107 C 25/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1.112.107,50 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.112.107,50 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 121.858 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Soud přiznává [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [ulice a číslo] [obec] - soudem ustanovenému advokátovi žalobkyně – na nákladech řízení částku 77.657,80 Kč.

IV. Česká republika – Okresní soud v Jičíně je povinna zaplatit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 77.657,80 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. České republice – Okresnímu soudu v Jičíně se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 13.9.2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1.112.107,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 16.9.2015 došlo ze strany žalovaného k protiprávnímu zásahu do jejích osobnostních práv, když v důsledku jednání žalovaného jí bylo ublíženo na zdraví. Tvrdila, že uvedeného dne se žalovaný snažil nevybíravým způsobem vstoupit do jejího bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] ve [obec]. Žalovaný ji nejprve napadl verbálně, a poté i fyzicky, tj. celou vahou svého těla do ní vrazil, ona v důsledku tohoto nárazu prorazila plastové zahrnovací dveře vedoucí do obývacího pokoje. V důsledku tohoto utrpěla povrchní poranění hlavy, podvrtnutí a natažení krční páteře, zlomeninu ramenního kloubu, porušení vazů ramene a zhmoždění stěny hrudníku a dne 6.4.2016 musela podstoupit operaci v [nemocnice] sester sv. [jméno] [příjmení] v [obec]. Žalovaná částka zahrnuje bolestné 32.107,50 Kč ohodnocené na 125 bodů, dále náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 880.000 Kč – tvrdí, že je omezena v pohyblivosti, nošení předmětů, pohybování a zacházení s nimi, má těžkou obtíž při zvedání a nošení předmětů, má omezeno využití levé ruky, je omezena v používání dopravy, v řízení vozidel, v péči o své tělo, v životě v domácnosti, při přípravě jídla, při vykonávání domácích prací, při pomoci druhým osobám. Zcela je omezena v oblasti zaměstnání, a to ohledně získání, udržení a ukončení zaměstnání, není schopna vykonávat placené zaměstnání a z těchto důvodů není ekonomicky soběstačná. Je omezena i v oblasti trávení volného času, koníčků a rekreace. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný jí svým jednáním způsobil značnou bolest a duševní útrapy. Před zraněním se věnovala jízdě na koni, nemůže ani jezdit na kole. Tvrdila, že má chovatelskou stanici německých špiců. Před úrazem se účastnila se psy výstav a soutěží. Se psem [jméno] dokonce vyhrála dne 13.6.2015 celosvětovou soutěž v [anonymizováno]. V důsledku poranění přišla na delší dobu o možnost účastnit se těchto výstav a soutěží. Omezení způsobená zraněním zasáhla i do jejích vztahů s blízkými osobami. Žije ve společné domácnosti spolu se svojí matkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a se svým bratrem [jméno] [příjmení], [datum narození]. Pro zdravotní omezení již nemůže vykonávat těžší domácí práce, nemůže již mýt okna, ani obstarávat nákupy. Toto i péče o matku nyní spočívá na bratrovi. Prodělané lékařské zákroky (zejména operace ramene) a komplikace během léčby vyvolávaly u ní značnou úzkost. Nepříznivá prognóza hybnosti levého ramene u ní vzbuzuje obavy z budoucnosti. Na náhradě další nemajetkové újmy požaduje částku 200.000 Kč.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Zcela popřel, že by dne 16.9.2015 došlo z jeho strany k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv žalobkyně a následně i ublížení na zdraví. Při pasivním náhodném kontaktu s žalobkyní nemohlo dojít a ani nedošlo k žalobkyní tvrzeným poraněním či onemocněním. Žalobkyně po incidentu, kdy jeho napadla verbálně a i neverbálně a ze strany policisty byly proti ní použity donucovací prostředky„ hmaty a chvaty, údery a kopy“, odmítla lékařské ošetření s tím, že jí nic není. Žalobkyně se ani nepřipojila k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody. Namítal, že všechny lékařské zprávy, které žalobkyně předložila, jsou založeny na jejích subjektivních pocitech. Poukázal i na znalecký posudek vyhotovený v rámci trestního řízení.

3. Žalobkyně na prokázání svých tvrzení soudu předložila úřední záznam o podání vysvětlení, který s ní byl sepsán na Policii ČR, OO [obec] dne 16.9.2015 v 20,23 hodin, kde uvedla, že 16.9.2015 zhruba po 14.00 hodině ji žalovaný slovně a i fyzicky napadl, když do ní celou vahou těla vrazil a ona zády vrazila do dveřního obložení dveří a do plastových shrnovacích dveří do obývacího pokoje, které praskly a ona jimi prošla pozpátku do obývacího pokoje. Při tom došlo ke zranění její osoby – k naražení krční páteře a levého ramene – uvedla, že si ještě 16.9.2015 dojde k lékaři. Záznam byl ukončen 16.9.2015 v 22,21 hodin.

