11 C 129/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6.067 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 6.067 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.420 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.210 Kč za dobu od 14. 4. 2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2012, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017, a úroku z prodlení z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2018 až do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení 6.067 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.420 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.210 Kč za dobu od 14. 4. 2016 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2012, úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017 a úroků z prodlení z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení.

2. Z žaloby, dalších podání žalobce, toho, co žalobce uvedl u jednání soudu dne 19. 8. 2021 vyplývá, že žalovanou částku tvoří nároky na zaplacení 2.210 Kč, 1.907 Kč, 950 Kč a 1.000 Kč.

3. Částku 2.210 Kč žalobce po žalované požaduje na základě usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 28. 1. 2015, č. j. 111 C 83/2013-104. Tímto usnesením byl schválen smír a v bodě IV. tohoto smíru bylo uvedeno, že žalovaná se vůči žalobci vzdává práva na náhradu nákladů a svoji odměnu. Žalobce žalované uhradil 3.420 Kč. To žalovaná – její koncipient 28. 1. 2015, slíbila vrátit žalobci na účet žalobce. Tuto částku ale žalovaná žalobci nevrátila. Žalobce proto dne 14. 4. 2016 dojel autem do advokátní kanceláře žalované a požadoval vrácení této částky. Žalovaná mu v ten den vrátila částku 1.210 Kč za úkon právní služby z 20. 12. 2013. Zbytek mu nevrátila. Žalobce proto dne 29. 4. 2016 opět jel automobilem do advokátní kanceláře žalované, aby žalovanou vyzval k vrácení zbylé částky, kterou jí uhradil za zastupování. Žalovanou nezastihl, a proto jí zanechal předžalobní výzvu. Žalovaná mu ani přes to již nic nevrátila. Žalobce proto po žalované požadoval zaplacení částky 2.210 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.420 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.210 Kč za dobu od 14. 4. 2016 do zaplacení. Dále po žalované požadoval zaplacení 950 Kč jako jízdné za dvě cesty automobilem do kanceláře žalované, které žalobce uskutečnil 14. 4. 2016 a 29. 4. 2016.

4. K odůvodnění nároku na zaplacení částky 1.907 Kč žalobce uvedl, že tuto částku mu dluží„ [anonymizováno] [obec]“. Žalovaná jako zástupkyně žalobce kvůli tomu podala žalobu proti„ [anonymizováno] [obec]“. Žaloba byla u Okresního soudu v Jičíně projednávána pod sp. zn. 111 C 83/2013. Žalovaná žalobce v rámci vymáhání této částky špatně zastupovala. Žalobce zvláště poukázal na to: Jednání soudu se neúčastnila osobně žalovaná. Na místo ní se dostavil koncipient. Žalovaná přitom měla žalobce písemně upozornit, že žalobce bude zastupovat tento pán. Žalovaná dostatečně nespolupracovala s žalobcem, neposkytovala mu dostatečné informace, vysvětlení a podklady. Koncipient, který se namísto žalované účastnil soudních jednání nutil žalobce k uzavření smíru, ač to žalovaný odmítal.

5. Žalobce proto po žalované požadoval zaplacení 1.907 Kč, úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2012, úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017 a úroků z prodlení z částky 1.907 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení.

6. Dále žalobce uvedl, že po žalované požaduje zaplatit 1.000 Kč za soudní poplatek.

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ji žalobce 14. 8. 2013 navštívil za účelem právní porady týkající se jeho podnikání a požádal, aby oslovila [anonymizována dvě slova] [obec] ve věci vymáhání nájemného ve výši 6.539 Kč s příslušenstvím. S žalobcem se dohodli, že za tuto právní poradu žalované uhradí 1.210 Kč. Tuto částku žalobce žalované uhradil a na to byl vystaven příjmový pokladní doklad [číslo]. Žalovaná poté dopisem ze dne 19. 8. 2013 vyzvala [anonymizována dvě slova] [obec] k úhradě žalobcem požadované částky. Tímto dopisem žalovaná naplnila to, za co jí žalobce uhradil dne 14. 8. 2013 1.210 Kč. Poté došlo ke korespondenci mezi zástupcem [anonymizována dvě slova] [obec] a žalovanou. Dne 19. 11. 2013 [anonymizována dvě slova] [obec] zaplatilo žalobci částku 5.874 Kč.

