11 C 232/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitým věcem, o vydání a vyklizení nemovitých věcí

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že nemovité věci - pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], a pozemek [číslo] v kat. úz. [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín – byly ke dni 13. 5. 2021, tedy ke dni smrti původní žalobkyně [celé jméno žalobkyně], ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalované byla uložena povinnost vydat, vyklidit a předat žalobkyni nemovité věci - pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], a pozemek [číslo] v kat. úz. [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín - oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalované zpět převzatou kupní cenu nemovitých věcí ve výši 640.000 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 90.791 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně náklady řízení ve výši 13.608 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobce [celé jméno žalobce] se žalobou doručenou dne 27. 8. 2018 domáhal určení, že je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec]. Dále se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vydat, vyklidit a vyklizený předat žalobci pozemek st. [parcelní číslo] jehož součásti je stavba [adresa] a pozemek [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec], oproti povinnosti žalobce zaplatit žalované zpět převzatou kupní cenu za nemovitost, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. V průběhu řízení do řízení vstoupila p. [celé jméno žalobkyně], jako druhá žalobkyně.

2. K odůvodnění žaloby původní žalobce [celé jméno žalobce] uvedl, že žalovaná je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnicí nemovitostí pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Zápis vlastnického práva byl proveden na základě kupní smlouvy, která je neplatná, pro omyl žalobce. [celé jméno žalobce] zakoupil tyto nemovitosti ze společných prostředků manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou z 14. 3. 2016. Tato kupní smlouva byla uzavřena v rámci insolvenčního řízení, které by bylo vedeno na majetek matky žalované paní [jméno] [příjmení]. V nemovitosti nadále bydlí paní [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaná a pan [jméno] [celé jméno žalobce], který je bratrem původního žalobce [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] byl předběžně dohodnut, že [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [příjmení] [jméno] prodá každému jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí. Dne 26. 2. 2018 proběhlo mezi žalovanou a [celé jméno žalobce] jednání. K tomu jednání přinesla žalovaná připravené smlouvy, o kterých tvrdila, že to jsou smlouvy o budoucí kupní smlouvě a smlouvy o budoucí zástavní smlouvě dle původní dohody a chtěla vše rychle podepsat. [celé jméno žalobce], aniž by se seznámil s jejich obsahem, smlouvy podepsal. [celé jméno žalobce] byl po mozkové mrtvici. Proto byly značně omezeny jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Z toho také vyplývá, že [celé jméno žalobce] při uzavírání kupní smlouvy jednal v omylu. Dále původní žalobce a) poukázal na to, že žalovaná v kupních smlouvách uvedla cenu nemovitostí 640.000 Kč. Tato cena neodpovídá jejich skutečné hodnotě, která činí minimálně dvojnásobek. Následně bylo u jednání dne 20. 3. 2019 uvedeno, že [celé jméno žalobce] uzavíral smlouvu s tím, že měl za to, že uzavírá smlouvu o smlouvě budoucí. Předmětem smlouvy o smlouvě budoucí mělo být zajištění úvěru, který si měla brát žalovaná, zástavními smlouvami.

3. Po vstupu původní žalobkyně [celé jméno žalobkyně] do řízení, [celé jméno žalobkyně] vznesla námitku relativní neplatnosti kupní smlouvy. Nemovitosti byly ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], protože byly zakoupeny ze společných úspor těchto manželů. Podpis p. [celé jméno žalobkyně] na kupní smlouvě je irelevantní. Manželé [celé jméno žalobce] byli totiž při uzavření kupní smlouvy uvedeni v omyl. Neměli možnost si kupní smlouvu přečíst. Kupní smlouva byla uzavírána ve spěchu, který vyvolala žalovaná a její matka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaná a její matka zneužili špatný zdravotní stav manželů [příjmení], o kterém věděly. Účelově vyčkaly, na nepřítomnost [jméno] [celé jméno žalobce], který 25. 2. 2018 ve večerních hodinách odjel pracovně na 1 týden do Španělska.

4. Manželé [celé jméno žalobce] poukázali na to, že v kupní smlouvě je uvedeno datum 26. 2. 2018, ale žalovaná jí podepsala již dne 24. 2. 2018. Manželé [celé jméno žalobce] kupní smlouvy a další listiny podepsali u nich doma a na obecním úřadě pouze uznali své popisy za vlastní. Poukázali na svůj zdravotní stav, s tím, že by měla být posouzena jejich schopnost porozumět obsahu kupní smlouvy a dalších listin.

5. V podání z 2. 2. 2021 žalobci uvedli, že požadují, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec]. Pro případ, že soud vyhodnotí námitkou vznesenou [celé jméno žalobkyně], týkající se relativní neplatnosti kupní smlouvy z 28. 2. 2016, navrhli žalobci, aby soud určil, že původní žalobci mají předmětné nemovitosti ve společném jmění manželů. Dále žalobci požadovali, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit tyto nemovitosti a vyklizené je předat žalobci případně oběma žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Okresního soudu v Jičíně ve věci vydal 12. 2. 2021 rozsudek č. j. 11 C 232/2018-328, kterým určil, že původní žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. 527, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. p. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Jičín na [list vlastnictví] a uložil žalované povinnost tyto nemovitosti vyklidit a vyklizené vydat žalobcům, oproti povinnosti zaplatit žalované zpět kupní cenu 640.000 Kč.

7. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 2. 8. 2021, č. j. 25 Co 142/2021-355 Odvolací soud mimo jiné vytkl soudu prvního stupně, že se nedostatečně vypořádal s podáním původních žalobců z 2. 2. 2021, které obsahovalo ne zcela zřetelné procesní stanovisko týkající se petitu žaloby. Okresní soud pak nerozhodl ani o původní žalobě ani o tom, co žalobci požadovali dle podání z 2. 2. 2021 Odvolací soud uvedl:„ …okresní soud měl se žalobci procesně odpovídajícím způsobem vyjasnit, čeho se vlastně v řízení domáhají, a následně měl eventuálně rozhodnout o změně žaloby a ve výroku svého rozhodnutí měl jasně deklarovat druh vlastnictví. V části žaloby, týkající se vyklizení nemovitostí, měl prvostupňový soud reagovat na závěrečný přednes žalobců buď rozhodnutím o částečném zpětvzetí žaloby, nebo vysvětlením, proč o vzájemném plnění rozhodl; měl tedy zaujmout postoj k právní argumentaci žalobců.“ 8. Dále se okresní soud nevypořádal s pochybnostmi o procesní způsobilosti žalobců. S tím souvisí rozdílné posouzení způsobilosti žalobců k uzavření kupní smlouvy a způsobilosti žalobců podat žalobu či návrh na vstup do řízení. Krajský soud uvedl, že soud má uložit ustanovenému znalci podat doplnění znaleckého posudku ve vztahu k způsobilosti původních žalobců podat žalobu, respektive vstoupit do řízení a v tomto řízení právně jednat. Podle doplnění znaleckého posudku zváží, zda a jaká procesní opatření jsou na místě. Doplnění znaleckého posudku bude mít vliv i pro vysvětlení rozdílné způsobilosti žalobců k různým právním jednáním v různých situacích. Pak vyzve žalobce, aby zcela jasně a určitě formulovali žalobní žádání ohledně určení vlastnictví a i vyklizení nemovitosti. Pak dle tohoto podání žaloby bude postupovat dle § 95 či § 96 o.s.ř. Pokud by soud rozhodoval o původní žalobě, měl by si vyřešit otázku aktivní věcné legitimace původní žalobkyně v řízení.

9. Poté, co ve věci rozhodl odvolací soud, zemřeli oba původní žalobci. Dne 13. 5. 2021 zemřela původní žalobkyně b) a dne 2. 4. 2022 zemřel původní žalobce a). Procesním nástupcem původních žalobců se stala dcera původních žalobců [celé jméno žalobkyně].

10. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v podání z 31. 1. 2023, doručeném soudu dne 2. 2. 2023 uplatnila změnu žaloby a navrhla, aby soud určil, že pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], a pozemek [číslo] vše v k. ú. [obec] byly ke dni 13. 5. 2021, ke dni úmrtí původní žalobkyně [celé jméno žalobkyně], ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Dále navrhovala, aby žalované byla uložena povinnost vydat, vyklidit a předat žalobkyni tyto nemovitosti, oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalované zpět převzatou kupní cenu těchto nemovitostí ve výši 640.000 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

11. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že proti její matce [příjmení] [jméno] bylo vedeno insolvenční řízení. Matka žalované v průběhu insolvenčního řízení oslovovala kupující, který by jí po skončení insolvenčního řízení prodal nemovitosti zpět. Bývalý druh matky žalované [jméno] [celé jméno žalobce] pro svoji nemajetnost tyto nemovitosti koupit nemohl. Nemovitosti proto zakoupil bratr p. [jméno] [celé jméno žalobce] p. [celé jméno žalobce] kupní smlouvou z 14. 3. 2016 za cenu 640.000 Kč, a to na základě pokynu zajištěného věřitele. S matkou žalované se [celé jméno žalobce] ústně dohodl na tom, že ji nemovitosti po skončení insolvenčního řízení prodá za tutéž cenu. Toto bylo výslovně písemně potvrzeno v předposledním článku nájemní smlouvy, kterou s ní uzavřel dne 9. 5. 2016. Matce žalované se ale po skončení insolvenčního řízení nepodařilo získat úvěr, ze kterého by zaplatila [celé jméno žalobce] kupní cenu. Proto byly nemovitosti prodány žalované za kupní cenu, za kterou je žalobce zakoupil v insolvenčním řízení. Žalovaná kupní smlouvu podepsala 24. 2. 2018 a předala jí žalobci, který si jí přes víkend chtěl prostudovat. V pondělí 26. 2. 2018 žalobce s manželkou kupní smlouvu podepsali na Obecním úřadě v [obec]. Žalobce a) měl na prostudování kupní smlouvy 3 dny. Rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce byly při uzavírání smlouvy zachovány. Tvrzení žalobce a jeho bratra o podvodném podstrčení kupních smluv k podpisu jsou nepravdivá. Bratr žalobce, bývalý druh matky žalované, nyní odmítá předmětné nemovitosti vyklidit a za vyklizení požaduje různé finanční plnění. Již před 24. 2. 2018 žalovaná získala od původních žalobců souhlas s prodejem nemovitostí. Před uzavřením a podpisem kupní smlouvy jí původní žalobci sdělili číslo účtu původního žalobce, na který měla být uhrazena kupní cena. Toto číslo bylo uvedeno v kupní smlouvě. Před uzavřením kupní smlouvy s původními žalobci o uzavření kupní smlouvy vícekrát jednali žalovaná, její matka a také jednou finanční poradce. Námitka relativní neplatnosti vznesená [celé jméno žalobkyně] postrádá smysl, když nebyla uplatněna také proti kupní smlouvě uzavřené dne 14. 3. 2016 mezi [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení].

12. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti.

