211 C 1/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený celé jméno žalované , narozenou dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 1.239.625 Kč s příslušenstvím

I. Soud připouští změnu žaloby učiněnou v podání žalobce ze dne 7. 10. 2019.

II. Řízení, ve kterém se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení částky 246.794 Kč úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 246.794 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 485.463 Kč za dobu od 22. 1. 2019 do zaplacení, se zastavuje.

III. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaných domáhá zaplacení částky 52.985 Kč, úroku ve výši 4.858 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z částky 52.985 Kč za dobu od 4. 7. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.668 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 702.684 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 702.684 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaných domáhá zaplacení částky 237.162 Kč, úroků ve výši 24 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 63.162 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 2. 2019 domáhal po žalovaných zaplacení 1.002.463 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 517.000 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 485.463 Kč za dobu od 22. 1. 2019 do zaplacení.

2. K odůvodnění tohoto nároku uvedl, že s žalovanými uzavřel dne 6. 10. 2010 smlouvu o úvěru [číslo] 2010. Na základě této smlouvy žalovaným poskytl úvěr ve výši 570.000 Kč 16.000 Kč uhradil žalobce k rukám soudního exekutora [anonymizováno] 584.000 Kč bylo poukázáno na účet [číslo] [bankovní účet]. Částka 70.000 Kč byla vyplacena v hotovosti žalovaným. Žalovaní měli žalobci vrátit 700.000 Kč nejpozději do 4. 3. 2011. Ke smlouvě byly uzavřeny dodatky z 8. 3. 2011, 4. 12. 2013 a 16. 8. 2016. V dodatku z 16. 8. 2016 žalovaní uznali dluh ve výši 684.000 Kč, který se zavázali uhradit v 18 měsíčních splátkách po 38.000 Kč splatných vždy do posledního dne v daném měsíci počínaje 30. 9. 2016.

3. Žalovaní žalobci uhradili: 38.000 Kč dne 3. 10. 2016, 38.000 Kč dne 3. 11. 2016, 18.000 Kč dne 3. 1. 2017, 15.000 Kč dne 16. 1. 2017, 5.000 Kč dne 26. 1. 2017, 38.000 Kč dne 3. 4. 2017, 15.000 Kč dne 3. 7. 2018 Celkem žalovaní po uznání dluhu uhradili 167.000 Kč. Žalobce po žalovaných požadoval uhradit dlužnou jistinu dle uznání dluhu ve výši 517.000 Kč, smluvní pokutu ve výši 485.463 Kč – smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z částky 517.000 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do 7. 1. 2019. Dále požadoval uhradit úroky z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuty.

4. V podání ze dne 7. 10. 2019 žalobce žalobu částečně změnil a vzal zpět, tak že po žalovaných požaduje zaplatit 52.985 Kč, úrok ve výši 4.858 Kč, úrok ve výši 30 % ročně z částky 52.985 Kč za dobu od 4. 7. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.668 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 702.684 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 702.684 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení. K tomu uvedl, že žalovaní po započtení jejich plateb nyní dluží žalobci uhradit jistinu ve výši 52.985 Kč, úrok ve výši 4.858 Kč, úrok ve výši 30 % ročně z částky 52.985 Kč za dobu od 4. 7. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.668 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení. Dále mu žalovaní dluží uhradit smluvní pokuty v celkové výši 702.684 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 702.684 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení. Částku 702.684 Kč tvoří smluvní pokuty ve výši 465.263 Kč, 185.284 Kč a 52.137 Kč. Ke smluvní pokutě ve výši 465.263 Kč uvedl, že jde o smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z dlužné jistiny počítané za dobu od 8. 3. 2012 do 2. 12. 2013. Ke smluvní pokutě ve výši 185.284 Kč uvedl, že se jedná o smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z dlužné jistiny počítané za dobu od 1. 7. 2015 do 16. 8. 2016. Ke smluvní pokutě ve výši 52.137 Kč uvedl, že se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné jistiny počítanou za dobu od 1. 3. 2018 do 22. 1. 2019. Žalobce uvedl, že ve zbytku bere žalobu zpět.

5. Dále po žalovaných požadoval zaplacení 237.162 Kč, úroků ve výši 24 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení, úroků u prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 63.162 Kč za dobu od 1. 1. 2019 do zaplacení.

6. K odůvodnění tohoto nároku uvedl, že 16. 8. 2016 uzavřel s žalovanými smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaným poskytl úvěr ve výši 275.000 Kč. Žalovaní měli žalobci vrátit 375.000 Kč v 16 měsíčních splátkách po 23.500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci. První splátka byla splatná dne 20. 9. 2016 Částku 375.000 Kč tvořila jistina 275.000 Kč, úplata 6.000 Kč, náhrada hotových výdajů 6.216 Kč a úrok 87.784 Kč.

7. Žalovaní žalobci uhradili: 23.500 Kč dne 3. 10. 2016, 23.500 Kč dne 3. 11. 2016, 23.500 Kč dne 2. 12. 2016, 23.500 Kč dne 3. 3. 2017, 23.500 Kč dne 3. 4. 2017, 50.000 Kč dne 2. 2. 2018, 10.000 Kč dne 3. 7. 2018, 23.500 Kč dne 27. 8. 2018 Celkem žalovaní uhradili 201.000 Kč Tyto platby byly dle § 1932 o.z. započteny na úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 6.000 Kč, úroky 87.784 Kč, jistinu 101.000 Kč. Žalovaní neuhradili jistinu ve výši 174.000 Kč. Žalobce po žalovaných kromě této jistiny požadoval uhradit úroky ve výši 24 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení. Dále požadoval smluvní pokutu ve výši 63.162 Kč. Uvedl, že se jedná o smluvní pokutu dle článku III smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do 19. 12. 2018. Žalobce požadoval úroky z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuty.

8. Žalovaní s žalobou nesouhlasili.

9. Ke smlouvě [číslo] 2010 namítali, že se jedná o spotřebitelský vztah, ve kterém žalovaní vystupují jako spotřebitelé. Sjednaný úrok ve výši 24 % ročně a smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně jsou nemravné. Žalovaní nepravidelně úvěr hradili. Žalobce tyto úhrady použil na úhradu smluvní pokuty a příslušenství. Tím dostal žalované do dluhového kolečka, ze kterého nebylo možné s ohledem na výši sjednané smluvní pokuty a úroků se vymanit. Úvěr byl poskytnut situaci, kdy žalovaní museli hradit exekuce a tedy byli v tísni. Žalovaní namítali, že jim z úvěru dle smlouvy [číslo] 2010 nebylo nikdy vyplaceno 70.000 Kč. Toto vyplývá i z dodatku této smlouvy z 8. 3. 2011. Protože žalovaným nebyla vyplacena částka 70.000 Kč, nebyla žalobcem dodržena smlouva o úvěru, a žalovaní by proto neměli platit smluvní pokuty. Žalovaní namítali, že ve smlouvě o úvěru [číslo] 2010 bylo na straně 2, odstavec 3 sjednáno, že platby žalovaných se budou nejprve započítávat na úhradu jistiny. Žalovaní poukázali na platby, které na základě této úvěrové smlouvy provedli a uvedli, že dluh vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] 2010 uhradili, přičemž žalobci zaplatili ještě podstatně více než dle úvěrové smlouvy měli. Žalovaní namítali, že byli dodatky uvedeni v omyl. Omyl spočíval v tom, že jim žalobce sdělil, že k 8. 3. 2011 dluží žalobci uhradit 570.000 Kč. Žalovaní uvěřili žalobci, že dluh je v této výši. V uznáních dluhu byla uvedena úmyslně nepravdivá výše dluhu. Při uzavírání uznání dluhu byli žalovaní pod tlakem žalobce, pod pohrůžkou realizace zástavního práva. Žalovaní namítali, že nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] 2010 je promlčený. Poukázali to, že dodatek číslo 1 z 8. 3. 2011 neobsahuje uznání dluhu. Pokud jde o dohodu o uznání dluhu ze 4. 12. 2013 nejedná se uznání dluhu, protože neobsahuje prohlášení žalovaných, že dluh uznávají, co do důvodu a výše a je zde uvedena nepravdivá výše dluhu. Tato dohoda byla uzavírána v době, když byl původní závazek promlčený, a proto by v ní muselo být uvedeno, že žalovaní jsou si vědomi, že uznávají již promlčený závazek. Dohoda nemá všechny náležitosti uznání dluhu. Ze stejných důvodů je neplatné i uznání závazku ze dne 16. 8. 2016. Žalovaní namítali, že není možné uplatňovat nárok na smluvní pokuty a smluvní úroky z prodlení z důvodů takzvaného„ přezajištění“. Uvedli, že je otázka, zda-li žalobce poskytl úvěr či půjčku, protože dle zjištění žalovaných není bankou ani licencovaným nebankovním subjektem.