4. Žalobkyně soudu předložila lékařské zprávy vystavené [anonymizována dvě slova] nemocnicí [právnická osoba] [obec] – první z 16.9.2015 z 19.13 hodin, kdy lékaři uvedla, že 16.9.2015 cca v 15 hodin byla napadena žalovaným, bolí ji hlava, krk a levé rameno. Byl proveden rentgen páteře, plic a ramene – bez traumatických změn, doporučen Ibalgin v případě bolestivosti, týden bez větší námahy a kontrola 24.9.2015 v chirurg. ambulanci. Dne 17.9.2015 se žalovaná dostavila do uvedené nemocnice s tím, že pociťovala bolest pravého boku, kde zpozorovala hematom, stěžovala si na bolesti hlavy – byl zjištěn povrchní hematom 10 cm, doporučen klidový režim, kontrola za týden. Do nemocnice se dostavila i 18.9.2015 s bolestmi hlavy, doporučen UNO, klidový režim, kontrola za týden. Další lékařská zpráva byla vyhotovena 24.9.2015 – stěžovala si na bolesti levé horní končetiny v oblasti ramenního kloubu a bolest krční páteře – opětovně doporučen klidový režim, analgetika a kontrola za týden na chirurg. ambulanci. Dnem 1.10.2015 je datována žádanka o provedení neurologického vyšetření žalované s distorzí krční páteře pro přetrvávající bolesti krční páteře, motání hlavy – lékařská zpráva neurologie je datována dnem 13.10.2015, je v ní uveden závěr: v obraze porucha statodynamiky krční páteře s omezenými rotacemi a inklinacemi, jinak normální neurologický nález bez ložisek, bez výpadových jevů na Hk, Dk, kontrola dle potřeby. Dne 17.10.2015 byla vyhotovena lékařská zpráva [anonymizována dvě slova] z chirurg. ambulance – žalovaná si stěžovala na bolesti v oblasti šíje vlevo –úvaha o rehabilitaci. Další kontrolní vyšetření proběhlo 8.11.2015 – opětovně si žalovaná stěžovala na bolesti šíje, byla omezena v pohybu levé ruky, omezena hybnost krční páteře – doporučeno rozcvičování krční páteře a medikace. Na bolesti levého ramene a krční páteře si žalovaná stěžovala i při kontrole na chirurg. ambulanci dne 3.1.2016 stejně i tak 21.3.2016 –uvedeného dne byla objednána na vyšetření rotátorové manžety na 23.3.2016 v [nemocnice] na [jméno] v [obec]. Vyšetření skončilo se závěrem, že šíře rotátorová manžeta je zachována, postranní vazivové změny, výrazná bolestivost při rotaci, drobné nerovnosti kostních struktur v rámci omartrosy, bez kalcif. v měkkých tkáních. Dne 5.4.2016 byla žalovaná přijata [nemocnice] na [jméno] v [obec], kde byla hospitalizována do 8.4.2016 a dne 6.4.2016 se podrobila operaci dle Neera –subakromiální dekomprese. Na bolesti levého ramenního kloubu si žalovaná stěžovala i při kontrolách ve dnech 20.4.2016 i 4.5.2017.

5. Žalobkyně předložila Průkaz původu psa jménem CH-RINA z Lejancu – jedná se o plemeno německého špice, s nímž se žalovaná od roku 2010 zúčastňuje různých výstav v České republice, kde získala několik ocenění - 7.6.2006 ocenění [anonymizováno] šampion, [anonymizováno] grandšampion, [anonymizováno] ČMKÚ. Dále předložila Průkaz původu psa jménem [jméno] [příjmení] [jméno] – plemene německého špice, s nímž rovněž se žalovaná zúčastnila různých výstav v České republice i v [země], kde v [anonymizováno] dne 13.6.2015 pes získal ocenění [příjmení] [příjmení] 2015.

6. U Městského úřadu ve Vrchlabí bylo pod sp. zn. KST/18681/Př271 2015 vedeno přestupkové řízení ve věci oznámení přestupku na žalobkyni, která byla podezřelá ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., kterého se měla dopustit tím, že dne 16.9.2015 kolem 14.00 hodiny se snažila zabránit vstupu žalovaného do bytu na adrese [adresa žalobkyně], že ho při vzájemném kontaktu udeřila pěstí pravé ruky do obličeje. Ke zranění žalovaného nedošlo. Následně ho napadla i slovně, když na něho křičela:„ Co si to dovoluješ, hajzle zasranej.“ Z obsahu spisu soud zjistil, že v rámci přestupkového řízení byli jako svědci vyslechnuti prap. [jméno] [příjmení] příslušník policie, který byl přítomen incidentu, [jméno] [příjmení] – příslušník Městské policie [obec], který rovněž byl přítomen incidentu, [jméno] [příjmení] – bratr žalobkyně přítomný incidentu a žalovaný. Svědek [příjmení] uvedl, že byl 16.9.2015 kolem 14 hodin v bytě [číslo] v Pražské ulici ve [obec], byl přítomen incidentu, napadení žalovaného žalobkyní, za jednání se žalobkyně žalovanému omluvila – omluva byla dle svědka hodně ironická. Svědek viděl, jak žalobkyně žalovaného udeřila, a proto on použil donucovací prostředky – při tom se odkázal na pořízený kamerový záznam. Svědek [příjmení] uvedl, že na místo samé jeli na žádost žalovaného, insolvenčního správce a exekutora. Po příjezdu na místo jim otevřel pan [příjmení], který měl v ruce nějakou lať, kterou nepoužil. Byly mu představeny přítomné osoby a předloženy potřebné dokumenty. Jmenovaný trval na přítomnosti policie, kterou někdo zavolal. Po jejím příjezdu a po dalších dohadech chtěl žalovaný vstoupit do bytu. V tom mu žalobkyně chtěla zabránit, postavila se mu do cesty. Chtěla žalovanému fyzicky zabránit vstupu do bytu a přitom došlo ke vzájemnému kontaktu. Žalobkyně chtěla žalovaného odstrčit, žalovaný ji při chůzi dovnitř pasivně tlačil před sebou. Přitom ona narazila zády na shrnovací plastové dveře, které vypadly z drážky a přitom ho jednou udeřila do spodní části obličeje – rána se svezla po bradě na oblast krku. Přitom na něho křičela„ Co si to dovoluješ, hajzle zasranej.“ Po incidentu se žalobkyně žalovanému omluvila – bylo to napůl upřímné. Žalovaný žalobkyni neudeřil ani vůči ní nepoužíval vulgární výrazy. Bratr žalobkyně [jméno] [příjmení] uvedl, že byl osobně přítomen předmětnému incidentu. Potvrdil, že jeho sestra udeřila žalovaného do obličeje na dolní čelist a to poté, co on celou svou vahou do ní strčil. Ona přeletěla chodbičku a ramenem narazila do shrnovacích dveří, ona se jen bránila útoku žalovaného. Žalovaný jeho sestru neudeřil, jen do ní vrazil svým tělem, nenadával jí. Svědek potvrdil, že jeho sestra žalovanému nadala – použila při tom předmětná vulgární slova. Za své jednání se žalovanému omluvila. Stejně jako ostatní svědci vypověděl před komisí i žalovaný. Závěrem uvedl, že věc omluvou považuje za vyřízenou a netrvá na tom, aby byla věc dále projednávána, ani netrvá na potrestání žalobkyně. Řízení skončilo rozhodnutím o zastavení řízení čj. KST- [spisová značka] ze dne 23.3.2016, jež nabylo právní moci dne 16.4.2016.

7. U Policie ČR [obec] bylo pod sp. zn.KRPH [číslo] 2015 [číslo] vedeno řízení ve věci oznamovatele [jméno] [příjmení]. Soud z tohoto spisu provedl důkaz: -) Úředním záznamem o podaném vysvětlení sepsaným s [jméno] [příjmení] dne 2.11.2015 v 10.05 hodin: k incidentu jmenovaný uvedl, že„ k fyzickému napadení mé sestry došlo tak, že [celé jméno žalovaného] se prostě rozešel směrem od vchodových dveří k obývacímu pokoji, kde byly zavřeny spojovací posuvné dveře. Před dveřmi stála moje sestra, on jí celým tělem nabral a prohodil ji těmi dveřmi, Já jsem chtěl jít po něm, ale zarazil mne ten policajt, co stál vedle mne. Sestra následně vyhledala lékařské ošetření.“ -) Úředním záznamem o podaném vysvětlení sepsaným s žalobkyní dne 26.10.2015 v 10,15 hodin: k incidentu jmenovaná uvedla, že„ do mne [celé jméno žalovaného] strčil. Šel celým tělem. Narazil do mne a to mne odrazilo na zavřené posunovací dveře. Já jsem je tělem vylomila a byla jsem odražena do obývacího pokoje. Při tomto jsem si pohmoždila krční páteř, uhodila jsem se do hlavy a uhodila jsem se do pravého boku. Vyvrátila jsem si levé rameno. Já jak jsem byla odražena, tak jsem svojí pravou rukou uhodila [celé jméno žalovaného] pěstí do jeho levé tváře. Pak zakročil strážník MP a roztrhl nás od sebe……. Následkem mého fyzického napadení jsem utrpěla zhmoždění krční páteře, bylo mi špatně, byla jsem jak na vodě, dělalo se mi na omdlení.“ -) Úředním záznamem o podaném vysvětlení sepsaným s [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 26.10.2015 v 11,36 hodin: k incidentu uvedla, že„ [celé jméno žalovaného] se domáhal vstupu do bytu s tím, že jej koupila jeho matka. Chtěl si vše prohlédnout. Já i mé děti jsme stáli ve dveřích a nechtěli jsme nikoho do bytu vpustit. Pan [celé jméno žalovaného], přesně nevím, co se stalo, vtrhl do chodby bytu, kde stála moje dcera. On do ní vrazil a ona jak padala tak se ohnala rukou. Jestli je někam trefila, jsem neviděla. Ona spadla na zem v obývacím pokoji. Při tom poškodila dveře.“ -) Záznamem o podání vysvětlení sepsaném s žalovaným dne 17.9.2015 v 18,10 hodin: k incidentu dne 16.9.2015 uvedl, že„ když jsem vstupoval do bytu tak jsem si dal ruce za záda, podél těla, abych nikomu neublížil a šel jsem asi proti třem lidem, kteří stáli ve dveřích a bránili mi ve vstupu. Toto jsem udělal před všemi svědky. Když jsem vstupoval do bytu, tak mě [celé jméno žalobkyně], nar. 1977 udeřila pěstí ruky do levé tváře. V tomto okamžiku zakročila proti ní policie ČR.“ Tím incident skončil. -) Úředním záznamem o použití donucovacího prostředku vyhotoveným dne 17.9.2015 prap. [příjmení]. K předmětnému incidentu uvedl, že„ Následně přišel ke vstupu do bytu pan [celé jméno žalovaného] a uvedl, že nyní vstoupí do svého bytu. Ve dveřích do bytu v tu chvíli stáli pan [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] panu [celé jméno žalovaného] odmítali umožnit vstup do bytu, a když pan [celé jméno žalovaného] naznačil úmysl vstoupit do bytu, tak jej [celé jméno žalobkyně] odstrčila od dveří. Pan [celé jméno žalovaného] vyzval [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], aby ustoupili, že jde do svého bytu. Na to [jméno] [příjmení] řekl„ nejdete do svého bytu“ a pan [celé jméno žalovaného] následně překročil práh dveří bytu a to v místě, před kterým přímo stála paní [příjmení] Pan [celé jméno žalovaného] přešel na místo paní [celé jméno žalobkyně] a tak došlo k jejich vzájemnému fyzickému kontaktu a ona udělala asi dva kroky vzad ke vstupu do obývacího pokoje, v tu chvíli se paní [celé jméno žalobkyně] napřáhla a udeřila pěstí pravé ruky pana [celé jméno žalovaného] do obličeje a poté opět napřahovala svou ruku k dalšímu napadení. Já jsem stál v době prvního úderu asi 2 kroky za panem [celé jméno žalovaného], paní [celé jméno žalobkyně] jsem chytil pravou a následně i levou rukou za předloktí pravé ruky a celou ruku jsem jí stáhl do polohy, kdy měla ruku dole podél těla, kdy při tomto jsem [celé jméno žalobkyně] říkal, ať přestane s napadáním a uklidní se.“ -) Znaleckým posudkem vyhotoveným MUDr. [jméno] [příjmení] z Ústavu soudního lékařství, Fakultní nemocnice [obec] dne 2.12.2015, jehož úkolem bylo odpovědět na otázky: 1. popsat, jaká zranění utrpěla poškozená [celé jméno žalobkyně] dne 16.9.2015 v souvislosti s incidentem; 2. zjistit mechanismus vzniku zranění a zda tento koresponduje s tím, jak jej popsala poškozená a je zachycen na videozáznamu; 3. ze soudně lékařského hlediska posoudit charakter vzniklého poranění, jeho vážnost a předpokládanou dobu léčení; 4. Jakým způsobem a po jakou dobu byla poškozená omezena způsobeným zraněním v obvyklém způsobu života; 5. zda lze určit, zda toto zranění zanechá trvalé následky. Znalec na otázku [číslo] odpověděl, že žalobkyně dne 16.9.2015 utrpěla lehké zhmoždění měkkých tkání levé temenní krajiny, zhmoždění měkkých tkání levého ramene, levé paře, podvrtnutí – distorzi krční páteře. Dne 17.9.2015 po chirurgickém vyšetření bylo zjištěno povrchní zhmoždění měkkých tkání na pravém boku. Znalec uvedl, že všechny tyto změny byly diagnostikovány na základě subjektivních obtíží uváděných žalobkyní. Objektivně byl popsán pouze povrchní krevní výron v podkoží na pravém boku. Na otázku [číslo] znalec odpověděl, že poranění hlavy, levého ramene a levé paže mohla vzniknout přímým působením tupého násilí nevelké intenzity, poranění krční páteře mohlo vzniknout nepřímým mechanismem, jejím nadměrným ohnutím. Z videozáznamu znalec zjistil, že žalobkyně nacouvala do tenkého poddajného materiálu zasouvacích dveří, kdy intenzita násilí při tomto kontaktu levé zadní strany jejího těla byla pouze nepatrná. Znalec uzavřel, že vznik popsaných úrazových změn na těle poškozené není dobře možné tímto mechanismem vysvětlovat. Na otázku [číslo] znalec odpověděl, že poranění žalobkyně je třeba ze soudně lékařského hlediska považovat za prosté ublížení na zdraví lehkého stupně. Na otázku [číslo] znalec uvedl, že poranění žalobkyně popsané ve zdravotnické dokumentaci by měla za následek bolestivost poraněných míst a omezení hybnosti krční páteře a levého ramenního kloubu pro bolest. Tyto obtíže obvykle trvají po dobu dvou až tří týdnů, kdy v průběhu doby postupně slábnou. V důsledku těchto poranění by nevznikla u poškozené taková porucha zdraví, kterou by bylo možno považovat za vážnou, podstatným způsobem ji omezující v obvyklém způsobu života. Pokud subjektivní potíže poškozené přetrvávaly po dobu zřetelně delší, pak tuto skutečnost by bylo možno přičítat buď nějaké nahodilé komplikaci, nebo zvláštnímu tělesnému stavu – tyto ale nejsou ošetřujícími lékaři popisovány – nebo agravaci, zvětšování těchto subjektivních potíží poškozenou. Na otázku [číslo] znalec odpověděl, že lze učinit prakticky jistý předpoklad, že zranění poškození vzniklá 16.9.2015 a popsaná v její zdravotní dokumentaci nezanechají žádné trvalé následky podstatného rázu. -) Videozáznamem pořízeným příslušníkem policie na místě samém dne 16.9.2015 zachycující incident mezi žalovaným a žalobkyní v souvislosti se vstupem žalovaného do bytu ve [obec], ul. [ulice a číslo] -) Usnesením Policie ČR územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality SKPV [obec] ze dne 11.3.2016 čj. KRPH [číslo] 2015 [číslo] o odložení věci oznámení [jméno] [příjmení], podaného mimo jiné i ve věci možného protiprávního jednání, kterého se měl dopustit [celé jméno žalovaného] dne 16.9.2015 v souvislosti s jeho vstupem do bytu na adrese [adresa žalobkyně] -) Usnesením náměstka okresního státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 21.4.2016 čj. 2 ZN 1214/2015-89, kterým byla stížnost [jméno] [příjmení] podaná proti výše citovanému usnesení policie pro nedůvodnost zamítnuta. Usnesení nabylo právní moci dne 21.4.2016.