13. Matka žalované p. [jméno] [celé jméno žalovaného] a p. [jméno] [celé jméno žalobce], bratr původního žalobce a) [celé jméno žalobce]) spolu bydleli v domě [adresa] stojícího na pozemku p.č.st. 527 vše v obci a k. ú. [obec]. Toto bylo prokázáno výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení]. 14. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] byla původně majitelkou pozemku p. č. st. 527 jejíž součástí byl rodinný dům [adresa] a parcely p. [parcelní číslo] vše v obci a k. ú. [obec] Tyto nemovitosti byly [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení] prodány dne 14. 3. 2016 [celé jméno žalobce], původní žalobce a), za kupní cenu 640.000 Kč. Manželkou p. [celé jméno žalobce] byla v té době p. [celé jméno žalobkyně]. Toto bylo prokázáno kupní smlouvou uzavřenou dne 14. 3. 2016 mezi [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení] (založenou ve spise Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 9 C 40/2018 na čl. 69), výpovědí [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení]. 15. [celé jméno žalobce] tyto nemovitosti zakoupil, aby pomohl svému bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce] a p. [příjmení] [jméno]. Kupoval je za úspory manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětné nemovitosti byly prodávány v rámci insolvence týkající se p. [jméno] [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalobce] se proto se svým bratrem [celé jméno žalobce] dohodl, že v rámci insolvenčního řízení tyto nemovitosti zakoupí [celé jméno žalobce] a za dva roky je za stejnou cenu prodá [obec] [obec]. Vše inicioval [jméno] [celé jméno žalobce] a s zařízením prodeje z insolvence pomáhal p. [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] kupované nemovitosti neviděl a to ani poté, co je zakoupil. Toto bylo prokázáno výpovědí [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně]. 16. [celé jméno žalobce] a p. [jméno] [celé jméno žalovaného], uzavřeli dne 11. 5. 2016 (podpis [celé jméno žalobce] byl ověřen dne 9. 5. 2016, podpis [jméno] [příjmení] byl ověřen dne 11. 5. 2016) nájemní smlouvu, kterou [celé jméno žalobce] pronajal rodinný dům [adresa] v [obec] p. [příjmení] [jméno]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 10.000 Kč a mělo být hrazeno do 15. dne v měsíci počínaje měsícem květen 2016. Ve smlouvě bylo sjednáno, že p. [jméno] [celé jméno žalovaného] odkoupí tuto nemovitost od žalobce a) do dvou let za cenu 640.000 Kč a 26.000 Kč. V nájemní smlouvě není uvedeno žádné číslo účtu žalobce a), na který by mělo být placeno nájemné. Toto bylo prokázáno nájemní smlouvou uzavřenou 9. 5. 2016 mezi žalobcem a) a matkou žalované, viz čl. 64 spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 9 C 40/2018. Tímto důkazem bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti měla odkoupit zpět žalovaná. Skutkový závěr, je podpořen i výpovědí [jméno] [příjmení] – matky žalované a výpovědí žalované. Původní žalobci oproti tomu tvrdili a vypovídali, že nemovitosti měli zpětně odkoupit p. [jméno] [celé jméno žalovaného] s p. [jméno] [celé jméno žalobce]. Stejně vypovídal i svědek p. [příjmení]. Těmto důkazům soud neuvěřil, protože jsou vyvráceny nájemní smlouvou, která je podepsána i původním žalobcem a). Pochybnosti o správnosti tvrzení původních žalobců vyvolává o výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalobce] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] v průběhu výslechu opakovaně měnil svá tvrzení. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] vypověděl, že nemovitosti měli odkoupit společně. Použil množné číslo. Poté uvedl, že nemovitosti měl odkoupit jen on, protože matka žalované neměla peníze. Následně ale uvedl, že nemovitosti měli odkoupit on a matka žalované, toto mělo být uvedeno v nájemní smlouvě. Pokud měl svědek vysvětlit, proč nemovitosti nekoupil přímo on a proč si na to nepůjčil finanční prostředky, svědek uvedl, že se nechtěl do nemovitosti vměšovat. [ulice] výslechu [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že byli s matkou žalované dohodnuti, že nemovitosti zpět odkoupí ona a poskytne p. [jméno] [celé jméno žalobce] doživotní bydlení. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], nakonec stejně jako žalovaná a její matka uvedl, že nemovitosti měla zpět odkoupit p. [jméno] [celé jméno žalovaného]. 17. [celé jméno žalobce] s žalovanou uzavřeli dne 26. 2. 2018 kupní smlouvu. Tato kupní smlouva byla podepsána žalovanou dne 24. 2. 2018 na poště v [obec] [celé jméno žalobce] ji podepsal dne 26. 2. 2018 na Obecním úřadu Dětenice. Jeho manželka [celé jméno žalobkyně] s uzavřením smlouvy vyslovila souhlas, což potvrdila svým podpisem na smlouvě, který učinila 26. 2. 2018 na [stát. instituce]. Touto smlouvou [celé jméno žalobce] prodal žalované pozemek p. č. st. 527 jehož součástí je stavba [adresa] a parcelu [číslo] vše v katastrálním území [obec] a obci [obec] a za kupní cenu 640.000 Kč Kupní smlouva má celkem 5 stránek a na začátku je označena nadpisem„ KUPNÍ SMLOUVA“, který je napsán většími písmeny než zbytek smlouvy. [celé jméno žalobce] je ve smlouvě označen jako prodávající a žalovaná jako kupující. [celé jméno žalobkyně] smlouvu podepsala a prohlásila, že jako manželka prodávajícího souhlasí s prodejem předmětu převodu. Toto bylo prokázáno písemným vyhotovením kupní smlouvy uzavřené dne 26. 2. 2018 mezi [celé jméno žalobce] a žalovanou, výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

18. Kromě této smlouvy byla uzavřena i zástavní smlouva mezi [celé jméno žalobce], Wüstenrot, hypoteční bankou a.s. a žalovanou. Tato smlouva byla podepsána žalovanou dne 24. 2. 2018 na poště v [obec] [celé jméno žalobce] ji podepsal dne 26. 2. 2018 na [stát. instituce]. Toto bylo prokázáno zástavní smlouva uzavřenou mezi [celé jméno žalobce], Wüstenrot, hypoteční bankou a.s. a žalovanou včetně ověřovacích doložek a výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení].

