203 C 12/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 783.627,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 783.627,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 783.267,80 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení 159.240 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobce podal 5. 9. 2019 u soudu žalobu, kterou se domáhal, aby žalované bylo uloženo zaplatit mu 780. 607,80 Kč s úrokem z prodlení. Tvrdil, že jako podnikatel uzavřel s [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], IČ: [anonymizováno] [PSČ] (dále též„ RS“) mandátní smlouvu, týkající se rozvoje distribuční sítě [anonymizováno] na bázi multilevelmarketingu (dále též„ [anonymizováno]“) pod registračním [číslo] další obdobné vztahy uzavřel pod reg. [číslo]. Na základě prvně uvedené smlouvy, která je dle přesvědčení žalobce svým obsahem smlouvou o obchodním zastoupení, se žalobce stal distributorem distribuční sítě a zavázal se vykonávat obchodní činnost samostatně na vlastní náklady a vlastní riziko. [anonymizováno] byl založen na prodeji výrobků zájemcům, a to zprostředkovaně prostřednictvím distributorů, kteří si tvoří vlastní síť prodejců a zákazníků, smlouvu o koupi ovšem uzavíral se zákazníkem přímo RS, jenž vyplácel distributorům za jejich činnost provizi. Dle žalobce později smluvní vztahy uzavřené ním a RS přešly na žalovanou, pro kterou dál žalobce vykonával obdobnou činnost. Dokumentem ze dne 23. 11. 2018 žalovaná žalobci oznámila ukončení smluvního vztahu výpovědí s výpovědní dobou 2 měsíce, tedy k datu 31. 1. 2019, bez udání důvodu. Žalobce se dopisem z 3. 6. 2019 obrátil na žalovanou s požadavkem na vyplacení zvláštní odměny obchodního zástupce, vypočítané z ročního průměru odměn, které byly žalobci vyplaceny žalovanou za posledních 5 let, tedy částku 783. 627,80 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena 3. 6. 2019, požadovaná částka se tak stala splatnou k 10. 6. 2019, žalovaná však žalobci dosud nic neuhradila.

2. Žalovaná se žalobě bránila a namítala, že ve sporu není pasivně legitimovanou. Nikdy neuzavřela s žalobcem žádnou mandátní smlouvou nebo smlouvu o obchodním zastoupení a není ani nebyla vlastníkem [anonymizováno]. Byla pouze servisní organizací, která chod a provoz sítě zajišťovala. Smlouvou, kterou žalobce uzavřel s RS, se žalovaná necítí být vázána, navíc již v roce 2011 RS žalobci smlouvu vypověděl. V rámci obchodních podmínek [anonymizováno], které vydala žalovaná, bylo možné, aby se kdokoliv přihlásil na internetových stránkách a po akceptaci podmínek působil jako distributor s nárokem na provizi z uskutečněných prodejů, které zajistí. Žalobce se takto jako distributor přihlásil, a to dokonce na několika registrační čísel, a pro žalovanou vykonával činnost, za níž mu byly vypláceny provize. Následně mu žalovaná jako provozovatel [anonymizováno] oznámila ukončení vztahu z důvodu, předvídaného v obchodních podmínkách, tj. ukončení sítě [anonymizováno], neboť k 31. 1. 2019 byla činnost [anonymizováno] zrušena. Nárok na požadovanou odměnu žalobci ze vztahu účastníků nevznikl. Žalovaná též namítla promlčení příp. nároku žalobce a navrhla žalobcovu žalobu zamítnout.

3. Výpisem z veřejné části Živnostenského rejstříku je prokázáno, že žalobce je od 5. 12. 1994 oprávněn k podnikatelské činnosti s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona.

4. Smlouvou mandátní, uzavřenou dne 18. 9. 1997, mezi [jméno] [příjmení] - [anonymizováno], [IČO], jako mandantem a žalobcem, jemuž bylo přiděleno členské [číslo] jako mandatářem, je prokázáno, že žalobce se po seznámení se smluvními podmínkami, obsaženými v manuálu distributora, s nimiž souhlasil bez výhrad, stal samostatným distributorem distribuční sítě [anonymizováno], s tím, že svou činnost vykonává jako samostatný distributor na vlastní náklady na vlastní riziko, sám se stará o daňové a živnostenské záležitosti. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že ji lze vypovědět z obou stran, mandant pak měl možnost smlouvu vypovědět s okamžitou platností také v případě ukončení činnosti [anonymizováno] a v ostatních případech s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Dle obsahu mandátní smlouvy, součástí smlouvy byl Manuál distributora se smluvními podmínkami, vysvětlujícími, co je [anonymizováno], jak funguje a jaké jsou jeho výhody. Členství v [anonymizováno] dle nich přináší možnost získat příjem z vlastního prodeje konečnému zákazníkovi. Členům je v manuálu vysvětlována výhoda vybudování vlastní sítě, v níž se člen stane sponzorem a bude mu zajištěn nepřímý zisk za obchody distributorů, které získal a kteří tvoří jeho síť. Vysvětlováno je, kde hledat distributory, jaké je možno na ně klást požadavky a jak je o ně třeba pečovat.

5. Žalobce v řízení tvrdil, že vedle výše uvedené smlouvy, navázal další vztahy s registračními čísly [číslo], [číslo] a [číslo], jež mají obdobnou povahu a z právního hlediska jsou rovněž obchodním zastoupením. Žalobce však smlouvu [číslo] uzavřenou s RS, nedohledal a nároky z ní plynoucí neučinil předmětem žaloby (viz čl. 39 p.v. odst. prvý). Smlouvy s reg. [číslo] byly uzavřeny mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal RS, a byly nazvány názvem Dohoda o členství.

