3 C 125/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném pro obec a [katastrální uzemí] Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni plně nahradit náklady řízení, tj. zaplatit žalobkyni částku 37 616 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně podala u soudu žalobu, kterou se domáhala ve výroku I. uvedeného určení. Tvrdila, že je vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře 773 m², zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném pro obec a [katastrální uzemí] Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, jenž se nachází v přímém sousedství pozemku parc. [číslo] o výměře 82 m², tamtéž, zapsaného na [list vlastnictví] ve prospěch žalovaného (dále též„ předmětný pozemek“). Oba pozemky spolu tvoří jeden funkční celek- zahradu, oba pozemky jsou společně oploceny a byly a jsou společně nepřetržitě užívány ze strany žalobkyně a jejího právního předchůdce déle než 60 let. Na žalobkyni přešla držba pozemku parc. [číslo] spolu s přechodem vlastnického práva k sousedním pozemkům v roce 2001 dle usnesení soudu ve věci projednání dědictví D 106/2000 Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2001 a žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že i předmětný pozemek ji patří. Tato situace trvala až do ledna 2020, kdy byla žalobkyně žalovaným neočekávaně vyzvána k uzavření nájemní smlouvy o úplatném užívání předmětného pozemku. Žalobkyně je přesvědčena, že se vlastnicí předmětného pozemku stala vydržením dle § 134 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) ke dni 15. 7. 2003 eventuálně k 1. 1. 2019 na základě vydržení mimořádného dle § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o.z.“). Před podáním žaloby se snažila s žalovaným vyjednat smírné vyřešení věci, nebyla však úspěšná. Podala proto žalobu u soudu s tím, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, neboť bez něho nemůže dosáhnout zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí a toto její právo je tak ohroženo.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a popíral možnost vydržení. Dle něho nebyla dána dobrá víra žalobkyně, že jí předmětný pozemek patří, a podmínky vydržení vlastnického práva tak nebyly splněny. V rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním na digitální mapu v roce 2019 došlo k novému zaměření pozemků žalovaného a na základě místního šetření byl předmětný pozemek nově oddělen z pozemku parc. [číslo]. Oddělená část byla s ohledem na její připlocení k pozemku žalobkyně [číslo] ústní dohodu s žalobkyní určena k majetkoprávnímu vypořádání, a byla proto převedena do druhu pozemku zahrada, ač na ní roste trvalý lesní porost. Žalobkyně přislíbila dotčený pozemek odkoupit, k uzavření kupní smlouvy však nedošlo. Při obnově operátu katastru nemovitostí žalobkyně však nezpochybnila vlastnickou hranici a vlastnického rozhraní si byla vědoma. Navíc z ničeho nevyplývá, že se právní předchůdci žalobkyně, kteří pozemek [parcelní číslo] nabyli kupní smlouvou z 12. 10. 1959, mohli důvodně domnívat, že kupují i pozemek předmětný a nejde o jejich omluvitelný omyl. V době uzavření kupní smlouvy nemovitosti nebyly společně oplocené a žalovaný disponuje listinou, z níž plyne, že oplocení pozemků v tomto místě obce bylo možné po vydání povolení tehdejšího MNV v [obec], jenž předmětný a také sousední pozemky spravoval, při splnění podmínky pronájmu půdy. Právní předchůdci žalobkyně si museli být vědomi, že oplocují část pozemku, která jim nepatří.

3. Výpisem z katastru nemovitostí, LV [číslo] vedeným pro obec a [katastrální uzemí] Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj Katastrální pracoviště Jičín, je prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parcela st. 311 o výměře 51 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], č. e. 8- rodinná rekreace, na tomto pozemku stojící, a pozemku parc. [číslo] o výměře 773 m² – zahrada. Nabývacím titulem je usnesení ve věci projednání dědictví Obvodního soudu pro Prahu jedna ze dne 7. 3. 2001, sp. zn. D 106/2000.

