13 C 69/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci žalobce: jméno žalobce , IČO IČO sídlem adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 150 Kč spolu- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 5 050 Kč za období od 17. 9. 2024 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 12 000 Kč za období od 16. 10. 2024 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 6 100 Kč za období od 23. 10. 2024 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 526 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne 19. 11. 2024 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 150 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na odtah a uskladnění vozidla , značka, , reg. zn. , SPZ, ve vlastnictví žalovaného v období od 23. 8. 2024 do 8. 10. 2024.

2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 a násl. o.s.ř.) soud zjistil následující: Podle zřizovací listiny je žalobce státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem vnitra ČR a pro jeho potřeby je oprávněn mj. provádět odtahy vozidel nařízené PČR a krátkodobé uskladnění takových vozidel ve svém areálu.

5. Z předávacího protokolu vozidla ze dne 23. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalobce převzal na základě pokynu PČR poškozené vozidlo , značka, , reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný.

6. Podle výzvy ze dne 29. 8. 2024 spolu s dodejkou byl žalovaný vyzván, aby si své vozidlo vyzvedl a uhradil náklady spojené s odtažením a uskladněním.

7. Ze zápisu o předání zajištěného vozidla a protokolu o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu má soud za prokázané, že žalobce předal dne 8. 10. 2024 výše uvedené vozidlo Magistrátu , adresa, .

8. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalovanému byla účtována za prvotní odtah vozidla částka 1 900 Kč, za první 3 dny uskladnění vozidla částka 250 Kč/den, za dalších 6 dnů částka 400 Kč za den. Za období od 23. do 31. 8. 2025 tak byla vyúčtována částka 5 050 Kč se splatností do 16. 9. 2024.

9. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalovanému bylo účtováno uskladnění vozidla v období od 1. do 30. 9. 2024 ve výši 400 Kč/den, tedy celkem 12 000 Kč se splatností do 15. 10. 2024.

10. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalovanému bylo účtováno uskladnění vozidla v období od 1. do 8. 10. 2024 ve výši 400 Kč/den a dále za převoz vozidla na trase , adresa, dne 8. 10. 2024 ve výši 2 900 Kč, tedy celkem 6 100 Kč se splatností do 22. 10. 2024.

11. Podle § 2 nařízení rady , Anonymizováno, města , adresa, činí maximální částka odtahu vozidla 1 900 Kč a maximální cena za užití parkovišť určených ke střežení vozidel dosahuje 250 Kč za 1.3. i jen započatý den, 400 Kč za 4.180. den a 50 Kč za každý další den od 180. dne. Tyto ceny se vztahují na všechny provozovatele nucených odtahů vozidel, včetně střežení vozidel na parkovišti, na území hlavního města Prahy.

12. Podle interní kalkulace žalobce činily náklady na převoz vozidla , adresa, v roce 2024 vozidlem , značka, částku 2 895,49 Kč, zaokrouhleně 2 900 Kč.

13. Předžalobní výzvou ze dne 23. 10. 2024 spolu s přehledem pohledávek a dodejkou má soud za prokázané, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě celé dlužné částky.

14. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl v předmětném období od 23. 8. 2024 do 8. 10. 2024 vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla , jméno FO, . Vozidlo bylo dne 23. 8. 2024 odtaženo žalobcem na jeho parkoviště, neboť tvořilo překážku na pozemní komunikaci, a na tomto parkovišti setrvalo do 8. 10. 2024, kdy bylo předáno Magistrátu hlavního města Prahy. Za odtah vozidla, jeho uskladnění a závěrečný převoz žalovaný ničeho neuhradil, přestože byl k úhradě dlužné částky vyzýván.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dle kterého kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

16. Podle odst. 4 cit. ustanovení je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

17. Za odstranění vozidla současně nelze považovat jen jeho prosté odtažení, ale jedná se také o umístění vozidla na takové místo, kde nebude nadále tvořit překážku v provozu na pozemních komunikacích a současně kde lze přiměřeně minimalizovat riziko vzniku další škody na vozidle ve smyslu obecné prevenční povinnosti dle § 2 900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ke stejnému závěru dospěl též Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007 nebo v usnesení ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4706/2009.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. S ohledem na uvedené soud zavázal žalovaného k úhradě částky 23 150 Kč, představující náklady na odstranění vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci a dále jeho uskladnění za podmínek adekvátně předcházejících riziku dalšího poškození vozidla, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých postupně vyúčtovaných částek, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. Tyto sestávají z paušální náhrady výdajů za 2 úkony (předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a e.ř. (dále jen „vyhlášky“). Výše náhrady za každý z úkonů činí dle § 2 odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč. K tomu je nutné přičíst zaplacený soudní poplatek ve výši 926 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí 1 526 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.