8. Žalobce přes úhradu částky 5.874 Kč požadoval po Zemědělském [anonymizováno] [obec] ještě zaplacení částky 1.757 Kč s příslušenstvím a úhradu příslušenství z částky 5 874 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do 19. 11. 2013. Žalovaná na základě plné moci, kterou jí udělil žalobce 20. 12. 2013, podala dne 27. 12. 2013 žalobu u Okresního soudu v Jičíně. Dne 20. 12. 2013 žalobce zaplatil žalované částku 1.210 Kč jako smluvní odměnu za sepis žaloby a zároveň jí zaplatil částku 1.000 Kč na soudní poplatek. Oproti zaplacení částky 1.210 Kč byl vystaven žalovanou příjmový pokladní doklad [číslo]. Žalovaná poukázala na průběh řízení u Okresního soudu v Jičíně 111 C 83/2013. Uvedla, že ve věci sepsala dne 22. 4. 2014 písemné podání a ve věci proběhly dvě soudní jednání. Za veškeré právní služby v rámci řízení 111 C 83/2013 jí žalovaný uhradil jen 1.210 Kč. Dne 14. 4. 2016 se do její kanceláře dostavil žalobce a požadoval vrácení částek, které jí zaplatil. Žalovaná se s ním nechtěla přít, a proto mu vrátila částku 1.210 Kč, kterou jí žalovaný zaplatil 20. 12. 2013. Žalobce také požadoval vrácení částky 1.210 Kč, kterou žalované uhradil dne 14. 8. 2013. Tuto částku mu žalovaná odmítla vrátit, neboť na základě touto platbou pokrytých právních služeb žalované, byla žalobci uhrazena poměrná část nájemného. K žalované částce 1.907 Kč žalovaná namítala, že není zřejmé, jak k této částce žalobce dospěl (namítala nepřezkoumatelnost) a na základě jakého právního titulu by žalovaná měla tuto částku hradit. Uvedla, že žalobce na základě smíru obdržel od [anonymizována dvě slova] [obec] částku 1 000 Kč. Odmítla žalobci uhradit i požadovaný soudní poplatek 1.000 Kč a cestovné 950 Kč. K částce 950 Kč uvedla, že není zřejmé, z jakého titulu by měla žalobci tuto částku uhradit. Žalovaná namítala promlčení všech v žalobě uplatněných nároků.

9. V rámci tohoto řízení (sp. zn. 11 C 129/2018) proběhla dvě jednání. K jednání dne 19. 8. 2021 se dostavili oba účastníci řízení. K jednání dne 3. 3. 2022 se dostavila žalovaná, žalobce se bez omluvy nedostavil. O tomto termínu jednání byl žalovaný vyrozuměn v předvolání, které mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 21. 10. 2021. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 z č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) a jednal v nepřítomnosti žalobce.

10. Dle nájemní smlouvy z 1. 7. 2009, žalobce uzavřel dne 1. 7. 2009 nájemní smlouvu se [anonymizována dvě slova] [obec]. Na základě této nájemní smlouvy žalobce pronajal tomuto družstvu pozemky v k. ú. [obec] o výměře 4, [číslo] ha za cenu 7.631 Kč ročně. Nájemné mělo být hrazeno, bylo splatné, do 31. 12 běžného roku. Toto bylo prokázáno nájemní smlouvou [číslo] z 1. 7. 2009 uzavřenou mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] [obec] založenou ve spise Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 111 C 83/2013.