4. Výpisem z katastru nemovitostí, LV [číslo] vedeným pro obec a katastrální území Pecka Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj Katastrální pracoviště Jičín, je prokázáno, že vlastníkem předmětného pozemku [číslo] o výměře 82 m² – zahrada, je Česká republika, právo hospodařit s tímto majetkem má žalovaný.

5. Kupní smlouva, uzavřená dne 12. 10. 1959 mezi prodávajícím Československým státem – MNV [obec] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako kupujícími, prokazuje, že prodávající kupujícím prodal do jejich vlastnictví díl pozemku č. kat 739 - role, označený v geometrickém plánu z 15. 4. 1959, novým č. kat. [číslo] - role o výměře 854 m², díl č. kat. [číslo] –pastvina, označený v témže plánu novým katastrálním [číslo] pastvina o výměře 131 m² a díl cesty č. kat. [číslo], označený v témže písm. J) o výměře 84 m², celkem tedy pozemky o výměře [číslo] m², a to s těmi právy a v těch mezích a hranicích, jak je on sám nebo jeho právní předchůdci drželi a užívali nebo tak činiti oprávnění byli, a kupující od něho tyto pozemky koupili do svého společného vlastnictví za dohodnutou cenu 855,20 Kč, kterou zaplatili před podpisem této smlouvy v hotovosti. Vlastnictví, držení, užívání a nebezpečí, jakož i povinnost platit daně, dávky a poplatky přešly na kupující dnem podpisu této smlouvy. Smlouva byla podle usnesení Lidového soudu v [obec] z 30. 12. 1959, číslo 411/ 59 vložena do pozemkové knihy. Připojeno je přivolení finančního odboru a zemědělského odboru rady ONV k této kupní smlouvě z 23. 12. 1959.

6. Žádostí žadatelů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z 26. dubna 1957 je prokázáno, že uvedení žadatelé se obrátili na MNV v [obec] s žádostí o povolení zaplocení pozemků sousedících s pozemkem 739, který kupují od MNV. Jedná se o část zalesněného břehu a písečný příkop. Žadatelé se zavázali, že nebudou poškozovat ani zcizovat stávající lesní kulturu a budou platit roční uznávací poplatek, který jim bude stanoven.

7. Sdělením MNV v [obec] z 25. 9. 1957 je prokázáno, že rada Místního národního výboru v [obec] po zjištění na místě žádosti vyhověla a pronajala neplodnou půdu nad 10 let za poplatek 5 Kč ročně. Současně bylo povoleno postavení oplocení na písčité hrázi z technických důvodů a žádáno, aby byla dodržena hranice, tak jak v již na sousedních parcelách bylo oplocení započato. Veškeré porosty zůstávají nadále majetkem MNV a bez schválení nesmí být odporaženy. Po uplynutí nájemní smlouvy 10 let, budou-li mít žadatelé zájem o další pronájem, budou prvními uchazeči.

8. Spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 37 D 280/2001, dříve D 106/2000, jenž se týká dědictví po [anonymizováno] [jméno] [příjmení], manželu žalobkyně, a synu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelém dne 20. 1. 2000, je prokázáno, že žalobkyně jako zákonná dědička nabyla dle usnesení uvedeného soudu ze dne 7. 3. 2001 č. j. D 106/2000-67 veškerý majetek zůstavitelem zanechaný, mezi jiným i rekreační chatu e. [číslo] na stavební parc. [číslo] včetně venkovních úprav a porostů, pozemků st. 311, [číslo] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Pecka. Usnesení nabylo právní moci 12. 4. 2001. Ve spise je založen notářský zápis č. j. N 76/93, NZ [číslo], sepsaný 17. 6. 1993 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jehož obsahem je prokázáno, že rodiče manžela žalobkyně, Ing. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], darovali manželu žalobkyně a svému synovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do jeho výlučného vlastnictví veškeré své nemovitosti v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], se vším zákonným příslušenstvím, obdarovaný dar přijal a současně s dárci uzavřel dohodu o zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání všech převáděných nemovitostí v blíže popsaném rozsahu. Výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], vyhotovený 29. 3. 2000 prokazuje, že vklad práva z darovací smlouvy z 17. 6. 1993 byl povolen 15. 7. 1993. Součástí dědického spisu je i znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], jímž bylo provedeno ocenění nemovitého majetku dle [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec], podle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a předpisů souvisících. Nemovitosti jsou zde popsány, včetně venkovních úprav a tedy i oplocení, pozemky jsou uvažovány v rozloze dle [list vlastnictví], oceněno je i 15 jehličnatých stromů. V posudku nelze nalézt žádnou zmínku o tom, že by pod společné oplození byl zahrnut pozemek jiného vlastníka nebo jiný poznatek, způsobilý vyvolat pochybnosti o tom, že předmětný pozemek není předmětem dědictví po zůstaviteli.