19. Kupní smlouvu, zástavní smlouvu a další listiny podepsali p. [celé jméno žalobce] a p. [celé jméno žalobkyně] na obecním úřadě dne 26. 2. 2018 před [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Nejprve šlo o zástavní smlouvu, kupní smlouvu a zástavní smlouvu, později o souhlas s prodejem nemovitých věcí. Toto bylo prokázáno výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], ověřovacími doložkami uvedenými na kupní smlouvě uzavřené mezi žalovanou a [celé jméno žalobce], ověřovacími doložkami uvedenými na zástavní smlouvě uzavřené mezi [celé jméno žalobce], Wüstenrot, hypoteční bankou a.s. a žalovanou. Soud neuvěřil tvrzení a výpovědím původních žalobců, že smlouvy podepsali u nich doma. Toto je vyvráceno výše uvedenými důkazy, zvláště pak výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a ověřovacími doložkami. Svědkyně [příjmení] [příjmení] je nestrannou osobou a nebyl shledán žádný důvod, proč by jako zaměstnankyně obecního úřadu vypovídala nepravdu a uváděla do ověřovacích doložek jiné údaje o tom, zda listiny byly podepsány přímo před ní nebo zda daná osoba pouze prohlásila, že jde o její podpis. Svědkyně [příjmení] [příjmení] srozumitelně vysvětlila, jak má v počítači připravenou ověřovací doložku a dle situace zde upraví, zda došlo k podpisu smlouvy nebo k uznání podpisu. Při ověřování odlišuje tyto dvě situace.

20. Žalovaná delší čas před 26. 2. 2018 jednala s p. [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] o koupi předmětných nemovitostí za cenu, za kterou je měla odkoupit dle původní dohody její matka (případně její matka s p. [jméno] [celé jméno žalobce]). O tomto spolu jednali na začátku ledna 2018. Žalovaná manželům [příjmení] sdělila, že si na úhradu kupní ceny bude muset vzít úvěr. Protože s tím, původní žalobci souhlasili, začala žalovaná na začátku lednu 2018 zařizovat poskytnutí úvěru. Tyto skutečnosti byly prokázány výpovědí žalované, její matky [jméno] [příjmení], maily mezi žalovanou a p. [jméno] [příjmení] z 9. 1. 2018, 11. 1. 2018, 12. 1. 2018, 25. 1. 2018, 29. 1. 2018.

21. Poskytnutí úvěru, hypotéky pro žalovanou zařizoval p. [příjmení], který také připravoval kupní smlouvu. Žalovaná musela kvůli poskytnutí úvěru doložit svojí bonitu, výpisy z účtu, nabývací titul prodávajícího, musela uhradit odhad kupované nemovitosti, musela sdělit číslo účtu, prodávající strany, na který má být uhrazena kupní cena. Číslo účtu jí sdělili manželé [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] hovořil asi 14 dnů před 26. 2. 2018 telefonicky s [celé jméno žalobce] a vysvětloval mu celou situaci. Sděloval mu, co se musí podepsat. Šlo o kupní smlouvu, zástavní smlouvu, souhlas manželky, návrh na vklad do katastru nemovitostí. Řešili také, kdo bude hradit daň za prodej nemovitostí. [příjmení] [příjmení] věděl, že výše kupní ceny je sjednána dle ceny, za jakou [celé jméno žalobce] zakoupil předmětné nemovitosti v rámci insolvenčního řízení vedeného na matku žalované a že se dohodli na zpětném odkupu matkou žalované. Kvůli rozdílné kupní ceně a odhadní ceně nemovitostí to museli vysvětit bance. Toto bylo prokázáno výpovědí p. [příjmení], písemným prohlášením p. [příjmení] z 24. 9. 2019, maily mezi žalovanou a p. [jméno] [příjmení] z 9. 1. 2018, 11. 1. 2018, 12. 1. 2018, 25. 1. 2018, 29. 1. 2018, údajem o číslu účtu uvedených v kupní smlouvě uzavřené mezi původními žalobci a žalovanou, výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. 22. [příjmení] [příjmení] také připravil kupní smlouvu. Nejdříve připravil její koncept a následně konečnou verzi kupní smlouvy a dalších dokumentů. Ty si žalovaná a její matka vyzvedla v pátek dne 23. 2. 2018 v [obec]. V sobotu ráno 24. 2. 2018 jela žalovaná kupní smlouvu a další listiny podepsat na poštu do [obec] a zde byla ověřen její podpis. Následně žalovaná a její matka kupní smlouvu dovezly domů manželům [příjmení], kde se dohodli, že [celé jméno žalobce] své podpisy ověří v pondělí. Kupní smlouvu jím nechali doma. V pondělí 26. 2. 2018 k [anonymizováno] jela matka žalované p. [jméno] [celé jméno žalovaného], protože žalovaná byla v práci. Zjistila, že smlouva není podepsaná. [jméno] proto s [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na obecní úřad, kde došlo k podpisu kupní smlouvy [celé jméno žalobce] a podpisu souhlasu [celé jméno žalobkyně] a ověření podpisů. Toto bylo prokázáno výpovědí p. [příjmení], [jméno] [příjmení], žalované, [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a ověřovacími doložkami na kupní smlouvě. Z ověřovacích doložek nezpochybnitelně vyplývá, kdy byla kupní smlouva podepsána. Žalovaná jí podepsala v sobotu 24. 2. 2018 a [celé jméno žalobce] jí podepsal 26. 2. 2018, ve stejný den na ní [celé jméno žalobkyně] podepsala svůj souhlas. Tyto důkazy korespondují s výpověďmi žalované a [jméno] [příjmení]. Že žalovaná byla se svojí matkou v sobotu 24. 2. 2018 doma u manželů [příjmení] vyplývá i z výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce]. Pravdivost tvrzení, že v pondělí 26. 2. 2018, kdy došlo k podpisu kupní smlouvy [celé jméno žalobce], přijela k původním žalobcům jen [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaná sama nebyla přítomna, vyplývá i z důkazů svědčících o tom, že žalovaná byla dne 26. 2. 2018 od 9. 00 hod. do 18.00 hod. ve svém zaměstnání v prodejně v [obec] (viz potvrzení o docházce do zaměstnání vystaveným [anonymizováno] [příjmení] 25. 3. 2019 a pracovní smlouva uzavřená dne 30. 12. 2016 mezi žalovanou a [anonymizováno] [příjmení]).

