3 C 168/2022

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19 909 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 6 109 Kč a kapitalizovaný úrok 3 338 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 13. 8. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 1 409,87 Kč a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 13 800 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení nákladů na vymáhání 217 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 900,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 19 909 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Tvrdila, že 12. 7. 2020 její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále jen anonymizováno) se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách www. zaplo. cz. smlouvu o úvěru číslo změněnou smlouvou o úvěru téhož čísla z 12. 8. 2020. Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Za účelem své jednoznačné identifikace žalovaný provedl ze svého účtu na účet anonymizováno verifikační platbu, odsouhlasil obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru s tím, že tyto mu dokumenty byly zaslány na kontaktní email, který uvedl, a žádost tak dokončil. Žalovaný nadto obdržel předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu anonymizováno poskytla žalovanému 13 800 Kč na účet, z něhož odeslal verifikační platbu. Dle žalobkyně žalovaný dohodnuté podmínky nedodržel a vedle povinnosti doplatit na poskytnutý úvěr jistinu 13 800 Kč s úrokem a úrokem z prodlení mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, tj. 3 338 Kč a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním 217 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Na dluh neposkytl žádnou úhradu, ač k tomu byl vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic neuplatnil.

3. Po výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy anonymizováno řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, sdělila žalobkyně, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy a vzala žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku 3 338 Kč a smluvní pokuty 6 109 Kč. V této části předmětu řízení postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.)

4. Listinou s názvem Smlouva o úvěru číslo ze dne 12. 7. 2020 je prokázáno, že anonymizováno a žalovaný se dohodli na poskytnutí spotřebitelského neúčelového a jednorázově splatného úvěru 2 000 Kč na 30 dnů, tj. do 12. 8. 2020 s úrokem 2 490 Kč Smlouvu změnili další smlouvou o úvěru z 12. 8. 2020, v níž byla navýšena jistina úvěru na 13 800 Kč, datum splatnosti bylo upraveno na den 12. 8. 2020 a úrok zvýšen na 3 188 Kč. V listině jsou účastníci podrobně identifikováni, žalovaný jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet číslo bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlými úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele, s tím že splatnost lze následně úplatně prodloužit. Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek za upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. Smlouva odkazuje na připojené obchodní podmínky anonymizováno.

5. Výpisem z bankovního účtu číslo bankovní účet, je prokázáno, že již 10. 12. 2019 žalovaný ve prospěch bankovního účtu žalobkyně z účtu bankovní účet zaslal částku 0,01 Kč.

6. Výpisy z bankovního účtu číslo bankovní účet, je prokázáno, že od 13. 7. 2020 do 12. 8. 2020 byly odeslány na účet bankovní účet platby v celkové výši 13. 800 Kč. Dle zprávy právnická osoba majitelem tohoto účtu byl v uvedené době žalovaný. Výpisy z tohoto účtu je prokázáno, že platby v celkové výši 13 800 Kč na tento účet skutečně došly.

7. Upomínkou ze dne 26. 8. 2020 je prokázáno, že anonymizováno žalovaného o vrácení úvěru s příslušenstvím a smluvní pokutou vyzývala. Výzvu opakovala 12. 9. 2020 a dále žalovanému adresovala předžalobní výzvu z 23. 9. 2020 v níž jej upozorňovala mimo jiné na možnost exekučního vymáhání.

8. Dohodou anonymizováno a žalobkyně o postoupení pohledávek z 22. 11. 2021, je prokázáno, že došlo k úplatnému postoupení 761 pohledávek, uvedených v příloze smlouvy, žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021 je prokázáno, že anonymizováno žalobkyni postoupila i pohledávku za žalovaným a tuto změnu v osobě věřitele žalovanému oznámila. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému doručováno doporučenou poštou. Oznámení podobného obsahu žalovanému zaslala i žalobkyně s výzvou k úhradě částky 23 346,81 Kč. Jak vyplývá z výzvy před podáním žaloby z 7. 4. 2022, žalobkyně před zahájením řízení opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu výzvu odeslala 11. 4. 2022 doporučenou poštou.

9. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

16. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Žalobkyně nemůže žádným důkazním prostředkem prokázat, že anonymizováno si opatřovala od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, že tyto informace ověřovala, analyzovala a objektivně vyhodnocovala. Pak ovšem nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a tuto smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

17. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez platného právního důvodu 13 800 Kč do 12. 8. 2020. Žalovaný dosud nevrátil jistinu 13 800 Kč a od 13. 8. 2020 je v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 13 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 13. 8. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 1 409,87 Kč, jak žalobkyně požadovala, a dále s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 13 800 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku, tj. ohledně nákladů 217 Kč, shledal soud žalobu vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, neboť chybí právní titul, na jehož základě by bylo možno žalobkyni uvedenou částku přisoudit.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 občanského soudního řádu („o.s.ř.“), a žalobkyni bylo přiznáno dle výsledků právo na 40% vynaložených nákladů řízení. Zvítězila totiž zhruba v 70 % předmětu řízení, zatímco žalovaný byl úspěšný v 30 %. Po vzájemném započtení zůstává právo žalobkyně právě na náhradu 40 % nákladů. Náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) ve výši 900 Kč (3 úkonu à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč, přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. 60 % z částky 2 252 Kč je 900,80 Kč a právě tuto částku soud uložil žalovanému k náhradě. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci |Králové do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu podepsaného. Jestliže žalovaný nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.