8. Soudem vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] o podrobnostech incidentu, k němuž mělo dojít v září 2015 před vchodem do bytu žalobkyně, nic nevěděl, uvedl, že stál v mezipatře, viděl na místě pouze policii, pokud tam k nějakému incidentu došlo, on ho neviděl. O žádném vztahu mezi panem [celé jméno žalovaného] a žalobkyní nic neví.

9. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] – soudní exekutor Exekutorského úřadu Mladá Boleslav uvedl, že v předmětném bytě ve [obec] v [anonymizováno] ulici byl na žádost majitelky bytu paní [příjmení] za účelem sepsání exekutorského zápisu o osvědčení stavu bytové jednotky. Ta v rámci insolvenčního řízení předmětný byt zakoupila. V bytě v té době bydleli [příjmení], tj. žalobkyně, její matka, která již zemřela a bratr. Na jednání majitelku bytu zastupoval pan [celé jméno žalovaného]. Svědek uvedl, že [příjmení], kteří stáli zhruba metr od vchodových dveří, byli vyzváni, aby umožnili vstup do bytu panu [celé jméno žalovaného] za účelem jeho prohlídky. Pan [anonymizováno] měl v ruce zhruba metrovou tyč, kterou hrozil. Ze strany [anonymizováno] docházelo ke slovnímu vyhrožování, všem, kdo před bytem byl, pan [jméno] [příjmení] vyhrožoval podáním trestního oznámení. [příjmení] [celé jméno žalovaného], který chtěl do bytu vstoupit, všemi 3 [anonymizováno] bylo ve vstupu bráněno. Nakonec pan [celé jméno žalovaného] do bytu vstoupil, přitom měl ruce podél těla, udělal krok z chodby do bytu a v tom momentu dostal od žalobkyně ránu. Poté policie použila mírné donucovací prostředky, žalobkyni chytili za ruku a slovně ji vyzvali, aby svého jednání zanechala. Svědek vyloučil, že by při vstupu do bytu někdo skončil na zemi. Žádné dveře nikde nepraskly. Poté, co zasáhla policie, tak se ptala, zda někdo, tj. pan [celé jméno žalovaného] nebo paní žalobkyně, potřebují lékařskou pomoc. Nikdo z nich lékařskou pomoc nechtěl. Svědek uvedl, že všichni [příjmení] normálně po incidentu komunikovali, po bytě s ním chodili. Byli spíše agresivní, chvílemi měl strach, aby nedostal tyčí. Svědek vyloučil, že by si žalobkyně stěžovala na to, že se jí motá hlava, že je jí na omdlení, že potřebuje lékaře. Nestěžovala si na bolesti krční páteře, ani na bolesti ramene. Svědek se v bytě zdržel zhruba 10 minut a poté odešel.

