107 C 13/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalované a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 6.691.537 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se ohledně částky 120.000 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.571.537 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení ode dne 10.12.2017 do 18.4.2018 z částky 6.791.537 Kč, 8,05% p.a. úrokem z prodlení ode dne 19.4.2018 do 28.2.2019 z částky 6.691.537 Kč 8,05% p.a. úrokem z prodlení ode dne 1.3.2019 do zaplacení z částky 6.591.537 Kč, to vše do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 749.657,80 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 29.5.2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 6.691.537 Kč spolu s 8,5% p.a. úrokem z prodlení od 10.12.2017 do 18.4.2018 z částky 6.791.537 Kč a s 8,5% p.a. úrokem z prodlení od 19.4.2018 do zaplacení z částky 6.691.537 Kč. Tvrdil, že 25.8.2017 uzavřel se žalovaným podpachtovní smlouvu. Účastníky smlouvy byly i vlastníci pozemků, a to [právnická osoba] s.r.o. a [jméno] [příjmení]. Předmětnou podpachtovní smlouvou přenechal žalobce žalovanému k dočasnému užívání pozemky uvedené ve smlouvě, zejména pozemky, které tvoří lesní hospodářský celek [příjmení] [příjmení], [obec], [obec], [obec] a [obec]. Měsíční pachtovné za propachtované pozemky bylo sjednáno ve výši 1.000 Kč za každý v kalendářním měsíci žalovaným vytěžený 1 m3 dřeva v kategorii hroubí na stojato na propachtovaných pozemcích. V říjnu 2017 žalovaná na propachtovaných pozemcích vytěžila celkem [číslo] m3 dříví. Žalobce žalovanému vystavil dne 9.11.2017 fakturu znějící na částku 5.612.8940 Kč bez DPH, tj. na částku 6.791.537 Kč včetně DPH. Splatnost faktury nastala dnem 9.12.2017. Dnem 4.1.2018 je datována předžalobní výzva, žalovaný na výzvu, kterou obdržel dne 5.1.2018, reagoval tak, že dne 18.4.2018 zaplatil na uvedenou fakturu částku 100.000 Kč.

2. V podání doručeném soudu dne 11.3.2020 žalobce soudu sdělil, že žalovaný na uvedenou fakturu zaplatil dne 28.2.2019 částku 120.000 Kč. Soudu předložil výpis z účtu č. [bankovní účet] majitele [právnická osoba], na který byla dne 28.2.2019 připsána platba 120.000 Kč – částka byla zaslaná společností [právnická osoba] pod [variabilní symbol]. Ohledně této částky žalobce vzal žalobu zpět, soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 o.s.ř. zastavil (výrok ad I).

3. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznával a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný tvrdil, že podpachtovní smlouva byla zrušena ke dni 13.1.2018 výpovědí ze dne 12.10.2017, která mu byla doručena 13.10.2017. Žalovaný tvrdil, že se v/na předmětu podpachtu nacházely movité věci ve vlastnictví žalovaného, takže při skončení podpachtovní smlouvy mělo dojít k vypořádání práv a povinností k předmětným věcem a současně k vypořádání zhodnocení podpachtu ve smyslu čl. 3 podpachtovní smlouvy. Žalovaný tvrdil, že se jedná zejména o: a) vybavení budov žalobce, které byly předmětem podpachtu (např. nábytek, lednice, vysavače, elektronika, zařízení apod.), b) zařízení a vybavení nacházející se na pozemcích, které byly předmětem podpachtu (posedy, krmelce, přenosné oplocenky, kazatelny, fotopasti apod.), c) pracovní prostředky a nástroje sloužící k provádění prací na/v daných nemovitostech (výpočetní a kancelářská technika, mobilní telefony, pracovní nářadí – motorové pily, apod.), d) zvířata pořízená žalovaným (zejména divoká prasata), jejichž současnou hodnotu žalovaný předběžně odhaduje na částku cca. 400.000 Kč.

