Okresní soud v Jičíně · Rozsudek

11 C 10/2024

č. j. 11 C 10/2024-104

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-09 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJC:2024:11.C.10.2024.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlo advokátem jméno zástupce zainteresované osoby .sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 32.392,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13.000 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 18. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 19.392,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.125,39 Kč, úroku ve výši 583,67 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.635,03 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 18. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 18. 2. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 13.974,23 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 32.392,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.125,39 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.635,03 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 583,67 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 13.974,23 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . dne 30. 4. 2022 smlouvu o úvěru. Na základě ní žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu 15.000 Kč, úrok za sjednanou dobu úvěru v pevné výši 761 Kč, paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím tohoto úvěru – úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.320 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.077 Kč, úhradu za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2.700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka ve výši , právnická osoba, Kč byla uhrazena dne 1. 5. 2022. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky, vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dosud neuhrazené částky, kterou tvořila jistina 13.974,23 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 660,80 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6.817Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.928,83Kč, úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2.507,14 Kč. Z těchto částek žalovaný nic neuhradil. Pohledávky vyplývající z dané smlouvy byly postoupeny na žalobce, který je požaduje uhradit. Protože úvěr nebyl uhrazen ve sjednané lhůtě, úročí se dlužná jistina 13.974,23 Kč sjednaným úrokem ve výši 8 % ročně. Žalobce požaduje uhradit úrok z prodlení z dlužné jistiny 13.974,23 Kč a úroku v pevné výši 660,80 Kč. Dále požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 6.504,88 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16. 2. 2024.

3. K jednáním soudu 20. 3. 2024 a 9. 5. 2024 se dostavil zástupce žalobce. Žalovaný se k jednáním bez omluvy nedostavil. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16. 2. 2024, předvolání k dalšímu jednání mu bylo doručeno dle § 50 odst. 2 o.s.ř. dne 15. 4. 2024. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli 30. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku obdržel od věřitele v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto jistinu věřiteli vrátit společně s úrokem v celkové výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.077 Kč, inkasním poplatkem ve výši 2.700 Kč. Nárok na zaplacení úhrady za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru vzniká uzavřením smlouvy. Nárok na inkasní poplatek vzniká v den výběru každé splátky v bydlišti žalovaného. Celkově měl žalovaný věřiteli vrátit 27.888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru, je žalovaný povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou je lze uložit smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč. Toto bylo prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalovaným dne 30. 4. 2022.

5. V žádosti o úvěr ve výši 20.000 Kč z 29. 4. 2022 byly uvedeny osobní údaje žalovaného, jeho zaměstnavatel, měsíční mzda žalovaného ve výši 21.276 Kč, měsíční náklady na bydlení ve výši 3.000 Kč, měsíční náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 2.000 Kč. U položky „srážky ze mzdy, výživné“ nebylo nic uvedeno. Rovněž nebylo uvedeno, že by žalovaný měl hradit nějaké půjčky. Bylo zde uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá účet. Příjmy žalovaného byly doloženy výplatními páskami za měsíce leden až březen 2022 a dohodou změně pracovní smlouvou. Z dohody č. 1/2013 o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným dne 6. 9. 2023, soud zjistil, že žalovaný byl od 27. 9. 2013 zaměstnán na dobu neurčitou. Výše jeho mzdy se z této listiny nedá zjistit. Ačkoliv v žádosti o úvěr bylo uvedeno, že žalovaný nemá žádný bankovní účet, předložil žalobce soudu část výpisu z účtu žalobce u , Anonymizováno, , který se týká nesjpíše celého měsíce únor 2022. Jedná se jen o část výpisu. Z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný měl na začátku období, za které je výpis činěn, zůstatek na účtu -1,03 Kč a na konci období ve výši 0 Kč. V tomto období mu byla na účet poukázána mzda ve výši 22.9617 Kč. Z úřední činnosti, z rozsudku Okresního soudu v Jičíně z 29. 11. 2023, č. j. 7 C 215/2023 je soudu známo, že žalovaný dne 15. 9. 2021 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru s jinou společností, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který měl žalovaný splácet ve třiceti měsíčních splátkách po 2.992 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně z 31. 10. 2018, č. j. 30 Nc 3021/2018-42 a z centrální evidence obyvatel, soud zjistil, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost a má hradit měsíčně výživné ve výši 3.000 Kč. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ohledně žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení. Usnesením z 2. 11. 2015 byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jej řešit oddlužením. Usnesením z 10. 3. 2021 vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Toto bylo prokázáno žádostí o úvěr z 29.4.2022, výplatními páskami za měsíce leden až březen 2022, částí výpisu z účtu žalobce u , Anonymizováno, , dohodou č. 1/2013 o změně pracovní smlouvy uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným dne 6. 9. 2023, detailem insolvenčního řízení týkajícího se žalovaného vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , návrhem žalovaného na povolení oddlužení, usnesením Krajského soudu v , adresa, z 2. 11. 2015, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, –A-6, usnesením Krajského soudu v , adresa, z 10. 3. 2021, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, –B-20, rozsudkem Okresního soudu v Jičíně z 31. 10. 2018, č. j. 30 Nc 3021/2018-42, rozsudkem Okresního soudu v Jičíně z 29. 11. 2023, č. j. 7 C 215/2023, výpisem z centrální evidence obyvatel, týkajícím se žalovaného.

6. Žalovaná pohledávka vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 2. 8. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením , právnická osoba, . žalovanému o postoupení pohledávky z 15. 8. 2023. Doklady o doručení tohoto oznámení žalovanému, soudu předloženy nebyly. Dokladem o doručení této písemnosti žalovanému není potvrzení České pošty s. p. o expedici obyčejných zásilek.