10. Ke smlouvě [číslo] žalovaní uvedli, že úrok ve výši 24 % a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně jsou nemravné. Poukázali na to, na straně 2 úvěrové smlouvy bylo ujednáno, že úhrada se započítává nejdříve na jistinu a žalobce tak nečinil. Žalovaní namítali, že žalobce byl oprávněn účtovat smluvní pokutu bez ohledu na to, že byla uhrazena jistina. Smluvní pokuta je přitom počítána z celkové dlužné částky, to znamená i z příslušenství a poplatků. Žalovaní poukázali na to, že úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena i přes to, že žalobce věděl, že mu žalovaní dluží z předchozí úvěrové smlouvy. Žalobce tak nedostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaných. Žalovaní namítali, že dle této úvěrové smlouvy jim nebylo vyplaceno 8.000 Kč v hotovosti.

11. Žalovaní k podání z 11. 11. 2019, 25. 11. 2019 a v tabulkách přiložených k podání z 25. 11. 2019 namítali, že na žalobci na základě úvěrové smlouvy [číslo] 2010 uhradili více než byli povinni. Navíc uhradili částku 569.098 Kč. Tuto částku započetli vůči nedoplatku na základě úvěrové smlouvy [číslo] Sb.

12. Podání žalobce, z 7. 10. 2019 obsahovalo změnu žaloby. Žalobce u nároku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru [číslo] 2010 měnil tvrzení ohledně toho, co po žalovaných požaduje zaplatit a z jakého důvodu mu mají žalovaní zaplatit žalované částky. Dále byla tímto podáním vzata žaloba částečně zpět, ohledně některých nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] 2010. Žalobce původně po žalovaných na základě této úvěrové smlouvy požadoval zaplacení 1.002.463 Kč (517.000 Kč nedoplatek dluhu, 485.463 Kč smluvní pokuty), úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 517.000 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 485.463 Kč za dobu od 22. 1. 2019 do zaplacení. V podání z 7. 10. 2019 uvedl, že po žalovaných požaduje zaplatit na základě toto úvěrové smlouvy 755.669 Kč (jistina 52.985 Kč, smluvní pokuty ve výši 702.684 Kč), úrok ve výši 4.858 Kč, úrok ve výši 30 % ročně z částky 52.985 Kč za dobu od 4. 7. 2018 o zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.668 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 702.684 Kč za dobu od 23. 1. 2019 zaplacení. S ohledem na tyto skutečnosti soud dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby uvedenou v podání žalobce z 7. 10. 2019 (viz. výrok I. tohoto rozsudku) a rozhodl o částečném zastavení řízení ohledně 246.794 Kč (původně žalovaná částka 1.002.463 Kč – nově žalovaných 755, 669 Kč), úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 246.794 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 485.463 Kč za dobu od 22. 1. 2019 do zaplacení (viz. výrok II. tohoto rozsudku).

13. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Žalobce uzavřel s žalovanými dne 6. 9. 2010 smlouvu o úvěru [číslo] 2010. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovaným úvěr ve výši 570.000 Kč a žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr vrátit, zaplatit úroky a splnit další povinnosti, které z této smlouvy vyplývají. Úvěr měl být poskytnut nejpozději do 10 dnů od podpisu úvěrové smlouvy. Žalobce měl zaplatit v hotovosti 16.000 Kč soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], částku 484.000 Kč měl uhradit převodem na účet číslo [bankovní účet]. Dále bylo v úvěrové smlouvě uvedeno že částku 70.000 Kč žalobce zaplatí v hotovosti při podpisu smlouvy. Účastníci řízení si sjednali, že žalovaní vrátí žalobci úvěr navýšený o úrok ve výši 2 % z jistiny úvěru měsíčně. Dále se zavázali uhradit žalobci úplatu za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku ve výši 40.000 Kč. Zároveň se zavázali uhradit věřiteli částku 21.600 Kč na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí (zejména úhradu znaleckého posudku kolků jednání exekutor, jízdné a podobně) - dále jen náhrada hotových výdajů. Jistinu úvěru, úrok úplatou za poskytnutí úvěru, náhradu hotových výdajů byli žalovaní povinny zaplatit žalobci tak, že do 6. 12. 2010 měli zaplatit 100.000 Kč a do 4. 3. 2011 měli uhradit zbývající část ve výši 600 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jistiny úvěru byl sjednán nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z nezaplacené – nevrácené jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalovaný s úhradou úplaty za poskytnutí úvěru, anebo úhrady náhrady hotových výdajů byl sjednán nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky za každý den prodlení denně různé částky. Toto bylo prokázáno písemným vyhotovením smlouvy o úvěru [číslo] 2010 uzavřenou mezi účastníky řízení 6. 9. 2010, zástavní smlouvou [číslo] 2010 uzavřenou mezi účastníky řízení dne 5. 10. 2010.

14. Účastníci řízení uzavřeli 5. 10. 2010 zástavní smlouvu [číslo] [rok] Touto smlouvou byly žalovanými poskytnuty ze zástavy nemovitosti v k. ú. [část obce], a to k zajištění zaplacení: poskytnutého úvěru ve výši 570.000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 % měsíčně z částky 570.000 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč, úhrady hotových výdajů a odměny za činnost, která s poskytnutím úvěru přímo nesouvisí ve výši 21.600 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z nesplacené jistiny úvěru, pro případ prodlení žalovaných s úhradou jistiny úvěru, která vznikne v době od 7. 12. 2010 do 7. 12. 2015, smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou úplaty za poskytnutí úvěru nebo náhrady hotových výdajů a odměny, která s poskytnutím úvěru přímo nesouvisí. V zástavní smlouvě se uvádí, že dne 6. 10. 2010 uzavřel žalobce se s žalovanými smlouvu o úvěru, kterou žalobce žalovaným poskytl úvěr ve výši 570.000 Kč. Dále se zde v článku III písm. a uvádí, že se zajišťuje právo žalobce na vrácení poskytnutého úvěru ve výši 570.000 Kč. V čl. 3 písm. b) ,c) se uvádí, že právo zástavního věřitele na zaplacení úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč a právo na zaplacení částky 21.600 Kč na úhradu hotových výdajů a odměny za činnost, která z poskytnutí úvěru přímo nesouvisí vznikne v době od 6. 12. 2010 do 5. 3. 2011. Toto bylo prokázáno zástavní smlouvu [číslo] [rok] uzavřenou mezi účastníky řízení dne 5. 10. 2010 15. Ještě před tím účastníci uzavřeli dne 6. 9. 2010 zástavní smlouvu ke stejným nemovitostem. Tato zástavní smlouva nebyla zapsána do katastru nemovitostí, přičemž katastrální úřad uvedl, že návrhu na zápis nelze vyhovět, protože není dostatečně určitě popsána zajištěná pohledávka. Toto bylo prokázáno úvěrovou smlouvou [číslo] [rok] uzavřenou mezi účastníky řízení dne 6. 9. 2010, dopisem [stát. instituce], [stát. instituce] z 24. 9. 2010 a usnesením o zastavení řízení vydaný [stát. instituce], [stát. instituce] z 6. 10. 2010.