4. Hodnota těchto všech věcí činí minimálně 12.304.217,66 Kč.

5. Žalovaný potvrdil, že žalobce dne 9.11.2017 vystavil fakturu [číslo] za vytěžené dříví za měsíc říjen roku 2017 dle podpachtovní smlouvy, jejíž splatnost nastala dne 9.12.2017. Učinil nesporné vytěžení dřeva v množství uvedeném ve faktuře, učinil nesporným místo a čas těžby jakož i výši žalované pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný má důvodnou obavu, že s ohledem na zhoršující se vztahy mezi žalobcem a žalovaným, nedojde k řádnému vypořádání předmětných věcí, že žalobce neposkytne potřebnou součinnost k jejich vypořádání (tato obava se dle jeho názoru již naplnila, neboť k vypořádání dosud nedošlo), žalovaný odepřel žalobci poskytnutí plnění dle předmětné faktury, a to do doby vypořádání předmětných věcí, či poskytnutí zajištění ze strany žalobce.

6. Žalobce popřel, že by v období trvání podpachtovní smlouvy došlo ke zhodnocení předmětu pachtu nebo že by na něm nacházeli věci v hodnotě 12.304.217,66 Kč, tak jak tvrdí žalovaný. Poukázal na to, že podpachotvní smlouva neobsahuje v čl. 3 smlouvy žádné ustanovení o vypořádání práv a povinností. Poukázal na to, že žalovaný předmětnou fakturu bez jakýchkoliv námitek částečně uhradil, čímž ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku pohledávku za žalobcem uznal.

7. V průběhu řízení se strany pokoušely vyřešit věc mimosoudně, avšak bezvýsledně. O tom svědčí přípis žalobce ze dne 23.1.2019 adresovaný soudu a k němu připojený dopis ze dne 11.1.2019 psaný žalobcem a adresovaný žalovanému nazvaný jako výzva k mimosoudnímu vyřešení věci, kde žalobce žalovanému navrhoval uzavření dohody s prohlášením o vykonatelnosti formou notářského zápisu, kdy žalovanému nabízel možnost měsíčních splátek pohledávky v takové výši, aby nebyl narušen chod společnosti [právnická osoba], na nákladech řízení by po žalovaném požadoval pouze 20% zaplaceného soudního poplatku, s tím že po uzavření dohody by žalobu, které podal proti žalovanému, vzal zpět. Jednání u notářky v [obec] [anonymizováno] [příjmení] se mělo konat 21.1.2019 – ze zápisu je zřejmé, že se dostavil pouze zástupce společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], zástupce společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] se nedostavil. Žalovaný reagoval písemně dopisem ze dne 17.1.2019, kdy na úvod konstatoval, že vítá návrh na mimosoudní vyřešení věci, avšak ve zcela jiné podobě, než je navrhováno žalobcem. Poukázal na to, že na pozemcích, které byly předmětem skončeného pachtu, se nacházejí věci žalovaného v hodnotě 12 milionů korun, které je nutno vypořádat – věci je třeba prodat, k čemuž je třeba, aby [anonymizováno] [příjmení] poskytl potřebnou součinnost. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí valné hromady ze dne 8.2.2018, kde bylo rozhodnuto o rozprodeji majetku.

8. Další návrh žalobce na vyřešení věci smírnou cestou učiněný již v rámci soudního řízení je obsažen v jeho podání ze dne 27.7.2020, kdy navrhoval zaplacení jistiny 6.571.537 Kč, pouze 50%, tj. 4,025% úrok z prodlení a 50% nákladů řízení, to vše v přijatelných splátkách. Ani na tuto variantu žalovaný nepřistoupil.

9. Žalovaný v podání datovaném dne 11.9.2019 vznesl námitku započtení vůči pohledávce žalobce uplatněné v žalobě.