9. Protokolem o šetření hranic s náčrtem s názvem Soupis nemovitostí [číslo] sepsaným dne 12. 9. 2017 v [obec] je prokázáno, že bylo provedeno zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu za účasti vlastníků a oprávněných osob, uvedených v soupisu nemovitostí. Průběh hranic, obvody budov, ostatní obsah katastrální mapy a údaje souboru popisných informací katastru nemovitostí byly zjištěny v rozsahu zakresleném v náčrtu, který je součástí tohoto protokolu. Zjišťování se týkalo i [list vlastnictví] a z protokolu vyplývá, že žalobkyni při tomto úkonu zastupoval na základě plné moci pan [příjmení] (švagr žalobkyně), jenž prohlásil, že vlastník souhlasí se zjištěným průběhem s označením hranic v terénu a s ostatními uvedenými výsledky šetření. Souhlasil s opravou hranice mezi parc. [číslo] se sloučením tehdejší parc. [číslo] do parcely [číslo] Pan [anonymizováno] též listinu 21. 6. 2016 podepsal. Výsledkům šetření odpovídá připojený náčrt zjišťování hranic [číslo]. Plná moc, udělená žalobkyní panu [příjmení], není připojena.

10. Znalecký posudek [číslo] znalce [jméno] [příjmení], vypracovaný k 30. 9. 2021, oceňuje předmětný pozemek pro účely převodu mezi fyzickými a právnickými osobami. Obvyklá cena byla posudkem zjištěna ve výši 6 200 Kč.

11. Dopisem z 27. 8. 2021 se žalovaný obrátil na zástupce žalobkyně s informací, že pozemek [číslo] je možné prodat za cenu 100 Kč za m2. Elektronickým dopisem ze 7. 9. 2021, odeslaným zástupcem žalobkyně žalovanému si zástupce upřesňoval návrh kupní ceny. Jak prokazuje dopis zástupce žalobkyně z 28. 4. 2020, již dříve účastníci projednávali řešení nastalé situace s tím, že zástupce žalobkyně poukazoval na ustanovení § 1095 o. z.

12. Fotografie nemovitých věcí z 21. 11. 2023 obrazí aktuální místní poměry, katastrální mapa a orthofoto zachycuje tyto nemovitosti s promítnutím hranic jednotlivých parcel do terénu. Další žalobkyní přeložené fotografie pak zachycují pozemky nesporně ve vlastnictví žalobkyně a pozemek předmětný, jenž je k nim připlocen a navazuje na ně v relativně prudkém břehu. Do tohoto břehu zapuštěna stavba krbu a vyrůstá z něho několik vzrostlých stromů. Zachyceno je i několik polomů v blízkosti chaty žalobkyně.

13. Oznámením o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí z 3. 7. 2019, odeslaného Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín žalovanému, je prokázáno, že v období od 2. 9. 2019 do 13. 9. 2019 plánoval úřad vyložit k veřejnému nahlédnutí katastrální operát obnovený novým mapováním na digitální katastrální mapu v [katastrální uzemí].

14. Předžalobní výzva žalobkyně z 26. 4. 2023, adresovaná žalovanému, prokazuje, že před zahájením řízení žalobkyně vyzvala žalovaného vzhledem k vydržení předmětného pozemku k dobrovolnému plnění, tj. k podpisu souhlasného prohlášení dle § 66 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Dodala, že tato výzva je i předžalobní upomínkou. Dle doručenky, byla výzva žalovanému doručena do datové schránky 27. 4. 2023.