16. Na základě úvěrové smlouvy [číslo] 2010 žalobce uhradil 6. 9. 2010 soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [příjmení] 16.000 Kč. Na účet č. [bankovní účet] poukázal dne 7. 9. 2010 484.000 Kč. Toto bylo mezi účastníky nesporné a bylo to prokázáno potvrzením soudního exekutora [anonymizováno] [příjmení] z 6. 9. 2010, vyčíslením dluhu od [anonymizováno] [příjmení] z 2. 9. 2010, příkazem k úhradě z 7. 9. 2010, výpisem z účtu žalobce z 7. 9. 2010.

17. Sporná je výplata částky 70.000 Kč. Žalobce tvrdil, že ji žalovaným uhradil v hotovosti, to žalovaní popírají.

18. K prokázání tvrzení o výplatě částky 70.000 Kč žalobce odkazoval na znění úvěrové smlouvy [číslo] 2010, dále na zástavní smlouvu [číslo] [rok] uzavřenou dne 5. 10. 2010. Dále předložil důkazy výpis účtu žalobce ze dne 7. 9. 2010, přílohu účetní závěrky žalobce k 31. 12. 2010, účtovou osnovu z 31. 12. 2010, inventarizace účtů 067000, 67001, tabulku označenou jako úvěry [anonymizována dvě slova], výdajová pokladní doklad č. 10 HV00249, výpis pohybu na účtech žalobce v roce 2010.

19. V úvěrové smlouvě [číslo] 2010 se uvádí, že žalobce poskytne žalovaným úvěr, tak že mimo jiné zaplatí v jejich prospěch částku ve výši 70.000 Kč hotovosti při podpisu smlouvy. Z tohoto ujednání ale není prokázáno, že by k výplatě skutečně došlo a že by žalovaní podpisem smlouvy potvrzovali výplatu této částky.

20. V zástavní smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení dne 5. 10. 2010 se uvádí, že dne 6. 10. 2010 uzavřel žalobce se s žalovanými smlouvu o úvěru, kterou žalobce žalovaným poskytl úvěr ve výši 570.000 Kč. Dále se zde v článku III písm. a) uvádí, že se zajišťuje právo žalobce na vrácení poskytnutého úvěru ve výši 570.000 Kč. V zástavní smlouvě se ale hovoří o poskytnutí úvěru, to jest možnosti čerpat tuto částku. Skutečnost, že by došlo k vyplacení celého úvěru, celé částky 570.000 Kč, z tohoto ale nelze dovodit.

21. Z výpisu z účtu žalobce z 7. 9. 2010 (čl. 107) vyplývá, že z tohoto účtu bylo v hotovosti vybráno 70.000 Kč dnes 7. 9. 2010. Úvěrová smlouva byla ale uzavřena a podepsána dne 6. 9. 2010, takže tento důkaz neprokazuje, že by se měla ke dni podpisu smlouvy vyplatit částka 70.000 Kč v hotovosti žalovaným.

22. Z přílohy účetní závěrky žalobce k 31. 12. 2010, účtové osnovy z 31. 12. 2010, inventarizace účtů 067000, 67001, tabulky označené jako úvěry [anonymizována dvě slova] vyplývá, že žalobce zanesl půjčku žalovaným nebo úvěr žalovaným ve výši 570.000 Kč do svého účetnictví jako pohledávku do svého účetnictví za rok 2010.

23. Ve výdajovém pokladním dokladu č. 10HV00249 vyplývá, že jej vystavil žalobce p. žalované 1). Je zde uvedeno datum vystavení 6. 9. 2010 a uvádí se, že žalované 1) byla 7. 9. 2010 vyplacena částka 70.000 Kč. Tento doklad není podepsán žalovanou 1).

24. Ve výpisu pohybu na účtech žalobce za rok 2010 je uvedena v části„ Ostatní půjčky“ položka 6. 9. 2010 vyplacení úvěru žalované 1) 70.000 Kč. V části„ Pokladna“ položka 6. 9. 2010 10 HV00249 70.000 Kč, vyplacení úvěru [celé jméno žalované]. Dále položka 7. 9. 2010 10 HP00036, převod z účtu do pokladny.

25. Dále byl soudu předložen dodatek číslo 1 ke smlouvě o úvěru [číslo] 2010. V tomto dodatku se v článku I uvádí, že žalovaným byl smlouvou o úvěru [číslo] 2010 poskytnut úvěr ve výši 500.000 Kč. V dodatku se neuvádí, že žalovaným byla původně předána, vyplacena vyšší částka – 570.000 Kč a není v něm vysvětleno, jak strany dodatku dospěli k částce 500.000 Kč v tom smyslu, jak to nyní žalobce tvrdí v tomto řízení.

26. Soud vzal za prokázané, že žalovaným byla z poskytnutého úvěru vyplacena jen částka 500.000 Kč. To, že úvěr byl poskytnut v této výši, bylo prokázáno dodatkem č. 1, ke smlouvě o úvěru. Důkazy, kterých s dovolává žalobce s tím, že prokazují výplatu částky 70.000 Kč proti tomuto dodatku dohody, neobstojí. Z textu úvěrové smlouvy [číslo] 2010 nelze dovodit, že by se jejím také stvrzovalo, že došlo k výplatě částky 70.000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se uvádí, že žalobce sjednanou výši úvěru poskytne žalovaným mimo jiné i tím, že zaplatí částku 70.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Neuvádí se, že by byla tato částka vyplacena a nepotvrzuje se její vyplacení při podpisu. Doklad o výběru částky 70.000 Kč z účtu žalobce neprokazuje vyplacení této částky žalovaným. Navíc k výběru této částky došlo dne 7. 9. 2010, to znamená den poté, co byla podepsána smlouva o úvěru [číslo] 2010. Rovněž doklady z účetnictví žalobce prokazují pouze skutečnost, jak žalobce účtoval jím předmětný ve svém účetnictví. To ale neprokazuje, že žalovaným byla skutečně vyplacena i částka 70.000 Kč. V zástavní smlouvě z 6. 10. 2010 se hovoří pouze o poskytnutí úvěru ve výši 570.000 Kč. Samotné poskytnutí úvěru znamená, že žalobce byl připraven tuto částku žalovaným vyplatit, či vyplatit jinému subjektu v jejich prospěch. Neznamená to ale už potvrzení, že celá částka 570.000 Kč včetně částky 70.000 Kč byla žalovaným skutečně vyplacena, či vyplacena někomu jinému ve prospěch žalovaných.

27. Žalovaní žalobci na úhradu závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] 2010 uhradili tyto částky.

28. Dne 6. 12. 2010 došlo k úhradě částky 100.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 6. 12. 2010 (čl. 92, 175), výpisem z účtu žalobce z 6. 10. 2010 (čl. 108).

29. Dne 1. 3. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 1. 3. 2011 (čl. 91, 175), výpisem z účtu žalobce z 1. 3. 2011 (čl. 109).

30. Dne 8. 3. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 8. 3. 2011 (čl. 91, 175), výpisem z účtu žalobce 8. 3. 2011 (čl. 110).

31. Dne 11. 4. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 11. 4. 2011 (čl. 90, 174), výpisem z účtu žalobce z 11. 4. 2011 (čl. 113).

32. Dne 9. 5. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 9. 5. 2011 (čl. 90, 174), výpisem z účtu žalobce z 9. 5. 2011 (čl. 114).

33. Dne 13. 6. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 13. 6. 2011 (čl. 89), výpisem z účtu žalobce 13. 6. 2011 (čl. 115).

34. Dne 15. 7. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 15. 7. 2011 (čl. 89, 174), výpisem z účtu žalobce z 15. 7. 2011 (čl. 116).

35. Dne 15. 8. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 15. 8. 2011 (čl. 117).

36. Dne 10. 10. 2011 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 10. 10. 2011 (čl. 88, 173), výpisem z účtu žalobce z 10. 10. 2011 (čl. 118).