10. Žalovaný poukázal na to, že žalovaná společnost je plně ovládaná [anonymizováno] [příjmení]. Ten se prostřednictvím žalující společnosti domáhá plnění na základě podpachtovní smlouvy, konkrétně úhrady faktury za vytěžené dřevo, ale současně odmítá žalované společnosti vydat předmětné movité věci, které byl povinen vydat nebo jinak vypořádat nejpozději ke dni zániku podpachtu, tj. ke dni 13.1.2018, přičemž jako současně jednatel žalované společnosti si [anonymizováno] [příjmení] musí být vědom, že finanční prostředky na úhradu jím žalované pohledávky, měla žalovaná společnost získat právě prodejem svého majetku - prodejem předmětných věcí. Žalovaná namítla, že toto soudní řízení nemuselo být vůbec zahájeno, neboť jednak žalovaná společnost závazek uznala částečnou platbou a jednak v okamžiku zpeněžení části majetku žalovaná okamžitě provedla úhradu na dluh u žalobce – jednalo se rovněž o úhradu za vytěžené dřevo, kterou žalobce po žalované společnosti požadoval v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 111 C 13/2018. Žalovaný dále uvedl, že dne 26.6.2019 vyzval žalobce k úhradě částky 2.370.101,84 Kč jako bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných věcí žalobcem bez právního důvodu za období 14.1. 2018 až 31.5. 2019. Žalovaný rovněž dne 26.6.2019 vyzval žalobce k úhradě částky 1.158.182,00 Kč jako náhrady škody vzniklé zužíváním zuživatelných movitých věcí žalované žalobcem, konkrétně zásob krmiva, řeziva a palivového dřeva. Obě výzvy byla doručeny žalobci nejpozději dne 27.6.2019, což vyplývá z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 27.6.2019, ve kterém mj. žalovanému oznámil, že převzal právní zastoupení žalobce v obou věcech – tj. 107 C 13/2018 a 111 C 13/2018.

11. Podáním ze dne 11.9.2019 doručeným soudu dne 11.9.2019 žalovaný proti jistině žalobou uplatněného nároku započetl nárok na úhradu bezdůvodného obohacení v částce 2.370.101,84 Kč a nárok na náhradu škody v částce 1.158.182,00 Kč. Tvrdil, že okamžikem doručení tohoto podání žalobci dojde k částečnému zániku žalovaného závazku započtením do výše 3.528.283,84 Kč.

12. Žalovaný soudu předložil výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 2.370.101,84 Kč zaslanou žalobci vzniklého za období od 14.1.2018 do 31.5.2019 užíváním movitých věcí na /v předmětu pachtu, které se tam nacházely k datu 13.1.2018 – -) jednalo se zejména o vybavení budov, které byly předmětem pachtu, -) dále o zařízení a vybavení nacházející se na pozemcích, jež byly předmětem pachtu, -) o pracovní prostředky a nástroje sloužící k provádění prací na/v daných nemovitostech -) a o zvířata pořízená žalovaným.

13. Žalobce byl vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Přílohu podání tvořil seznam předmětných věcí.

14. Týmž dnem, tj. 26.6.2019 je datována výzva žalovaného adresovaná žalobci k náhradě škody v částce 1.158.182,00 Kč. Jedná se o škodu, která dle tvrzení žalovaného vznikla zužíváním zuživatelných věcí, které se na předmětu pachtu nacházely ke dni 13.1.2018 – konkrétně se jednalo o -) spotřebované krmivo v hodnotě 650.182 Kč pořízené na podzim 2017, tj. jedná se o zásoby ječmene doplněné 11.10.2017 za 125.930 Kč, zásoby srnčí směsi zakoupené dne 30.11.2017 za 109.186 Kč zásoby kukuřice doplněné dne 14.11.2017 za 415.066 Kč -) o řezivo v hodnotě 306.000 Kč, tj. zásoby pořízené v době od 11.6.2012 do 5.6.2015 v celkové hodnotě 561.303 Kč – z toho řezivo v hodnotě 252.508 Kč bylo žalovaným [příjmení] použito v průběhu nájmu na výrobu oplotenek a plotů a část v hodnotě 308.794 Kč zůstalo ke dni 13.1.2018 ve faktické dispozici žalobce -) o palivové dřevo v hodnotě 200.000 Kč – jedná se o dřevo z vlastní těžby, naštípané na štípačce [anonymizováno], doklady žalovaný nemá.

15. Žalobce byl vyzván k úhradě částky do 3 dnů ode dne doručení výzvy.

16. Na předmětné výzvy žalobce reagoval dopisem ze dne 27.6.2019, kdy žalovaného požádal o bližší specifikaci nároku na náhradu škody jakož i o bližší specifikaci uplatněného nároku na bezdůvodné obohacení.

17. Podáním ze dne 3.2.2020 doručeným soudu dne 3.2.2020 žalovaný soudu sdělil, že na základě přípisu žalovaného ze dne 22.11.2019 došlo k započtení částky 3.348.700 Kč proti zůstatku žalované částky, čímž pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení v plné výši zanikla.

