3 C 118/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená datum adresa zainteresované osoby advokátem jméno zástupce zainteresované osoby adresa zástupce zainteresované osoby proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený datum adresa zainteresované osoby adresa pro doručování Adresa zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva k nemovitým věcem,

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemku - parcela č. , číslo, o výměře 56 m2, druh pozemku: zahrada, v katastrálním území , adresa, , který vznikne oddělením od pozemku s parc. č. , číslo, tamtéž dle vymezení geometrickým plánem č. , hodnota, , jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě náhradu nákladů řízení 20 144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala ve výroku I. uvedeného určení a tvrdila, že pozemek- parcela č. , číslo, o výměře 56 m2, druh pozemku: zahrada, v katastrálním území , adresa, , který vznikne oddělením od pozemku s parc. č. , číslo, tamtéž dle geometrického plánu č. , hodnota, ( dále též „předmětný pozemek“), vydržela. Držela a užívala jej od roku 1987, kdy zakoupila s tehdejším jejím manželem nemovitosti- pozemek s parc. č. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s č. p. , číslo, - rodinný dům a parc. č. , číslo, - zahrada, v k. ú. , adresa, , k nimž byl předmětný pozemek, jenž je fakticky částí pozemku parc. č. , číslo, již tehdy připojen a společně oplocen. Po rozvodu jejího tehdejšího manželství vypořádáním společného jmění se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí a na držbě předmětného pozemku se nic nezměnilo. Ten ostatně stejným způsobem užíval mnoho let před ní její právní předchůdce , jméno FO, . Vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, - zahrada a parc. st. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s č. p. , číslo, , rodinný dům, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je žalovaný, jenž vlastnictví nabyl dědictvím po své matce , jméno FO, , zemřelé , datum, . Vzhledem k uvedenému uspořádání žalobkyně neměla nikdy žádné pochybnosti, že předmětný pozemek ji náleží, neboť od nemovitých věcí žalovaného je oddělen plotem a je užíván pro potřeby domu a zahrady žalobkyně. Je na něm umístěna letitá studna a vodovodní přípojka, obě sloužící domu žalobkyně, a vybudován přístřešek. Žalovaný ani jeho právní předchůdkyně proti tomuto dlouhodobému stavu nevznesli nikdy žádné námitky. Až počátkem loňského roku se žalobkyně dozvěděla, že nemovité věci žalovaného jsou předmětem elektronické dražby dle rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, Územní pracoviště v , adresa, , a mají být draženy v elektronické dražbě, včetně předmětného pozemku. Žalobkyně tvrdila, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, neboť jak z výše uvedeného plyne, je vlastnicí předmětného pozemku, avšak není jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí a nápravy nemůže dosáhnout jinak, než rozhodnutím soudu. Žalobkyně byla poctivou držitelkou předmětného pozemku nejméně 32 let, její držba nikdy nebyla zpochybněna, a proto nejpozději k 1. 1. 2019 nabyla vlastnické právo k němu mimořádným vydržením.

2. Žalovaný sdělil, že nárok uplatněný žalobou neuznává, jinak se k věci nevyjádřil a proti žalobě nevznesl žádné argumenty.

3. Výpisem z katastru nemovitostí vlastnictví, LV č. , hodnota, , vedeném pro obec a katastrální území , adresa, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je prokázáno, že žalobkyně je zde zapsána jako výlučná vlastnice pozemků: parcela st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, – rodinný dům, stojící na pozemku st. , číslo, , zapsaném na LV , číslo, k. ú. , adresa, a st. , číslo, , dále parcela , číslo, - zahrada, , číslo, - zahrada a , číslo, - ostatní plocha. Nabývacím titulem je dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne 12. 5. 2004 s právními účinky vkladu práva ke dni 20. 10. 2004 a kupní smlouva ze dne 17. 1. 2009 s právními účinky vkladu práva ke dni 3. 2. 2005.