15. Žaloba žalobkyně je žalobou určovací. Podle ustálené judikatury je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle § 80 o.s.ř. Platí, že žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Žaloba na určení nemá místo tam, kde neslouží potřebám praktického života, neodstraňuje spor mezi účastníky řízení a naopak vede k množení sporů mezi nimi.

16. V dané věci soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku je dán. Žalobkyně se cítí být jeho vlastnicí, v katastru nemovitostí je však jako vlastník zapsán žalovaný. Žalobkyně nemá jinou možnost, jak tento rozpor odstranit, než dosáhnout pravomocného rozhodnutí soudu o určení svého vlastnického práva, na jehož základě by byla provedena změna údajů v katastru nemovitostí. Základní podmínka určovací žaloby je proto splněna, přičemž je třeba zmínit, že je dána i podmínka věcné legitimace obou účastníků ve sporu, neboť na právním vztahu, o nějž v řízení jde, jsou oba účastni. Žaloba proto mohla být projednána věcně.

17. Podle § 3028 odst. 1, 2 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Institut mimořádného vydržení se stal součástí platného právního řádu až účinností o.z., tj. dnem 1. 1. 2014. Přechodná ustanovení v § 3066 o.z. pak mimo jiné stanovila, že doba nepřetržité držby, potřebná k mimořádnému vydržení, jde-li o věc nemovitou neskončí dříve než uplynutím pěti let od účinnosti o. z., tj. dříve než 1. 1. 2019.

19. Vydržením lze nabýt vlastnické právo k cizí věci a je tedy vyloučeno uvažovat o vydržení vlastnictví k věci vlastní. Vlastnické právo k předmětnému pozemku mohla žalobkyně teoreticky nabýt mimořádným vydržením až k 1. 1. 2019, je proto nezbytné zabývat se tím, zda toto právo nezískala již dříve vydržením řádným. Žalobkyně se stala, jak bylo provedenými důkazy prokázáno, vlastnicí nemovitých věcí, zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú [obec] dnem 20. 1. 2000, neboť úmrtím manžela jako jeho zákonná dědička vstoupila do jeho práv a povinností. K témuž dni se chopila i předmětného pozemku, který byl po mnoho let předtím zahrnut pod jedno oplocení k ostatním nemovitým věcem, získaným právními předchůdci žalobkyně na základě řádných nabývacích titulů.

20. Podle § 134 odst. 1 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

21. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

22. Podle § 3036 o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Protože shora citovaná ustanovení zákona vychází z termínu„ držba“, pokládá soud za nutné zmínit, co je tímto termínem míněno. Podstatou držby je existence dvou základních předpokladů, jež musí být dány současně: 1) držitel musí mít věc ve své moci, musí tedy nad věcí vykonávat faktické panství (corpus possessionis), musí mít možnost právo kdykoli vykonat a 2) držitel musí mít vůli nakládat s věcí jako s vlastní (animus possidendi). Pro vznik držby je nezbytné naplnění obou těchto předpokladů současně. Jak vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení k nabytí vlastnického práva vydržením však může vést je držba oprávněná, tedy taková při níž je držitel po celou zákonem požadovanou dobu (u nemovitých věcí po dobu 10 let) objektivně posuzováno v dobré víře, že mu věc patří. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, ale nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. [obec] víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu („ titulu“), který by mohl mít za následek vznik práva. Při posouzení otázky, zda byl držitel„ se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří“, je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl anebo mohl mít pochybnosti, že mu věc nebo právo patří. Tvrzení držitele o tom, že mu věc patří a že s ní nakládal jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, ze kterých lze usoudit, že toto přesvědčení držitele bylo po celou vydržecí dobu důvodné.