23. Z výše uvedených důkazů je prokázáno, že manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] byli od ledna 2018 seznámeni a souhlasili s tím, že žalované prodají pozemek p. č. st. 527 jehož součástí je dům [adresa] a parcelu p. [parcelní číslo] vše v obci a k. ú. [obec] za cenu 640.000 Kč. Jde o cenu za jakou nemovitosti v roce 2016 zakoupil z insolvenčního řízení vedeného na majetek p. [jméno] [příjmení] pan [celé jméno žalobce]. Původně bylo dohodnuto, že za tuto kupní cenu si nemovitosti zpět odkoupí matka žalované p. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jak již soud v uvedl v přechozím rozsudku, těmto závěrům soudů odpovídá i to, že sama žalovaná před uzavřením kupní smlouvy si musela zajistit hypotéku na úhradu kupní ceny. Sama hotovostí na úhradu kupní ceny nedisponovala a pro získání hypotéky musela vynaložit nemalé finanční prostředky (za zprostředkování hypotéky, za přípravu kupní smlouvy za znalecký posudek a další doklady potřebné pro získání hypotéky, za úroky). Za této situace je zcela nelogické, že by pak riskovala marné vynaložení těchto investic tím, že by kupní smlouvy a další listiny s žalobci před jejich podpisem řádně neprojednala a neposkytla jím prostor seznámit se s těmito listinami. Soudu přitom není zřejmé a ani původní žalobci to nebyli schopni sami vysvětlit, jaká konkrétně měla uzavřením předmětné kupní smlouvy původním žalobcům vzniknout újma, když se pouze realizovalo dříve sjednané odkoupení předmětných nemovitostí. I sám [celé jméno žalobce] uváděl, že o nemovitosti vlastně nemá zájem.

24. Soud nevzal za prokázané, že by původní žalobci o uzavření kupní smlouvy dopředu nevěděli, že po nich byl nenadále požadován podpis kupní smlouvy až dne 26. 2. 2018, bez toho, že by o uzavření kupní smlouvy dříve s žalovanou jednali, že kupní smlouvu uzavřeli pod nátlakem, bez toho aniž by si měli čas její uzavření rozmyslet, zvážit zda kupní smlouvu chtějí uzavřít. V tomto smyslu soud neuvěřil výpovědím původních žalobců a ani výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Výpovědím původním žalobců neuvěřil, protože se jedná o výpovědi původních účastníků řízení, které jsou vyvráceny a zpochybněny i výše uvedenými důkazy objektivní povahy, například jde o doložky ověřující, kde a kdy byla podepsána kupní smlouva; výpověď a potvrzení nezávislého svědka p. [příjmení], který není v žádném bližším vztahu k účastníkům řízení a nemá žádný zájem na tomto řízení, ze kterých vyplývá, že uzavření kupní smlouvy a dalších dokumentů bylo dopředu projednán a vysvětleno [celé jméno žalobce]. Dále jde o důkazy (potvrzení o docházce do zaměstnání), ze kterých vyplynulo, že v pondělí dne 26. 2. 2018 k manželům [příjmení] přijela pouze matka žalované. Z řízení vyplývají vážné pochybnosti o tom, zda celé řízení nebylo vedeno původními žalobci kvůli požadavkům a zájmům svědka p. [jméno] [celé jméno žalobce], a to má vliv hodnověrnost výpovědí původních žalobců. [celé jméno žalobce] při pohovoru se soudním znalcem uvedl, viz strana 11 a 12 znaleckého posudku z 19. 5. 2020:„ Tak jsem sepsali žalobu, že na mně udělali podvod, že jsme nevěděl, že podávám barák. Brácha měl advokátku z [obec] – ty z něj vycucala asi 300.000 Kč. Nyní jsem veden jako žalující – mne zastupuje právní zástupkyně z [obec] – to zařizuje brácha … Já osobně nechci po soudu nic, ale paní doktorka [ulice] usiluje, aby koupě byla neplatná, aby mi barák vrátily, ale já osobně to nechci. Já se žalobou nechci mít nic společného. Chtěl bych, aby si barák vzal brácha já si nechám svých 640 tisíc, za které jsem barák koupil.“ Dále není zřejmé, jaká újma měla vzniknout původním žalobcům. [celé jméno žalobce] uváděl, že on předmětný dům doposud neviděl, on nemovitosti nekupoval, aby je měl, chtěl pomoci bratrovi a matce žalované, problém spatřuje je v tom, že bratrovi nebyly uhrazeny jeho investice do předmětného domu. Také je nutné poukázat na skutečnost, že p. [jméno] [celé jméno žalobce] po žalované požadoval uhradit investice do domu. Soud má proto za to, že nelze vyloučit, že tato osoba mohla původní žalobce vést k tomu, jak mají v řízení vypovídat. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] vnučky původních žalobců, soud nevycházel proto, že tato svědkyně uvedla, že byla přítomna jen jedné události a netrávila přímo s žalobci všechen čas, aby tato výpověď mohla vyloučit, že původní žalobci před podpisem kupní smlouvy ještě jindy nejednali s žalovanou a vyvrátit důkazy svědčící ve prospěch žalované. Přitom svědkyně p. [celé jméno žalobkyně] uvedla, že v den, kdy viděla jednání mezi původními žalobci a žalovanou, byla přítomna žalovaná i její matka a v ten samý den odjeli ověřit podpisy na obecní úřad. Jak již soud výše uvedl, v řízení bylo prokázáno, že v den, kdy žalobci ověřovali své podpisy na kupní smlouvě, dne 26. 2. 2018, byla doma u manželů [příjmení] pouze matka žalované, protože žalovaná byla ve svém zaměstnání.

