13 C 302/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 872,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 872,53 Kč spolu- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a z částky 16 048,53 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení,- se smluvním úrokem ve výši 12,9 % p.a. z částky 16 048,53 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 5 737,32 Kč,- s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 6 534,75 Kč,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem ze dne 22. 8. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 872,53 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 16 048,53 Kč a úvěrových poplatků ve výši 3 824 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2021. Na základě této poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 460 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 26. 4. 2023 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých samotným žalovaným, dále však ověřila tvrzené příjmy a výdaje žalovaného, a vycházela též z informací v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku, CEE, přezkoumala také pohyby na účtu žalovaného a dospěla k závěru, že by žalovaný měl být schopen poskytnutý úvěr splácet.

2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 9. 12. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, avšak žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 20 000 Kč. V žádosti uvedl, že má střední vzdělání, je svobodný a uvedl průměrný čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč a příjmy členů domácnosti ve výši 18 000 Kč. K výdajům žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši 11 500 Kč a další výdaje domácnosti ve výši 8 500 Kč. Současně v daném okamžiku již měl žalovaný u stejné žalobkyně 4 úvěrové produkty s celkovým úvěrovým limitem 120 000 Kč a celkovou výší splátek 4 711 Kč.

5. Z přehledu příjmů žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný obdržel v období 10/2020-2/2021 příchozí platby od , právnická osoba, . v kolísavé výši od 35 600 Kč až po 60 236 Kč.

6. Podle výpisu z registrů BRKI/NRKI měl žalovaný 2 zamítnuté žádosti o úvěr u jiných subjektů něž je žalobkyně.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 3. 2021 reg. č. smlouvy , číslo, spolu se všeobecnými obchodními podmínkami má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a tento se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 460 Kč (s výjimkou první a poslední splátky v jiné výši). Úroková sazba úvěru byla 12,9 % p.a. a roční procentní sazba nákladů 13,68 %. Součástí smlouvy je také ustanovení o ceně 350 Kč za první upomínku o neprovedení splátky a 500 Kč za druhou a každou další upomínku o neprovedení splátky.

8. Podle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru mj. v případě, kdy žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související se službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín.

9. Podle čl. 25.2 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.

10. Z oznámení o úrokových sazbách s účinností od 1. 1. 2020 je patrné, že u úvěrů pro fyzické osoby může žalobkyně požadovat úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Z potvrzení o čerpání úvěru a historického výpisu o čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 3. 3. 2021 úvěr ve výši 20 000 Kč, prakticky od počátku se opakovaně dostával do prodlení s úhradou splátek. Ke dni 26. 4. 2023 žalobkyně evidovala u žalovaného dlužný zůstatek úvěru ve výši 16 048,53 Kč, úvěrové poplatky ve výši 3 824 Kč, splatné úroky ve výši 6 534,75 Kč a pokutu z prodlení 5 737,32 Kč (tato není žalobou nárokována).

12. Z dopisu ze dne 8. 3. 2023 s dodejkou je patrné, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě tehdy dlužné částky do 26. 4. 2023 s tím, že pokud k úhradě nedojde, žalobkyně přistupuje k zesplatnění celého úvěru.

13. Z předžalobní výzvy spolu s potvrzením o podání má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky.

14. Soudu je z vlastní úřední činnosti známo, že žalobkyně poskytla žalovanému velké množství úvěrů v krátkém časovém intervalu. Takto si účastníci sjednali:- dne 16. 12. 2020 úvěr ve výši 40 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 21/2024),- dne 17. 12. 2020 úvěr ve výši 30 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 16/2025),- dne 5. 2. 2021 úvěr ve výši 25 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 110/2025),- dne 21. 2. 2021 úvěr ve výši 25 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 36/2025),- dne 3. 3. 2021 úvěr ve výši 20 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 302/2025) – nyní projednávané věc,- dne 17. 5. 2021 úvěr ve výši 44 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 231/2023),- dne 2. 7. 2021 úvěr ve výši 28 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 125/2025),- dne 7. 7. 2021 úvěr ve výši 25 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 34/2025),- dne 14. 7. 2021 úvěr ve výši 20 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 103/2025),- dne 16. 7. 2021 úvěr ve výši 17 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 135/2025),- dne 24. 7. 2021 úvěr ve výši 19 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 116/2025),- dne 27. 8. 2021 úvěr ve výši 14 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 183/2025),- dne 22. 10. 2021 úvěr ve výši 15 000 Kč (vyplývá ze žaloby podané u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 157/2025).Celkem se tedy jedná o úvěry v částce 322 000 Kč za méně než 1 rok.

15. Soud neprovedl dokazování prohlášením o zdravotním stavu, neboť to s ohledem na právní posouzení věci nebylo nezbytné a veškeré skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí soudu bylo možné učinit na základě výše popsaných a provedených důkazů.

16. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9 % p.a. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, opakovaně se dostal do prodlení a následně přestal splácet zcela.

17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud na prvním místě vyjadřuje údiv nad postupem žalobkyně, která je subjektem bankovního trhu a pod dohledem České národní banky, a přesto poskytla žalovanému v průběhu cca 10 měsíců celkem 13 (sic!) úvěrů v celkové výši 322 000 Kč. Z pohledu zdejšího soudu takové chování žalovaného rozhodně nelze hodnotit za standardní a žalobkyně měla zejména u pozdějších úvěrů mnohem důkladněji zkoumat finanční situaci žalovaného.

18. Ve vztahu k této projednávané věci však soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení úvěruschopnosti hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka.

19. Veden touto úvahou zdejší soud nepřihlížel k úvěrům sjednaným po 3. 3. 2021 a dospěl k závěru, že v této konkrétní věci ještě žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně. V dané době se jednalo o 5. úvěrový produkt žalovaného u žalobkyně, celková poskytnutá částka dosahovala 140 000 Kč (včetně již projednávaného úvěru) a zejména s ohledem na doložené, poměrně vysoké příjmy žalovaného (které opakovaně přesahovaly částku 50 000 Kč) mohla žalobkyně dospět k závěru o jeho řádné úvěruschopnosti.

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že mezi účastníky byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své smluvní povinnosti a poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, dostal se do prodlení s hrazením dohodnutých splátek a aktuálně dluží žalobkyni jistinu úvěru ve výši 16 048,53 Kč, úvěrové poplatky ve výši 3 824 Kč a smluvní a zákonné úroky z prodlení. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 1. 12. 2025, protože skutečnosti v něm uvedené měly být již součástí žaloby samotné. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky částku 400 Kč, celkem 1 200 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 19 872,53 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů, která v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky 100 Kč za každý úkon, tedy celkem 300 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 1 500 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

26. Při úvaze o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud přihlédl ke skutečnosti, že v posuzované věci se jedná o občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem, který představuje ustálený vzor používaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech. Bez povšimnutí není ani skutečnost, že sama žalobkyně v návrhu vyčíslila své náklady postupem dle § 14b vyhlášky.