24. Jak bylo prokázáno, žalobkyně se stala vlastnicí nemovitých věcí, zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] děděním po svém manželovi a společně s nimi se ujala držby pozemku předmětného, jenž byl mezi ně zahrnut. Vzhledem k malé výměře předmětného pozemku je pochopitelné, že si žalobkyně nepovšimla, že fakticky přebírá pozemky v rozloze o 82 m2 větší, než je uvedeno v tehdejším výpise z katastru nemovitostí. Všechny nemovité věci žalobkyně držela ve shodném rozsahu jako před ní její manžel a před ním jeho rodiče. V průběhu řízení nebylo zjištěno nic, co by jen naznačovalo na to, že by žalobkyně měla mít o svém vlastnictví k předmětnému pozemku byť jen zlomek pochybností. Přechod vlastnického práva na žalobkyni byl deklarován soudním rozhodnutím, jako podklad k jeho vydání sloužil znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem, který rovněž nepostřehl, že jím oceňované oplocení a jehličnaté stromy se nacházejí na pozemku jiného vlastníka, což muselo žalobkyni v přesvědčení, že se právem ujímá držby těch nemovitostí, které ji patří, utvrdit. V době, kdy rodiče jejího manžela nemovitosti kupovali, již bylo zřejmé, že tamní MNV jejich sousedům vydal na základě jejich žádosti souhlas k oplocení dalších částí státního pozemku, který navazoval na pozemky jimi zakoupené s tím, že dojde k uzavření nájemní smlouvy. V daném řízení nebyl podán důkaz, že by shodně bylo postupováno i u pozemku předmětného, i když je pravděpodobné, že rodiče manžela si připlocení cizího pozemku byli vědomi. Takový závěr však již nelze učinit u manžela žalobkyně, jenž byl v době uzavření kupní smlouvy předškolního věku a situaci nemohl rozumět, stejně tak jako u žalobkyně samotné, která se narodila v roce 1957 a v době uzavření smlouvy neměla k místu ani k rodičům manžela žádný vztah. To, že by žalobkyně či její manžel byli o skutečném stavu věci informováni rodiči manžela v dospělosti, nebylo tvrzeno ani prokázáno. Soud je proto přesvědčen, že žalobkyně se dnem 20. 1. 2010 stala oprávněnou držitelkou předmětného pozemku omluvitelným omylem. Oprávněná držba žalobkyně trvala nejméně od 20. 1. 2000 do 20. 1. 2010, tedy po dobu 10 let, kdy nabyla žalobkyně vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením, aniž by bylo nutno započítávat a zkoumat dobu držby jejího manžela. V době, kdy 21. 6. 2016 bylo na místě samém realizováno zjišťování hranic a zmocněnec žalobkyně odsouhlasil průběh hranice mezi pozemky p. [číslo] žalobkyně již byla vlastnicí předmětného pozemku, a prohlášení jejího zmocněnce je proto pro danou věc bez významu, stejně jako pozdější úvahy žalobkyně z doby před podání žaloby o možném uzavření kupní smlouvy na předmětný pozemek. Žalobě žalobkyně bylo proto vyhověno, aniž by bylo třeba zabývat se tím, zda byly splněny podmínky vydržení mimořádného.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle výsledku sporu. V řízení zvítězila žalobkyně, má proto proti žalovanému právo na náhradu vynaložených nákladů, neboť splnila i podmínku předžalobní výzvy. Náklady řízení žalobkyně tvoří náhrada za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a odměna a náhrada nákladů jejího zástupce, vypočtená dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen„ AT“). Odměna za jeden úkon právní sužby, vypočtená podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 AT činí 3 100 Kč za jeden úkon právní služby. Těchto úkonů zástupce žalobkyně vykonal celkem 7 (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast u jednání 27. 11. 2023 a 22. 1. 2024, podání ze dne 17. 10. 2023 a 11. 12. 2023), odměna za ně činí 21 700 Kč. K ní je třeba připočíst 7 paušálních částek náhrady hotových výdajů à 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, tj. 2 100 Kč, náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 1 319,39 Kč a 1 436,32 Kč, celkem 2 755,71 Kč, náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT 400 Kč za 4 promeškané půlhodiny, a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznanou podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. ve výši 5 660,69 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 37 616,40 Kč, po zaokrouhlení 37 616 Kč a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil k rukám jejího zástupce.