18. Tvrdil, že ve dnech 1.11.2018 a 7.11.2019 došlo v oboře [obec] pod hlavičkou [právnická osoba] s.r.o. k naháňce na divoká prasata, přičemž v rámci naháňky bylo zabito celkem 145 ks divokých prasat a 2 ks srnčí zvěře (konkrétně 66 divokých prasat dne 1.11.2018 a 79 divokých prasat a 2 ks srnčí zvěře dne 7.11.2019). Zvěř v oboře [obec] byla pořízena [právnická osoba] s.r.o., tj. žalovaným, která nikdy nezcizila vlastnické právo k této zvěři a tudíž jí vznikla škoda v částce 3.348.700 Kč, která byla uplatněna výzvou ze dne 13.11.2019. Výši škody žalovaný určil jako součin počtu ulovené zvěře a ceny jednotlivých kusů stanovené dle ceníku zvěře zpracovaného Ministerstvem zemědělství (resp. Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. pro Ministerstvo zemědělství) - dle tohoto ceníku má prase divoké hodnotu 22.900 Kč a srnec obecný (srna) hodnotu 14.100 Kč. Tvrdil, že pohledávka žalobce v původní výši 6.691.537 Kč uplatněná v tomto řízení v plné výši zanikla započtením pohledávek žalovaného a žalobce je povinen uhradit žalovanému částku 185.446,84 Kč (tj. částku, o kterou pohledávky žalovaného převyšují pohledávku žalobce). Na podporu svých tvrzení žalovaný předložil e -mailovou zprávu zaslanou žalobci ze dne 6.11.2019, v níž žalobce vyzývá, aby upustil od naháňky divokých prasat v oboře [obec] dne 7.11.2019 a pro případ, že od naháňky neupustí, vyzýval ho, nechť zdokumentuje počet zabitých prasat a poté uhradil žalovanému vzniklou škodu. Dále předložil pozvánky na naháňky jakož i dvě fotografie – dle jeho tvrzení zachycující počty ulovené zvěře právě na předmětných naháňkách.

19. Žalovaný soudu předložil výzvu k náhradě škody datovanou dnem 13.11.2019 psanou žalovaným adresovanou žalobci, v níž žalobce vyzývá k náhradě škody vzniklé při naháňce divokých prasat konané dne 7.11.2019, při níž bylo zabito 79 divokých prasat a 2 kusy srnce obecného. Při ceně 22.900 Kč za divoké práce a 14.100 Kč za srnce celková vzniklá škoda dosahuje výše 1.837.300 Kč Dne 1.11.2018 rovněž proběhla naháňka divokých prasat v oboře [obec] bez souhlasu žalovaného, při které bylo zabito celkem 66 divokých prasat – tj. žalovanému byla způsobena škoda ve výši 1.511.400 Kč. Žalovaný žalobce vyzval, aby vzniklou škodu v celkové výši 3.348.700 Kč uhradil nejpozději do 5 pracovních dnů.

20. Žalovaný soudu předložil podání ze dne 22.11.2019 adresované žalobci nazvané jako„ započtení pohledávek a výzva k úhradě zůstatku dluhu“, v němž žalovaný uplatnil námitku započtení ve výši 3.348.700 Kč jakožto škodu způsobenou na zvěři, která do dne vystavení dopisu nebyla uhrazena. Současně namítl, že pohledávka ve výši 6.691.537 Kč uplatněná žalobcem v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 107 C 13/2018 zanikla zcela započtením. Započtením pohledávky 3.528.283,84 Kč se žalovaná pohledávka ponížila na 3.163.253,16 Kč – proti této pohledávce žalovaný započetl pohledávku ve výši 3.348.700 Kč, tím pohledávka uplatněná žalobou zcela zanikla a žalobce má povinnost zaplatit žalovanému částku 185.446,84 Kč, k čemuž jej žalovaný současně vyzval.

21. Žalovaný soudu předložil pozvánku vyhotovenou [právnická osoba] na naháňku v oboře [obec] na den 7.11.2019 od 9.00 hodin a na 1.11.2018 v 9.00 hodin, jakož i sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře vyhotovený Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Dle tohoto ceníku hodnota prase divokého – kňoura činí 22.900 Kč, bachyně 17.700 Kč a lončáka 17.400 Kč, selete 9.800 Kč. Hodnota srnce obecného činí 15.900 Kč, srny 14.100 Kč a srnčete 13.900 Kč.