37. Dne 23. 11. 2011 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 23. 11. 2011 (čl. 88, 173), výpisem z účtu žalobce z 23. 11. 2011 (čl. 119).

38. Dne 24. 1. 2012 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla nesporná a byla prokázána výpisem z účtu žalobce z 24. 1. 2012 (čl. 120).

39. Dne 26. 1. 2012 došlo k úhradě částky 80.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a byla prokázána výpisem z účtu žalobce z 26. 1. 2012 (čl. 121).

40. Dne 19. 3. 2012 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 19. 3. 2012 (čl. 122).

41. Dne 13. 4. 2012 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 13. 4. 2012 (čl. 87, 173), výpisem z účtu žalobce z 13. 4. 2012 (čl. 123).

42. Dne 11. 6. 2012 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 11. 6. 2012 (čl. 87, 173), výpisem z účtu žalobce z 11. 6. 2012 (čl. 124).

43. Dne 21. 6. 2012 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 21. 6. 2012 (čl. 125).

44. Dne 16. 8. 2012 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 16. 8. 2012 (čl. 86, 172), výpisem z účtu žalobce z 16. 8. 2012 (čl. 126).

45. Dne 30. 11. 2012 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 30. 11. 2012 (čl. 86, 172), výpisem z účtu žalobce z 30. 11. 2012 (čl. 127).

46. Dne 21. 1. 2013 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 21. 1. 2013 (čl. 128).

47. Dne 27. 6. 2013 došlo k úhradě částky 10.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 27. 6. 2013 (čl. 85, 172), výpisem z účtu žalobce z 27. 6. 2013 (čl. 129).

48. Dne 3. 9. 2013 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 3. 9. 2013 (čl. 84, 172), výpisem z účtu žalobce z 3. 9. 2013 (čl. 130).

49. Dne 16. 9. 2013 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 16. 9. 2013 (čl. 84, 171), výpisem z účtu žalobce z 16. 9. 2013 (čl. 131).

50. Dne 15. 10. 2013 došlo k úhradě částky 10.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána pokladním dokladem z 15. 10. 2013 (čl. 84, 171), výpisem z účtu žalobce z 15. 10. 2013 (čl. 132).

51. Dne 2. 12. 2013 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a je prokázána oznámením o provedeném příkazu k úhradě 29. 11. 2013 (čl. 79, 171), výpisem z účtu žalobce z 2. 12. 2013 (čl. 133).

52. Dne 6. 1. 2014 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem, žalovaní k tomu uváděli, že úhradu provedli 3. 1. 2014 a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 6. 1. 2014 (čl. 135).

53. Dne 11. 3. 2014 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 11. 3. 2014 (čl. 136).

54. Dne 8. 7. 2014 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 8. 7. 2014 (čl. 137).

55. Dne 29. 7. 2014 došlo k úhradě částky 25.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem, žalovaní k tomu uváděli, že úhradu provedli 28. 7. 2014 a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 29. 7. 2014 (čl. 138).

56. Dne 3. 10. 2014 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem, žalovaní k tomu uváděli, že úhradu provedli 2. 10. 2014 a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 10. 2014 (čl. 139).

57. Dne 6. 2. 2015 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 6. 2. 2015 (čl. 140).

58. Dne 27. 8. 2015 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce 27. 8. 2015 (čl. 141).

59. Dne 16. 10. 2015 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 16. 10. 2015 (čl. 142).

60. Dne 5. 1. 2016 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky řízení nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 5. 1. 2016 (čl. 143).

61. Dne 3. 10. 2016 došlo k úhradě částky 38.000 Kč. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 10. 2016 (čl. 145).

62. Dne 3. 11. 2016 došlo k úhradě částky 38.000 Kč. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 11. 2016 (čl. 146).

63. Dne 3. 1. 2017 došlo k úhradě částky 18.000 Kč. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 1. 2017 (čl. 147).

64. Dne 16. 1. 2017 došlo k úhradě částky 15.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky řízení nesporná a je prokázána potvrzením o provedení platby vydaném 13. 1. 2017 (čl. 82), výpisem z účtu žalobce z 16. 1. 2017 (čl. 148).

65. Dne 26. 1. 2017 došlo k úhradě částky 5.000 Kč. Tato skutečnost byla mezi účastníky řízení nesporná a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 26. 1. 2017 (čl. 149).

66. Dne 3. 4. 2017 došlo k úhradě částky 38.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 4. 2017 (čl. 150).

67. Dne 3. 7. 2018 došlo k úhradě částky 15.000 Kč. Tato skutečnost byla tvrzena žalobcem a je prokázána výpisem z účtu žalobce z 3. 7. 2018 (čl. 151).

68. Účastníci řízení uzavřeli dne 8. 3. 2011 dodatek číslo 1 ke smlouvě o úvěru [číslo] 2010. V tomto dodatku uvedli, žalovaným byl žalobcem na základě smlouvy o úvěru [číslo] 2010 poskytnut úvěr ve výši 500.000 Kč. Tímto dodatkem se prodlužuje splatnost úvěru dlužníkovi -žalovaným. V dodatku je uvedeno, že„ Celková výše úvěru tedy souhrn všech částek, které byly dlužníkovi, je totožný s částkou uvedenou v prvním odstavci tohoto článku smlouvy tedy 500.000 Kč.“ Žalovaní se zavázali věřiteli vrátit na výše úvěr navýšen o úrok ve výši 30 % z jistiny úvěru. Dále se zavázali uhradit věřiteli úplatu za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku ve výši 65.000 a náhradu hotových výdajů a odměna za činnost s poskytnutím úvěru přímo nesouvisející ve výši 5.000 Kč. Celkovou částku splatnou ke dni uzavření této smlouvy ve výši 720.000 Kč (jde o součet jistiny úvěru sjednaného úroku a úplaty za poskytnutí úvěru a náhrady hotových výdajů.), se žalovaní se zavázali tyto částky zaplatit ve sjednaných měsíčních splátkách po 50.000 Kč v době od 8. dubna 2011 do 8. února 2012 a splátce 170.000 Kč splatné 7. 3. 2012. Pro případ prodlení s úhradou jistiny byl sjednán nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,3 % z nevrácené jistiny 0,3 % denně z nevrácené jistiny a dále 0,3 % případě pro případ prodlení s úhradou úplaty za poskytnutí úvěru nebo náhrady. Toto bylo prokázáno dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru [číslo] 2010 uzavřeným účastníky řízení dne 8. 3. 2011.

69. Účastníci řízení uzavřeli dne 4. 12. 2013 dohodu o uznání závazku. V té žalovaní uvedli, že k 4. 12. 2013 dluží žalovaní žalobci uhradit celkovou částku 575.000 Kč. Dohodli se, že žalovaní tuto částku uhradí ve sjednaných splátkách v době od 31. 12. 2013 do 30. 6. 2015. Žalobce prohlásil, že nebude požadovat žádný úrok ani další navýšení, bude-li dodržen tento splátkový kalendář. Pokud dodržen nebude, vyhrazuje si právo postupovat dle podmínek původní smlouvy o úvěru. Toto bylo prokázáno dohodou o uznání závazku uzavřenou mezi účastníky řízení dne 4. 12. 2013 70. Strany řízení uzavřely 16. 8. 2016 dohodu o uznání závazku. V této dohodě žalovaní potvrdili, že ke dni 16. 8. 2016 dluží na základě smlouvy o úvěru [číslo] 2010, jejího dodatku č. 1 z 8. 3. 2013, dohodě o uznání závazku z 4. 12. 2013 celkem částku 684.000 Kč. Tuto částku se žalovaní zavázali uhradit v 18 měsíčních splátkách po 38.000 Kč do 28. 2. 2018. Toto bylo prokázáno dohodu o uznání závazku uzavřenou mezi účastníky řízení 16. 8. 2016 (čl. 25).