6. Listinou s názvem Manuál distributora - Dohoda o členství z 25. 1. 2010, uzavřená mezi [právnická osoba] a žalobcem s uvedením členského čísla [číslo] je prokázáno, že dohoda upravuje smluvní poměr mezi firmou a členem její sítě, nazývaným distributor. V dalších podrobnostech se smlouva shoduje s výše popsanou smlouvou mandátní, nově je snad jen dohodnutá smluvní pokuta 10 000 Kč za každé porušení závazku distributora. Shodného obsahu je i listina s názvem Manuál distributora - Dohoda o členství z 9. 11. 2010, uzavřená mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobcem s uvedením členského čísla [číslo].

7. Výpisem z obchodního rejstříku je prokázáno, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO] vznikla 2. 12. 2004 a jejím statutárním orgánem je od počátku dosud jednatel [jméno] [příjmení].

8. Výpovědí z členství v síti [anonymizováno] ze dne 26. 7. 2011 je prokázáno, že [jméno] [příjmení], [IČO], žalobci na základě obchodních podmínek a bodu 9 mandátní smlouvy vypověděl mandátní smlouvu z 18. 9. 1997, upravující členství žalobce pod registračním [číslo]. Dále je ve výpovědi uvedeno, že v souladu s platnými obchodními podmínkami RS vypovídá členství žalobce v sítí KLAS s tím, že se výpověď se vztahuje na osobu žalobce a všechny firmy jím, byť zčásti, vlastněné.

9. Žalobce v řízení tvrdil (čl. 40), že v průběhu roku 2011 probíhala mezi RS a rodinnou jednatelů žalované jednání o převodu podnikání RS, některých se žalobce také účastnil, u uzavírání konečného kontraktu nebyl. Po uzavření převodní smlouvy, k němuž došlo v prosinci 2011, byla všem členům tato změna oznámena. Členové byli ze strany žalované ujištění, že vše bude pokračovat za stejných podmínek. V další činnosti sítě se nic nezměnilo a žalobce je přesvědčen, že žalovaná vstoupila do právního postavení RS a jeho [právnická osoba] s.r.o. Začala vykonávat jejich práva a povinnosti, vystupovala ve smluvních a dalších záležitostech svým jménem, plnila vůči členům smluvní povinnosti, vyplácela jim provize, s členy pravidelně komunikovala formou hromadných emailů a prezentovala se jako právní nástupce RS a jeho společnosti. Žalovaná své tvrzené právní nástupnictví popírala, tvrdila, že v době, kdy docházelo k prodeji podniku, bylo známo, že žalobce již v síti není a je bez příjmu. Žalobce usiloval o to, aby mohl dále být členem sítě a členem nově vytvářeného systému MLM. Nakonec mu to bylo umožněno po odsouhlasení nových obchodních podmínek a tím vznikl mezi žalobcem a žalovanou nový smluvní vztah, ze kterého byl žalobce vypovězen až v prosinci 2018.

10. Smlouvu ze dne 22. 12. 2011, uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], [IČO], jako převádějícím, a [právnická osoba], IČ [anonymizováno] [PSČ], jako nabývající za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba] IČ: 263 [PSČ], je prokázáno, že převádějící jako jediný provozovatel sítě [anonymizována dvě slova], jehož součástí jsou i platné smluvní vztahy mezi převádějícím a členy sítě a mezi spolupracujícími osobami, převádí touto smlouvou veškeré věci ve smlouvě popsané, práva a jiné majetkové hodnoty, tvořící svou síť multilevelmarketingu [anonymizováno] na nabyvatele a nabyvatel je touto smlouvou do svého vlastnictví přijímá. Došlo tak mimo jiné k převodům funkční sítě multilevelmarketingu, tvořené tzv. reprezentanty a zvýhodněnými zákazníky z Čech a Slovenska, kteří dlouhodobě prodávají a současně i jako koneční spotřebitelé odebírají prostředky a doplňky zdravé výživy, dodávané převážně nabývajícím. Smlouva konstatovala, že vytvoření této funkční sítě distributorů a spotřebitelů a její dlouhodobé úspěšné provozování je možné jen díky know- how, jehož jediným oprávněným vlastníkem byl převádějící, jenž i toto nabývajícímu poskytl k trvalému využívání. Dále převádějící udělil nabývajícímu nevýhradní licenci k užívání nadstavbového softwaru [anonymizována dvě slova] s tím, že bude zajišťovat plné využití a funkčnost softwarového produktu [anonymizována dvě slova]. Ve prospěch nabývajícího bylo převedeno i vlastnické právo ke kancelářské technice a vybavení prostor dle přílohy smlouvy. Převádějící, vedlejší účastník a nabývající se pak také dohodli, že nabývající převezme závazky z pracovněprávních smluv se zaměstnanci převádějícího a vedlejšího účastníka dle příloh smlouvy. Převádějící se zavázal, že umožní převádějícímu (míněno zřejmě nabývajícímu) hladký převod smluv s externě spolupracujícími osobami, pokud o jejich další služby nabývající projeví zájem. Kupní cena předmětu smlouvy byla stanovena částkou 4.731.706 Kč a byla uhrazena zápočtem proti pohledávkám nabývajícího za převádějícím. Obě strany pak prohlásily, že zápočtem dle této smlouvy jsou jejich vztahy zcela vyrovnány. Přílohou [číslo] smlouvy je soupis drobného majetku – vybavení kanceláří, přílohou [číslo] je seznam zaměstnanců, ohledně nichž nabývající přebírá závazky z pracovněprávních vztahů, přílohou [číslo] je seznam pohledávek nabývajícího za převádějícím a přílohou [číslo] byl seznam domén.

11. Zpětvzetím výpovědi ze dne 27. 12. 2011 je prokázáno, že [jméno] [příjmení], [IČO], písemně prohlásil, že na základě vzájemné dohody s žalobcem, bere zpět výpověď jeho členství v sítích [anonymizováno] ze dne 26. 7. 2011. Na listině je uvedeno prohlášení žalobce, že se k tomuto zpětvzetí výpovědi se připojuje. Listina je oběma subjekty podepsána.

12. Smlouvou o nájmu sítě [anonymizováno] ze dne 28. 12. 2011, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou je prokázáno, že prvně jmenovaná společnost jako vlastník [anonymizováno] přenechala do nájmu veškeré materiální a nemateriální hodnoty a oprávnění, které v souboru tvoří [anonymizována dvě slova], žalované, která se za to zavázala platit měsíční nájem ve výši 50.000 Kč + DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2017 s tím, že v průběhu trvání může být nájem sjednaný touto smlouvou prodloužen písemnou dohodou obou smluvních stran. V letech 2018 a 2019, jak žalovaná uvedla, [anonymizováno] provozovala dále na základě stejné nájemní smlouvy, neboť má za to, že došlo k její prolongaci.

13. Oznámením o ukončení smluvního vztahu spolupráce, podpory a rozvoje prodeje, [anonymizováno] síti [anonymizováno], vyplývající z obchodních podmínek [právnická osoba], ze dne 23. 11. 2018, je prokázáno, že žalovaná oznámila žalobci, že podle platných obchodních podmínek zveřejněných k 1. 1. 2015, jako provozovatel ukončuje smluvní vztah plynoucí z obchodních podmínek a odměňovacího systému s tím, že vztah bude ukončen po uplynutí výpovědní doby dvou kalendářních měsíců, počítaných od prvého dne následujícího měsíce od doručení oznámení, to je k datu 31. 1. 2019. V záhlaví listiny je uvedeno reg. [číslo] datum členství 18. 9. 1997. Listiny téhož data a podobného obsahu byly žalovanou vystaveny žalobci i k registračnímu číslu [číslo] - datum vzniku členství 21. 4. 1999, k registračnímu číslu [číslo] - datum vzniku členství 25. 1. 2010 a registračnímu číslu [číslo], datum vzniku členství 9. 11. 2010.

14. Smluvní podmínky [anonymizováno] ve znění k 1. 1. 2015 upravují podrobnosti provozu členské sítě [anonymizováno], která je ve formě [anonymizováno] provozována žalovanou. Cílem a účelem sítě je podpora a rozvoj prodeje produktů [anonymizováno] a obchodní podmínky upravují otázky vzniku členství v [anonymizováno] síti i otázky související s prodejem produktů [anonymizováno]. Podmínky obsahují oprávnění žalované jednostranně změnit jejich aktuální znění s tím, že člen sítě vyjádří souhlas se změnou či novým znění písemným projevem doručeným žalované, a to i v elektronické podobě nebo faxem i konkludentně tak, že po oznámení změny podmínek učiní ve vztahu k žalované právní jednaní související s objednáním či odběrem produktů. Nový člen sítě vyjádří svůj souhlas s obchodními podmínkami v rámci své registrace. Nebude-li člen se změnami podmínek souhlasit, je oprávněn ze sítě vystoupit, a to písemným oznámením doručeným adresu žalované. Dále podmínky stanoví, že v souvislosti s ukončením smluvního vztahu, tedy členství, nevzniká vystupujícímu členu nárok jakékoliv odstupné, odměnu, odškodnění či na jakoukoliv jinou formu plnění. Členství v síti zaniká mimo jiné v důsledku výpovědi ze strany žalované, a to i bez uvedení důvodů a ve dvouměsíční výpovědní době, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dotčenému členovi. Obchodní podmínky žalované ve verzi platné k 1. 1. 2012 jsou ve shora cit. oblastech prakticky shodného znění.

15. Reakcí žalobce na oznámení ukončení smluvního vztahu s žalovaným ze dne 13. 12. 2018 je prokázáno, že žalovaný se proti ukončení vztahu ohradil. V reakci vyjádřil své přesvědčení, že mezi účastníky platí smlouva o obchodním zastoupení, uzavřená žalobcem a RS s názvem smlouva mandátní, z níž žalobci vyplývá právo na vyplacení zvláštní odměny, vypočtené z ročního průměru odměn získaných žalobcem během posledních pěti let. Výpověď žalované žalobce neakceptuje, neboť ji pokládá za neplatnou a sdělil proto, že očekává výpověď novou s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že současně mu bude vyplaceno odstupné, případně bude výpověď vzata zpět a s žalobcem pokračováno jako dosud.

16. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2019 žalobce požadovanou zvláštní odměnu vyčíslil částkou 783.627,80 Kč a vyzval žalovanou, aby mu ji na jeho účet zaplatila do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že jde o výzvu před podáním žaloby. Dle doručenky datové schránky upomínka byla žalované doručena 3. 6. 2019.

17. Výpočtem průměrné roční odměny, provedeným žalobcem, je prokázáno, že vychází ze součtu vyplacených provizí od ledna 2014 do prosince 2018 tak, že sečetl provize vyplacené pod registračním [číslo] za všechny měsíce uvedeného období a dospěl k součtu 3.918.139 Kč, z něhož vypočetl průměrnou roční odměnu [číslo], 80 Kč včetně DPH. To, že mu žalovaná provize vyplácela, prokazoval žalobce výpisem z účtu č. [bankovní účet], vedeným na jeho jméno, z něho vyplývá, že dne 21. 2. 2017 mu došly od žalované platby 4.017 Kč a 7.802 Kč. Elektronickými dopisy z 1. 11. 2018 žalovaná žalobci sdělovala, že mu byla vygenerována výplata ve výši 25.285,77 Kč, 3. 389,29 Kč a 5.411,45 Kč a žádala žalovaného o potvrzení faktury v e-kanceláři.