22. Z obsahu Podpachtovní smlouvy uzavřené dne 25.8.2017 bylo prokázáno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi společností [právnická osoba] na straně propachtovatele a společností [právnická osoba] na straně pachtýře a společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] jakožto vlastníky propachtovaných pozemků. Na základě této smlouvy přenechal propachtovatel pachtýři pozemky k dočasnému užívání a požívání – konkrétně se jednalo o v příloze ke smlouvě vyjmenované pozemky ve spoluvlastnictví společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] nacházející se v kat. území [obec] u [obec], [obec], [obec], [část obce], [obec], [obec], [obec] pod [anonymizováno], [obec], [obec], dále o vyjmenované pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] nacházející se v kat. území [obec], [anonymizováno], [obec], [obec], [obec], [obec] pod [anonymizováno], [obec], [obec], [obec] a pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení] nacházející se v kat. území [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [příjmení] [jméno], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec] pod [anonymizováno]. Dle čl. 3 bodu 3.3. smlouvy byl pachtýř oprávněn na propachtovaných pozemcích těžit dřevo pouze s výslovným souhlasem propachtovatele pro každý jednotlivý případ těžby. Pachtýř se zavázal platit propachtovateli dohodnuté měsíční pachtovné, a to dle propachtovatelem vystavených faktur, jejichž splatnost byla sjednána 60ti denní od jejich doručení pachtýři. Pachtovním rokem byl rok kalendářní – tedy období od 1.1 do [číslo]. Dle přílohy [číslo] smlouvy měsíční pachtovné činilo 1.000 Kč bez DPH za každý v kalendářním měsíci pachtýřem vytěžený 1 m3 dřeva v kategorii hroubí na stojato na propachtovaných pozemcích. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností její písemné výpovědi bez uvedení důvodů, pacht poté skončí uplynutím tříměsíční doby, která počne běžet dnem doručení písemné výpovědi druhé straně. V případě ukončení účinnosti smlouvy se pachtýř zavázal provést úhradu pachtovného do 30 dnů ode dne ukončení smlouvy bez ohledu na dříve sjednané splatnosti faktur. Smlouva včetně jejich příloh je všemi jejich účastníky podepsána.

23. Dnem 12.10.2017 je datována výpověď podpachotvní smlouvy ze dne 25.8.2017 učiněná ze strany žalobce a zaslaná žalovanému.

24. V měsíci říjnu 2017 bylo v kat. území [obec] vytěženo 526,91 m3, kat. území [anonymizována dvě slova] [číslo] m3,, kat. území [obec a číslo] [číslo] m3 a v kat. území [obec a číslo] m3 dřeva. (celkem [číslo] m3 dřeva)

25. Pachtovné za měsíc říjen 2017 bylo žalobcem žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] vystavenou dne 9.11.2017 částkou 6.791.537 Kč včetně DPH (5.612.840 Kč + 1.178.696 Kč DPH) Splatnost faktury nastala dnem 9.12.2017.

26. Žalobce soudu předložil výpis z účtu č. [bankovní účet] za období od 18.4.2018 do 17.5.2018, z něhož soud zjistil, že na shora uvedenou fakturu [číslo] byla dne 18.4.2018 ze strany žalovaného provedena úhrada 100.000 Kč. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 28.2.2019 bylo prokázáno, že žalovaný na uvedenou fakturu zaplatil částku 120.000 Kč.

27. Dnem 4.1.2018 je datována předžalobní výzva k úhradě nezaplacených pohledávek ve výši 17.702.968,80 Kč psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému. Žalobce žalovaného vyzývá mimo jiné i k zaplacení faktury [číslo] znějící na částku 6.791.537 Kč, a to nejpozději do 12.1.2018. Výzva obsahuje i upozornění na soudní vymáhání dluhu v případě, že do uvedeného data nebude dluh zaplacen. Výzva byla žalovanému doručena dne 5.1.2018 – viz doručenka datové zprávy.