11. Dne 14. 8. 2013 došlo k jednání žalobce s žalovanou. V tento den žalobce žalovanou zmocnil k tomu, aby jej zastupovala při vymáhání pohledávky ve výši 6.359 Kč s příslušenstvím po [anonymizována dvě slova] [obec]. V souvislosti s tím žalobce žalované uhradil za právní služby 14. 8. 2013 částku 1.210 Kč. Toto bylo prokázáno příjmovým pokladním dokladem [číslo] vystaveným žalovanou dne 14. 8. 2013, plnou moci vystavenou žalobcem žalované z 14. 8. 2010. V plné moci z 14. 8. 2013 bylo také uvedeno, že žalobce souhlasí, aby žalovaná ustanovila za sebe zástupce. Žalovaná na základě zmocnění z 14. 8. 2010 sepsala 19. 8. 2013 dopis [anonymizováno] družstvu [obec], kterou bylo toto družstvo vyzváno k vydání části nájemného za rok 2010 za pronajaté pozemky. Z obsahu tohoto dopisu vyplývá, že [anonymizováno] družstvo [obec] bylo vyzváno k zaplacení nájemného ve výši 6.359 Kč za rok 2010 za dobu do 30. 9. 2010 či do 1. 10. 2010. Zemědělské družstvo [obec] pak na základě tohoto uhradilo žalobci 5.724 Kč, to znamená poměrnou část nájemného za předmětné pozemky (za dobu od 1. 1. 2010 do 30. 9. 2010, což skutečně odpovídá nájemnému za 9 měsíců při ročním nájemném 7.631 Kč, je 1/9 z 7.631 = 5.723 Kč). Toto bylo prokázáno dopisem z 19. 8. 2013, který vyhotovila jménem žalobce žalovaná a je adresován [anonymizována dvě slova] [obec], žalobou ve věci sp. zn. Okresního soudu v Jičíně 111 C 83/2013, dopisem žalobce [příjmení] [anonymizováno] [obec] z 20. 12. 2013 (založen ve spise Okresního soudu v Jičíně sp. zn. [PSČ] [číslo]), písemným vyjádřením [anonymizována dvě slova] [obec] ve věci 111 C 83/2013 z 3. 2. 2014.

12. Žalobce uhradil dne 20. 12. 2013 žalované 1.210 Kč za sepis žaloby. Dále jí uhradil 1.000 Kč, na soudní poplatek za podání této žaloby. Tato částka byla určena na úhradu soudního poplatku v souvislosti s podáním žaloby. Oproti zaplacení částky 1.210 Kč byl žalovanou 20. 12. 2013 žalobci vystaven příjmový pokladní doklad [číslo]. Toto vyplývá z příjmového pokladního doklad [číslo] vystaveným žalovanou dne 20. 12. 2013 a tyto skutečnosti nebyly účastníky sporovány. Žalovaná na základě toho podala jménem žalobce 27. 12. 2013 u Okresního soudu v Jičíně žalobu proti [anonymizována dvě slova] [obec], kterou po tomto družstvu žalobce požadoval zaplacení částky 1.757 Kč, s příslušenstvím, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1.757 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5.874 Kč za dobu od 1. 1. 2011 do 19. 11. 2013. Přílohou této žaloby byla i plná moc ze dne 20. 12. 2013, kterou žalobce zmocnil žalovanou k zastupování ve věci žaloby proti [anonymizována dvě slova] [obec] o zaplacení nedoplatku nájemného z titulu nájemní smlouvy [číslo] z 1. 7. 2009 včetně příslušenství a nákladů spojených s vymáháním této pohledávky. V této plné moci bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce souhlasí s tím, aby žalovaná ustanovila za sebe zástupce. Toto bylo prokázáno žalobou ve věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 111 C 83/2013, plnou mocí ze dne 20. 12. 2013 založenou ve spise Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 111 C 83/2013 na čl. 12.

13. Tehdejší žalovaný [příjmení] družstvo [obec] s žalobou nesouhlasilo. Poukázal na to, že pronajaté pozemky byly k 1. 10. 2010 předány žalobci, v souvislosti s jednáními u Pozemkového úřadu v [obec] a vytyčením pozemků, které měly být vydání žalobci. Poměrná část nájemného za rok 2010 od 1. 1. 2010 do 30. 9. 2010 ve výši 5.724 Kč byla žalobci uhrazena. Žalobce naopak namítal, že s žalovaným neuzavřel dohodu o vydání pozemků k 1. 10. 2010, protože ke dni 1. 10. 2010 pobýval v nemocnici. Nájem proto skončil dle nájemní smlouvy k 31. 12. 2010. V řízení vyvstala otázka, zda-li v zemědělství v případě, že skončí nájem pozemků k 1. 10. daného roku, se hradí nájem za tyto pozemky za dobu do 1. 10. nebo až do konce daného roku. V řízení učinily obě dvě strany několik podání a proběhla dvě soudní jednání dne 17. 9. 2014 a 28. 1. 2015. Dne 28. 1. 2015 Okresní soud v Jičíně usnesením č. j. 111 C 83/2013-104 schválil smír v řízení vedeném mezi žalobcem zastoupeným žalovanou proti tehdejšímu žalovanému [příjmení] družstvo [obec]. V tomto smíru se [anonymizována dvě slova] [obec] zavázalo žalovanému zaplatit 1.000 Kč. Žalobce a [anonymizována dvě slova] [obec] se dále dohodli, že vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení. V článku IV. bylo uvedeno, že [celé jméno žalované] se vůči žalobci vzdává práva na náhradu nákladů a svojí odměnu. Toto bylo prokázáno žalobou ve věci 111 C 83/2019, písemnými podáními žalobce z 26. 2. 2014, 22. 4. 2014, písemnými podáními [anonymizována dvě slova] [obec] z 3. 2. 2014, 1. 4. 2014, 29. 9. 2014, protokoly o jednání dne 17. 9. 2014, 28. 1. 2015, usnesením Okresního soudu v Jičíně z 28. 1. 2015, č. j. 111 C 83/2013-104 (vše založeno ve spise Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 111 C 83/2013). Jak vyplývá z protokolu o jednání dne 28. 1. 2015 ve věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 111 C 83/2013, žalovaná, za kterou u tohoto jednání jednal její koncipientem [anonymizováno] [jméno], u tohoto jednání uvedla, že je ochotna se vzdát své odměny vůči žalobci.

14. Žalobce se dne 14. 4. 2016 dostavil k žalované a požadoval po ní vrácení částek, které jí dříve uhradil a odvolával se na článek IV. smíru, který byl schválen usnesením Okresního soudu v Jičíně z 28. 1. 2015, č. j. 111 C 83/2013-104. Žalovaná mu tohoto dne vrátila 1.210 Kč, které jí žalobce uhradil dne 20. 12. 2013. Zbytek žalovaným požadovaných částek mu odmítla vyplatit. Toto bylo prokázáno výdejovým pokladním dokladem vystaveným žalovanou dne 14. 4. 2016 a na těchto skutečnostech se účastníci víceméně shodli.

15. Žalobce výzvou z 29. 4. 2016 vyzval žalovanou k vrácení částky 1.210 Kč, kterou žalované uhradil dne 14. 8. 2013. Toto bylo prokázáno dopisem žalobce žalované z 29. 4. 2016. Žalobce tvrdil, že v tento den jel do kanceláře žalované, kde jí nezastihl, a proto zde zanechal tuto výzvu. 16. § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) zní: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. § 513 o. z. zní: Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. § 2346 o. z. zní: Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. 19. § 671 z. č. 40/1964 Sb. zní: 1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. 2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu. 20. § 2 odst. 1 písm. a) z č. 549/1991 z. č. 549/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 zní: 1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou: a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak. 21. § 26 odst. 2 z. č. 85/1996 Sb. zní: Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

22. Žalobce požaduje po žalované vrácení, zaplacení částky 2.210 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.420 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.210 Kč za dobu od 14. 4. 2016 do zaplacení. Odkazuje na článek IV. smíru, který byl schválen usnesením Okresní soudu v Jičíně usnesením č. j. 111 C 83/2013-104 z 28. 1. 2015 Žalobce uvedl, že žalované uhradil 3.420 Kč. Tuto částku mu žalovaná slíbila vrátit, což dobrovolně neučinila a při návštěvě žalobce mu vrátila jen 1.210 Kč. [příjmení] 2.210 Kč mu nevrátila.