25. Výpovědi svědka p. [jméno] [celé jméno žalobce] soud neuvěřil. P. [jméno] [celé jméno žalobce] vypovídal o událostech, kterým nebyl osobně přítomen a měli je popsat jen sami žalobci. Navíc je jeho výpověď zmatečná, protože obsahuje vzájemně si odporující údaje. Nelze přehlédnout, že tento svědek má na tomto sporu osobní zájem. Má značně negativní vztah k žalované a její matce, což vyplynulo nejenom z jeho výpovědi a dopisu tohoto svědka doručeného soudu 23. 4. 2018. I sám svědek [jméno] [celé jméno žalobce] svojí výpověď zpochybnil, když následně zaslal soudu dopis doručený soudu dne 23. 4. 2018, kde uvedl, že byl v průběhu výpovědi vystresován a zapomněl vypovědět to nejdůležitější k dané věci. Rovněž z výpovědi svědka p. [jméno] [příjmení] soud nemohl vycházet, protože tato osoba nebyla přítomna jednání mezi žalovanou a původními žalobci a vypovídal jen o tom, co mu sdělil [celé jméno žalobce] či další osoby.

26. V řízení byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce] Tento posudek byl následně doplněn a znalec byl opakovaně slyšen soudem. Znalecký posudkem a výslechem znalce, zvláště jeho výslechem u jednání soudu dne 25. 5. 2023 bylo prokázáno, že původní žalobci nebyli schopni předmětnou kupní smlouvu dne 26. 2. 2018 uzavřít, respektive [celé jméno žalobkyně] k ní nebyla schopná dát souhlas, pokud byli pod časovým a sociálním tlakem. Pokud pod časovým a sociálním tlakem nebyli, byli schopni jí uzavřít a p. [celé jméno žalobkyně] s ní byla schopná souhlasit. Z výpovědi znalce vyplynulo, že pod časovým tlakem by původní žalobci nebyli, pokud by měli týden na rozmyšlenou. Pokud by smlouvu měli od pátku a hned následující pondělí by měli smlouvu podepsat, byli by pod časovým tlakem. K sociálnímu tlaku znalec uvedl, že se jednalo o zájem původních žalobců pomoci bratrovi [celé jméno žalobce], který byl tehdy ve Španělsku.

27. Znalec také uvedl, že oba původní žalobci byli schopni, pokud jím byl poskytnut klid, nejednali pod časovým tlakem a bylo jím vše řádně vysvětleno, zmocnit svojí právní zástupkyni k podání žaloby či souhlasu se vstupem do soudního řízení. Při podpoře své právní zástupkyně byli schopní právně jednat v rámci předmětného soudního řízení. Soud má za to, že s ohledem na úmrtí obou původních žalobců a skutečnost, že nyní se jednání účastní jejich procesní nástupkyně o jejíž způsobilosti nejsou žádné pochybnosti, není nyní již potřebné řešit otázku způsobilosti původních žalobců účastnit se soudního řízení a činit v něm úkony, tedy i podat žalobu či souhlasit se vstupem do řízení.

28. Soud neprovedl důkazy: SMS zprávy, oznámení o přestupku, úřední záznam o podání vysvětlení p. [jméno] [příjmení], p. [jméno] [příjmení], úřední záznam policie ČR obvodní oddělení [obec] z 14. 5. 2019, protože žalovaná na jejich provedení netrvala a soud tyto důkazy považoval za nadbytečné.