4. Výpisem z katastru nemovitostí vlastnictví, LV č. , hodnota, , vedeném pro obec a katastrální území , adresa, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj Katastrální pracoviště , adresa, , je prokázáno, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník pozemků: st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , číslo, – rodinný dům, stojící na pozemku parcela st. , číslo, , a parc. č. , číslo, – zahrada. Nabývacím titulem je usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 12. 1999, č. j. D 570/1998-35. Právní účinky zápisu nastaly 24. 11. 2014.

5. Notářským zápisem ze dne 15. 5. 1987, sepsaným notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , hodnota, je prokázáno, že žalobkyně a její tehdejší manžel , jméno FO, jako kupující uzavřeli kupní smlouvu s , jméno FO, , nar. 28. 9. 1924 jako prodávajícím, kterou prodávající prodal kupujícím své nemovitosti, a to rodinný domek č. p. , číslo, v , adresa, se stavební parc. č. , hodnota, a zahrádkou , číslo, , v k. ú. , adresa, , za kupní cenu 28 514 Kč. Prodávající si vyhradil a kupující mu zřídili doživotní bezplatné právo užívání bytu k převáděné nemovitosti ve stejném rozsahu, v jakém až dosud tyto nemovitosti užíval, v kapitalizované hodnotě 3 000 Kč s tím, že toto právo bude váznout jako věcné břemeno na převáděné nemovitosti. Zbytek kupní ceny 25 514 Kč se zavázali kupující splácet prodávajícímu libovolných čtvrtletních splátkách tak, aby celá kupní cena byla zaplacena nejdéle ve lhůtě tří let ode dne registrace této smlouvy Státním notářstvím v Jičíně. Smlouva byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne 11. 6. 1987, pod číslem registrace I,V , číslo, .

6. Znaleckým posudkem ze dne 4. 5. 1987, vypracovaným znalcem , jméno FO, o ceně domu č. p. , číslo, s příslušenstvím v katastrální území , adresa, je prokázáno, že v souvislosti s uzavíráním shora uvedené kupní smlouvy byly předmětné nemovitosti oceněny na kupní cenu 28 512,71 Kč. Ve znaleckém posudku jsou nemovitosti včetně příslušenství popsány, jsou zmíněny rovněž ploty, jimiž jsou nemovitosti odděleny od okolí s tím, že v jejich stáří je odhadováno 39 let. V závěru je dále uvedeno, že za domem je postavena kopaná studna, jejíž stáří je shodné se stářím domu, tj. přes sto let.

7. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, uzavřená dne 12. 5. 2004 žalobkyní a jejím tehdejším manželem, je prokázáno, že v očekávání rozvodu manželství pro tento případ vypořádali své společné jmění manželů, přičemž předmětné nemovitosti v k. ú. , adresa, připadly do výlučného vlastnictví žalobkyně.

8. Rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 17. 6. 2004, č. j. 7 C 156/2004-9, který nabyl právní moci 30. 6. 2004, prokazuje, že manželství žalobkyně a jejího tehdejšího manžela, uzavřené dne 19. 6. 1981 před MěNV v , adresa, , bylo rozvedeno.

9. Kupní smlouva, uzavřená dne 17. 1. 2009 Obcí , adresa, jako prodávající a žalobkyní jako kupující, prokazuje, že prodávající kupující prodala parcelu č. , číslo, - zahrada o výměře 751 m² v k. ú. , adresa, za kupní cenu 710 Kč.

10. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 12. 1999, č.j. D 570/98-30, ND 160/98 je prokázáno, že žalovaný po své zemřelé matce , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , dědictvím nabyl mimo jiné dům č. p. , číslo, v , adresa, na stavební parc. , číslo, , tuto st. parcelu a zahradu par. č. , číslo, . Usnesení nabylo právní moci 21. 4. 2000.