28. Soud danou věc posuzoval dle § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle něhož se pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. <i>29. Podle § 2345 odst. 1 o.z. je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht.</i> 30. Jak plyne z uvedeného ustanovení, pachtem se zakládá pachtýři právo věc užívat i požívat, tj. i brát z ní plody a užitky, včetně mimořádného výnosu z věci. Pacht je spojen s aktivní činností pachtýře, který si přisvojuje výnosy z plodonosné věci.

31. V dané věci bylo shodnými tvrzeními stran sporu jakož i obsahem smlouvy ze dne 25.8.2017 prokázáno, že žalobce jakožto propachtovatel přenechal žalovanému - pachtýři - k dočasnému užívání a požívání pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] s tím, že pachtýř se zavázal platit propachtovateli dohodnuté měsíční pachtovné rovnající se částce 1.000 Kč bez DPH za každý v kalendářním měsíci pachtýřem vytěžený 1 m3 dřeva v kategorii hroubí na stojato na propachtovaných pozemcích.

32. Mezi stranami je nesporné i to, že v měsíci říjnu 2017 žalovaný na propachtovaných pozemcích vytěžil celkem [číslo] m3 dřeva, nesporné jsou i lokality a množství na nich vytěženého dřeva. Pachtovné, které dle dohody měl žalovaný žalobci zaplatit, tak činilo 5.612.840 Kč + 1.178.696 Kč DPH, celkem tak měl žalovaný žalobci zaplatit částku 6.791.537 Kč. Uvedenou částku žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] vystavenou dne 9.11.2017, jejíž splatnost nastala dnem 9.12.2017.

33. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu na uvedenou fakturu zaplatil pouze částku 220.000 Kč – a to dne 18.4.2018 částku 100.000 Kč a dne 28.2.2019 částku 120.000 Kč.

34. Uvedené platby žalovaný poskytl, aniž by měl nějaké námitky. Z textu jeho vyjádření ze dne 11.9.2019 plyne, že nemá námitky proti úhradě i zbývající části faktury, když uvádí, že spor považuje za zbytečný, když potvrzuje tvrzení žalobce, že částečnou úhradou faktury závazek žalobce uznal a zbývající částku by žalobci zaplatil jakmile by došlo ke zpeněžení majetku žalované společnosti, čemuž žalobce resp. jeho jednatel brání. Uvedenými platbami žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., podle něhož plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. <i>35. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.</i> <i>36. Dle odst. 2 ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.</i> 37. Mají-li tedy věřitel a dlužník vůči sobě navzájem pohledávky, jejichž plnění je téhož druhu (typicky peněžité), mohou přivodit jejich zánik započtením. Započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany)„ uspokojení“ (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. <i>38. Dle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.</i> <i>39. Dle odst. 2 téhož ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.</i> 40. Podle § 1987 odst. 1 a 2 o.z. tedy musí jít o pohledávky, které lze uplatnit před soudem a které nejsou nejisté nebo neurčité. Další podmínkou je vzájemnost pohledávek, přičemž pohledávky jsou vzájemné, pokud věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, v němž se kryjí. Tento účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení.

41. K započtení nedochází automaticky, ale je třeba právního jednání. Započtení je právním jednáním – jedná se o jednostranné právní jednání dlužníka, které nesmí být podmíněné a nesmí být také vázáno na doložení času. V důsledku jednání směřujícího k započtení závazek zaniká.

42. Žalovaný v průběhu řízení uplatnil proti pohledávce žalobce uplatněné žalobou námitku započtení dle jeho tvrzení jeho existujících pohledávek – konkrétně se jedná o nárok na úhradu bezdůvodného obohacení v částce 2.370.101,84 Kč, o nárok na náhradu škody v částce 1.158.182,00 Kč a o nárok na náhradu škody ve výši 3.348.700 Kč.

43. V případě částky 2.370.101,84 Kč se dle tvrzení žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které se žalobci na úkor žalovaného dostalo tím, že v období od 14.1.2018 do 31.5.2019 žalobce užíval movité věcí nacházející se na /v předmětu pachtu – jednalo se zejména o vybavení budov, které byly předmětem pachtu, o zařízení a vybavení nacházející se na pozemcích, jež byly předmětem pachtu, o pracovní prostředky a nástroje sloužící k provádění prací na/v daných nemovitostech a o zvířata pořízená žalovaným.