29. Dále soud neprovedl důkaz rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi z 5. 4. 2017, č. j. 3 T 162/2016-1122, potvrzením Obecního úřadu Dětenice z 22. 3. 2019, příjmovým pokladním dokladem vystaveným žalobci a) dne 26. 2. 2018, příjmovým pokladním dokladem vystaveným žalobcům dne 26. 2. 2018, výpisem telefonních hovorů z telefonního čísla matky žalované nebo bratra žalované ze dne 26. 2. 2018 a důkaz zvukovou nahrávkou, kterou předložila žalovaná. Soud tyto důkazy považoval za nadbytečné. Pokud se týká zvukové nahrávky, je zřejmé, že byla pořízena bez souhlasu žalobců. Dle žalované se má týkat setkání, ke kterému došlo až po podpisu sporné kupní smlouvy. Dle žalované měl doložit, že žalobci věděli, že prodali žalované nemovitosti za 640.000 Kč a že s tímto nesouhlasí [jméno] [celé jméno žalobce]. Obecně je pořizování takového zvukového záznamu bez vědomí a souhlasu nepřípustné dle § 86 o. z. Tento souhlas by nebyl potřeba, pokud by byly splněny podmínky uvedené v § 88 o. z. Pro přípustnost provedené důkazu, předmětné nahrávky, i kdyby by soud připustil, že byla pořízena v souladu s § 88 odst. 1 o. z., je nutné také posoudit zda-li v okamžik, kdy má takovýto důkaz být v soudním řízení proveden je takový důkaz pro soudní řízení potřebný. Soud dospěl k závěru, že důkaz touto nahrávkou není s ohledem, na další provedené důkazy potřebný. Proto není možné provedením tohoto důkazu prolomit ochranu dle § 88 o. z. Soud nehledal, že by tímto důkazem, zvukovou nahrávkou, mohlo být prokázána nějaká skutečnost potřebná pro rozhodnutí v této věci, která nebyla prokázána jinými důkazy. 30. § 581 o. z. zní: Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 31. § 583 o. z. zní: Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. 32. § 714 o. z. zní: 1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. 2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

33. Jak již soud výše popsal, v dané věci matka žalované vlastnila předmětné nemovitosti – st. [parcelní číslo] jejíž součástí je budova [adresa], rodinný dům a p. [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec]. V tomto domě v té době bydlela s žalovanou a dále se [jméno] [celé jméno žalobce], bratrem žalobce. Předmětné nemovitosti měly být zpeněženy v rámci insolvenčního řízení vedeného ohledně matky žalované. Proto se tehdy [jméno] [celé jméno žalobce] a matka žalované obrátili na [celé jméno žalobce] původního žalobce a) (bratra p. [jméno] [celé jméno žalobce]) a dohodli se, že [celé jméno žalobce] předmětné nemovitosti v rámci insolvence zakoupí. Následně tyto nemovitosti [celé jméno žalobce] prodá [obec] [obec] zpět za cenu, za kterou je zakoupí v insolvenčním řízení. Zároveň mu měly být uhrazeny náklady, které [celé jméno žalobce] vynaložil při zakoupení nemovitostí. [celé jméno žalobce] předmětné nemovitosti zakoupil za 640.000 Kč. V domě i nadále nechal bydlet žalovanou, [jméno] [celé jméno žalobce] a matka žalované a to na základě nájemního smlouvy. Matka žalované a p. [jméno] [celé jméno žalobce] se rozešli. Protože matka žalované neměla prostředky na odkoupení předmětných nemovitostí od [celé jméno žalobce], rozhodla se je po dohodě s matkou zakoupit žalovaná. Finanční prostředky na zakoupení nemovitost chtěla získat z hypotéky. [příjmení] se na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], zda-li by bylo ochotni jí prodat nemovitosti. Protože [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] s tím na začátku ledna 2018 vyslovili souhlas, začala žalovaná jednat o poskytnutí hypotéky. Kromě hypotéky si nechala připravit kupní smlouvu. Kvůli tomu musela obstarat odhad kupovaných nemovitostí, musela doložit svojí bonitu, výpisy z účtu, sdělit číslo účtu původního žalobce a), na který má být uhrazena kupní cena a další záležitosti. Poskytnutí hypotéky a další záležitosti jí vyřizoval [anonymizováno] [příjmení] také vše probíral s [celé jméno žalobce], ještě před tím, než došlo samotnému podpisu kupní smlouvy. Žalovaná poté uzavřela s žalobcem a) kupní smlouvu, kterou žalobce a) podepsal dne 26. 2. 2018 a žalovaná dne 24. 2. 2018, kterou jí byly prodány předmětné nemovitosti za cenu 640.000 Kč. S touto smlouvu vyjádřila podpisem svůj souhlas i žalobkyně b). Původní žalobci byli způsobilí uzavřít tuto kupní smlouvy, pokud nebyli pod časovým a sociálním tlakem. Bylo prokázáno, že původní žalobci při uzavírání kupní smlouvy nebyli pod časovým a sociálním tlakem. Původní žalobci před popisem smlouvy dne 26. 2. 2018 po dobu minimálně měsíce a půl (minimálně od 11. 1. 2018) věděli, že s nimi chce namísto p. [jméno] [příjmení] kupní smlouvu uzavřít žalovaná, která nemovitosti odkoupí za cenu 640.000 Kč. Věděli, že si kvůli tomu žalovaná musí vzít hypotéku (to vyplývá i z výpovědí původních žalobců, kteří tvrdili, že kupní smlouvu podepisovali proto, že žalovaná si chtěla vzít půjčku či úvěr). Původní žalobci také již od doby, kdy nemovitosti zakoupil v roce 2016 [celé jméno žalobce], věděli, že předmětné nemovitosti mají prodat za cenu 640.000 Kč matce žalované. I z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že by původní žalobci byly pod sociálním či časovým tlakem. Napadenou kupní smlouvou došlo ke splnění původní dohody z roku 2016 a jediná změna byla pouze v osobě kupující, když nově nemovitosti kupovala žalovaná, protože její matka neměla finanční prostředky, aby nemovitosti dle původní dohody odkoupila. Soud má za to, že pro rozhodnutí soudu nebylo důležité, zda-li se v původní dohodě sjednalo, že předmětné nemovitosti odkoupí jen [jméno] [příjmení] nebo je odkoupí [jméno] [celé jméno žalovaného] společně ve [jméno] [celé jméno žalobce].

