13 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 774,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 774,83 Kč spolu- s kapitalizovaným úrokem v částce 7 387,80 Kč, představujícím smluvní úrok ve výši 12,9 % p.a. z částky 24 738,83 Kč za období od 17. 12. 2020 do 7. 10. 2024,- s kapitalizovaným úrokem v částce 5 570,99 Kč, představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 24 738,83 Kč za období od 27. 4. 2023 do 7. 10. 2024,- se smluvním úrokem ve výši 12,9 % p.a. z částky 24 738,83 Kč za období od 8. 10. 2024 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 24 738,83 Kč za období od 8. 10. 2024 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 644 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem ze dne 8. 10. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 29 774,83 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 738,83 Kč a úvěrových poplatků ve výši 5 036 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2020. Na základě této poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9 % p.a., žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 26. 4. 2023 zesplatněn.

2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 13. 5. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, avšak žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 12. 2020, reg. č. smlouvy , číslo, spolu se všeobecnými obchodními podmínkami má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a tento se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 607 Kč (s výjimkou první a poslední splátky v jiné výši). Úroková sazba úvěru byla 12,9 % p.a. a roční procentní sazba nákladů 13,7 %. Součástí smlouvy je také ustanovení o ceně 350 Kč za první upomínku o neprovedení splátky a 500 Kč za druhou a každou další upomínku o neprovedení splátky.

5. Podle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru mj. v případě, kdy žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související se službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín.

6. Podle čl. 25.2 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.

7. Z oznámení o úrokových sazbách s účinností od 1. 1. 2020 je patrné, že u úvěrů pro fyzické osoby může žalobkyně požadovat úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Z historického výpisu o čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 17. 12. 2020 úvěr ve výši 30 000 Kč, z počátku úvěr řádně splácel, v lednu 2022 se však dostal s úhradou do prodlení, poté hradil několik splátek opakovaně po splatnosti a byly mu opakovaně zasílány upomínky. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 14. 7. 2022. Ke dni 1. 10. 2024 žalobkyně evidovala u žalovaného dlužný zůstatek úvěru ve výši 24 738,83 Kč, úvěrové poplatky ve výši 5 036 Kč, splatné úroky ve výši 7 334,61 Kč a pokutu z prodlení 5 509,14 Kč (tato není žalobou nárokována).

9. Z dopisu ze dne 8. 3. 2023 je patrné, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě tehdy dlužné částky do 26. 4. 2023.

10. Z předžalobní výzvy spolu s potvrzením o podání má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky.

11. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný měl střední vzdělání, byl svobodný a uvedl průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 25 000 Kč. Současně v daném okamžiku již měl žalovaný u stejné žalobkyně 2 úvěrové produkty ve výši 20 000 Kč a 40 000 Kč.

12. Z přehledu příjmů žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný obdržel v období 10-12/2020 příchozí platby od , právnická osoba, . ve výši 35 600 Kč, 58 194 Kč a 60 236 Kč.

13. Soudu je z vlastní úřední činnosti známo, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 12. 2020 (tj. den před uzavřením předmětné smlouvy) další úvěr ve výši 40 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 21/2024). Po uzavření nyní předmětné smlouvy byly žalovanému navíc dále poskytnuty úvěrové produkty ve výši 44 000 Kč dne 17. 5. 2021 (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 231/2023), ve výši 28 000 Kč dne 2. 7. 2021 (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 125/2025) a 7. 7. 2021 ve výši 25 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 34/2025). Celkem se jedná o úvěrové produkty ve výši 167 000 Kč v období od 16. 12. 2020 do 7. 7. 2021.

14. Soud neprovedl dokazování interním účetním dokladem, neboť čerpání úvěru bylo již prokázáno jinými důkazy, a také prohlášením o zdravotním stavu a žádostí o spotřebitelský úvěr, neboť z nich nebylo možné zjistit další skutečnosti nezbytné pro soudní rozhodnutí.

15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9 % p.a. Žalovaný zpočátku úvěr řádně splácel, později se však dostal do prodlení aby následně přestal splácet zcela.

16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka. Jinými slovy samotné pozdější nesplácení úvěru dlužníkem neznamená nutně, že poskytovatel posoudil úvěruschopnost nesprávně. Naopak pouhá skutečnost, že dlužník splácel úvěr řádně, tím spíše jen po určité období, neznamená bez dalšího, že byla úvěruschopnost posouzena řádně. Je obecně známou skutečností, že mnoho dlužníků se v případě tzv. „dluhové pasti“ snaží řešit splátky svých závazků získáním jiných zápůjček či úvěrů, jejich zadlužení se tímto způsobem po určitou dobu prohlubuje, fakticky již nejsou schopni ze svých obvyklých příjmů hradit splátky závazků, formálně však doposud nevykazují pohledávky po splatnosti. Takový stav může trvat potenciálně i několik měsíců, než takový dlužník vyčerpá svůj úvěrový potenciál a následně hrazení svých závazků přeruší.

17. Zdejší soud konstatuje, že chování žalovaného, který již měl u žalobkyně povolený debet ve výši 20 000 Kč, předchozí den sjednaný úvěr ve výši 40 000 Kč a následně žádal o poskytnutí dalšího úvěru ve výši 30 000 Kč, tedy celkem 90 000 Kč, naznačuje právě takové riziko. Přesto po pečlivém hodnocení z hlediska ex ante soud dospěl závěru, že zkoumání úvěruschopnosti u žalovaného proběhlo řádně a smlouva o úvěru byla řádně uzavřena. Je však na místě podotknout, že z pohledu zdejšího soudu je projednávaný spor na samé hranici takového řádného zkoumání.

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že mezi účastníky byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své smluvní povinnosti a poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, dostal se do prodlení s hrazením dohodnutých splátek a aktuálně dluží žalobkyni nesplacenou část úvěru ve výši 24 738,83 Kč, úvěrové poplatky ve výši 5 036 Kč a smluvní a zákonné úroky z prodlení. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 3. 4. 2025, protože skutečnosti v něm uvedené měly být již součástí žaloby samotné. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky (ve znění účinném do 31. 12. 2024 s ohledem na přechodná ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.) částku 300 Kč, celkem 900 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 29 774,83 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů, která v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky (ve znění účinném do 31. 12. 2024) 100 Kč za každý úkon, tedy celkem 300 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 1 200 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH) a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 192 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 644 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Při úvaze o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud přihlédl ke skutečnosti, že v posuzované věci se jedná o občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem, který představuje ustálený vzor používaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech. Bez povšimnutí není ani skutečnost, že sama žalobkyně v návrhu vyčíslila své náklady postupem dle § 14b vyhlášky.