44. V případě částky 1.158.182,00 Kč se jednalo dle tvrzení žalovaného o škodu, která mu byla v této výši způsobena zužíváním zuživatelných věcí, které na předmětu pachtu nacházely ke dni 13.1.2018 – konkrétně se jednalo o -) spotřebované krmivo v hodnotě 650.182 Kč pořízené na podzim 2017, konkrétně se jedná o zásoby ječmene doplněné 11.10.2017 za 125.930 Kč, zásoby srnčí směsi zakoupené dne 30.11.2017 za 109.186 Kč zásoby kukuřice doplněné dne 14.11.2017 za 415.066 Kč o řezivo v hodnotě 306.000 Kč, tj. zásoby pořízené v době od 11.6.2012 do 5.6.2015 v celkové hodnotě 561.303 Kč – z toho řezivo v hodnotě 252.508 Kč bylo žalovaným [příjmení] použito v průběhu nájmu na výrobu oplotenek a plotů a část v hodnotě 308.794 Kč zůstalo ke dni 13.1.2018 ve faktické dispozici žalobce -) o palivové dřevo v hodnotě 200.000 Kč – jedná se o dřevo z vlastní těžby, naštípané na štípačce Proglesu, doklady žalovaný nemá.

45. V případě částky 3.348.700 Kč se mělo jednat o škodu, která byla žalovanému způsobena žalobcem na zvěři chované v oboře v [obec] postřílené při naháňkách konaných ve dnech 1.11.2018 a 7.11.2019.

46. Žalobce zápočty uplatněné protistranou považoval za nejisté, neurčité, jež jsou ze započtení vyloučeny. Existenci pohledávek sporoval. Co se týče movitých věcí dle tvrzení žalovaného v jeho vlastnictví a užívaných žalobcem, žalobce poukázal na několik seznamů movitých věcí předkládaných žalovaným – dle žalobce se jedná o opis z účetnictví společnosti (toto v podstatě potvrdil žalovaný při jednání soudu dne 26.8.2020, když uvedl, že se jedná o věci, které jsou evidovány v účetnictví [anonymizováno]). Žalobce zpochybňoval vlastnictví věcí, považoval za sporné kdo, kdy a kam měly být předmětné věci vneseny, zda ke dni uzavření pachtovní smlouvy a následně i ke dni jejího zániku věci vůbec existovaly, tj. zda nebyly v průběhu pachtu spotřebovány. Žalobce poukázal na řízení vedená u zdejšího soudu pod. sp. zn. 3 C 139/2019 o vydání věcí (žaloba byla zamítnuta – rozsudek zatím není v právní moci) a na řízení pod sp. zn. 11 C 112/2019 o určení vlastnictví k věcem. Označení věcí navíc žalobce považoval za neurčité. Nesouhlasil ani s výpočtem výše bezdůvodného obohacení když namítal, že je dán pouze úvahou žalovaného. Co se týče krmiva, řeziva a palivového dřeva, zde poukázal na tvrzení protistrany, že řezivo se spotřebovávalo na výrobu mysliveckých zařízení, palivové dřevo se rovněž spotřebovávalo, krmivo se zkrmovalo. Co se týče např. kukuřice, tvrdil, že je uskladněna v [obec] ve středisku [anonymizováno]. Poukázal na to, že nákup krmiva měl proběhnout v době výpovědi podpachtovní smlouvy. Domnívá se, že je nepravděpodobné, že by [anonymizováno] nakupoval věci, jež by přesahoval dobu podpachtu. Uvedl, že krmivo může být zřejmě uskladněno i v honitbách pana [příjmení]. Žalobce zpochybňoval vlastnické právo žalovaného k ulovené zvěři, namítal, že žalovaný vlastnické právo k ní neprokázal a ani neosvědčil – v této souvislosti odkázal na usnesení odvolacího soudu vydaného v rámci řízení o vydání předběžného opatření.

47. Žalovaný vlastnické právo k věcem byl připraven prokazovat fakturami, které soudu začal předkládat, nebo které měl dle jeho návrhu vyžadovat od jednotlivých dodavatelů sám soud, existenci věcí navrhoval prokázat svědeckými výpověďmi, místním šetřením v oborách. K tvrzení protistrany, že by krmivo mělo být spotřebováno v honitbách pana [příjmení], tvrdil, že jednotlivé myslivecké spolky řízené panem [příjmení] si kupují vlastní krmivo – to by prokázali nabývacími tituly.