23. Žalobce uhradil dne 20. 12. 2013 žalované 1.210 Kč za sepis žaloby. Tuto částku žalovaná dne 14. 4. 2016 vrátila žalobci. Dále jí 20. 12. 2013 uhradil 1.000 Kč. Tato částka byla určena na úhradu soudního poplatku v souvislosti s podáním této žaloby. Žalovaná na základě toho podala jménem žalobce 27. 12. 2013 u Okresního soudu v Jičíně žalobu proti Zemědělskému družstvu [obec], kterou po tomto družstvu žalobce požadoval zaplacení částky 1.757 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se vzdala u jednání dne 28. 1. 2015 vůči žalobci práva na svoji odměnu. Jelikož toto vzdání učinila v rámci jednání ve věci 111 C 83/2013 a nebylo prokázáno, že by bylo sjednáno něco více, než vyplývá z protokolu o jednání dne 28. 1. 2015 a smíru u tohoto jednání uzavřeného je zřejmé, že se jednalo o odměnu za úkony učiněné při zastupování v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně 111 C 83/2013. Za úkony v rámci tohoto řízení žalobce žalované uhradil 20. 12. 2013 1.210 Kč, za sepis žaloby. Tuto částku žalovaná žalobci vrátila dne 14. 4. 2016. Tuto částku žalobce nepožaduje uhradit. Žalobce ale po žalované požaduje uhradit úroky z prodlení z této vrácené částky 1.210 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016. Soud žalobci nárok na tyto úroky z prodlení nepřiznal. U jednání dne 28. 1. 2015, žalovaná pouze uvedla a s žalobcem se dohodla, že se vůči němu vzdává práva na svou odměnu. Z protokolu o jednání dne 28. 1. 2015, usnesením Okresního soudu v Jičíně č. j. 111 C 83/2013-104 z 28. 1. 2015 nevyplývá, že by se žalovaná s žalobcem dohodli na tom, jakou konkrétní částku mu vracet a do kdy jí má žalobci uhradit. Toto nebylo prokázáno ani jinak. Protože toto nebylo určeno a nebyl určen ani čas k plnění měla žalovaná ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. plnit až poté, co jí k tomu žalobce vyzval. Žalobce žalovanou vyzval k vrácení částky 1.210 Kč, kterou jí zaplatil dne 20. 12. 2013 až dne 14. 4. 2015 a žalovaná mu tento dne tuto částku vrátila. Proto žalovaná nebyla v době od 1. 2. 2013 do 13. 4. 2016 s úhradou této částky v prodlení a žalobci nenáleží úroky z prodlení z této částky za dobu od 1. 2. 2015 do 13. 4. 2016.

24. Žalobce dne 20. 12. 2013 předal žalované 1.000 Kč, s tím, že je určena na úhradu soudního poplatku za podání žaloby proti ZD [obec]. Jak vyplývá z žaloby ve věci 111 C 83/2013 tento soudní poplatek byl při podání žaloby uhrazen kolkem. Žalobci nárok na vrácení této částky po žalované nenáleží. Soudní poplatek měl dle § 2 odst. 1 písm. a) z. č. 549/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 hradit žalobce, jako navrhovatel v řízení 111 C 83/2013 a jedná se proto o náklad žalobce spojený s tímto řízením. Protože se nejedná o odměnu žalované ani o její náklady spojené se zastupováním žalobce v rámci řízení sp. zn. 111 C 83/2013, není žalovaná povinna tuto částku žalobci vracet a to ani na základě článku IV. smíru, který byl schválen usnesením Okresního soudu v Jičíně z 28. 1. 2015 č. j. 111 C 83/2013-104 ani na základě toho, co dle protokolu uvedla žalovaná prostřednictvím Mgr. [jméno] u jednání soudu dne 28. 1. 2015. Soud proto žalobu o zaplacení částky 1.000 Kč a úroků z prodlení z částky 1.000 Kč za dobu od 1. 2. 2015 zamítl.