71. Zástupce žalobce dopisem z 7. 1. 2019 vyzval žalované k zaplacení částky 1.002.463 Kč, a to do 21. 1. 2019. V dopise konstatoval, že mezi účastníky byla uzavřena 6. 10. 2010 smlouva o úvěru, na základě které měli žalovaní žalobci vrátit částku 700.000 Kč do 4. 3. 2011. K této smlouvě byly uzavřeny dodatky. V dodatku z 16. 8. 2016 žalovaní uznali vůči žalobci svůj dluh ve výši 684.000 Kč, který se zavázali uhradit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 38.000 Kč. Žalobce uvedl, že mu žalovaní do 3. 7. 2018 uhradili částku 167.000 Kč. Zbývá tedy uhradit 517.000 Kč. Žalobce dále požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z částky 517.000 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do 7. 1. 2019. Zároveň byli žalovaní upozorněni na to, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, obrátí se žalobce na soud. Toto bylo prokázáno dopisy zástupce žalobce žalovaným z 7. 1. 2019, včetně podací stvrzenky.

72. Dle § 497 z.č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

73. Dle § 499 obch. zák. lze za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

74. Dle § 261 odst. 3 písm. d obch. zák. se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

75. Dle § 323 odst. 1 obch. zák. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena. 76. § 330 obch. zák. zní: 1) Má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství. 2) Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. 3) Má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného. 4) Placení se týká náhrady škody teprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož porušení vznikla povinnost k náhradě škody, pokud dlužník neurčí účel placení.

77. Dle § 49a obč. zák. je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

78. Účastníci řízení uzavřeli 5. 10. 2010 smlouvu o úvěru dle § 497 obch. zák. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal žalovaným poskytnout úvěr ve výši 570.000 Kč. Žalovaní měli žalobci tento úvěr vrátit společně s úrokem ve výši vrátit zapůjčenou jistinu, úrok ve výši 2 % z jistiny úvěru měsíčně. Dále se zavázali uhradit žalobci úplatu za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku ve výši 40.000 Kč. Zároveň se zavázali uhradit věřiteli částku 21.600 Kč na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí (zejména úhradu znaleckého posudku, kolků, jednání s exekutorem, jízdné a podobně) - dále jen náhrada hotových výdajů. Jistinu úvěru, úrok úplatou za poskytnutí úvěru, náhradu hotových výdajů byli žalovaní povinni zaplatit žalobci tak, že do 6. 12. 2010 měli zaplatit 100.000 Kč a do 4. 3. 2011 měli uhradit zbývající část ve výši 600.000 Kč. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce na základě této úvěrové smlouvy ve skutečnosti prospěch žalovaných uhradil 16.000 Kč soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a částku 484.000 Kč poukázal na určený účet. Nebylo prokázáno, že by žalobce žalovaným uhradil částku 70.000 Kč v hotovosti. V dané úvěrové smlouvě nebylo sjednáno, na co a v jakém pořadí se budou započítávat jednotlivé splátky žalovaných. Jelikož toto nebylo mezi účastníky sjednáno, řídi se tato otázka na základě § 261 odst. 3 písm. d obch. zák. ustanovením § 330 obch. zák. Žalovaní přitom při jednotlivých platbách neurčili, co konkrétně hradí. Z ustanovení § 330 odst. 2 obch. zák. poté vyplývá, že při plnění peněžitého závazku se plnění započte nejdříve na úroky a následně na jistinu. Jestliže žalovaní provedli nějakou splátku, bylo nutné tuto platbu nejprve započíst na do té doby narostlý úrok počítaný z dlužné jistiny. Pokud byly tyto úroky uhrazeny, měl se zbytek splátky započíst na dlužnou jistinu, tj. částku, která byla žalovaným skutečně vyplacena či vyplacena v jejich prospěch. Nelze souhlasit, že by se před úhradou dlužné jistiny měly splátky započítat na úhradu úplaty dle § 499 obch. zák., na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí nebo na úhradu smluvních pokut. U těchto nároků se nejedná o jistinu. Žalobce nebyl oprávněn si splátky započítávat sám dle svého uvážení a pokud splátky nezapočítával na úhradu do té doby„ zralých„ úroků a poté na úhradu dlužné jistiny (to jest toho, co bylo žalovaným zapůjčeno a žalovanými v té době nevráceno,, prováděl započtení nesprávně. I kdyby soud přistoupil na tvrzení, že úplata dle § 499 obch. zák., úhrada hotových výdajů a odměna za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí, jsou ve smyslu § 330 odst. 2 rovněž jistinou, měli být stejně jednotlivé splátky po úhradě do té doby„ zralých“ úroků započteny na úhradu poskytnuté a nevrácené částky. Toto vyplývá, ze skutečnosti, že žalovaní uzavřeli smlouvu jako spotřebitelé, a proto je nutné splátky započítávat ve prospěch žalovaných. Na základě těchto skutečností soud započetl jednotlivé splátky žalovaných nejprve na úrok narostlý za dobu do provedení dané splátky z v té době dlužné jistiny (to co bylo žalovaným poskytnuto a žalovaní to do té doby nevrátili). Pokud byly tyto úroky uhrazeny, zbytek splátky započetl na dlužnou„ jistinu“, tj. částku, která byla žalovaným skutečně vyplacena či vyplacena v jejich prospěch a kterou žalovaní dosud nevrátili (soud bude nadále tento nárok označovat jako„ jistinu“).

79. Žalovaní na základě toto úvěrové smlouvě uhradili žalobci 6. 12. 2010 100.000 Kč. K 6. 12. 2010 žalovaní dlužili uhradit úrok ve výši za dobu 2 % měsíčně, to jest 24 % ročně z částky 500.000 Kč za dobu od 7. 9. 2010 do 6. 12. 2010 - 29.917,81 Kč, + úrok ve výši 24 % ročně z částky 16.000 Kč za 6. 9. 2010 – 10,52 Kč. To znamená celkem 29.928,33 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále byla uhrazeno 70.071,67 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 429.928,33 Kč.

80. Dne 1. 3. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 1. 3. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok ve výši 24 % ročně z částky 429.928,33 Kč za dobu od 7. 12. 2010 do 1. 3. 2011, tj. 24.028 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 25.971,13 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 403.957,20 Kč.

81. Dne 8. 3. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 8. 3. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok ve výši 24 % ročně z částky 403.957,20 Kč za dobu od 2. 3. 2011 do 8. 3. 2011, tj. 1.859,31 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 48.140,69 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 355.816,51 Kč.

82. Dne 11. 4. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 11. 4. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok ve výši 24 % ročně z částky 355.816,51 Kč za dobu od 9. 3. 2011 do 11. 4. 2011, tj. 7.954,69 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 42.045,31 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 313.771,20 Kč.

83. Dne 9. 5. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 9. 5. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok ve výši 24 % ročně z částky 313.771,20 Kč za dobu od 12. 4. 2011 do 9. 5. 2011, tj. 5.776,83 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 44.223,17 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 269.548,03 Kč.

84. Dne 13. 6. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 13. 6. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 269.548,03 Kč za dobu od 10. 5. 2011 do 13. 6. 2011, tj. 6.203,30 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 43.796,70 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 225.751,33 Kč.

85. Dne 15. 7. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 15. 7. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 225.751,33 Kč za dobu od 14. 6. 2011 do 15. 7. 2011, tj. 4.750,06 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 45.249,94 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 180.501,39 Kč.

86. Dne 15. 8. 2011 došlo k úhradě částky 50.000 Kč. K 15. 8. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 180.501,39 Kč za dobu od 16. 7. 2011 do 15. 8. 2011, tj. 3.679,26 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 46.320,74 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 134.180,65 Kč.

87. Dne 10. 10. 2011 došlo k úhradě částky 30.000 Kč. K 10. 10. 2011 žalovaní dlužili uhradit úrok za 24 % ročně z částky 134.180,65 Kč za dobu od 16. 8. 2011 do 10. 10. 2011, tj. 4.940,79 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 25.059,21 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 109.121,44 Kč.