7. Zástupce žalobce sepsal dne 1. 11. 2023 předžalobní upomínkou, kterou vyzval žalovanou k úhradě nyní žalované částky. Tato výzva byla odeslána dne 2. 11. 2023. Doklady o jejím doručení žalovanému předloženy nebyly. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobce žalovanému z 1. 11. 2023, podacím lístkem. V tomto případě nelze doručení dovozovat z § 573 o. z., protože toto ustanovení stanoví fikci doručení v případě, že je prokázáno, že zásilka došla adresátovi – žalovanému, nebo se dostala do jeho dispoziční sféry a není známo její datum. Nestanoví ale fikci doručení, v případě, že není prokázáno, že zásilka došla adresátovi nebo se dostala do jeho dispoziční sféry . V tomto případě, nebylo prokázáno, že písemnost došla žalovanému nebo se dostala do jeho dispoziční sféry a proto nelze doručení této předžalobní upomínky vzít za prokázané z pouhého podacího lístku.8. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném k 30.4.2022 (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel společnost oznámením společnosti , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 30. 4. 2022 řádně posoudil ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. Z předložených důkazů vypnulo, že by původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně nezkoumal příjmy a zvláště výdaje žalovaného a že neověřil, zda-li žalovaný nemá vyživovací povinnost a zda nemá další dluhy. Právní předchůdce žalobce vycházel z údajů uvedených v žádosti o úvěr, dodatku pracovní smlouvy, výpisu z účtu žalobce a výplatních lístků. Již z výpisu z účtu, měl právní předchůdce žalobce ve smyslu pojmout pochybnosti o správnosti údajů uvedených v žádosti o úvěr a provést další šetření z jiných zdrojů. Z předloženého výpisu z účtu měl právní předchůdce zjistit a pojmout důvodné podezření, že žalovaný má podstatně vyšší měsíční výdaje, než je uvedeno v žádosti o úvěr. V žádosti bylo uvedeno, že měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 5.000 Kč. Z výpisu z účtu ale vyplývá, že v měsíci únoru žalovaný utratil celý měsíční příjem a na účtu měl na konci měsíce únor zůstatek na účtu 0 Kč. Na začátku období, za který byl výpis pořizován, neměl žalovaný také žádný zůstatek na svém účtu. Za této situace měl poskytovatel úvěru provést další šetření. Pokud by tak učinil zjistil by, že žalovaný byl nedávno v insolvenčním řízení, přičemž k 10. 3. 2021 bylo uspokojeno 78,5 % všech přihlášených pohledávek. Z insolvenčního rejstříku – návrhu na oddlužení by zjistil, že je otázka, zda-li žalovaný nemá vyživovací povinnost, protože v návrhu na oddlužení z roku 2015 žalovaný uváděl, že očekává narození potomka. Pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet řádně úvěr vyplývají i z toho, že v údaje uvedené v žádosti o úvěr jsou rozporné s ostatními dokumenty, které měl právní předchůdce k dispozici nebo je mohl získat. (v žádosti je uvedeno, že žalovaný nemá účet). V souvislosti s těmito dalšími skutečnostmi pak měla při posouzení úvěruschopnosti vyvolat další pozornost poskytovatel úvěru i skutečnost, že žalovaný uvedl v žádosti trvalý pobyt na adrese , adresa, , což je adresa ohlašovny- sídlo městského úřadu. Tato skutečnost mohla být zjištěna pouhým nahlédnutím do mapy na internetu. Tato šetření měl právní předchůdce žalobce provést ve smyslu § 86 z. č 257/2016 Sb., zvláště když si za toto šetření účtoval poplatek ve výši 2.077 Kč.

12. Žalobce proto nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla původním věřitelem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Z dokazování naopak vyplynulo, že právní předchůdce žalobce měl mít na základě posouzení úvěruschopnosti žalovaného důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C-679/18 z 5. 3. 2020.

13. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobu o zaplacení úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, smluvních úroků a smluvní pokuty zamítl, včetně úroku z prodlení požadovaného z části smluvních úroků.

14. U žalované jistiny a z ní požadovaných úroků z prodlení soud musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalovanému nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

15. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne 30. 4. 2022 vyplývá, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný vrátil částku 4.000 Kč. Žalovaný nedoložil, že by vrátil více. Jelikož k výplatě částky 15.000 Kč došlo na úkor právního předchůdce ve prospěch žalovaného bez právního důvodu, bez platné smlouvy o úvěru, žalovaný se na úkor původního věřitele ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil. Z žaloby vyplývá, že z této částky bylo vráceno , právnická osoba, Kč. Zbytek uhrazen nebyl. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný z bezdůvodného obohacení dodnes uhradil jen , právnická osoba, Kč a zbytek ve výši 13.000 Kč dosud nevrátil ani poté, co mu byla dne 16. 2. 2024 doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení ve výši 13.000 Kč žalobci vydat – zaplatit. Ve zbytku žalované jistiny 974,23 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud žalobu zamítl.

16. Protože žalovaný bezdůvodné obohacení ve výši 13.000 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl dne 16. 2. 2024 byl vyzván žalobou, dostal se žalovaný od 18. 2. 2024 do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 13.000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 18. 2. 2024 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 13.000 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 17.2.2024 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 16. 2. 2024 vyzván k vydání bezdůvodného obohacení (nebylo doloženo, že by mu byly doručena výzva k zaplacení) a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 13.000 Kč. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 18. 2. 2024 zamítl.

17. Žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější. Proto by mu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Z tohoto důvodu soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.

18. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř..

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.