25. Soud žalobu zamítl i ohledně částky 1.210 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce žalované uhradil 14.8.2013 za právní služby. Dne 14. 8. 2013 se žalobce dostavil k žalované a zmocnil žalovanou k tomu, aby jej zastupovala při vymáhání pohledávky ve výši 6.359 Kč s příslušenstvím po Zemědělském družstvu [obec]. Žalovaná poté, na základě tohoto zmocnění, sepsala 19. 8. 2013 dopis Zemědělskému družstvu [obec], kterým bylo družstvo vyzváno k vydání části nájemného za rok 2010 za pozemky pronajaté dle nájemní smlouvy [číslo] z 1. 7. 2009. Z obsahu tohoto dopisu vyplývá, že Zemědělské družstvo [obec] bylo vyzváno k zaplacení nájemného ve výši 6.359 Kč za dobu do 30. 9. 2010 či do 1. 10. 2010. Zemědělské družstvo [obec] pak na základě toho uhradilo žalobci 5.724 Kč. Poté se žalovaný dne 20. 12. 2010 dostavil k žalované a zmocnil ji k tomu, aby podala žalobu, která byla projednávána pod sp. zn. 111 C 83/2013. V případě úhrady z 14. 8. 2013 se nejedná o úkon ohledně kterého by bylo možné dovodit, že se jedná o úkon na nějž se vztahuje článek IV. smíru z 28. 2. 2015. Tato dohoda se týkala úkonů učiněných v rámci řízení 111 C 83/2013. Netýká se úkonů učiněných před tímto řízením. Navíc v řízení 111 C 83/2013 bylo požadováno zaplacení jiné jistiny (nájemného za jinou dobu) než bylo požadována v řízení 111 C 83/2013. Řízení 111 C 83/2013 se týkalo zaplacení jistiny -- nájemného za dobu od 1. 10. 2010 do 31. 10. 2010 a výzva z 14. 8. 2013 se týkala zaplacení nájemného za dobu od 1. 1. 2010 do 30. 9. 2010 či 1. 10. 2010. Pokud se účastníci výslovně nedohodli, že se žalovaná zavázala žalobci vrátit i částku uhrazenou za úkon z 14. 8. 2013 (toto nebylo prokázáno), není žalovaná povinna vrátit žalobci částku 1.210 Kč, kterou jí žalobce uhradil dne 14. 8. 2013.

26. Nárok na zaplacení jízdného 950 Kč za dvě jízdy autem žalobce do kanceláře žalované, soud žalobci nepřiznal, protože žalobce soudu nepřeložil doklady a důkazy, ze kterých by bylo možné vypočíst, že za dvě cesty z [anonymizováno] do [obec] a zpět žalobce vynaložil náklady ve výši 950 Kč. Žalobci nepřísluší právo na náhradu cestovného za jízdu dne 29. 4. 2016 i z dalšího důvodu. Při této cestě žalobce doručil žalované výzvy k zaplacení 1.210 Kč uhrazených 14. 8. 2013. Jízdné za cestu 29. 4. 2016 je dle § 513 o. z. příslušenstvím této pohledávky. Protože nárok na zaplacení pohledávky žalobci nenáleží, nemá žalobce nárok na zaplacení příslušenství z této pohledávky včetně jízdného.