10. Svědek [jméno] [příjmení] bratr žalobkyně uvedl, že v září 2015 žalovaný zastupoval svou matku, která předmětný byt ve [obec], v němž bydleli, získala v insolvenčním řízení. [příjmení] se prezentoval jako majitel svého bytu, přišel tam a říkal, že chce vstoupit do svého bytu. Žalovaný byl před bytem s více lidmi, na chodbičce bytu byl svědek spolu se svou sestrou a matkou. Žalovaný, který stál na chodbě domu, v jednom momentu využil toho, že sestra sklonila hlavu, v tom momentu on do ní strčil rukama a tím ji prohodil dveřmi do obývacího pokoje, kde byly posunovací plastové dveře. V důsledku tohoto incidentu, jak jimi sestra propadla, se část dveří vytrhla ze zavěšení. Sestra, jak prostupovala do obývacího pokoje, tak se v sebeobraně ohnala rukou po žalovaném. K vážnějšímu kontaktu mezi nimi nedošlo. Žádná újma na straně žalovaného nemohla vzniknout. Policisté zasáhli proti sestře, vstoupili mezi sestru a žalovaného. Více svědek již přes policisty neviděl. Svědek si nepamatuje, zda po incidentu se někdo ptal, zda chce někdo zavolat lékařskou pomoc. Vznikla nepřehledná situace, několik lidí mluvilo přes sebe. Cca za necelou hodinu po incidentu (k němu došlo kolem 14 hodin) žalobkyně musela navštívit lékařskou pohotovost. Dle svědka, když žalobkyně proletěla dveřmi, více méně si narazila obě ramena, podrobila se ambulantní léčbě, její stav se ale zhoršoval a dospěl do takového stadia, že musela být několik hodin operována v nemocnici v [obec], neboť si„ utrhla“ rameno. Které rameno měla operováno, svědek už neví. Svědek uvedl, že již dříve s tím měla sestra problém, který však byl zdárně vyřešen. Dle svědka je žalobkyně stále omezena v hybnosti ramene, nedovede odpovědět, zda levého či pravého. Je pravačka. Z lékařských zpráv, které viděl, vyplývá, že tam dochází k nějakým dalším změnám, které mohou vést až k reoperaci, tu si sestra nemůže dovolit, protože zůstali sami, neměl by ji kdo ošetřovat. Žalobkyně se věnuje chovu psů, ale v důsledku svého omezení nemůže navštěvovat výstavy. Občas potřebuje i pomoci se základními osobními věcmi, tj. oblékáním a mytím. Záleží to na jejím aktuálním zdravotním stavu, který se mění v závislosti i třeba na počasí. Žalobkyně je vyučena v zemědělském oboru. Tomuto se nikdy nevěnovala. Zhruba do roku 2000 pracovala v prodejně jako prodavačka, poté se u ní začaly objevovat zdravotní komplikace s kolenem a poté s ramenem. V trvalém pracovním poměru od té doby nebyla. Pracovala brigádně. Od roku 2000 do roku 2015 se věnovala i webové grafice. Za pomoci členů rodiny se věnovala zájmovému chovu psů. Po incidentu žalobkyně do zaměstnání nechodí. Je v evidenci úřadu práce. Webové grafice se nevěnuje, nemá nápady, motivaci. S incidentem ze strany žalovaného to nesouvisí.

11. Svědek [příjmení] [jméno] - inspektor na Obvodním oddělení policie, [obec] uvedl, že na zavolání někoho od [anonymizováno] spolu s kolegou jel v září 2015 k bytu, v němž tehdy [příjmení] bydleli. Ví, že na místě došlo k nějakému incidentu mezi panem [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení], on osobně incident neviděl. Zasahoval kolega pan [příjmení], jeho zásah neviděl. Jakmile kolega zasáhl, situace se uklidnila. Nikdo z přítomných nechtěl přivolat lékařskou pomoc.

12. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] - policista [ulice] oddělení [obec] k samotnému incidentu před bytem obývaným žalovanou, jejím bratrem a jejich matkou uvedl, že po otevření dveří bytu [příjmení] stáli na chodbičce bytu. Po dohadech jim žalovaný řekl, že vstoupí do bytu. To také udělal, přitom měl ruce podél těla za zády. Šel proti žalobkyni. Přetlačil ji tělem, ona udělala krok či dva dozadu, dala mu facku, možná i pěstí. Když se znovu napřahovala, tak svědek mezi ně vstoupil a žalobkyni chytil myslí za pravou ruku a tuto jí dal ze shora dolů, k tělu, aby s ní už nemohla nikoho napadnout. Svědek si již nevybavil, zda se někdo ptal na potřebu zavolat lékařskou pomoc, pokud by někdo chtěl lékaře, tak by ho zavolali. Žalobkyně si na žádné zdravotní problémy neztěžovala. Neříkala, že by jí bylo špatně, že by se jí točila hlava, že by jí bylo na omdlení. Naopak se ke svědkovi chovala nevhodně, znehodnocovala jeho předchozí práci. Exekutor byt nafotil – žalovaný chtěl byt zdokumentovat. Svědek po incidentu pořídil záznam o použití donucovacího prostředku – ten se musí pořídit nejpozději do 24 hodin od jeho použití.

13. Svědek [jméno] [příjmení], [titul za jménem] příslušník Městské policie [obec] uvedl, že žalobkyně nechtěla žalovaného pustit dovnitř do bytu, a to ani po opakované výzvě. Poté tam došlo k dohadům, žalovaný se domáhal vstupu do bytu, paní žalobkyni vyzýval, ať uhne, ona stála ve dveřích. Žalovaný jí dle svědka pravou rukou odsunul na pravou stranu a šel dovnitř. Jak ji odsunul, ona udělala 2 kroky dozadu, zůstala stát, k žádnému poškození majetku přitom nedošlo. Žalobkyně neupadla. Naopak žalobkyně napadla žalovaného, dala mu facku. Lékařskou pomoc nikdo zavolat nechtěl, žalobkyně si na nějaké zdr. potíže, že jí bolí hlava, že je jí na omdlení, neztěžovala. Svědek uvedl, že žalobkyně do plastových dveří nevrazila, žalovaný do žalobkyně nestrčil, pouze ji odsunul stranou. Plastové dveře nebyly poškozeny.

14. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky řízení byla sporná podstata sporu, tj. zda mechanismus vzniku zranění žalobkyně koresponduje s tím, jak jej popsala poškozená a je zachycen na videozáznamu, jakož i délka léčby a následky zranění, a vzhledem k tomu, že žalobkyně nesouhlasila se závěry znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. [anonymizováno] v rámci trestního řízení, soud ve věci ustanovil znalce, jehož úkolem bylo po zhlédnutí videozáznamu zachycujícího incident na místě samém dne 16.9.2015 odpovědět jaká poranění v souvislosti s kontaktem žalovaného s žalobkyní dne 16.9.2015 a jejím nacouváním do plastových dveří žalobkyně utrpěla, zda vznik žalobkyní v lékařských zprávách popsaných zranění a obtíží je možné vysvětlit mechanismem jejich vzniku, jež je zachycen na videu, tj. zda existuje příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a poraněními žalobkyně, jí popsaných v lékařských zprávách; pokud existuje příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a zraněními žalobkyně (žalobkyní udávané poranění hlavy, levého ramene a levé paže, poranění krční páteře) jaká je předpokládaná obvyklá doba léčby takových úrazových změn na těle poškozené; zaujmout stanovisko ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2.12.2015.

15. Soudem ustanovený [celé jméno znalce], [příjmení] znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví vyhotovil písemný znalecký posudek. Na otázku zda a jaká poranění v souvislosti s kontaktem žalovaného s žalobkyní dne 16.9.2015 a jejím nacouváním do plastových dveří žalobkyně utrpěla, znalec uvedl, že dle zdravotnické dokumentace žalobkyně v období po incidentu dne 16.9.2015 žalobkyně při incidentu dne 16.9.2015 utrpěla mírné zhmoždění měkkých tkání levé temenní krajiny hlavy, zhmoždění měkkých tkání levého ramene a paže, podvrtnutí krčí páteře a ložiskové zhmoždění na pravém boku s podkožním krevním výronem. Po vyhodnocení videozáznamu znalec uzavřel, že nelze ze soudně lékařského hlediska vznik poranění uváděných žalobkyní uvažovaným mechanismem potvrdit. Znalec uvedl, že z videozáznamu je patrné, že se jednalo o násilí zanedbatelné intenzity, které nemohlo způsobit žádné z výše uvedených poranění. Při incidentu nedošlo k žádnému poranění, tedy ani k poranění, které by mohlo způsobit jakékoliv omezení v obvyklém způsobu života či dokonce zanechat trvalé poúrazové následky. Proto také nelze provést odškodnění nemajetkové újmy na zdraví – hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Znalec ke zdravotnímu stavu žalobkyně uvedl, že zhmoždění měkkých tkaní levé temenní krajiny hlavy bylo diagnostikováno na základě udávané lehké pohmatové bolestivosti této krajiny, objektivně v tomto místě nebyla popsána žádná úrazová změna. Jako jediná objektivně popsaná úrazová změna byl povrchní krevní výron v oblasti pravé kyčle, jeho vznik ze soudně lékařského hlediska vzhledem k mechanismu proběhlého incidentu nelze uspokojivě potvrdit. Obtíže popisované žalobkyní v době po předmětném incidentu dne 16.9.2015 byly obdobné jako obtíže v souvislosti s diagnózami klinicky prokázanými a popisovanými ve zdravotnické dokumentaci dávno před touto předmětnou událostí. V dokumentaci již od roku 2001 jsou uvedeny diagnózy: impingement syndrom obou ramenních kloubů při degenerativních změnách, popsány degenerativní změny na krční páteři, vertebrogenní algický syndrom páteře s funkčními poruchami krční a hrudní páteře, CC (cervikokraniální) a CB (cerviokobrachiální) syndrom s recidivami, více na levé straně a další degenerativní změny velkých kloubů prakticky celého těla, s dlouhodobým léčením (opakovanými obstřiky, medikací) a rehabilitacemi. Se závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení] se znalec plně a bez výhrad ztotožnil.

16. Znalec písemný znalecký posudek doplnil písemným dodatkem, v němž reagoval na námitky žalobkyně vůči původnímu posudku. Znalec uzavřel, že diagnózy uvedené v lékařské dokumentaci po předmětné události (pohmoždění hlavy, pohmoždění levého ramene a paže a podvrtnutí krční páteře) jsou uvedeny proto, že si žalobkyně při vyšetření stěžovala na bolestivost uvedených krajin (hlavy, krku a levého ramene a paže). Lékař diagnózy uvedl, protože se zaměřil na tyto popsané oblasti těla. Soupisem těchto diagnóz potvrdil vyšetření těchto krajin pro potřeby zdravotní pojišťovny (z důvodu proplacení vyšetření pojišťovnou). Soupisem ne vždy lékař potvrzuje skutečně vzniklou zdravotní újmu. V prvotní zprávě ze dne 16.9.2015 lékař nezjistil žádné objektivní poškození ani fyzicky, ani funkčním a ani zobrazovacím vyšetřením (krční páteř volně pohyblivá, pohyb v rameni volný, RTG jednotlivých krajin – vše bez traumatických změn). Jediným objektivním poraněním byl krevní výron v oblasti pravého kyčelního kloubu, který byl zjištěn až následující den 17.9.2015. Při prvotním vyšetření si žalobkyně na bolest v oblasti pravé kyčle nestěžovala. Poranění s největší pravděpodobností vzniklo až po předmětné události Jeho vznik ze soudně lékařského hlediska vzhledem k mechanismu proběhlého incidentu nelze uspokojivě vysvětlit. Dále znalec uvedl, že nelze rozvádět zdravotnickou dokumentaci ve vztahu k mechanismu fyzického kontaktu a nárazu na shrnovací dveře, když objektivně nebylo lékařsky potvrzeno žádné poranění, které by mohlo být v souvislosti s předmětnou událostí z 16.9.2015. Zohlednění„ chatrného“ zdravotního stavu žalobkyně k mechanismu fyzického kontaktu a nárazu na shrnovací dveře pozbývá významu.

17. Žalobkyně i přes vyhotovený dodatek znaleckého posudku, kterým znalec odpověděl na dotazy a námitky proti posudku uvedené v jejím podání ze dne 6.5.2021, v podání ze dne 15.3.2022 se znaleckým posudkem nesouhlasila a trvala na osobním výslechu znalce. Svou žádost o osobní výslech znalce nijak neodůvodnila, neuvedla, jaké další námitky má vůči posudku, popř. co požaduje od znalce doplnit a vysvětlit, proto soud osobní výslech znalce neprovedl, když písemně podaný dodatek povařuje za zcela vyčerpávající, který na všechny námitky žalobkyně uvedené v jejím podání ze dne 6.5.2021 (na toto podání se žalobkyně odkazuje) odpověděl. <i>18. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.</i> 19. Mezi absolutní práva řadíme především osobnostní práva, jako je právo na život, na tělesnou a duševní integritu, na svobodu, na čest, na jméno, na soukromí apod.