18. Žalobce se v řízení snažil prokazovat, že žalovaná jeho práci uznávala a oceňovala a naznačovala jeho perspektivu ve své společnosti. Doložil, že elektronickým dopisem 26. 7. 2018 pozvala a žalovaná žalobce na seminář se zaměřením na informace, jak do budoucna žalovaná chce zlepšit podmínky pro jeho podnikání.

19. K prokázání kontinuity smluvního vztahu, založeného mandátní smlouvou z 18. 9. 1997, žalobce předložil žalobce elektronický dopis z 1. 12. 2018, v němž se mimo jiné uvádí, že [právnická osoba] je na trhu více jak 22 let a ve svém vývoji prošla řadou změn. V této souvislosti žalobce poukazoval na dobu založení [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] a dovodil, že 22 let je možno dosáhnout pouze součtem let od vzniku žalované s dobou působení [jméno] [příjmení], což dle něho o návaznosti svědčí. Žalovaná odmítala, že by dopis byl důkazem o jejím právním nástupnictví. Shrnula, že RS začal podnikat jako fyzická osoba a prodával výrobky označované jako [anonymizováno], které mu dodávala společnost [právnická osoba], zaměstnanec žalované chtěl v emailu pouze na tuto dlouhodobost činnosti poukázat.

20. Žalovaná dále namítla, že žalobce na konci r. 2011 žádal, aby mohl v síti zůstat a dále pro ni pracovat. Protože žalobce byl do té doby v podstatě hlavním lídrem [anonymizováno], znal způsob, jak pracuje a mohl být přínosem pro vytváření modelu sítě, který byl žalovanou převzat a který chtěla změnit, žalovaná nakonec souhlasila s tím, aby se žalobce do sítě zaregistroval po odsouhlasení nových obchodních podmínek a očekávalo se, že bude pro síť pracovat a bude se podílet na jejím dalším rozvoji. Žalovaná v této souvislosti výslovně připustila, že mezi ní a žalobcem vznikl smluvní vztah, nikoliv ale obchodní zastoupení, nýbrž vztah definovaný obchodními podmínkami, platnými ke dni registrace žalobce do systému sítě s tím, že podmínky tohoto vztahu se v průběhu doby drobně měnily a vždy musely být odsouhlaseny členem sítě při jeho přihlášení do systému.

21. Žalobce ve své účastenské výpovědi popsal, že se někdy kolem roku 1997 v souvislosti s jeho podnikatelskou činností seznámil s RS. Zakoupil si od něj tehdy nějaké přípravky, a protože se osvědčily, nechal se u něho zaregistrovat, aby mohl výrobky odebírat za výhodnější ceny. RS jej odeslal na výdejní místo v [obec] a kde žalobce podepsal listinu s názvem mandátní smlouva. Žalobce se seznámil také s manuálem distributora, věděl, jak systém funguje, a rozhodl se smlouvu uzavřít. Na výdejním místě jí podepsal společně se správcem výdejního místa a pak byla smlouva odeslána k podpisu RS. Tehdy ještě neexistovala žádná elektronická síť a žalobce svou činnost prováděl tak, že hledal lidi, kteří by prodávané výrobky nakupovali, nebo vytvářeli sami další sítě. Postupoval tak, že jezdil po republice, sledoval možnosti v jednotlivých místech a oslovoval různé lidi, kteří když o činnost zájem měli, podepsali vlastní mandátní smlouvu a žalobce se dostal do role jejich sponzora. Osoby, které měly zájem o spolupráci, pak žalobce dále navštěvoval, společně prováděli přednášky a získávali další členy, kteří byli ochotni spolupracovat. Tímto způsobem došlo k vytvoření sítě, z níž žalobce dostával velmi dobré provize a jednalo se o jediný zdroj jeho obživy. Někdy kolem roku 2005 – 2008 se dle žalobce začaly vést debaty o tom, jak celý systém převést do elektronické podoby, aby bylo možno získat nad celou sítí lepší přehled. Na konec RS vymyslel způsob, jak by se věc mohla zelektronizovat, a získal firmu, která to realizovala. Šlo ale o nákladnou a složitou záležitost, výsledek se pak stále upravoval a dolaďoval. Dle žalobce byl elektronický systém spuštěn na konci roku 2010, možná už v průběhu roku 2010, začaly fungovat e-kanceláře a byl změněn i odměňovací systém, který byl ale velmi složitý. V souvislosti s tím vznikaly dohady, zda takový postup byl správný a účelný. RS také vymyslel jiný způsob odměňování, resp. umožnil jeho provedení a v souvislosti s tím docházelo k tomu, že si členové sítě mohli sami upravovat strukturu sítě v cílem, aby jim byly zachovány stejně velké provize jako předtím. Někdy v roce 2010 také RS umožnil, aby člen vstoupil do sítě opakovaně, s různým číslem. Žalobce se tak znovu zaregistroval pod členským číslem [číslo] mohl k novým číslům přiřadit některé své členy, což bylo z hlediska odměňování výhodné. V souvislosti s touto činností se tehdy podepisovaly písemné dohody o členství, a je možné, že paralelně se bylo možno registrovat i elektronicky. RS v průběhu doby založil [právnická osoba] s.r.o. a část činností provozoval jejím prostřednictvím. Listiny s názvem dohoda o členství žalobce podepisoval s touto společností, ale tomu nevěnoval žádnou pozornost. Jeho faktická činnost se nijak neměnila, nekladl si otázky, kdo mu vyplácí provize a jaké jsou vztahy mezi RS a [právnická osoba] Neřešil ani, proč se listina nazývá dohoda o členství a nikoliv mandátní smlouva.

