11 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 275.190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 224.244,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 224.244,05 Kč za dobu od 11. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 50.945,95 Kč, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 273.740 Kč za dobu od 29. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 21.803,62 Kč, úroků z prodlení vyšších, než bylo přiznáno ve výroku I., se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18.558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 11. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 275.190 Kč, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 273.740 Kč za dobu od 29. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 275.190 Kč za dobu od 29. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 21.803,62 Kč, kapitalizovaný úroku z prodlení ve výši 19.252,01 Kč.

2. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel 11. 3. 2022 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výše 358.000 Kč za účelem splacení všech peněžitých závazků na účty uvedené ve smlouvě. Žalovaná se zavázala hradit poplatky a úrok ve výši 5,9 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 96 měsíčních anuitních splátkách po 4.688 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a žalobce proto úvěr zesplatnil k 22. 12. 2024. Žalovaná ani poté dluh neuhradila. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží uhradit jistinu ve výši 273.740 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21.803,62 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 19.252,01 Kč, poplatky ve výši 1.450 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba jí byla doručena postupem dle § 50m odst. 1, 3 o.s.ř. dne 16. 2. 2026.

4. K jednání soudu 22. 4. 2026 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání a žaloba jí byly doručeny dle paragrafu 50m odst. 1, 3 o.s.ř. dne 7. 4. 2026. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti strany žalobce.

5. Žalovaná a žalobce uzavřeli dne 11. 3. 2022 smlouvu o úvěru. Žalobce se v této smlouvě zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 358.000 Kč sloužící k úhradě závazků žalované. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit společně s úrokem ve výši 5,9 % ročně v 96 měsíčních anuitních splátkách po 4.592,57 Kč. Dále byl sjednán nárok na poplatky.

6. Toto bylo prokázáno smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení dne 11. 3. 2022, žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 4. 3. 2022, předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry, sazebníkem žalobce.

7. Žalovaná úvěr čerpala, ale řádně jej nesplácela. Žalobce proto žalovanou upomínal o zaplacení dluhu dopisem a následně v dopise z 24. 12. 2024 oznámil žalované zesplatnění celého úvěru. Tento dopis byl žalované doručen dne 9. 1. 2025. Žalovaný dluh žalobci neuhradila i přes předžalobní upomínku z 11. 2. 2025.

8. Toto bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu číslo , č. účtu, , výpisem z účtu číslo , č. účtu, – půjčka, výpisem z účtu číslo , č. účtu, – půjčka, výpisem z účtu číslo , č. účtu, – kontokorent, výpisem z účtu číslo , č. účtu, – půjčka, výpisem z účtu číslo , č. účtu, – konsolidace půjček, výpisem z účtu číslo , č. účtu, – poštovní účet, tabulkou označenou jako stav dlužné jistiny a příslušenství, historií konsolidačního úvěru, přehledem splátek, dopisy žalobce žalované - upomínkami o zaplacení splátky ve výši 1.668 Kč, dopisem (upomínkou) žalobce žalované se stavem k 29. 7. 2024, dopisem (výzvou) žalobce žalované se stavem k 5. 8. 2024, dopisem (výzvou) žalobce žalované se stavem k 25. 8. 2024, poslední výzvou žalobce žalované z 26. 9. 2024, dopisem (oznámení o zesplatnění úvěru) žalobce žalovanému z 24. 12. 2024 včetně dodejky z 9. 1. 2025, dopisem zástupce žalobě žalované z 4. 11. 2025 včetně dodejky.

9. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru postupovat dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a prověřit úvěruschopnost žalované a případně ji úvěr neposkytnout. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalované byla prověřena. Žalobce uvedl, že z transakcí na běžném účtu žalované zjistil, že její průměrný příjem za měsíce prosinec 2021, leden, únor 2022 byl ve výši 45.068,34 Kč. Příjem v měsíci prosinec 2021 v byl ve výši 42.017 Kč, leden 2022 ve výši 37.589 Kč a únor 55.599 Kč. Žalovaná byla od roku 2019 zaměstnaná na dobu neurčitou jako vedoucí pracovník ve společnosti , právnická osoba, Z transakcí na běžném účtu a na základě informací ze žádosti byly zjištěny výdaje žalované ve výši 14.213 Kč. Žalovaná byla svobodná, žila sama, v nájemním bytě, neměla vyživovací povinnost.

10. Žalobce předložil výpis z CRIF, výpisy z účtu žalované. Ve výpisu z CRIF jsou mimo jiné uvedeny údaje o žalované s tím, že je svobodná, bydlí v nájmu, je zaměstnaná, nemá nezaopatřené děti, její čistý měsíční příjem ve výši 21.000 Kč. Má pravidelné výdaje ve výši 660 Kč měsíčně, má splátky u žalobce ve výši 5.861 Kč měsíčně, nesplacená jistina je ve výši 198.054,54 Kč, dále se zde uvádí že celková měsíční splátka úvěrů, leasingu u žalobce a dalších subjektů je ve výši 11.500 Kč. Rovněž jsou zde údaje o půjčkách, úvěrech žalované.

11. Z výpisů z účtů žalované vyplývá, že ve výpisu z účtu přijaté platby jsou zahrnuty za měsíc únor 2022 příjem žalované ze zaměstnání ve výši 20.948 Kč, dále platby od společnosti , právnická osoba, . Za měsíc leden 2022 byly zahrnuty příjem žalované ze zaměstnání ve výši 21.088 Kč, dále platby od společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, . Za měsíc prosinec 2021 byly zahrnuty příjem žalované ze zaměstnání ve výši 21.088 Kč, dále platba od společnosti , právnická osoba, .