20. Zatímco z § 2910 o.z. vyplývá povinnost k náhradě škody, povinnost odčinit nemajetkovou újmu pak zakládá pravidlo v § 2956 o.z., podle něhož vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. <i>21. Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 22. Aby nastoupila odpovědnost žalovaného za újmu způsobenou žalobkyni, musí být splněny předpoklady, a to existence protiprávního jednání ze strany žalovaného, existence škody na chráněných zájmech třetí osoby – v dané věci na zdraví žalobkyně, existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou a zavinění, přičemž nedbalostní zavinění se předpokládá. Všechny tyto předpoklady musí být splněny současně.

23. V průběhu řízení bylo prokázáno ze shodných tvrzení stran sporu jakož i ze shora uvedených svědeckých výpovědí, že dne 16.9.2015 se žalovaný spolu se shora uvedenými osobami dostavil k bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] ve [obec], jehož vlastníkem v té době byla jeho matka, a chtěl do bytu vstoupit, aby si jej prohlédl. Mezi žalobkyní a členy její rodiny na straně jedné a žalovaným na straně druhé přitom došlo k verbálnímu napadení. Posléze po předchozím upozornění žalovaný vstoupil do bytu, přitom šel s rukama u těla proti žalobkyni, tělem ji přetlačil a ona udělala jeden či dva kroky dozadu do obývacího pokoje. K žádnému žalobkyní popisovanému fyzickému napadení ze strany žalovaného spočívajícího ve fyzickém napadení její osoby, tj. vražení do její osoby celou vahou těla a v důsledku tohoto proražení plastových shrnovacích dveří do obývacího pokoje a či dokonce její prohození do obývacího pokoje a jejím pádu, jak popisoval bratr žalobkyně [jméno] [příjmení] či jeho matka, nedošlo. Průběh vstupu žalovaného do bytu popsal ve své svědecké výpovědi svědek [příjmení] [příjmení] – soudní exekutor Exekutorského úřadu Mladá Boleslav, či svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] - policista [ulice] oddělení [obec], který proti žalobkyni použil donucovací prostředky„ hmaty a chvaty, údery a kopy“, to poté, co se opakovaně napřahovala, tak svědek mezi žalobkyni a žalovaného vstoupil a žalobkyni chytil za pravou ruku a tuto jí dal ze shora dolů, k tělu, aby s ní už nemohla nikoho napadnout. Svědci shodně vypověděli, že žalovaný po předchozím upozornění do bytu vstoupil s rukama při těle a žalobkyni přetlačil tělem, ona přitom ustoupila dozadu. Popsaný vstup žalovaného do bytu je zachycen i na videozáznamu pořízeného příslušníkem policie na místě. Svědeckými výpověďmi Bc. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a policií předloženým videozáznamem je nejen prokázáno, že při vstupu žalovaného do bytu k žádnému fyzickému napadení žalobkyně ze strany žalovaného nedošlo, ale i to, že si žalobkyně na žádné zdravotní problémy neztěžovala, neříkala, že by jí bylo špatně, že by se jí točila hlava, že by jí bylo na omdlení, jak následně uváděla na policii. Nestěžovala si na bolesti krční páteře, ani na bolesti ramene. Lékařskou pomoc nikdo nepotřeboval a nechtěl.

24. Tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný při incidentu dne 16.9.2015 způsobil škodu na zdraví spočívající v zhmoždění měkkých tkání levé temenní krajiny hlavy, zhmoždění měkkých tkání levého ramene a paže, podvrtnutí krčí páteře a ložiskové zhmoždění na pravém boku s podkožním krevním výronem, bylo zcela jednoznačně vyvráceno znaleckým posudkem vyhotoveným v rámci trestního řízení vedeného u Policie ČR [obec] bylo pod sp. zn.KRPH [číslo] 2015 [číslo] ve věci oznamovatele [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] z Ústavu soudního lékařství, Fakultní nemocnice [obec] dne 2.12.2015, a posléze i znaleckým posudkem [celé jméno znalce], [příjmení] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví v rámci tohoto řízení. Znalci se shodli na jednoznačném závěru, a to že mechanismus vzniku zranění žalobkyně nekoresponduje s tím, jak jej popsala žalobkyně a jak je zachycen na videozáznamu. Žalobkyně po incidentu poprvé navštívila lékaře 16.9.2015 v 19,15 hodin, tj. až za šest hodin po incidentu. Lékař tehdy nezjistil žádné objektivní poškození ani fyzicky, ani funkčním a ani zobrazovacím vyšetřením (krční páteř byla volně pohyblivá, pohyb v rameni byl volný, RTG jednotlivých krajin – bez traumatických změn). Jediným objektivním poraněním byl krevní výron v oblasti pravého kyčelního kloubu, který byl zjištěn až následující den 17.9.2015. Při prvotním vyšetření si žalobkyně na bolest v oblasti pravé kyčle nestěžovala. Navíc žalobkyně se o krevním výronu v oblasti pravého kyčelního kloubu, tj. poranění, které jí měl způsobit žalovaný dne 16.9.2015, v žalobě nezmiňuje.

25. Jak bylo uvedeno výše, předpokladem vzniku odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou žalobkyni je existence protiprávního jednání ze strany žalovaného, existence škody na chráněných zájmech třetí osoby – v dané věci na zdraví žalobkyně, existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou a zavinění. Všechny tyto předpoklady musí být splněny současně. Pokud byť jeden z předpokladů není prokázán (důkazní břemeno leží na poškozeném – tj. na žalobkyni), odpovědnost žalovaného za způsobenou újmu nenastoupí. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán první základní předpoklad odpovědnosti žalovaného za újmu – existence protiprávního jednání žalovaného – soud považoval za zcela nadbytečné se zabývat existencí dalších předpokladů odpovědnosti za újmu. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

26. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení účastníků se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soudu náhradu účelně vynaložených nákladů. Zcela úspěšnému žalovanému soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 121.858 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 115.020 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů á 12.780 Kč (příprava převzetí; účast na jednání soudu dne 9.10.2019 v době od 9 hodin do 11,15 hodin – 2 úkony; účast na jednání soudu dne 21.1.2020 v době od 8 hodin do 10,30 hodin – 2 úkony; účast na jednání soudu dne 25.2.2020 v době od 9 hodin do 9,30 hodin; návrh ze dne 10.2.2020 na zrušení předběžného opatření; návrh ze dne 19.3.2021 na zrušení předběžného opatření; účast na jednání soudu dne 1.6.2022 v době od 9,05 hodin do 9,35 hodin) a za 4 úkony á 6.390 Kč (odvolání ze dne 4.8.2020 do usnesení o nařízení předběžného opatření na čl. 234; odvolání ze dne 17.12.2020 do usnesení o nařízení předběžného opatření na čl. 261; návrh ze dne 10.2.2021 na zrušení předběžného opatření; návrh ze dne 19.3.2021 na zrušení předběžného opatření), náhradu 3.300 Kč za 11 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné v celkové výši 738 Kč, tj. cestovné k jednání soudu dne 9.10.2019 ve výši 179 Kč (na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 32 km automobilem zn. Ford C-Max, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,4, l motorové nafty na 100 km v ceně 33,60 Kč a náhradě 4,10 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 333/2017 Sb.), cestovné k jednání soudu dne 21.1.2020 a dne 25.2.2020 ve výši 2 x 179 Kč (vždy na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 2 x 32 km automobilem zn. Ford C-Max, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,4 l motorové nafty na 100 km v ceně 31,80 Kč a náhradě 4,20 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 358/2019 Sb.) a cestovné k jednání soudu dne 1.6.2022 ve výši 201 Kč (na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 32 km automobilem zn. Ford C-Max, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,4, l motorové nafty na 100 km v ceně 36,10 Kč a náhradě 4,70 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), náhradu za ztrátu času stráveného na cestách k jednáním soudu ve dnech 9.10.2019, 21.1.2020, 25.2.2020, 1.6.2020 v celkové výši 800 Kč za 8 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a soudní poplatek v celkové výši 2.000 Kč – tj. 2 x 1.000 Kč za odvolání do usnesení o nařízení předběžného opatření.

27. Usnesením soudu ze dne 16.7.2018 čj. 30 Nc 1/2018-47 byl právním zástupcem žalobkyně pro toto řízení ustanoven advokát JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa].

28. Výrok soudu ohledně nákladů řízení přiznaných soudem ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně vychází z ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř., podle něhož byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

29. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve znění pozdějších předpisů, se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. <i>30. Podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu ve znění do 31.12.2021 sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %.</i> <i>31. Dle odst. 2 téhož ustanovení sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem snížená podle odstavce 1 činí nejvýše 5 000 Kč.</i> 32. S účinností od 1.1.2022 byl § 12a advokátního tarifu zrušen (viz vyhl. č. 406/2021 Sb.) Při stanovení odměny ustanoveného advokáta se tak vychází z § 7 advokátního tarifu. <i>33. Dle čl. II přechodných ustanovení vyhl. č. 406/2021 Sb. za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>34. Podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 6 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty přes 200.000 Kč do 10.000.000 Kč 9.100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10.000 Kč, o které hodnota převyšuje 200.000 Kč.</i> <i>35. Podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu náleží advokátovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Podle odst. 3 ustanovení nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Podle odst. 4 ustanovení není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.</i> 36. V dané věci bylo předmětem řízení zaplacení částky 1.112.107,50 Kč. Soud při stanovení hodnoty úkonu právní služby uskutečněného do 31.12.2021 vycházel z ustanovení § 8 odst. 1, § 12a a z § 11 advokátního tarifu. Po 1.1.2022 soud vycházel z ustanovení § 8 odst. 1, § 7 a § 11 advokátního tarifu. Soudem ustanovenému advokátovi byla přiznána za zastupování žalobkyně v řízení částka 77.657,80 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 60.280 Kč za 7 úkonů právní služby á 5.000 Kč, (příprava převzetí [číslo]; žaloba; účast na jednání soudu dne 9.10.2019 v době od 9 hodin do 11,15 hodin – 2 úkony; účast na jednání soudu dne 21.1.2020 v době od 8 hodin do 10,30 hodin -2 úkony; účast na jednání soudu dne 25.2.2020), za 5 úkonů á 2.500 Kč (procesní podání ze dne 21.3.2019; vyjádření žalobkyně ze dne 7.11.2019; návrh na vydání předběžného opatření ze dne 21.7.2020; návrh na vydání předběžného opatření ze dne 3.12.2020; vyjádření žalobkyně ze dne 6.5.2021 ke znaleckému posudku) a za jeden úkon á 12.780 Kč (účast na jednání soudu dne 1.6.2022), částku 3.900 Kč jako náhradu za 13 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a částku 13.477,80 Kč, tj. 21% DPH.

37. V souvislosti s probíhajícím řízením vznikly náklady státu v celkové výši 11.416,10 Kč. Tato částka zahrnuje znalečné ve výši 10.982,50 Kč přiznané soudem ustanovenému znalci [příjmení] [celé jméno znalce] usnesením čj. 107C 25/2018-378 ze dne 19.5.2021 ve výši 8.395 Kč, jež nabylo právní moci dne 9.6.2021 (znalečné bylo proplaceno na základě poukazu ze dne 11.6.2021 ze státního rozpočtu) a přiznané znalci [příjmení] [celé jméno znalce] usnesením čj. 107 C 25/2018-402 ze dne 3.3.2022 ve výši 2.587,50 Kč, jež nabylo právní moci dne 2.4.2022 (znalečné bylo proplaceno ze státního rozpočtu dle poukazu ze dne 7.4.2022). Dále částka zahrnuje částku 433,60 Kč přiznanou soudem vyslechnutému svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] jako svědečné usnesením soudu ze dne 10.2.2020 čj. 107 C 25/2018-100, jež nabylo právní moci dne 14.2.2020 (svědečné bylo proplaceno ze státního rozpočtu dle poukazu ze dne 18.2.2020).

38. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, měla by s ohledem na znění citovaného ustanovení zákona platit státu jím vynaložené náklady řízení. Vzhledem k tomu, že je osvobozena od placení soudního poplatku (viz usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20.3.2018 čj. 30 Nc 1/2018-26) soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení státu nepřiznal.