88. Dne 23. 11. 2011 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. K 23.11.2011 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 109.121,44 Kč za dobu od 11. 10. 2011 do 23. 11. 2011, to jest 3.157,05 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 16.842,95 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 92.278,49 Kč.

89. Dne 24. 1. 2012 došlo k úhradě částky 20.000 Kč. K 24. 1. 2012 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 92.278,49 Kč za dobu od 24. 11. 2011 do 24. 1. 2012, tj. 3.757,95 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 16.242,05 Kč na„ jistinu“. Po úhradě proto žalovaní dlužili na„ jistině“ 76.036,44 Kč.

90. Dne 26. 1. 2012 došlo k úhradě částky 80.000 Kč. K 26. 1. 2012 žalovaní dlužili uhradit úrok 24 % ročně z částky 76.036,44 Kč za dobu od 25. 1. 2012 do 26. 1. 2012, tj. 99,72 Kč Tyto úroky byly splátkou uhrazeny. Dále bylo uhrazeno 76.036,44 Kč na„ jistinu“ Po této úhradě proto žalovaní již nic nedlužili uhradit na zapůjčenou„ jistinu“. Navíc došlo k úhradě 3.863,84 Kč, které jsou započteny na úhradu částky 61.600 Kč (úplata za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku ve výši 40.000 Kč + 21.600 Kč na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí (zejména úhradu znaleckého posudku kolků jednání se exekutor jízdné a podobně) - dále jen náhrada hotových výdajů). Z těchto plateb žalovaní nadále dlužili uhradit 57.736,16 Kč.

91. Tato zbylá částka byla uhrazena platbami z 19. 3. 2012, došlo k úhradě částky 30.000 Kč. z 13. 4. 2012, kdy došlo k úhradě částky 20.000 Kč, 11. 6. 2012, kdy došlo k úhradě částky 30.000 Kč.

92. Následně žalovaní žalobci ještě na základě smlouvy o úvěru [číslo] 2010 poukázali 21. 6. 2012 částku 20.000 Kč, 16. 8. 2012 částku 30.000 Kč, 30. 11. 2012 částku 20.000 Kč, 21. 1. 2013 částku 20.000 Kč, 27. 6. 2013 částku 10.000 Kč, 3. 9. 2013 částku 30.000 Kč, dne 16. 9. 2013 částku 20.000 Kč, dne 15. 10. 2013 částku 10.000 Kč, dne 2. 12. 2013 částku 20.000 Kč, dne 6. 1. 2014 částku 20.000 Kč, dne 11. 3. 2014 částku 20.000 Kč, dne 8. 7. 2014 částku 20.000 Kč, dne 29. 7. 2014 částku 25.000 Kč, dne 3. 10. 2014 částku 20.000 Kč, dne 6. 2. 2015 částku 20.000 Kč, dne 27. 8. 2015 částku 20.000 Kč, dne 16. 10. 2015 částku 20.000 Kč, dne 5. 1. 2016 částku 20.000 Kč, dne 3. 10. 2016 částku 38.000 Kč, dne 3. 11. 2016 částku 38.000 Kč, dne 3. 1. 2017 částku 18.000 Kč, dne 16. 1. 2017 částku 15.000 Kč, dne 26. 1. 2017 částku 5.000 Kč, dne 3. 4. 2017 částku 38.000 Kč, dne 3. 7. 2018 částku 15.000 Kč.

93. V daném případě je zřejmé, že žalovaní žalobci vrátili 500.000 Kč, částku, která jím byla na základě úvěrové smlouvy 020/ 2010 žalobcem uhrazena, či uhrazena ve prospěch žalovaných Dále uhradili sjednaný úrok a zároveň uhradili i úplata za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku ve výši 40.000 Kč a 21.600 Kč na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí. Žalovaní proto nemají již nic na základě této úvěrové smlouvy hradit. Soud proto žalobu o zaplacení částky 52.985 Kč, úroku ve výši 4.858 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z částky 52.985 Kč za dobu od 4. 7. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.668 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do zaplacení, zamítl.

94. Rovněž žalobci nepřiznal nárok na požadované smluvní pokuty 702.684 Kč, a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 702.684 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení. Žalobce uvedl, že požaduje uhradit tyto smluvní pokuty kvůli prodlení s úhradou jistiny v době od 8. 3. 2012 do 2. 12. 2013, a od 1. 7. 2015 do 16. 8. 2016 a od 1. 3. 2018 do 22. 1. 2019. Jak již soud výše uvedl do dne 26. 1. 2012 byla žalobci vrácena celá jistina, to jest částka 500.000 Kč, která byla žalobcem ve prospěch žalovaných uhrazena. Protože žalovaní nebyly v době, za kterou žalobce požaduje uhradit výše uvedené smluvní pokuty v prodlení s úhradou poskytnutí jistiny, nemá ani nárok na zaplacení požadovaných smluvní pokut. Kdyby soud vycházel z toho, že žalobce má v jím požadované době od 8. 3. 2012 nárok na zaplacení smluvní pokuty 0,3 % denně z částky 57.736,16 Kč, to jest neuhrazené úplaty za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku (sjednané ve výši 40.000 Kč) a na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí (sjednáno ve výši 21.600 Kč) je potřeba při výpočtu této smluvní pokuty zohlednit, že na tyto nároky bylo dne 19. 3. 2012 uhrazeno 30.000 Kč, dne 13. 4. 2012 20.000 Kč a 11. 6. 2012 30.000 Kč. Žalovaný proto na úplatu za poskytnutí úvěru dle § 499 obchodního zákoníku a na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která poskytnutím úvěru přímo nesouvisí dlužili uhradit v žalobcem požadované době (v době za níž žalobce požaduje smluvní pokuty) v době od 8. 3. 2012 do 19. 3. 2012 57.736,16 Kč, v době od 20. 3. 2012 do 13. 4. 2012 27.736,16 Kč, v době od 14. 4. 2012 do 11. 6. 2012 7.736,16 Kč a po dni 11. 6. 2012 již na těch nárocích nedlužili ničeho. Žalobci by proto vůči žalovaným případně náležel nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z částky 57.736,16 Kč za dobu od 8. 3. 2012 do 19. 3. 2012, tj. 2.078,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z částky 27.736,16 Kč za dobu od 20. 3. 2012 do 13. 4. 2012, tj. 2.080,21 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z částky 7.736,16 Kč za dobu od 14. 4. 2012 do 11. 6. 2012, tj. 1.369,30 Kč Celkem se jedná o smluvní pokuty ve výši 5.528,01 Kč Tyto smluví pokuty byl uhrazeny žalovanými platbou z 11. 6. 2012. Vzhledem k tomu již soud neřešil, zda-li požadovaná smluvní pokuta není v s ohledem na svojí výši v rozporu s dobrými mravy anebo zda-li by neměla být moderována.

95. Soud nevycházel z dodatku č. 1 k úvěrové smlouvě [číslo] 2010, protože se jedná o neplatný právní úkon. Tento dodatek, včetně vyčíslení dlužné částky připravil žalobce. Toto vyplývá, z tvrzení žalovaných, které žalobce nijak nezpochybnil, rovněž i z úpravy celého dodatku. Žalovaní namítali, že byly uvedeni žalobcem v omyl, tím, že on tvrdil, že k 8. 3. 2011 dluží uhradit žalobci částku 500.000Kč. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností ke dni 8. 3. 2011, včetně tohoto dne, žalovaní již žalobci uhradili platby v celkové výši 200.000 Kč. Po jejich započtení, viz výše uvedené odůvodnění, je zřejmé, že k 8. 3. 2011 žalovaní nedlužili na základě úvěrové smlouvy uhradit žalobci 500.000 Kč, ale částku nižší. Soud proto tento dodatek ve smyslu § 49a obč. zák. nesplatný. Nelze ani přehlédnout, že tento dodatek nevysvětluje, z čeho se má dluh ve výši 500.000 Kč skládat a toto žalobce učinil až dodatečně v tomto soudním řízení. Přitom při tomto výpočtu dlužné částky 500.000 Kč žalobce vycházel z nesprávného určení, na úhradu jakých závazků, mají být použity jednotlivé splátky provedené žalovanými. Také je neplatné ujednání o nároku žalobce na úhradu další úplaty za poskytnutí úvěru dle § 499 obch. zák. ve výši 65.000 Kč a o nároku na úhradu 5.000 Kč jako odměny za další činnost, která s poskytnutím úvěru přímo nesouvisí. Nárok na úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 65.000 Kč je navíc v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaní již měly na základě původní smlouvy o úvěru uhradit úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč.