22. Dále žalobce vypověděl, že přechod na elektronickou verzi systému přinesl určité potíže, někteří lidé se systému těžce přizpůsobovali, měli také problémy s prací na počítači. Žalobce s tím, žádné potíže neměl, adaptoval se rychle, i odměňovací systém pokládal za komplexnější. Ze strany RS k žalobci nezazněly nikdy žádné výhrady, žalobce jej pokládal za velmi dobrého kamaráda, ale přesto od něj 26. 7. 2011 nečekaně dostal výpověď. Chtěl tehdy o tom s RS mluvit, ale on neměl zájem. O síť se v té době začala zajímat rodina [příjmení], na neformálním jednání s nimi žalobce zjistil, že RS u nich má dluhy a řešilo se, zda by síť mohla fungovat, pokud by ji někdo z [anonymizováno] převzal. [příjmení] věděli o tom, že žalobce dostal od RS výpověď, báli se toho, že odejde i s částí lidí, které získal, a že nebude možno síť dál provozovat. Měli na její existenci zájem, protože byli dodavatelé výrobků, které se v ní prodávaly. Žalobce se již nepamatuje na okolnosti zpětvzetí výpovědi, které učinil RS dne 27. 12. 2011. Dle něho je možné, že mu tato listina přišla poštou, on ji podepsal a odeslal ji zpět [jméno] [příjmení] (jednateli [právnická osoba]) Určitě se ale nestalo, že by se v prosinci 2011 s RS osobně setkal, a že by zpětvzetí výpovědi bylo sepsáno a on že by jej na místě podepsal. O převedení sítě na nový subjekt se žalobce dozvěděl asi od [příjmení], který mu to telefonoval, následně v únoru nebo březnu 2012 bylo setkání členů sítě ve [obec] a tam bylo všem řečeno, že v činnosti pokračují [příjmení] s [právnická osoba], a tento název společnosti se objevoval v e-kanceláři a na fakturách. Žalobce s žalovanou ani se společností [právnická osoba] nikdy neuzavřel žádnou písemnou smlouvu, ale prakticky se pro něj od roku 2012 nic nezměnilo. Přístup do e-kanceláře byl stále stejný, žalobce je přesvědčen, že neodsouhlasoval žádné nové smluvní podmínky, možná, že nějaká změna podmínek přišla v březnu 2012, kdy si ekonom prosadil zrušení děditelnosti sítí. V následujících letech docházelo k některým personálním změnám, např. v červnu 2012 byl propuštěn [jméno] [příjmení], později docházelo k zásahům do odměňovacího systému. V roce 2017 - 2018 se proslechlo, že [příjmení] chtějí transformovat odměňovací systém do původní podoby, ale na konci roku 2018 žalobce a RS dostali výpověď. Od roku 2012 žalobce vystavoval faktury svých provizí z podkladů, které se generovaly v e-kanceláři, a výše provizí mu byla sdělována emailem. Věděl, že faktury vystavuje žalované, ale nijak to neřešil. Věděl, že síť převzali [příjmení] prostřednictvím této společnosti, v průběhu let s žalovanou mnohokrát komunikoval, účastnil se školení. Po celou dobu byl aktivní, ale žádnou dokumentaci o svých výkonech si nevedl, protože to pro [anonymizováno] to nebylo důležité. [právnická osoba] od roku 2011 do roku 2018 nedostal nikdy žalobce žádnou korespondenci.

23. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce svůj nárok odvíjí od smlouvy uzavřené mezi ním a RS 18. 9. 1997, žalovaná vznik vztahu účastníků ohraničuje rokem 2011. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) je třeba na danou věc aplikovat právní úpravu platnou a účinnou před 1. 1. 2014, tj. ustanovení zák.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObZ) subsidiárně zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.)

24. Podle § 652 odst.1 a 4 ObZ, smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. 4) Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu.

25. Podle § 669 odst. 1, 2 a 5 ObZ, obchodní zástupce má v případě ukončení smlouvy právo na odškodnění, jestliže a) zastoupenému získal nové zákazníky nebo rozvinul významně obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud podstatné výhody vyplývající z obchodů s nimi, a b) placení tohoto odškodnění je spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují také použití nebo nepoužití konkurenční doložky ve smyslu § 672a. 2) Výše odškodnění nesmí překročit roční provizi vypočítanou z ročního průměru odměn získaných zástupcem během posledních pěti let, a trvala-li smlouva dobu kratší než pět let, musí být vypočítáno z průměru za celé smluvní období. 5) Obchodní zástupce ztrácí právo na odškodnění podle odstavce 1, jestliže neoznámí zastoupenému do jednoho roku od ukončení smlouvy, že uplatňuje svá práva.

26. Předně je soud názoru, že nelze pochybovat o tom, že žalobce právo na odškodnění, pokud by mu skutečně vzniklo, u žalované uplatnil řádně a včas, za včasnou by bylo třeba pokládat i žalobu, kterou zahájil toto soudní řízení. Vztah účastníků dle oznámení žalované skončil 31. 1. 2019, žalobce požadavek na odškodnění vznesl 3. 6. 2019, řízení v této věci u soudu zahájil 5. 9. 2019. Nemohlo dojít k prekluzi práva ve smyslu shora cit usnesení a nemohlo dojít ani k promlčení nároku, neboť zcela jistě neuplynuly do 5. 9. 2019 lhůty stanovené v § 629 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (o. z.), dle něhož je třeba namítané promlčení posuzovat. Námitka promlčení vznesená žalovanou proto není relevantní.

27. Základním předpokladem úspěchu žalobce v řízení bylo prokázání tvrzení, že účastníky vázala do 31. 1. 2019 smlouva o obchodním zastoupení ve smyslu shora cit. zákonných ustanovení. Žalobce v řízení prokázal, že 19. 8. 1997 uzavřel s RS smlouvu s označením„ mandátní“ s použitím reg. 755 a soud se ztotožňuje s žalobcovým právním hodnocením v tom, že svým obsahem tato smlouva smlouvou o obchodním zastoupení byla, neboť z ní jednoznačně vyplýval závazek žalobce jako nezávislého podnikatele dlouhodobě pro RS jako zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupních smluv. Dle manuálu, jenž je součástí této smlouvy, šlo o to, aby žalobce jako distributor získával osoby, které nakoupí zboží, stanou se členy sítě a budou dále nakupovat, z čehož žalobci plynula dále provize. Další dvě smlouvy v podstatě shodného obsahu, jen s jiným názvem (dohoda o členství) uzavřel žalobce 25. 1. 2010 a 9. 11. 2010 ovšem již s jiným subjektem, a to [právnická osoba], a i na ty je třeba nahlížet jako na smlouvy o obchodním zastoupení.

28. Provedenými důkazy je nepochybně prokázáno, že dne 22. 12. 2011 mezi RS a společností [právnická osoba], jež je personálně propojená s žalovanou, za účasti [právnická osoba] jako vedlejšího účastníka, byla uzavřena smlouva o převodu [anonymizována dvě slova], kterou RS převedl do vlastnictví [právnická osoba] ve smlouvě popsané věci, práva a jiné majetkové hodnoty, tvořící síť [anonymizována dvě slova].

29. V prvé řadě je možno uzavřít, že předmětem převodu nebylo nic, co by vlastnila [právnická osoba], s.r.o., a nedošlo ze strany [právnická osoba] k převodu žádných závazků, s výjimkou závazků z pracovněprávních vztahů se zaměstnanci, vyjmenovanými v příloze [číslo] smlouvy. Nelze proto dovodit, že by mohlo dojít k převodu práv a povinností ze smluv, uzavřených žalobcem a [právnická osoba] dne 25. 1. 2010 a 9. 11. 2010 pod členskými čísly [číslo] a [číslo] na [právnická osoba] (či žalovanou), a pokud z provizí vyplacených na jejich základě žalobce vypočítává svou odměnu, nelze tento postup shledat správným. Protože ale žalobce vedle smluv uvedených uzavřel, a to přímo s RS, ještě smlouvu mandátní z 19. 8. 1997 s registračním [číslo] je nutno se v druhé řadě zabývat tím, zda do práv a povinností z ní plynoucích vstoupila nabývající společnost [právnická osoba] Tato totiž zhruba týden po nabytí [anonymizováno] jej, tak jej získala, pronajala žalované, která jej nadále pod svou firmou a na svůj účet, jak plyne z provedeného dokazování, provozovala až do jeho zrušení v roce 2019. Žalovaná udržovala a navazovala vztahy s členy sítě, poskytovala jim podporu, informace vyplácela jim provize a také ukončovala jejich členství. Pokud by z doby jejího provozování zůstaly neuspokojené nějaké závazky, zcela nepochybně by za ně odpovídala žalovaná, a byla by tak ve sporu o ně pasivně legitimovanou. Soud připomíná, že smlouva o převodu [anonymizováno] z 22. 12. 2011 ve svém čl. I. 1.1. stanoví, že RS je oprávněným tvůrcem a jediným provozovatelem sítě [anonymizováno], jež je tvořena věcmi, právy a jinými majetkovými hodnotami. Výčtem jsou jeho součástmi funkční software, potřebná kancelářská technika, domény, platné smluvní vztahy mezi převádějícím a členy sítě a mezi spolupracujícími osobami. Dále tým zaměstnanců, kteří jsou schopni [anonymizována dvě slova] na základě svých dovedností a personálně propojeného vedlejšího účastníka, úspěšně provozovat. Článkem II. 2.1. převádějící, tedy RS, smlouvou převedl veškeré shora popsané věci, práva a jiné majetkové hodnoty tvořící síť [anonymizováno] na nabyvatele a nabyvatel je touto smlouvou do svého vlastnictví přijal. Soud je názoru, že na základě cit. ustanovení smlouvy je možno dojít k závěru, že [právnická osoba] nabyla i smlouvy, které vázaly RS a spolupracující osoby, tedy že přebrala i mandátní smlouvu uzavřenou s žalobcem pod. reg. [číslo] neboť šlo o platný smluvní vztah mezi převádějícím RS a členem sítě. Z této smlouvy byli oba účastníci zavázáni, avšak pouze do okamžiku jejího zániku. Jak bylo v řízení prokázáno, RS mandátní smlouvu s žalobcem vypověděl 26. 7. 2011 a šestiměsíční výpovědní lhůta do 22. 12. 2011 neuběhla, ke dni převodu [anonymizováno] tak mandátní smlouva existovala, byla platná, ale vypovězená, a běh výpovědní lhůty bez přerušení pokračoval do 31. 1. 2012, kdy zanikla. Na tomto závěru nemůže změnit nic skutečnost, že dne 27. 12. 2011 učinil RS za souhlasu žalobce písemné prohlášení o tom, že výpověď bere zpět, neboť v době, kdy tak učinil, již nebyl účastníkem smlouvy a nebyl k takovému úkonu již oprávněn. Z obsahu zpětvzetí výpovědi je zřejmé, že jej učinil RS jako fyzická osoba-podnikatel, že jednal sám za sebe a že nic nenasvědčuje tomu, že by tento úkon činil jako zástupce nebo zaměstnanec [právnická osoba], a že by jeho jednání mohlo být pokládáno za jednání jiného subjektu než RS. Jak vyplývá z tvrzení žalobce (čl. 122 p.v., str. 4 protokolu o jednání z 25. 1. 2021) dne 27. 12. 2011, když se žalobce s RS dohodl na zpětvzetí výpovědi, žalobce neměl a nemohl mít žádnou informaci o tom, že krátce předtím, došlo k uzavření smlouvy o převodu. Je tedy jasné, že 27. 12. 2011 jednal RS jako s podnikající osoba, s níž žalobce uzavřel mandátní smlouvu, a nikoliv jako zástupce [právnická osoba], za něhož se RS ostatně dle všeho nijak nevydával. Na základě svých poznatků o podstatných okolnostech žalobce ani nemohl předpokládat, že by RS činil zpětvzetí výpovědi za [právnická osoba], takže soud neshledává prostor pro úvahy o nezmocněném jednatelství a je přesvědčen o tom, že zmíněný úkon RS nemohl [právnická osoba] či žalovanou zavazovat a nijak se jich netýkal. Zpětvzetí výpovědi z 27. 12. 2011 provedl RS sám za sebe nikoliv za [právnická osoba] či žalovanou a učinil tak v době, když již nebyl účastníkem mandátní smlouvy, takže tento jeho úkon nemohl vyvolat žádné následky. Protože šlo o právní jednání RS, které činil sám za sebe, skutečnost, zda jeho počínání žalovaná schvalovala výslovně nebo konkludentně je bez právního významu. Zpětvzetí výpovědi RS z 27. 12. 2011 na plynutí výpovědní lhůty již nemělo žádný vliv, mandátní smlouva tak zanikla uplynutím výpovědní doby. Žalobce se paralelně přihlásil a zaregistroval do systému [anonymizováno], který od 28. 12. 2011 začala provozovat žalovaná a působil na základě takto vzniklého vztahu v [anonymizováno] další roky. Tento vztah, jehož existenci žalovaná sama připouští, již však není možno pokládat za obchodní zastoupení, a to především proto, že nebyl založen smlouvou uzavřenou v písemné formě, kterou zákon pod sankcí neplatnosti vyžadoval (viz § 652 odst. 4 a 272 ObZ.) Žalobce s žalovanou ani s [právnická osoba], žádnou písemnou smlouvu neuzavřel, užití registračního čísla a data vzniku členství žalobce z doby, kdy síť provozoval RS, smluvní vztah obchodního zastoupení mezi žalobcem a žalovanou nemohla bez dalšího založit ani o jeho existenci ani přetrvání nevypovídá. Smlouva o obchodním zastoupení pak také mezi účastníky nemohla, právě k zákonnému požadavku písemné formy, vzniknout konkludentně, jak žalobce dovozoval. Bez právních důsledků je též skutečnost, že žalovaná od roku 2012 do roku 2018 vyplácela žalobci provize s uvedením reg. [číslo] že žalovaná také tyto vztahy oznámeními ukončila. Jak již bylo uvedeno, k převodu smluv reg. [číslo] na [právnická osoba] či na žalovanou nelze dovodit, a jestliže žalovaná při svém provozu využívala i sítě vzniklé na základě těchto smluv, činila tak dle výsledků provedeného dokazování bez právního důvodu na úkor [právnická osoba] s.r.o. Je evidentní, že žalovaná si jako provozovatelka sítě vztahy s jednotlivými reprezentanty či distributory a zákazníky nevyjasnila, vycházela pouze z toho, že se tyto subjekty registrovaly v převzatém počítačovém systému, v němž zřejmě neučinila žádnou aktualizaci ani změny a k další činnosti jej bez těchto úprav využívala. Její závěry, že žalobce od ní některé provize neoprávněně vylákal, proto nelze sdílet, neboť žalobce jen těžko mohl tušit, které sítě RS převedl a které nikoli a bylo na žalované, aby si zjednala i ve vyplácení odměn pořádek.

30. V průběhu řízení soud seznámil strany se závěrem, že po provedeném dokazování neshledává prokázaným, že mezi účastníky vznikla smlouva o obchodním zastoupení, a není ani prokázáno, že závazky ze smluvních vztahů, uzavřených žalobcem a RS i ze smluvních vztahů, uzavřených žalobcem a [právnická osoba] s.r.o., byly převedeny nebo jinak přešly na žalovanou. Současně vyzval žalující stranu, aby předložila nebo označila důkazy k prokázání svých opačných tvrzení s poučením, že nesplnění povinnosti účastníka řízení prokázat svá tvrzení může vést k věcně nepříznivému rozhodnutí. V reakci po uvedené žalobce navrhl výslech svědka [jméno] [příjmení], jenž měl výpovědí prokázat, že smluvní vztah mezi žalobcem a RS přešel na žalovanou, a že zpětvzetí výpovědi členství provedené RS dne 27. 12. 2011 bylo platné a vedlo k pokračování smluvního vztahu. Soud návrhu žalující strany nevyhověl, neboť z jeho odůvodnění plyne, že svědek neměl vypovídat o skutkových okolnostech věci, nýbrž podpořit žalobcovy již prezentované právní závěry. Svědkův právní názor na věc, byť by se shodoval s názorem žalobce, není pro rozhodnutí významný a není jej třeba prokazovat.