34. Soud neshledal, že by kupní smlouva byla neplatná dle § 583 o. z., protože jí [celé jméno žalobce] uzavřel v omylu, a že by s ní [celé jméno žalobkyně] souhlasila v omylu, v které byli uvedeni žalovanou. Ze samotného písemného vyhotovení kupní smlouvy a jejího nadpisu zcela jasně vyplývá, že se jedná o kupní smlouvu. Žalobci byli delší dobu vyrozuměni a souhlasili s tím, že se uzavře předmětná kupní smlouva. I dne 26. 2. 2018 měli dostatek času si přečíst alespoň hlavičku kupní smlouvy. To mělo možnost učinit u sebe doma a ještě na obecním úřadě. Z dokazování také nevypnulo, že by žalovaná uvedla žalobce v omyl, ohledně listiny, kterou podepsali. Omyl a ani jiný důvod nemovitosti nevyplývá ani v kupní ceně 640.000 Kč, za kterou žalovaná nemovitosti zakoupila. Tato cena odpovídá ceně, za kterou [celé jméno žalobce] zakoupil nemovitosti v roce 2016 v rámci insolvenčního řízení p. [jméno] [příjmení]. Přitom současně v roce 2016 bylo sjednáno, že za tuto cenu, tj. za cenu za kterou [celé jméno žalobce] nemovitosti zakoupil v insolvenci, budou nemovitosti prodány p. [příjmení] [jméno], matce žalované.

35. Kupní smlouva není neplatná pro chybějící souhlas původní žalobkyně b), jako manželky, protože z kupní smlouvy vyplývá, že žalobkyně b) ve smyslu § 714 odst. 1 dala dne 26. 2. 2018 písemný souhlas s prodejem nemovitostí žalované.

36. S ohledem na výše uvedené, byla napadená kupní smlouva byla uzavřena platně a proto nebyli původní žalobci ke dni 13. 5. 2021 vlastníky žalovaných nemovitostí. Soud proto žalobu o určení vlastnictví a vyklizení nemovitostí oproti vrácení kupní ceny zcela zamítl.

37. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Soud proto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 90.791 Kč Náklady žalované spočívají v zaplaceném soudním poplatku za podání odvolání ve výši 10.000 Kč, nákladech za zastoupení advokátkou ve výši 80.791 Kč Náklady advokátky spočívají v její odměně ve výši 70.300 Kč za 19 úkonů právní služby po 3.700 Kč za zastoupení žalobce a) (stanoveno § 7 bod 5, z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 1 - žaloba o vyklizení a předání věci a § 9 odst. 4 písm. B) - žaloba o určení vlastnického práva vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) písemné podání z 9. 11. 2018, 3-4) účast u jednání soudu dne 20. 3. 2019 trvajícího déle jak dvě hodiny, 5-6) účast u jednání soudu dne 10. 4. 2019, 7) účast u výslechu dne 23. 7. 2019, 8) písemné vyjádření z 23. 9. 2019), [číslo]) účast u jednání soudu dne 3. 10. 2019 trvajícího déle jak 2 hodiny, [číslo]) účast u jednání soudu dne 23. 9. 2020 trvajícího déle jak 2 hodiny, 13) účast u jednání soudu dne 28. 1. 2021, 14) písemné vyjádření z 27. 1. 2021), 15) odvolání z 30. 3. 2021, [číslo]) účast u jednání soudu dne 25. 5. 2023 trvajícího déle jak 2 hodiny, 18) účast u jednání soudu dne 21. 9. 2023, 19) porada s žalovanou dne 20. 5. 2023, paušální náhrady hotových výdajů 5.300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 19 úkonů právní služby po 300 Kč, jízdném za cesty k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět, k výslechu dne 23. 7. 2019 z [obec] do [část obce] a zpět ve výši 3.591 Kč - rok 2019 tři cesty po 431 Kč + jedna cesta po 323 Kč, rok 2020 jedna cesta po 434 Kč, rok 2021 jedna cesta po 455 Kč, rok 2023 dvě cesty po 543 Kč (ujetá vzdálenost při jedné cestě z [obec] do [obec] a zpět 72 km, ujetá vzdálenost při jedné cestě z [obec] do [část obce] a zpět 54 km, použité vozidlo škoda octavia s kombinovanou spotřebou 5,7 litru benzínu na 100 km, cena 1 litru benzínu Natural 95 v roce 2019 dle vyhl. č. 338/2018 Sb. 33,10 Kč, náhrada za 1 km jízdy v roce 2019 dle vyhl. č. 338/2018 Sb. 4,10 Kč, cena 1 litru benzínu Natural 95 v roce 2020 dle vyhl. č. 358/2019 Sb. 32 Kč, náhrada za 1 km jízdy v roce 2020 dle vyhl. č. 358/2019 Sb. 4,20 Kč, cena 1 litru benzínu Natural 95 v roce 2021 dle vyhl. č. 589/2020 Sb. 33,80 Kč, náhrada za 1 km jízdy v roce 2021 dle vyhl. č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč, cena 1 litru benzínu Natural 95 v roce 2023 dle vyhl. č. 467/2022 Sb. 41,20 Kč, náhrada za 1 km jízdy v roce 2019 dle vyhl. č. 467/2022 Sb. 5,20 Kč), náhrada ztráty za promeškaný čas při cestách ve výši 1.600 Kč, tj. 16 x 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.

38. Protože žalobkyně byla v řízení neúspěšná, postupoval soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalované povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 13.608 Kč Tyto náklady řízení spočívají ve znalečném 12.303 Kč (celkové znalečné je 18.303 Kč, ale 6.000 Kč bylo státu uhrazeno za záloh složených původními žalobci) a svědečném 1.305 Kč.