96. Pokud se týká uznání dluhů z 4. 12. 2013 a 16. 8. 2016 ani z těch soud nevycházel. Uznání dluhu ve smyslu § 323 odst. 1 obch. zák. a § 2053 o.z. zakládá vyvratitelnou domněnku, že ke dni uznání dluh žalovaných v uvedené výši trval. Tato domněnka ale byla vyvrácena nespornými tvrzeními a důkazy o úhradách úvěru žalovanými. Dále je zde skutečnost, že při výpočtu dlužné částky se vycházelo z nesprávného výpočtu, postupu, při určení na úhradu jakého závazku byly použity žalovanými provedené jednotlivé splátky. Jak bylo výše uvedeno ke dni 4. 12. 2013 a 16. 8. 2016 žalovaní žalobci dlužili uhradit jiné částky, než částky uvedené v uznáních dluhů. Soud proto z těchto uznání dluhů nevycházel. Přitom nemůže být zpětně upraveno, ani v uznání dluhu, na co měly být započteny jednotlivé splátky žalovaných, když toto v době plateb nebylo sjednáno, ani určeno a vychází se tak z ustanovení § 330 obch. zák.

97. Dále bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovanými 16. 8. 2016 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovaným peněžní prostředky ve výši 275.000 Kč. Výplata této částky žalobcem byla sjednána následovně: 22 800 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], 32.900 Kč a 38.500 Kč mělo uhradit [anonymizováno] [příjmení], 18.700 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], 21.600 Kč, 10.800 Kč, 4.800 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], 50.500 Kč měl uhradit Finančnímu úřadu [obec], 100 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], 48.500 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], 17.800 Kč měl uhradit [anonymizováno] [příjmení], částka 8.000 Kč měla být vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy žalovaným s tím, že žalovaní podpisem úvěrové smlouvy potvrzují převzetí této částky v hotovosti. Bylo sjednáno, že žalovaní zaplatí žalobci úrok ve výši 24 % z jistiny úvěru. Za poskytnutí úvěru měli žalovaní zaplatit úplatu ve výši 6.000 Kč a částku 6.216 Kč na úhradu hotových výdajů a odměnu za činnost, která s poskytnutím úvěru přímo nesouvisí (kolky 2.100 Kč a jízdné 4.116 Kč). Celkem měli žalovaní žalobci vrátit 375.000 Kč, což zahrnuje jistinu, sjednaný úrok narostlý ke sjednaným datům splatnosti úvěru, úplaty za poskytnutí úvěru a náhrady. Tuto částku měli žalovaní zaplatit v 16 pravidelných měsíčních splátkách po 23.500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v daném měsíci. První splátka měla být uhrazena do 20. 9. 2016 a poslední splátka do 20. 12. 2017. Pro případ prodlení žalovaných s úhradou jistiny, úplaty za poskytnutí úvěru a náhrady hotových výdajů a odměny za činnost, která přímo nesouvisí s poskytnutím úvěru byl sjednán nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvu bylo možno měnit pouze písemně.

98. Ve smlouvě o úvěru je mimo jiné uvedeno:„ Celková částka splatná úvěrovanými činí podle výpočtu k datu uzavření této smlouvy 375.000 Kč (součet jistiny úvěru, sjednaného úroku ke sjednanému datu splatnosti, úplaty za poskytnutí úvěru a náhrady).“ Tuto částku (tedy jistinu úvěru, sjednaný úrok k sjednanému datu splatnosti, úplatu za poskytnutí úvěru a náhradu) jsou úvěrovaní povinni zaplatit úvěrujícímu bankovním převodem na účet úvěrujícího [číslo] v 16 (šestnácti) pravidelných měsíčních splátkách ve výši 23.500 Kč a to vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce.“ Z toho žalovaní dovozují, že se dohodli, že jejich platby budou nejprve započítávány na úhradu jistiny, poté na úroky a následně na sjednané úplaty a náhrady. Toto z předmětného ustanovení nevyplývá. Tato část smlouvy specifikuje, co tvoří částka 375.000 Kč a že tuto částku, přičemž je opět specifikována z čeho se skládá, mají žalovaní uhradit ve sjednaných měsíčních splátkách. Z tohoto ujednání nevyplývá, že by se účastníci dohodli na tom, v jakém pořadí a na co budou započítávány jednotlivé úhrady úvěru. Proto je nutné jednotlivé platby započítávat tak, jak to stanoví zákon. Toto bylo prokázáno smlouvou o úvěru uzavřenou dne 16. 8. 2016 mezi účastníky řízení, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 16. 8. 2016, zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou mezi účastníky řízení dne 16. 8. 2016.

99. Mezi účastníky nakonec nebylo sporu o tom, že žalobce ve prospěch žalovaných na základě této úvěrové smlouvy uhradil za žalované různým subjektům celkem částku 273.261 Kč Tomu také odpovídají stvrzenky vystavené dne 17. 8. 2016 exekutorským úřadem [obec], soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oznámení o skončení exekuce vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dnes 17. 8. 2016 ve věci [spisová značka] (čl. 154), příjmové pokladními doklady vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 18.8.2016, příkazy k úhradě nákladů exekuce vydané soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] a [číslo jednací] (čl. 153-154), příjmový pokladní doklad vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dnes 17. 8. 2016, oznámení o skončení exekuce, které vydal soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] - [anonymizováno], č. j. [číslo jednací] (čl. 155), příjmový pokladní doklad vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 17. 8. 2016, oznámení o skončení exekuce, které vydala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací] (čl. 156-158), doklad o vkladu za 18. 8. 2016 (čl. 163) a oznámení o skončení exekuce vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací] (čl. 163), příjmový pokladní doklad vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], oznámení o skončení exekuce vydaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo jednací] (čl. 164), příjmový pokladní doklad vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 10. 2016, příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v [obec] č.j. [číslo jednací] (čl. 165).

100. Smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky řízení dne 16. 8. 2016 bylo prokázáno, že žalovaní obdrželi v hotovosti při podpisu této smlouvy 8.000 Kč. Toto vyplývá z článku II písm. l) této smlouvy, kde se uvádí, že žalovaní při podpisu smlouvy v hotovosti převzali 8.000 Kč, což potvrzují podpisem této smlouvy. Tato smlouva je přitom podepsána žalovanými. Z tohoto vyplývá, že žalobce na základě úvěrové smlouvy [číslo] uhradil žalovaným či v jejich prospěch celkem částku 281.261 Kč.

101. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaní na základě této úvěrové smlouvy žalobci uhradili 201.000 Kč. Dle tabulky předložené žalobcem (čl. 9) a výpisu z účtu žalobce žalovaní na tuto úvěrovou smlouvu uhradili dne 3. 10. 2016 částku 23.500 Kč, dne 3. 11. 2016 částku 23.500 Kč, dne 2. 12. 2016 částku 23.500 Kč, dne 3. 3. 2017 částku 23.500 Kč, dne 3. 4.2017 částku 23.500 Kč, dne 2. 2. 2018 částku 50. 000 Kč, 3. 7. 2018 částku 10.000 Kč, dne 27. 8. 2018 o částku 23.500 Kč. Tomto odpovídají i výpisy z účtu žalobce z 3. 10. 2016 (čl. 17), z 3. 11. 2016 (čl. 16), z 3. 3. 2017 (čl. 14), z 3. 4.2017 (čl. 13), z 2. 2. 2018 částku 50. 000 Kč (čl. 12), z 3. 7. 2018 (čl. 11), z 27. 8. 2018 (čl. 10).

