11 C 67/2022
č. j. 11 C 67/2022-63
V PLATNOSTIOkresní soud v Jičíně zamítl žalobu žalobce proti žalovanému, který se domáhal zaplacení částky 5.470 Kč s příslušenstvím za nepojištění vozidla v období od 8. února do 28. května. Soud se opřel o § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož je povinnost hradit příspěvek spojený s nesplněním povinnosti pojištění společná vlastníka a provozovatele vozidla. Žalobce nevyložil důkazy o tom, že žalovaný byl v daném období vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, a to i přes rozpor mezi kupní smlouvou a údaji z evidence vozidel. Soud proto rozhodl, že žalovaný není povinen k úhradě částky, a náhradu nákladů řízení nevyčíslil žádnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5.470 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 5.470 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.470 Kč za dobu od 9. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 4. 2. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 5.470 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobu odůvodnil tím, že osobní automobil r. z. anonymizováno číslo neměl v době od 8. 2. 2019 do 28. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle z. č. 168/1999 Sb. dále jen pojištění odpovědnosti. Žalovaný byl provozovatel, vlastník tohoto vozidla. Žalobce proto po žalovaném požaduje uhradit částku 5.470 Kč, kterou tvoří příspěvek dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva dle ustanovení § 4 odst. 4 z. č. 168/199 Sb. a dle vyhl. č. 205/1999 Sb.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16. 5. 2022. K jednání dne 20. 7. 2022 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupkyně žalobce svojí nepřítomnost omluvila, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 10. 6. 2022. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Žalobce tvrdil, že žalovaný byl v době od 8. 2. 2019 do 28. 5. 2019 vlastník a provozovatel vozidla r. z. anonymizováno příjmení číslo. Toto tvrzení, ale v řízení dostatečně neprokázal. Žalobce nepředložil žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že žalovaný byl v době od 8. 2. 2019 do 28. 5. 2019 provozovatel daného vozidla a že by vlastník a provozovatel tohoto vozidla byly odlišné osoby. Ze zprávy stát. instituce přitom vyplynulo, že jako vlastník a provozovatel vozidla r. z. anonymizováno příjmení číslo byl v době od 22. 1. 2019 do 3. 6. 2019 zapsán p. jméno příjmení a v době od 3. 6. 2019 jméno jméno. Jak soud zjistil, ze zprávy Městského úřadu Vlašim a jím předložených důkazů byl přepis vlastnictví vozidla z p. jméno příjmení na jméno jméno proveden na základě žádosti těchto osob z 3. 6. 2019, ke které byla předložena plná moc v níž p. jméno příjmení, že jako vlastník zmocňuje jméno jméno, aby ho zastupoval ve věci odhlášení osobního automobilu sp. z. anonymizováno příjmení číslo. Dle ověřovací doložky p. příjmení tuto plnou moc podepsal dne 23. 5. 2019. Žalobce předložil listinu – kupní smlouvu z 7. 2. 2019. V této listině se uvádí, že žalovaný jako kupující a p. jméno příjmení jako prodávající měli uzavřít dne 7. 2. 2019 kupní smlouvu, kterou p. příjmení prodal vozidlo 7 příjmení číslo žalovanému. Žalobcem předložená kupní smlouva je v rozporu s údaji z evidence motorových vozidel a zvláště v rozporu s plnou mocí, kterou podepsal p. jméno příjmení dne 23. 5. 2019. Jak vyplývá z předložených důkazů byl původním vlastníkem daného vozidla p. jméno příjmení. Ten měl dle kupní smlouvy předložené žalobcem toto vozidlo dne 7. 2. 2019 prodat žalovanému. Přitom ale dne 23. 5. 2019 p. příjmení pro účely změny vlastnictví vozidla uvedl, že je k 23. 5. 2019 vlastníkem daného vozidla. Proto kupní smlouva předložená žalobcem nemůže obstát jako hodnověrný důkaz, prokazující, že žalovaný byl v době od 8. 2. 2019 do 28. 5. 2019 vlastníkem vozidla r. z. anonymizováno číslo. 5. § 1 odst. 2 písm. a z. č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 zní: Nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. § 4 odst. 1, 2 z. č. 168/1999 Sb. zní: 1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
7. Žalobce po žalovaném požaduje uhradit příspěvek dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva dle ustanovení § 4 odst. 4 z. č. 168/199 Sb., protože osobní automobil r. z. anonymizováno číslo neměl v době od 8. 2. 2019 do 28. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle z. č. 168/1999 Sb. Tento příspěvek má dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. hradit vlastník či provozovatel vodidla. Žalobce v řízení dostatečně neprokázal, že by v daném období byl vlastníkem či provozovatelem tohoto vozidla žalovaný. Soud proto žalobu proti žalovanému zcela zamítl včetně požadovaného příslušenství.
8. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a proto by mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. příslušelo vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.