutkovou. Úsudek svědka, že shledal předmětnou část nemovitosti jako havarijní by sám o sobě nepostačoval. Podstatným je popis závad a to, co by mohly způsobit, pokud by byla terasa používána, resp. jaké následky by mohly být vyvolány hnilobou na zdraví uživatelů nemovitosti.

13. Ke skutkové námitce žalovaného, že žalobce musel o zhoršujícím se stavu terasy vědět, sluší se uvést, že žalovaný je rovněž ideálním spoluvlastníkem a jestliže poukazuje na netečnost žalobce, potom by se domáhal vlastní nepoctivosti, neboť jej ve stejném rozsahu tíží povinnost řádné údržby nemovitosti tak, aby nevznikl stav popsaný svědkem , jméno FO, . Je zákonité, že zhoršující se stav zákonitě povede k okamžiku, kdy se část nemovitosti již ocitla nezpůsobilou k užívání a nezbylo, než závady odstranit. To mohl ostatně provést žalovaný.

14. Námitka, že ne všechny doklady byly vystaveny na jméno žalobce, neobstojí. Podstatné je, že žalobce je spoluvlastníkem a jestliže byl materiál podle výsledku dokazování použit, je věcí žalobce, jak si uspořádal výdaje k těm, kteří pro něj věci zakoupili. Tyto osoby by zajisté nemohly za účastníky uplatnit žádnou pohledávku, nemají k nim žádný právní důvod k placení a mezi žalobcem a jimi jde výlučně o vztah inter partes. Lichou je i námitka, že žalobce neprokázal, že platil jednotlivé položky ze svého, neboť to je interní záležitostí žalobce, jak si prostředky opatřil, zda byly jeho vlastní nebo materiál získal jinak.

15. Podle § 1228 odst. 1 o. z.: O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

16. Podle § 1228 odst. 2 o. z.: Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

17. Podle § 1129 odst. 1 o. z.: K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

18. Podle § 1136 písm. b) o. z.: Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

19. Po právní stránce je zásadním, zda rekonstrukce části nemovitosti (terasa) mělo povahu činnosti, která vedla ke zlepšení stavu nemovitosti nebo o činnost, jejím cílem byla záchrana společné věci. Úsudek o tom, je zcela zásadní, jelikož v prvém případě je třeba buď konsensu, případně rozhodnutí soudu a není-li ani jednoho, potom bez dohody spoluvlastníků sice vzniká pohledávka, ale nenastává její splatnost. Ta se pojí až s okamžikem, kdy spoluvlastnictví zaniká a dochází k jeho vypořádání (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 22 Cdo 216/2011). V druhém případě je situace odlišná. Buď vespolně nebo i jen každý ze spoluvlastníků může vynaložit náklady, hrozí-li neodčinitelná újma na společné věci. V takovém případě vzniká povinnost ostatních spoluvlastníků v poměru k jejich podílům uhradit náklady a splatnost pohledávky vzniká okamžikem, kdy ten, kdo je vynaložil a uplatnil za ostatními.

20. Jak v případě významné změny, tak i v případě potřeby vynaložit náklady na záchranu věci je zjednodušeně řečeno hodnocení rozdílu mezi významnou změnou vedoucí ke zlepšení stavu společné věci a nutnosti řešit havarijní stav. V obou případech jde o normy s relativně neurčitou hypotézou, kdy je třeba vycházet při hodnocení okolností věci ze skutkového substrátu subsumovat jej pod hypotézu příslušné normy.

21. Po zhodnocení shora uvedeného soud nabyl přesvědčení, že stav části domu byl takový, že vyžadoval, aby žalobce vynaložil náklady na vedoucí k odstranění závad. To, že šlo o zhoršení postupné není podstatné, jelikož v jistý moment nastal stav nežádoucí, jak jej popsal svědek v odborném stanovisku a výpovědi. Zejména hrozil propad osoby pohybující se po terase, ale zejména přímé ohrožení zdraví osob v nemovitosti od hniloby a účinku spor plísní. Žalobce si tak počínal přiléhavě, vyšel z doporučení odborníka, neměl důvodu o jeho závěrech v dobré víře pochybovat a bezodkladně přistoupil k opravě tak, aby v odborném vyjádření enumerovaná rizika odstranil. To, že došlo i k zlepšení stavu nemovitostí je prospěchem žalovaného. Lze si představit, že by žalobce bez participace žalovaného například esteticky vylepšil terasu nátěrem, zlepšil její vlastnosti, to by byla situace odlišná a spadala by pod prvou z popisovaných variant posouzení.

22. Výše nákladů řízení vychází ze skutkového závěru o jejich potvrzené přiměřenosti a lze zopakovat, že by žalovaný založil svou obranu pouze na prosté negaci tvrzení žalobce, sám vlastní tvrzení o jiné hodnotě nepřednesl (včetně označení důkazů). Žalobce důkazní břemeno k určení stavu části nemovitosti a k výpočtu nákladů na její rekonstrukci nepřednesl a soud sám po provedeném dokazovaní znalce neustanovil, neboť taková potřeba vzhledem k obhájenému odbornému vyjádření nevyvstala (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.).

23. Výrokem I. se žalovanému ukládá, aby zaplatil žalobci 64.549 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1810 o. z., nař. vl. č. 351/2013 Sb.)) ode dne následujícího po dni, kdy marně uběhla lhůta stanovená žalovanému k zaplacení.

24. Žalobce zaznamenal plný procesní úspěch a přiznává se mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výši 14.347,28 Kč Z uvedené hodnoty připadá na odměnu za 2 úkony právní služby stanovené podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.) částka 7.400 Kč za úkony příprava a převzetí, účast při jednání dne 18. 1. 2024, 2 režijní paušály podle § 13 odst. 3 a. t. částka 600 Kč, cestovné k jednání 789,49 Kč (ujetá vzdálenost 100 km, normovaná kombinovaná spotřeba motorové nafty 5,8 l/100 km), náhradu ztráty času 400 Kč za 4 půlhodiny, 21 % ve výši 1.929,79 Kč a zaplacený soudní poplatek 3.228 Kč.

25. Odměna nebyla přiznána za vyhotovení písemného závěrečného návrhu. Nejedná se totiž o úkon podřaditelné pod ust. § 11 a. t., ale jde o jistou součást jednání dne 18. 1. 2024. Účastníci pouze využili příležitosti a namísto ústního přednesu při jednání si vyhradili možnost uspořádat svou skutkovou a právní argumentaci v rámci písemného podání. Závěrečný návrh nelze považovat za samostatné podání ve věci samé, ale za integrální součást jednání, při němž by byl jinak přednesen v ústní podobě.

26. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 o. s. ř. Platební místo k náhradě nákladů řízení se ustanovuje podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.