12. Toto bylo prokázáno výpisem z CRIF, výpisy z účtu žalované za část měsíce prosince 2021, leden, únor 2022.

13. V řízení proto nebylo dostatečně prokázáno, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalované. Z předložených důkazu vyplývá, že příjmy žalované byla ve výši okolo 21.000 Kč čistého měsíčně. Žalovaná měla kromě dluhů u žalobce ještě další dluhy, společnosti , právnická osoba, . Žalobce při posouzení úvěruschopnosti zahrnul do příjmů žalované kromě jejího výdělku i další kladné platby, které v době posledních přibližně 3 měsíců došly na její účet. Vycházel pak z toho, že příjmy žalované jsou ve výši 45.068 Kč měsíčně. Ostatní platby, které byly poukázány na účet žalované byla ale zejména půjčky, úvěry, které žalované poskytla společnost , právnická osoba, . Dále se jednalo o platbu od společnosti , právnická osoba, ., zřejmě šlo o vrácení přeplatku za energie. Do příjmů žalované pro účely posouzení úvěruschopnosti, nelze tyto platby zahrnovat. Za této situace s ohledem na výši skutečných příjmů žalované, výši jejich dluhu měl mít žalobce důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet. Z tohoto důvodu má soud za to, že žalobce před poskytnutím úvěru nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalované.14. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném ke dni 11. 3. 2022 (dále též jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 11. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl žalobce ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřit úvěruschopnost žalované. V řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením dané úvěrové smlouvy došlo k dostatečnému a řádnému ověření úvěruschopnosti žalované a že poskytovatel spotřebitelského úvěru neměl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C-679/18 z 5. 3. 2020.

17. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalované uložit zaplatit žalovanou částku. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu v části, kde žalobce požadoval zaplacení úroků, poplatků a úroků a úroků z prodlení z těchto částek.

18. U žalované jistiny 273.740 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok na zaplacení této částky z jiného důvodu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částku 358.000 Kč. Toto bylo použité na úhradu dluhů žalované a část byla vyplacena na její účet. Z této částky nebylo vráceno 224.244,05 Kč (viz. tvrzení žalobce v podání z 14. 4. 2026, přičemž žalovaná netvrdila a neprokázala, že by z dluhu uhradila více). Žalovaná žalobci dodnes tuto částku nevrátila ani poté, co jí byl dne 9. 1. 2025 doručen dopis žalobce (oznámení o zesplatnění úvěru), ve kterém byla žalovaná vyzvána mimo jiné k úhradě této částky. Proto soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalované povinnost vyplacenou a nevrácenou částku 224.244,05 Kč žalobci vydat – zaplatit. S ohledem na dobu, kdy žalovaná částku 273.740 Kč obdržela, považuje soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. za přiměřené, aby žalovaná byla povinna uhradit tuto částku ve lhůtě jeden den poté, co byla vyzvána k jejímu zaplacení. Žalovaná nenamítala žádné skutečnosti, proč by tuto částku neměla být schopna v dané lhůtě uhradit. Protože žalovaná částku 273.740 Kč žalobci neuhradila ani následující den poté, co k tomu byla vyzvána dopisem doručeným dne 9. 1. 2025, dostala se žalovaná od 11. 1. 2025 do prodlení s vrácením částky 224.244,05 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost za dobu od 11. 1. 2025 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 224.244,05 Kč ve výši 12 % ročně. Žalobu o zaplacení dalších úroků z prodlení zamítl. Nárok na úroky z prodlení za dobu před 11. 1. 2025 není dán proto, že žalovaná v té době nebyla v prodlení. Nebylo prokázáno, že by existovala platná úvěrová smlouva na základě, které by měla žalovaná uhradit žalobci 224.244,05 Kč. K vydání částky 224.244,05 Kč byla žalovaná vyzvána až výzvou doručenou dne 9. 1. 2025. To, že by žalované byla před 9. 1. 2025 doručena výzva k zaplacení žalované částky prokázáno nebylo. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Žalobce požadoval zaplacení částky 275.190 Kč, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 273.740 Kč za dobu od 29. 10. 2025 do zaplacení, pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 23. 4. 2026 na částku 7.832 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21.803,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 275.190 Kč za dobu od 29. 10. 2025 do zaplacení, pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3.150 Kč, kapitalizovaný úroku z prodlení ve výši 19.252,01 Kč. Celkem žalobce požadoval zaplacení částky 327.227,65 Kč.

20. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 224.244,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 224.244,05 Kč za dobu od 11. 1. 2025 do zaplacení. Pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 23. 4. 2026 na částku 34.503 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně částky 258.747 Kč. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 68.480,63 Kč (327.227,65 Kč – 258.747 Kč).

21. Celkový předmět řízení je 327.227,65 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 69 % celkového předmětu řízení a žalovaná ohledně 31 % celkového předmětu řízení. Soud pro dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16.558 Kč, což je 38 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 48.836,10 Kč. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 11.008 Kč a náklady za zastoupení advokátem ve výši 35.828,10 Kč. Náklady advokáta tvoří jeho odměna za 3 úkony právní služby po 9.420 Kč (stanoveno dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (stanoveno dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 6.218,10 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náklady za úkony podání zástupce žalobce z 19. 3. 2026, 14. 4. 2026 soud žalobci nepřiznal, protože se nejednalo o úkony potřebné k účelnému uplatňování práva. Žalobce v těchto podání doplňoval tvrzení, která mohl a měl uvést již v samotné žalobě. Pokud jej bylo nutné vyzývat k doplnění tvrzení a důkazů, nelze takovéto doplnění tvrzení a důkazů považovat za účelně vynaložený úkon. Stejně tak nelze za účelně vynaložený úkon považovat doplnění žaloby obsažené v omluvě žalobce z 14. 4. 2026.