11 C 253/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 11.436,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 4.436,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.436,70 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do 1. 2. 2025, úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou 29. 10. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 11.436,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.436,70 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou dne 30. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7.000 Kč. Žalovaná měla uhradit jistinu 7.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.436,70 Kč. Tyto částky a jistinu měla žalovaný uhradit do 20. 6. 2023. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetu. Žalovaná úvěr čerpala, ale poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba jí byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 31. 1. 2025. K jednání dne 26. 3. 2025 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 3. 3. 2025. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.4. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost Credit Portal a.s. uzavřel s žalovanou 30. 6. 2022 smlouvu o úvěru. K uzavření úvěrové smlouvy žalobce uvedl: „Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách , webové stránky, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 7000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2023-06-20. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2022-06-30 na bankovní účet , č. účtu, , který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód , číslo, ), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.““8. Tyto skutečnosti o uzavření úvěrové smlouvy jako i skutečnosti o ověření úvěruschopnosti žalované žalobce pouze tvrdil. Pro soudní rozhodnutí je ale nutné tyto skutečnosti nejen tvrdit, ale hlavně prokázat.

9. Žalobce dostatečným způsobem nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla jeho právním předchůdcem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalované. Žalobce pouze tvrdil, že tak bylo učiněno. Uvedl, že právní předchůdce žalobce provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích. Že by tak právní předchůdce žalobce učinil, jak přitom postupoval a k jakým došel zjištěním doloženo nebylo. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná.

10. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru a to ani dle § 561 odst. 2 o. z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému - smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS.

11. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit zaplatit žalovanou částku. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu v části, kde žalobce požadoval zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 4.436,70 Kč, úroků z prodlení z této částky.

12. U žalované dlužné jistiny 7.000 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok na zaplacení této částky z jiného důvodu. Potvrzením , právnická osoba, . a sdělením , právnická osoba, bylo prokázáno, že na účet žalované bylo z účtu právního předchůdce žalobce vyplaceno dne 1. 7. 2022 7.000 Kč. Žalobce tvrdil, že tato částka nebyla žalobci či jeho právnímu předchůdce vrácena. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno dílčí smlouvu o postupování pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobcem z 30. 5. 2024, včetně části seznamu postupovaných pohledávek, oznámením , právnická osoba, . o postoupení pohledávky z 27. 8. 2024. Žalovaná žalobci dodnes nevrátila částku 7.000 Kč ani poté, co jí byla dne 31. 1. 2025 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalované povinnost vyplacenou částku 7.000 Kč žalobci vydat – zaplatit. Protože žalovaná částku 7.000 Kč žalobci neuhradila ani následující den poté, co k tomu byla vyzvána žalobou, která jí byla doručena 31. 1. 2025, dostala se žalovaná od 2. 2. 2025 do prodlení s vrácením částky 7.000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 12 % ročně. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 7.000 Kč za dobu do 1. 2. 2025 zamítl. Nárok na úroky z prodlení za dobu před 1. 2. 2025 není dán proto, že žalovaná v té době nebyla v prodlení. Nebylo prokázáno, že by existovala platná úvěrová smlouva na základě, které by měla žalovaná před 1. 2. 2025 vrátit 7.000 Kč. K vydání částky 7.000 Kč byla žalovaná vyzvána až doručením žaloby. To, že by žalované byla před 31. 1. 2025 doručena výzva k zaplacení žalované částky prokázáno nebylo. Z předložených výzev a podacích archů, lze vzít za prokázané pouhé odeslaní výzev, ale nikoliv jejich doručení žalovanému. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení zamítl.

13. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 7.000 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení. Pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 26. 3. 2025 na částku 122 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně částky 7.122 Kč.

14. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 4.436,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.436,70 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 26. 3. 2025 na částku 1.174,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 21. 6. 2023 do 1. 2. 2025 ve výši 1.700 Kč, úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.000 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 30 Kč. Celkem měla žalovaná úspěch ohledně zaplacení částky 7.340,91 Kč.

15. Žalovaná byla v řízení poměrně úspěšnější a pro by jí dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu ale nevyplývá, že by žalované v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.