27. Žalobce dále po žalované požadoval zaplacení 1.907 Kč. Z podání žalobce vyplývá, že žalobce tuto částku požaduje jako náhradu škody, v důsledku špatného zastupování žalobce. Náhrada škody předpokládá splnění tří náležitostí, které pokud všechny nastanou, má poškozený nárok na náhradu škody. Při náhradě škody je potřeba: a) aby došlo k jednání škůdce, které je v rozporu se zákonem nebo se smluvním ujednáním, b) poškozenému musí vzniknout škoda, c) škoda poškozeného musí vzniknout v příčinné souvislosti se škodlivým jednáním škůdce.

28. V daném případě nebylo žalobcem prokázáno, že by došlo k jednání žalované, které by odporovalo zákonu či smlouvě, rovněž nebylo prokázáno, že žalobci díky tomu vznikla škoda ve výši 1.907 Kč. Žalobce v průběhu řízení dostatečně nevysvětlil, v čem jím uplatňovaná škoda spočívá, co jí tvoří. Pokud by se mělo jednat o částku, kterou mělo žalobci dle jeho přesvědčení uhradit [anonymizována dvě slova] [obec] a která byla předmětem řízení 111 C 83/2013, nebylo dostatečně prokázáno a na jisto postaveno, že by žalovaný měl vůči tomuto družstvu nárok na zaplacení této částky. Jak vyplývá z obsahu spisu 111 C 83/2013 do skončení řízení 111 C 83/2013 nebylo dostatečně prokázáno, že by žalobci skutečně svědčil nárok uplatněný v tehdejším řízení a že by mu měl tehdejší žalovaný uhradit žalovanou částku. V tehdy probíhajícím řízení existovala několik problematických otázek, které zpochybňovali nárok žalobce uplatňovaný proti [anonymizována dvě slova] [obec]. Například se tehdy řešilo, kdy skončil nájemní poměr k předmětným pronajatým pozemků, zda na konci roku 2010 či dříve a zda v případě, že nájem zemědělským pozemků skončil k 1. 10. 2010, má být za tyto pozemky hrazeno nájemné až do konce roku. Ani v nyní probíhajícím řízení nebylo dostatečně doloženo, že žalobci vůči [anonymizována dvě slova] [obec] svědčil nárok na zaplacení částky, která byla předmětem dřívějšího řízení 111 C 83/2013. Žalobce se dovolává § 2346 z. č. 89/2012 Sb, o. z. Toto zákonné ustanovení v roce 2010 nebylo platné a účinné, a proto se na původně řešený vztah nevztahuje. Z. [číslo] Sb., začal být účinný až od 1. 1. 2014 a pokud se v roce 2015 posuzovala otázka nájemného rok 2010 musela se tato otázka řešit ve smyslu § [číslo] odst. 3 o. z nikoliv dle z. [číslo] ale dle předchozí právní úpravy. Ani ustanovení § 2346 o. z. a skutečnost, kdy bylo splatné nájemné, neřeší otázku, zda-li [anonymizována dvě slova] [obec] mělo hradit nájem za zemědělské pozemky v době, kdy dle tvrzení tohoto družstva již pozemky byly předány žalobci. Splatnost nájemného byla sjednána v nájemní smlouvě, kde bylo uvedeno, že nájemné je splatné vždy k 31. 12. daného roku, tedy i k 31. 12. 2010. Proto by se měla použít tato smluvní úprava splatnosti nájemného. Pokud by to nebylo možné postupovalo by se dle § 671 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb. Navíc nelze přehlédnout, že v původním řízení 111 C 83/2013 došlo k uzavření smíru a [anonymizována dvě slova] [obec] se v rámci smíru zavázalo žalobci uhradit z původně žalované částky 1.000 Kč. I proto není vůbec zřejmé, v čem tedy spočívá nyní žalobcem požadovaná škoda ve výši 1.907 Kč. Dále není zřejmé, nebylo prokázáno a žalobcem srozumitelně vysvětleno, proč by částku 1.907 Kč, kterou mělo dle žalobce žalobci původně hradit [anonymizováno] družstvo [obec], měla nyní hradit žalovaná.

29. Dále nelze shledat, že by žalovaná porušila svojí zákonnou či smluvní povinnost a že by díky právě tomuto jednání žalobci vznikla jím uplatňovaná škoda.