102. Zástupce žalobce v dopise z 19. 12. 2018 vyzval žalované k zaplacení částky 278.693 Kč do 31. 12. 2018. V dopise konstatoval, že mezi účastníky byla uzavřena 16. 8. 2016 smlouva o úvěru, na základě které měli žalovaní žalobci vrátit částku 375.000 Kč v 16 sjednaných měsíčních splátkách. Žalobce konstatoval, že mu žalovaní vrátili částku 201.000 Kč. Tato platba byla použita na úhradu úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 6.000 Kč, náhradu hotových výdajů 6.216 Kč, úroku 87.784 Kč a jistinu 101.000 Kč. Zbývá tedy uhradit jistinu ve výši 174.000 Kč Dále jsou žalovaní povinni zaplatit úrok z prodlení z částky 174.000 Kč narostlý do 19. 12. 2018 ve výši 41.531 Kč a smluvní pokutu ve výši 63.162 Kč. Žalovaní byli upozorněni na to, že pokud dlužnou částku neuhradí, obrátí se žalobce na soud. Toto bylo prokázáno dopisy zástupce žalobce žalovaným z 19. 12. 2018 a podacími stvrzenkami.

103. Dle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

104. Dle § 9 odst. 1 z. [číslo] 2010 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

105. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 106. § 1982 o.z. zní: 1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. 2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

107. Dle § 1989 odst. 1 promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

108. V daném případě účastníci řízení uzavřeli dne 16. 8. 2016 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy měl být žalovaným poskytnut úvěr ve výši 275.000 Kč. Účastníci se dohodli, jak budou tento úvěr žalovaní splácet. Sjednali si nárok na úrok, nárok na úplatu 6.000 Kč a náhradu hotových výdajů 6.216 Kč. Dále byl sjednán nárok na smluvní pokutu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce před uzavřením z úvěrové smlouvy [číslo] ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaných. Žalobce pouze popsal, že nahlížením do registru exekucí zjišťoval, jaké dluhy žalovaní mají s výsledkem, že všechny dluhy budou uhrazeny z poskytnutého úvěru. Žalovaní vůči žalobci prohlásili, že žalovaná 1) bude mít dostatečný příjem z jejího zaměstnaneckého poměru u [právnická osoba] [anonymizováno]. Toto tvrzení žalobce nijak neprokázal, nepředložil žádné konkrétní doklady o tom, že šetření provedl a jaké konkrétní informace tímto šetřením zjistil. Tvrzené šetření považuje soud s ohledem na výši poskytovaného úvěru rovněž za nedostatečné. Navíc má soud za to, že v situaci, kdy žalovaní měli větší množství dluhů (dle tvrzení žalobce mu v době, kdy byla uzavírána úvěrová smlouva [číslo] žalovaní dlužili větší částku, s jejímž splácením měli problémy), nevyhodnotil žalobce úvěruschopnost žalovaných správně, přičemž za takovéto situace jim poskytnutí úvěru měl odmítnout. Z tohoto důvodu, protože nebyla řádně prověřena a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaných je smlouva ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 37/2016 Sb. neplatná. K této neplatnosti by soud přihlížel i z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 679/18 z 5. 3. 2020.

109. Z tohoto důvodů nemohl soud žalovaný nárok na základě úvěrové smlouvy [číslo] posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovaným uložit zaplatit žalovanou částku, to jest jistinu, úroky, sjednané náhrady smluvní pokuty. Soud proto žalobu v části, kde je žalován úrok ve výši 24 % ročně z částky 174.000 Kč za dobu od 21. 12. 2017 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 63.162 Kč, včetně úroků z prodlení z této částky zamítl, protože když nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení úroků, smluvní pokuty ani sjednaných nákladů a úplat za poskytnutí úvěru.

110. Z provedeného dokazování ale vyplynulo, že žalobce na základě této úvěrové smlouvy uhradil žalovaným celkem částku celkem částku 281.261 Kč. Tuto částku žalovaní obdrželi či byla vyplacena v jejich prospěch bez právního důvodu. Žalovaný se tak na úkor žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně obohatili. Žalovaní žalobci z tohoto bezdůvodného obohacení již vrátili částku 201.000 Kč. Soud zvažoval, zdali žalobci svědčí nárok na zaplacení zbylé částky ve výši 80.261 Kč. Jak vyplynulo z výše uvedeného dokazování, žalovaní na základě druhé úvěrové smlouvy [číslo] 2010 uhradili nad rámec toho, co měli žalobci dle této úvěrové smlouvy zaplatit ještě podstatně vyšší částku a to minimálně částku 569.090 Kč, kterou žalovaní v podání doručeném soudu dne 25. 11. 2019 namítli k započtení. V tomto případě se žalobce na úkor žalovaných bezdůvodně obohatil. Žalovaní v rámci tohoto řízení vznesli námitku započtení uvedenou v tabulce na čísle listu 188, 192 spisu a uváděli, že přeplatek u smlouvy [číslo] 2010 je ve výši 569.098 Kč a tuto částku namítli k započtení oproti tomu, co mají vrátit na základě úvěrové smlouvy [číslo]. S ohledem na toto započtení došlo k zániku nároku žalobce na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 80.261 Kč. Žalobce proto nemá nárok na zaplacení – vydání bezdůvodného obohacení ve výši 80.261 Kč na základě úvěrové smlouvy [číslo] Sb., protože tento závazek zanikl ve smyslu § 1982 odst. 2 o.z započtením nároku žalovaných proti žalobci na vrácení plnění, bezdůvodného obohacení, které bylo žalobci žalovanými vyplaceno nad rámec toho, na co měl žalobce nárok dle úvěrové smlouvy [číslo] 2010. Soud proto žalobu o zaplacení všech nároků vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] Sb. zamítl.

111. Pokud žalobce vznášel námitku započtení, tak soud poukazuje na to, že dle § 1989 odst. 1 o.z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Nárok žalobce na vrácení plnění dle neplatné smlouvy [číslo] Sb. se stal způsobilým k započtení v době, kdy žalobce mohl požadovat vrácení částek vyplacených na základě neplatné smlouvy o úvěru [číslo] tj. od dne následující po dnech, kdy byly žalovaným či v jejich prospěch žalobcem uhrazeny platby v celkové výši 281.261 Kč. K těmto platbám došlo dne 16. 8. 2016, 17. 8. 2016, 18. 8. 2016 a 19. 10. 2016. Od následujících dnů, se mohl žalobce domáhat vrácení tohoto bezdůvodného obohacení. Naopak započítaný nárok žalovaných se stal způsobilým k započtení vždy od dne následujícího poté, co žalovaní provedli jednotlivou splátku, kterou již neměli žalobci dle smlouvy o úvěru [číslo] 2010 hradit. Žalovaní nad rámec, toto, co měli plnit žalobci dle úvěrové smlouvy [číslo] 2010, vyplatili žalobci dne 3. 7. 2018 15.000 Kč, 3. 4. 2017 38.000 Kč, 26. 1. 2017 5.000 Kč, 16. 1. 2017 15.000 Kč, 3. 1. 2017 do 18.000 Kč, to jest celkem 91.000 Kč. Žalovaní mohli požadovat vrácení tohoto bezdůvodného obohacení od dne následujícího po provedení těchto splátek, která byly provedeny dne 3. 1. 2017, 16. 1. 2017, 26. 12. 1017, 3. 4. 2017 a 3. 7. 2018. K těmto datům se také setkaly započítávané nároky žalobce a žalovaných na vrácení bezdůvodných obohacení. V této době nebyly nároky žalovaných vůči žalobci na vrácení výše uvedených plateb promlčeny.

112. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobu zcela zamítl.

113. Žalovaní byli řízení zcela úspěšní, a proto by dle § 142 odst. 1 vůči žalobci příslušelo právo na náhradu nákladů řízení žalovaní se tohoto práva vzdali. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.