31. Soud po provedeném řízení proto uzavírá, že žalobce neunesl důkazní břemeno, jež na něho kladla hmotněprávní norma a jeho tvrzení o existenci vztahu obchodního zastoupení s žalovanou zůstalo neprokázáno. Za této situace ale soud nemohl dospět k závěru, že žalobcův požadavek na odškodnění je oprávněný a žalobě nebylo možno vyhovět. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I.

32. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení důkazu reakcí na výpověď RS a [právnická osoba] z 25. 8. 2011, vytištěnými webové stránky žalované, neboť měly sloužit k prokázání tvrzení, jež pro rozhodnutí nejsou významné. Návrhy na provedení důkazu emailem z 30. 5. 2014, 18. 12. 2018, 2. 1. 2019 a 31. 1. 2019, 3 fakturami zákazníků získaných žalobcem, úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], emaily ze dne 3. 3. 2016, 7. 3. 2016, 20. 6. 2016, 28. 6. 2016, 30. 12. 2016 a 3. 1. 2017, výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], pak soud zamítl proto, že jimi měla být prokazována tvrzení o žalobcově přínosu pro žalovanou a spravedlnosti požadovaného odškodnění. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce na toto odškodnění nebyl prokázán, shledal soud neekonomickým provádět důkazy vztahující se k jeho výši.

33. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. V řízení plně zvítězila žalovaná, má proto proti žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Těmito jsou náklady právního zastoupení advokátem, vypočtené podle § 8 odst.1 a §7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT), tj. ve výši 11.460 Kč za jeden úkon právní služby. Těchto úkonů bylo v řízení zástupcem žalované vykonáno celkem 11 (tj. převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, sepis podání ve věci samé z 10. 2. 2020, 1. 7. 2020, 29. 4. 2021, 21. 7. 2021, 4. 10. 2021, účast na jednání soudu 25. 1. 2021 -2 úkony, účast na jednání soudu 25. 4. 2022 2 úkony) odměna za ně činí 126.060 Kč a je k ní třeba připočíst 11 paušálních částek náhrady hotových výdajů à 300 Kč stanovené dle § 13 odst. 3 AT, tj 3.300 Kč, dále náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák.č. 262/2006 Sb., ve výši celkem 1.443 Kč (tj. 669 Kč k jednání 25. 1. 2021 a 774 Kč k jednání 25. 4. 2022. Náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje 800 Kč za 8 promeškaných půlhodin, a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznanou podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. z částky 131.603 Kč, tj. ve výši 27.636,63 Kč, zaokrouhleno 27.637 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 159.240 Kč a soud uložil žalobci, aby tuto částku žalované zaplatil k rukám jejího zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

34. Žalobce požadoval, aby v případě jeho neúspěchu žalované nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná zahájení řízení zavinila tím, že před podáním žaloby žalobci nesdělila, že smluvním partnerem [příjmení] v roce 2010 nebyla ona, ale společnost [právnická osoba] Žalobce neměl jinou možnost, jak obsah smlouvy o převodu [anonymizováno] zjistit. Pokud by tuto informaci žalovaná žalobci poskytla, mohlo být sporu předejito, ale žalovaná ji odtajnila až v průběhu řízení. Navrhl proto aplikovat § 150 o. s. ř.

35. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

36. Jak vyplývá ze znění citovaného ustanovení a ustálené judikatury, je třeba chápat zmíněné moderační právo soudu za zcela výjimečný zásah do aplikace obvyklých pravidel rozhodování o nákladech řízení, jenž nesmí být nadužíván ani zneužíván. Jeho aplikací je totiž odpíráno jedné ze stran právo na náhradu nákladů, jež by jí jinak podle shora zmíněných zásad náleželo. Důvody pro uplatnění § 150 o. s. ř. proto musí být opravdu významné a hodné zvláštního ohledu, vzhledem k nimž by se standardní rozhodnutí o nákladech příčilo obecně vnímaným zásadám spravedlnosti. Navíc je třeba při používání tohoto zmírňujícího práva hledět nejen na účastníka, v jehož prospěch soud rozhoduje, ale i na ostatní, zejména na toho, který by jinak měl za normálního běhu událostí na náhradu nákladů řízení právo.

37. Soud především nesouhlasí s argumentem žalobce, že nesdělením skutečnosti, že smluvním partnerem [příjmení] v roce 2010 nebyla ona, ale [právnická osoba], zavinila zahájení řízení a že poskytnutím této informace mohlo být sporu předejito. Je sice pravda, že žalovaná tuto informaci sama nepublikovala a i v průběhu řízení s jejím zveřejněním otálela, ale soud je přesvědčen, že tato taktika žalované neměla pro věc žádné důsledky a rozhodně nebyla důvodem jejího úspěchu v řízení. Žalobce až do konce řízení setrval v přesvědčení, že na odškodnění od žalované má právo, a jak z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, soud uzavřel, že žalobu žalobce uplatnil proti pasivně legitimovanému subjektu, i když o kontraktaci RS a [právnická osoba] nevěděl. Není tedy zřetelné, jak mohla žalovaná včasným oznámením smluvní partnera [příjmení] sporu předejít. Rozhodnutí soudu v této věci není založeno na nedostatku pasivní legitimace žalované, ale na tom, že žalobce neprokázal právní základ jím tvrzeného nároku. Nutno také zmínit, že v průběhu řízení nabízela žalovaná žalobci, že sníží svůj požadavek na náhradu nákladů řízení, pokud žalobce od žaloby ustoupí. Žalobce takové řešení opakovaně odmítl přes upozornění na fakt, že náklady řízení budou vysoké.

38. Soud uzavírá, že v dané věci neshledává důvody hodné zvláštního zřetele, jež by mu dovolovaly právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznat. Ustanovení § 150 o.s.ř. proto na danou věc neaplikoval.