11. Rozhodnutím o zřízení zástavního práva k nemovité věci dlužníka č. j. , číslo, , vydaným 10. 9. 2019 Finančním úřadem pro , adresa, kraj, Územní pracoviště v , adresa, , je prokázáno, že k zajištění nesplatné daňové pohledávky za žalovaným, evidované správcem daně ve výši 8 148 660 Kč, bylo zřízeno zástavní právo k parcele st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , číslo, – bydlení, stojící na pozemku stavební , číslo, , a k parc. , číslo, – zahrada v k. ú. , adresa, . Jak je prokázáno exekučním příkazem na prodej nemovitých věcí ze dne 15. 9. 2021 č.j. , hodnota, , vydaným týmž orgánem byla nařízena daňová exekuce prodejem nemovitých věcí žalovaného, zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, pro vymožení daňového nedoplatku. Jak prokazuje rozhodnutí téhož úřadu ze dne 13. 7. 2022, č.j. , hodnota, zástavní právo k týmž nemovitostem bylo zřízeno i k zjištění další daňové pohledávky za žalovaným, evidované správcem daně ve výši 7 973 289 Kč. Dražební vyhláškou téhož úřadu z 6. 4. 2023, č.j. , hodnota, je prokázáno, že správce daně nařídil na den 22. -23. 6. 2023 elektronickou dražbu, jejímž předmětem se staly nemovité věci ve vlastnictví žalovaného v k. ú. , adresa, .

12. Technická zpráva ze září 1998 prokazuje, že k nemovitostem žalobkyně byla budována vodovodní přípojka. Zpráva popisuje přijatá řešení přívodu vody z vodovodního řadu, obsahuje výkresovou část a přehlednou i podrobnou situaci na mapě. Z přehledné situace je zřejmé, že vodovodní přípojka k domu žalobkyně vede z pozemku parc. , číslo, na parcelu , číslo, , vzhledem k malé velikosti a zákresu přípojky nelze přesně odlišit hranice jednotlivých pozemků. Situační výkres podrobný zobrazuje polohu vodovodní přípojky s uvedením č. parcely , číslo, jako veřejné části a parc. č. st. , číslo, jako soukromé části. , adresa, není na obrázku uvedeno.

13. Žalobkyně nechala pro účely tohoto řízení vypracovat , tituly před jménem, , jméno FO, geometrický plán č. , hodnota, ze dne 15. 5. 2023, jenž byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, 18. 5. 2023, jenž geometricky a polohově určuje předmětný pozemek, zobrazuje jej v katastrální mapě a označuje jej parcelním číslem č. , číslo, . Z textové části plyne, že dosavadní parcela č. , číslo, – zahrada o výměře 281 m2 se dělí na parcelu č. , číslo, – zahrada, o výměře 225 m2 a č. , číslo, - zahrada, o výměře 56 m2.

14. Po provedeném dokazování je možno shrnout že žalobkyně se držby předmětného pozemku parcely chopila v roce 1987, kdy s tehdejším manželem zakoupila do bezpodílového majetkového společenství pozemek parc. č. st. , číslo, se stavbou čp. , číslo, a parc. č. , číslo, , k nimž byl tehdy a již zřejmě mnoho let předtím připlocen. Vzhledem polohovému uspořádání a ohraničení plotem od nemovitých věcí žalovaného zde nebylo nic, co by o vlastnickém právu žalobkyně vyvolávalo sebemenší pochybnosti. Mnoho let je na tomto pozemku umístěna studna, která sloužila potřebám žalobkyně i jejího právního předchůdce, před více než 20 lety zde byla položena i vodovodní přípojka k domu žalobkyně a vybudovány vedlejší stavby žalobkyně. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by proti držbě předmětného pozemku žalovaný či jeho právní předchůdkyně vznesla sebemenší námitky či výhrady. Nic, co by bylo způsobilé vyvolat v žalobkyni pochybnosti o tom, že předmětný pozemek ji nepatří, nevyplynulo ani z dalších provedených důkazů.

15. Žaloba žalobkyně je žalobou určovací. Podle ustálené judikatury je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle § 80 o.s.ř.. Platí, že žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Žaloba na určení nemá místo tam, kde neslouží potřebám praktického života, neodstraňuje spor mezi účastníky řízení a naopak vede k množení sporů mezi nimi.