30. Žalovaná byla na základě zákona § § 26 odst. 2 z. č. 85/1996 Sb. oprávněna nechat se při soudním jednání zastoupit koncipientem. I v plné moci z 20. 12. 2013 plné moci bylo uvedeno, že žalovaný souhlasí s tím, aby si žalovaná za sebe ustanovila zástupce. Sepsání výzvy k dobrovolnému plnění před podáním žaloby nelze bez dalšího považovat za porušení zákona či smlouvy. Pokud žalobce uváděl, že žalovaná jej nedostatečně informovala, neposkytovala mu vysvětlení a podklady tak toto nebylo žalobcem prokázáno a žalobce ani konktrétně a srozumitelně netvrdil, při jaké příležitosti požadoval po žalované vysvětlení, informaci, poklady co p ní požadoval a jíž vůbec nevysvětlil a neprokázal, jak mu v souvislosti s tím vznikla škoda 1.907 Kč. Rovněž není porušením právní povinnosti žalované uzavření smíru. Smír je možné uzavřít k tomu viz § 99 o.s.ř. Vzhledem k problematickým otázkám, které vyvstaly v řízení 111 C 83/2013 nelze dovodit, že by žalobce měl mít v řízení zaručený úspěch ohledně žaloby. Proto není možné dospět k závěru, že uzavřením smíru byl žalovaný poškozen a že by žalovaná jako advokátka uzavřením smíru porušila svojí zákonnou či smluvní povinnost. Toto porušení povinnost nezakládá ani tvrzení žalobce, (které nebylo dostatečně prokázáno), že v době uzavření smíru, nebyl schopen smír uzavřít a podlehl nátlaku koncipienta. Přitom žalobcem předložená zpráva Fakultní nemocnice [obec] je z 16. 2. 2019 a konstatuje těžkou depresivní fázi u žalobce k 16. 2. 2015, již ale neprokazuje stav žalobce k 28. 1. 2015. Kromě toho, co subjektivně lékaři sdělil žalobce, neobsahuje žádnou objektivní informaci, důkaz, který by potvrzovala, že na základě objektivních vyšetření a nikoliv jen subjektivních sdělení žalobce, lze jednoznačně říci, že stav žalovaného k 28. 1. 2015 byl stejný jako jeho stav konstatovaný 16. 2. 2015 a že žalovaný nebyl dne 28. 1. 2015 schopen pochopit a uzavřít předmětný smír. Lékařská zpráva je totiž z 16. 2. 2015, proto odráží stav žalobce zjištěný medicínou k tomuto dni a neobsahuje žádné objektivní informace potvrzují, že špatný stav žalobce existoval již ke dni 28. 1. 2015. Žalovaná přitom ani s ohledem na to, že dříve s ní žalobce normálně jednal, nemohla jako lékařský laik poznat, že dne 28. 1. 2015 žalobce není na rozdíl od jiných dní schopen řádně jednat. Skutečnost, že žalovaná měla dle žalobce vědět, že žalovaný není schopen v zátěžových situacích činit závažná rozhodnutí (viz. zpráva [anonymizováno] [příjmení] z 18. 2. 2008), nečiní protiprávním postup žalované, která za žalobce uzavřela předmětný smír.

31. S ohledem na výše uvedené není možné dospět k závěru, že by díky jednání žalované vznikla žalobci škoda. Soud proto žalobu o zaplacení [číslo] K s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7,75 % zamítl.

32. Protože žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, nemá vůči žalované ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na zaplacení nákladů řízení. Náklady žalobce spojené s tímto řízením tvoří i soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, který žalobce uhradil za podání nyní projednávané žaloby. Žalobce z tohoto důvodu nemá vůči žalované ani práva na zaplacení tohoto soudního poplatku. Soud proto zamítl žalobu i ohledně této částky zamítl.

33. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Proto by žalované dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se tohoto práva vzdala. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.