48. Žalobce poukázal na ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., jakož i na rozhodnutí NS, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 a na rozhodnutí Velkého senátu NS z 9.9.2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020 zejména na bod 32 tohoto rozhodnutí.

49. Dle shora citovaného § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 téhož ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

50. Co se týče jistoty a určitosti pohledávky způsobilé k započtení, soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.10.2018 sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, kdy soud konstatoval, že pokud lze očekávat že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o.z.) Nejvyšší soud v rozhodnutí zároveň uvedl, že nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovaného zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany. Nebylo by správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. Za nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. není pohledávku uplatněnou k započtení podle § 98, věty druhé, o. s. ř. povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku.

51. V dané věci není sporná právní kvalifikace žalovaným k započtení uplatněných pohledávek, ale sporná je problematičnost zjišťování skutkových předpokladů vzniku pohledávek. Sporné je nejen vlastnictví všech věcí, za jejichž užívání žalovaný požaduje vydání bezdůvodného obohacení, popř. náhradu škody, sporná je jejich existence v době, za kterou žalovaný požaduje náhradu, ale i výše požadovaného plnění. S ohledem na shora uvedené námitky žalobce k jednotlivým pohledávkám zjišťování existence jednotlivých pohledávek uplatněných k započtení vyžaduje provádění rozsáhlého a složitého dokazování, to vše za stavu, kdy existence pohledávky, jež je předmětem řízení, je mezi stranami nesporná, co se týče jejího vzniku, její výše, její existence ke dni rozhodnutí soudu. Zkoumání existence a výše pohledávek uplatněných žalovanou k započtení by nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, soud proto pohledávky uplatněné k započtení považuje za nejisté, neurčité a k započtení nemožné, tak jak to má na mysli ustanovení § 1987 o.z. Navíc námitka započtení byla žalovaným vznesena v podání, v němž současně dluh z předmětné faktury učinil nesporným.

52. Jde-li o aktivní pohledávku (tj. pohledávku, která je k započtení použita) musí být splatná a uplatnitelná u soudu. Aktivní (k započtení použitá) pohledávka dále nesmí být nejistá nebo neurčitá.

53. Nejistou nebo neurčitou pohledávkou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. je pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí, spory o existenci či výši aktivní pohledávky.

54. Nejvyšší soud i v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ve shodě s rozhodnutím sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017 uvedl, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní (tj. pohledávce, proti které je započtení uplatněno) za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.

55. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl zcela jednoznačně k závěru, že žaloba byla podána důvodně, ke dni rozhodnutí soudu pachtovné nebylo ze strany žalovaného zaplaceno, že pohledávky uplatněné žalovaným k započtení jsou nejisté, neurčité a tudíž nezpůsobilé k započtení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad II tohoto rozsudku.

56. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 749.657,80 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 333.450 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů á 35.100 Kč (příprava převzetí; žaloba; procesní podání ze dne 22.2.2018; procesní podání ze dne 21.8.2018; procesní podání ze dne 9.3.2020; účast na jednání soudu dne 26.8.2020 v době od 12,30 hodin do 15,00 hodin – 2 úkony; účast na jednání soudu dne 2.6.2021 v době od 12,30 hodin do 14,53 hodin – 2 úkony) a jeden úkon á 17.550 Kč (předžalobní upomínka), náhradu 2.400 Kč za 8 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 2.441 Kč k jednání soudu dne 26.8.2020 na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 414 km automobilem zn. Seat Leon [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,3 benzínu Natural 95 na 100 km v ceně 32 Kč a náhradě 4,20 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 358/2019 Sb.) + cestovné ve výši 2.351 Kč k jednání soudu dne 2.6.2021 na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 414 km automobilem zn. Škoda Superb, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,7 motorové nafty na 100 km v ceně 27,20 Kč a náhradě 4,40 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu 2.400 Kč za 24 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 72.038,80 Kč představující 21% DPH a částku 334.577 Kč za zaplacený soudní poplatek.

57. S ohledem na výši přiznané pohledávky a na výši přiznaných nákladů soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 30 dnů ode dne právní moci rozsudku, a nikoliv lhůtu třídenní, jak ji stanoví § 160 odst. 1 o.s.ř.