11 C 170/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 12.994 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 12.994 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.828,65 Kč, úroku ve výši 9.361,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.973,34 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 24,45 % ročně z částky 9.973,34 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou 28. 5. 2024 domáhá po žalované zaplacení částky 12.994 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.828,65 Kč, úroku ve výši 9.361,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.973,34 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 24,45 % ročně z částky 9.973,34 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, 25. 8. 2018 smlouvu o úvěru. Na základě toho byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná si zvolila doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit věřiteli společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, poplatkem za pojištění 480 Kč. Žalovaná se toto vše zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč od 2. 7. 2018 a to do 19. 8. 2019. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Protože dluh nebyl řádně uhrazen úročí se od 19. 8. 2024 neuhrazená jistina 9.973,34 Kč od 20. 8. 2019 úrokem ve výši 24,45 % ročně. Pohledávky z této úvěrové smlouvy byly 1. 6. 2023 postoupeny na žalobce. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 24.486Kč. Poslední platba byla uhrazena 24. 1. 2023. Po postoupení pohledávky nebylo nic uhrazeno. Žalobce po žalované požaduje uhradit dlužnou jistinu 9.973,34 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 3.020,66 Kč, kapitalizovaný úrok 9.361,06 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3.828,65 Kč, úrok a úrok z prodlení z částky 9.973,34 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení. K námitkám žalované žalobce uvedl, že dluh není promlčen a to s ohledem na § 2054 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále též jen o. z.). Žalovaná hradila nepromlčený dluh. Díky tomu uznala svůj dluh a od každé splátky běží desetiletá promlčecí lhůta. Žalobce na základě svého rozhodnutí požaduje úrok s nižší úrokovou sazbou 24,45 % ročně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala promlčení žalované pohledávky. Nesouhlasila s kapitalizovaným úrokem a úrokem z prodlení. Právnímu předchůdci žalobce již uhradila 24.486 Kč, což je vyšší část než samotná půjčka. Úroky a poplatky neodpovídají dobrým mravům. Případně požádala o možnost dluh splácet po 500 Kč měsíčně. V podání doručeném soudu dne 17. 4. 2025 namítala, že obchodní zástupkyně ve smlouvě uvedla, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná přitom měla dvě děti o čemž obchodní zástupkyně věděla.

3. K jednání dne 24. 4. 2025 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Obě strany se z jednání omluvily. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli 25. 6. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaná potvrdila, že jí tato částka byla vyplacena při uzavření smlouvy v hotovosti. Dle smlouvy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobce vrátit tuto jistinu společně s úrokem ve výši 4.000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4.000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč, poplatkem za pojištění , Anonymizováno, 480 Kč. Celkem měla vrátit 36.480 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Toto bylo prokázáno smlouvou o úvěru uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou 25. 6. 2018, zařazením zákazníka do pojistného programu.

5. Právní předchůdce žalobce měl před uzavřením této smlouvy dle 86 z. č. 257/2016 ve znění účinném k 25. 6. 2018 prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobce tvrdil, že tak jeho právní předchůdce učinil. Vycházel přitom především z informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobce nahlížel do insolvenčního rejstříku učinil. Vše bylo odesláno do informačního systému právního předchůdce žalobce, která obsahuje skóringový model a který vyhodnotil schopnost žalované splácet.

6. V kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaná žije v domácnost s jiným rodinným příslušníkem. Bydlí jako spolubydlící. Počet nezaopatřených dětí nebyl vyplněn, rovněž nebyla vyplněna kolonka vyživovací povinnost. Byla zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná s čistým příjem 27.779 Kč. Výdaje na bydlení jsou ve výši 3.000 Kč měsíčně, osobní výdaje jsou ve výši 4.500 Kč měsíčně, splátka dalšího úvěru u právního předchůdce žalobce je ve výši 6.480 Kč. Jiný úvěr či splátka ve kartě uvedeny nebyly. K ověření měly být předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Tyto listiny soudu předloženy nebyly. Soudu nebyly předložený jiné důkazy týkající se ověření úvěruschopnosti žalované.

7. Pohledávky vyplývající z této úvěrové smlouvy byl postoupeny na žalobce. Toto bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 1. 6. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně části seznamu postupovaných pohledávek, oznámením právního předchůdce žalobce o postoupení pohledávky.

8. Mezi stranami řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná na základě úvěrové smlouvy uhradila 24.486 Kč. Žalobce tvrdil, že poslední splátka byla provedena dne 24. 1. 2023. Tuto skutečnost žalovaná nezpochybnila.9. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném k 25. 6. 2018 (dále též jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. § 2054 odst. 2 o. z.: Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.12. § 639 o. z zní: Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

13. Právní předchůdce žalobce měl před uzavřením této smlouvy dle 86 z. č. 257/2016 prověřit úvěruschopnost žalované. V řízení nebylo dostatečně prokázáno, že by žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalobce k prověření úvěruschopnosti předložil kartu zákazníka. V kartě zákazníka jsou uvedeny některé osobní údaje žalované, je zde uvedeno, že bydlí jako spolubydlící s jednou osobou, pracuje je zde uveden její měsíční příjem, měsíční výše nákladů na bydlení , výše osobních měsíčních výdajů žalované a výše měsíční splátky úvěru, který měla žalovaná hradit právnímu předchůdci žalobce. V kartě není uvedeno nic o tom, zda-li žalovaná má či nemá vyživovací povinnost. Žalovaná uvádí, že měla dvě děti, což také vyplývá i z evidence obyvatel (v té době měla dvě nezletilé děti). Výše nákladů na jejich vyživovací povinnost nebyla při posuzování vůbec zohledněna. Soud nebyly předloženy výplatnice, ze kterých měla být zjištěna výše měsíčních příjmů žalované. Kromě karty zákazníka nebylo provedeno žádné šetření ohledně jejich výdajů, nebyly zkoumány výdaje za energie, vodné, pohyb na účtech žalované, nebylo nijak uvedeno zda, žalovaná řádně splácí předchozí úvěr. Žalobce proto dostatečně neprokázal, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla původním věřitelem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalované a že ze zjištěných údajů neměl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C -679/18 z 5. 3. 2020. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě těchto právních titulu žalované uložit zaplatit žalovanou částku. Protože je smlouva neplatná nemá a neměli žalobce ani jeho právní předchůdce právo na zaplacení úroků, poplatků, nákladů sjednaných ve smlouvě. Jediné, co byla žalovaná povinna žalobci ve smyslu § 87 odst. 1 o.s.ř. vrátit byla částka 20.000 Kč, kterou od právního předchůdce žalobce obdržela. Jak vyplývá z nesporných tvrzení, žalovaná částku 20.000 Kč vrátila, když uhradila celkem 24.486 Kč. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobu zcela zamítl a to včetně úroků z prodlení.

14. Žalovaný nárok nebyl promlčen. Žalovaná totiž dluh po 25. 6. 2018 hradila. Proto ve smyslu § 205 odst. 2 o. z. došlo k uznání dluhu. U dluhu, který byl uznán je pak dle § 639 o. z. promlčecí doba 10 let. Žaloba byla podána dne 28. 5. 2024 a proto žalovaný nárok není promlčen.

15. Žalované by jako úspěšné účastnici řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. příslušelo vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalované v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.