16. V dané věci soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku je dán. Žalobkyně se cítí být jeho vlastnicí, v katastru nemovitostí je však jako vlastník zapsán žalovaný. Žalobkyně nemá jinou možnost, jak tento rozpor odstranit, než že dosáhnout pravomocného rozhodnutí soudu o určení svého vlastnického práva, na jehož základě by byla provedena změna údajů v katastru nemovitostí. Základní podmínka určovací žaloby je proto splněna, přičemž je třeba zmínit, že je dána i podmínka věcné legitimace obou účastníků ve sporu, neboť na právním vztahu, o nějž v řízení jde, jsou oba účastni. Žaloba proto mohla být projednána věcně.

17. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

18. Podle § 1095 o.z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

19. Podle § 3066 o.z., do vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž tato doba neskončí dříve než uplynutím dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

20. Účelem mimořádného vydržení je poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, avšak současně prostý lsti či podvodu, a kde zároveň tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Podmínkami mimořádného vydržení jsou držba a čas jednou tak dlouhý, než je požadován pro vydržení řádné, tedy dvacet let u nemovitosti. K mimořádnému vydržení nemůže však dojít, pokud bude držiteli prokázán nepoctivý úmysl. K vydržení a jeho podmínkám, výslovně pak k podmínkám vydržení mimořádného, se vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021. Uvedl, že k mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Na otázku, zda „nepoctivý úmysl“ (§ 1095 o.z.) značí „nepoctivou držbu“ (§ 992 odst. 1 o.z., věta druhá), resp. zda se k mimořádnému vydržení vyžaduje poctivá držba, odpověděl záporně s tím, že mimořádné vydržení se neopírá o dobrou víru, ale o poctivost držitele, resp. o nedostatek „nepoctivého úmyslu“. V nepoctivém úmyslu jedná především ten, kdo, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu.

21. Z uvedeného vyplývá, že k tomu, aby mohl být učiněn závěr, že žalobkyně vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržela dle § 1095 o.z. je třeba, aby jí realizovaná držba trvala 20 let, neskončila před 1. 1. 2019 a dále, aby ji nebylo prokázáno, že tím, že se ujala držby, způsobila jinému újmu. Žalobkyně se prokazatelně ujala držby předmětného pozemku společně s dalšími kupovanými nemovitostmi dne 11. 6. 1987, kdy na ni přešlo k předmětu kupní smlouvy vlastnické právo a její držba dosud trvá. Z provedeného dokazování nevyplynulo nic, co by nasvědčovalo tomu, že ujmutím se držby způsobila újmu někomu jinému. Nic takového v řízení nebylo zmíněno a prokazováno a ani z okolností, za nichž se žalobkyně držby ujala, nelze způsobení takové újmy komukoliv předpokládat. Předmětný pozemek byl zahrnut ještě před uzavřením kupní smlouvy v roce 1987 k dalším pozemkům jejího právního předchůdce, od nemovitých věcí právní předchůdkyně žalovaného oddělen plotem, a žalobkyně jej započala užívat jako by byl její vlastní, aniž by někoho lstí, násilím nebo jinou nepoctivostí o jeho držbu připravila a způsobila mu tak újmu. Tento stav přetrval i datum 1. 1. 2019 a soud proto uzavírá, že právě k tomuto datu se žalobkyně stala mimořádným vydržením vlastnicí předmětného pozemku. Žalobu žalobkyně proto soud shledává právem podanou, jako takové ji vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. Nedílnou součástí tohoto rozsudku soud učinil geometrický plán, jenž předmětný pozemek vymezuje.

22. Žalobkyně v řízení zcela zvítězila, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 20 144 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu advokáta, vypočtenou dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) ve výši ve výši 3 100 Kč za úkon. Tyto úkony byly vykonány celkem 3 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání 8. 1. 2024), odměna za ně činí 9 300 Kč a je k ní třeba připočíst tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 300 Kč stanovené dle § 13 odst. 3 AT, tj. 900 Kč, náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 1 716 Kč a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 600 Kč za 6 promeškaných půlhodin na cestě. 21 % daň z přidané hodnoty, přiznaná podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. činí 2 628,36 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 20 144,36 Kč, zaokrouhleno 20 144 Kč, a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil k rukám jejího zástupce.

23. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů.