3 C 176/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o částka s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit ji [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

IV. Žalobkyni se prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Jičíně vrací složené zálohy na znalečné, zaúčtované pod účetní doklad [číslo] a položku rej. [číslo], [variabilní symbol] částka [částka].

V. Žalovanému se prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Jičíně vrací složené zálohy na znalečné, zaúčtované pod účetní doklad [číslo] a položku rej. [číslo], [variabilní symbol] částka [částka].

1. Žalobkyně podala dne [datum] u soudu žalobu, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci byli v předmětném období, tj. od [datum] do [datum] podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to: pozemku - parcela st. [číslo] jejíž součástí je objekt k bydlení [adresa] a pozemku- parcela [číslo] vše v obci a katastrálním území Jičín (dále též jen„ předmětné nemovitosti“ nebo„ nemovitosti“). Spoluvlastnický podíl žalobkyně činil tři osminy celku, spoluvlastnický podíl žalovaného zbývajících pět osmin. Jejich majetkové společenství bylo zrušeno a vypořádáno rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 1. 2018 pod sp. zn. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci [datum]. Žalovaný ještě před vypořádáním spoluvlastnictví žalobkyni z užívání předmětných nemovitostí vyloučil a užíval je výlučně sám, a to bez dohody spoluvlastníků, bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků i bez soudního rozhodnutí, jež by užívání upravilo. Žalovaný tedy předmětné nemovitosti užíval nad rámec spoluvlastnického podílu, a žalobkyně se proto za toto užívání v uvedeném období domáhala náhrady ve výši žalované částky, jež dle ní představuje 3/8 obvyklého nájemného, jehož by mohla v případě pronájmu svého spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti dosáhnout.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával a navrhoval zamítnutí v celém rozsahu. Namítal, že v předmětném období neužíval nemovité věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť to ani nedovoloval jejich stavebnětechnický stav, díky němu byly nemovitosti nepronajímatelné. Žalovaný navíc nemovitosti zhodnocoval, rekonstruoval a opravoval, na což žalobkyně nepřispěla. Žalobkyně dle něho jedná v rozporu s dobrými mravy, pokud žaluje o předmětnou částku, neboť se nestarala o společné rodiče účastníků, zejména péči o [anonymizováno] matku ponechala na žalovaném. Předluženého dědictví po otci se vzdala, po matce dědictví přijala, ačkoliv o ni za jejího života zájem neprojevovala. Vypořádáním podílového spoluvlastnictví získala od žalovaného vypořádací podíl, který byl navýšen proto, že neprodleně na nabytí vykonatelnosti zahájila exekuci a žalovanému tak zkomplikovala získání úvěru výplatu tohoto podílu od banky. Žalovaný dále namítal, že předžalobní upomínku žalobkyně neadresovala jeho zástupci, ale přímo žalovanému, čímž byla dle něho zmařena možnost zabránit soudnímu sporu.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že v době od [datum] do [datum] byli podílovými spoluvlastníky pozemku-parcela stavební [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] k bydlení, a pozemku parcela [číslo], vše v k.ú. [obec], (dále předmětné nemovité věci), žalobkyně s podílem 3/8 celku, žalovaný s podílem 5/8 celku. Rovněž tak nebylo sporu o tom, že v době od [datum] do [datum] předmětné nemovitosti držel a užíval žalovaný, že žalobkyni za to nic nezaplatil a že pro uvedené období účastníci neuzavřeli žádnou spoluvlastnickou dohodu, která by užívání předmětných nemovitostí žalovaným upravovala a která by řešila poskytnutí jakékoli event. náhrady žalobkyni, či která by zajišťovala žalovanému právo předmětné nemovitosti užívat bezplatně.

4. Nesporným bylo i to, že před zahájením řízení žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou z [datum] k zaplacení žalované částky.

5. Řízení v dané věci předcházel spor účastníků o [částka] s příslušenstvím, projednávaný u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně rovněž domáhala na žalovaném náhrady za to, že žalovaný na její úkor nadužíval svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech již v období od [datum] do [datum]. Provedeným dokazováním bylo v tomto řízení prokázáno, že účastníci jsou dědici po matce [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelé [datum]. Matka účastníků ke dni své smrti mimo jiné vlastnila ¾ předmětných nemovitostí, v nichž společně s žalovaným bydlela, žalovaný byl spoluvlastníkem zbývající ¼. Žalobkyně vzhledem ke špatným vztahům s matkou nemovitosti dlouhodobě nenavštěvovala. Spoluvlastnický podíl matky se stal předmětem dědictví a oba účastníci jej zdědili rovným dílem. Usnesení č.j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum], k zápisu z něho plynoucích práv do katastru nemovitostí došlo [datum] s právními účinky k [datum]. V době od [datum] do [datum] nemovitosti držel a užíval žalovaný, žalobkyni neposkytoval za užívání jejího spoluvlastnického podílu žádné protiplnění. Nedošlo k uzavření žádné dohody spoluvlastníků o tom, že jediným uživatelem nemovitostí bude žalovaný a že jeho užívání bude bezplatné. Už v průběhu dědického řízení se projevily rozpory účastníků, žalovaný byl dotčen tím, že žalovaná dědictví neodmítla, vyzýval ji, aby tak učinila, avizoval potřebné investice do domu a nedostatek financí. Snahy žalobkyně o prohlídku nemovitosti a získání klíčů byly marné, byť žalovaný umožnění vstupu sliboval, v říjnu 2015 již žalobkyni ani za asistence policie do domu nepustil a neučinil tak ani později. V průběhu let 2015 2016 rozhodl žalovaný o provedení běžných udržovací prací v domě, o nichž žalobkyni informoval. Dům byl ale stále obyvatelný, žalovaný zde bydlel s dvěma přítelkyněmi, užíval jej a udržoval.

6. Při jednání ve věci sp.zn. [spisová značka] dne 28. 7. 2020 byly provedeny důkazy, jimiž mělo být prokázáno tvrzení žalovaného, že dům nebyl v takovém stavu, aby jej bylo možno pronajmout. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že s žalovaným žije ve společné domácnosti od zimy 2015 2016 a nějakou dobu zde bydlela s další přítelkyní [jméno] [příjmení]. V době přistěhování se dle svědkyně v nemovitostech bydlet nedalo a s žalovaným je postupně dávali dohromady. Nefungovala koupelna, takže se chodila koupat k rodičům, kteří bydlí vedle, žalovaný se myl ve vaničce nebo chodil do sportovního areálu. Bylo potřeba vymalovat, podlahy byly v nepořádku, vyskytovala se tam plíseň, byla potřeba oprava elektroinstalace, která dosud není hotová. V prvním patře se vůbec nedalo bydlet, protože tam byl nepořádek. Zjistili také, že v domě uniká plyn a musel se opravit jeho rozvod. Funkční byla jedna koupelna a kuchyň. Původně v nemovitostech bydlel žalovaný se svědkyní [příjmení], ta svědkyni nabídla, aby se nastěhovala, protože rodiče svědkyně svůj dům rekonstruovali. Situace byla taková, že všichni užívali přízemí domu a [příjmení] chodila spát do jedné místnosti v prvém patře. Svědek [příjmení], syn svědkyně [příjmení], vypověděl, že dům byl zničený a nedalo se v něm bydlet. Byly tam shnilé podlahy, všude byla plíseň, nefunkční elektřina, opadaná omítka, starý nábytek na vyhazov, kuchyň se dala používat základním způsobem. Svědek chodil žalovanému do domu pomáhat s opravami. Byl přítomen, když se brousily podlahy, malovalo, měnila se koupelna v přízemí, bouraly se obklady, opravovala se kuchyň. Ze začátku netekla voda do koupelny, do kuchyně tekla, ale nebyla k dispozici teplá. Svědek [příjmení], jak vypověděl, radil žalovanému jak modernizovat elektroinstalaci. Žalovaný se na něho obrátil, svědek se byl v domě podívat asi v r. 2017 a viděl, že elektroinstalace potřebuje modernizaci, tak aby odpovídala náročnosti dnešních spotřebičů. Žalovaný říkal, že nemá peníze a že si elektroinstalaci provede sám svépomocí, a požadoval pouze radu. V r. 2017 se začínalo s jednou bytovou jednotkou, elektroinstalace byla vedena ještě v hliníku a příkony nebyly dostatečné na dnešní potřeby, žalovanému proto poradil, jak má postupovat a co je třeba vyměnit, jaké jističe je třeba opatřit. Pak byl v domě žalovaného i v dalších letech, vždy jednou za rok, ale elektroinstalace v domě není dosud kompletně provedena a jističe nejsou připojeny, závěrečná instalace není provedena a není ani revizní zpráva. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že poprvé do domu žalovaného přišla v roce 2019, nikdy zde nebydlela. V době její prvé návštěvy, byla oprava zhruba ukončena, byla zprovozněna kuchyň a z části koupelna. Předtím od dcery slýchala, že v domě žalovaného není vše v pořádku, např. že vyletěla elektřina, když chtěl prát. Svědek [příjmení], dlouholetý přítel žalovaného, jenž jej pravidelně prakticky jednou týdně navštěvoval, popsal, že žalovaný v domě žil v přízemním bytě se svojí matkou, v prvním patře byla dílna, kde měl své věci otec žalovaného. V domě byla stará koupelna a stará kuchyň. Žalovaný dům začal renovovat asi v roce 2014 – 2015, opravil podlahy, pokládal dlažby, renovoval koupelnu, kuchyň, elektřinu, rozvod vody, plyn, také okna a společně se svědkem opravovali okapy a střechu, maloval a štukoval. Po smrti matky žalovaný bydlel stále v bytě v přízemí s přítelkyní [jméno]. Svědek [příjmení] dle své výpovědi za žalovaným od dětství docházel prakticky denně. Při návštěvách byli třeba v garáži nebo v jiném pokoji, někdy i ve vrchním patře, protože stačilo, aby si tam dali počítač a nic dalšího nepotřebovali. Žalovaný s matkou žili ve spodním bytě. V horním bytě byla nefunkční koupelna a kuchyň, byla tam plíseň, ale a ani byt v prvním patře nevypadal nijak dobře. V koupelně zde svědek nebyl, kuchyň mu připadala hrozná, byla nefunkční, věci byly dožité. Po smrti matky s žalovaným sejmuli koberec z podlahy a pod ním byla plíseň, žalovaný podlahy proto opravoval. Pokud jde o vytápění, svědek si nevzpomněl na nic zvláštního, zimou na návštěvě netrpěl. [příjmení] byt se ale asi nevytápěl, okna se ucpávala, protože tam byl stále průvan. Svědek žalovanému pomáhal opravovat okna, aby se zlepšila jejich těsnost, žalovaný maloval, opravoval odpady, rozvody vody, koupelnu, rozvod plynu, protože byly nějaké úniky. Svědek [příjmení] vypověděl, že zřejmě před rokem 2016 k žalovanému stěhoval svědkyni [příjmení] a také maloval byt v přízemí, do něhož se stěhovala. Bylo to po opravě, která probíhala v koupelně a na záchodě, tehdy v těchto místnostech nebyla dlažba. Svědek maloval předsíň, obývací pokoj a ložnici, pokojíček si pro sebe vymaloval syn [jméno]. Kuchyň ještě nebyla hotová, stejně tak koupelna a WC. Na chodbě byly složené obklady. Svědek [příjmení] potvrdil, že vypracoval revizní zprávu plynového zařízení v domě žalovaného, pro odstup času si však nepamatoval žádné podrobnosti. Po provedení uvedených důkazů a dokumentačních fotografií, které žalovaný v řízení předložil, soud uzavřel, že se žalovanému v řízení nezdařilo prokázat jeho tvrzení, že ve sledovaném období byl předmětný dům neobyvatelný a že proto nebylo možno uvažovat o jeho pronajmutí. Z dokazování totiž vyplynulo, že nemovitosti byly od svého dokončení v roce 1979 stále užívány, stavebně technický stav byl dobrý, a i když některé konstrukce, součásti a příslušenství zastaralo či dožilo, dům nebyl jednoznačně v havarijním stavu. Slyšení svědci shodně potvrdili, že žalovaný svépomocí realizoval řadu udržovacích a modernizačních prací, z jejich výpovědí rozhodně však nelze učinit závěr, že dům nebylo možno užívat, že proto nemohl být ani pronajmut. Významné pro rozhodnutí byly zmíněné fotografie, zachycující stav nemovitosti a provedených oprav, neboť jimi byla dokumentována potřeba modernizace, inovace a údržby tak, jak je to obvyklé v souvislosti se střídáním uživatelů domu, což odpovídá situaci, kdy dlouhodobě [anonymizováno] matka žalovaného zemřela a do domu se postupně přistěhovaly dvě žalobcovy přítelkyně. Svědkyně [příjmení], jak vypověděla, se navíc do předmětného domu nastěhovala proto, že dům jejich rodičů se rekonstruoval, z čehož vyplývá, že situace u žalovaného pro ni byla přijatelnější a pohodlnější než u rodičů. Objekt byl připojen na všechny uživatelské sítě, bylo jej možno vytápět nejprve elektrickými přímotopy, tak jak se to dělo již mnoho let předtím, pak plynovým topením, voda byla do nemovitosti přivedena, její ohřev závisel na funkčnosti elektrického bojleru. Zastaralé nebo chybějící vybavení kuchyně či koupelny rovněž nelze považovat za překážku užívání a je běžné, že noví nájemci si běžně tato příslušenství se souhlasem vlastníka vyměňují či opravují tak, aby jim vyhovovalo. Výskyt plísní souvisí se způsobem užívání. Provedenými svědeckými výpověďmi bylo prokázáno, že žalovaný realizoval opravy relativně pomalým tempem zejména svépomocí, byl přitom limitován nepochybně i finančně, neboť spíše než k výměně dožitých prvků přistoupil k jejich údržbě (okna, podklady, radiátor), nelze však vyloučit, že nízká rychlost těchto prací byla účelově motivována nedořešenými spoluvlastnickými vztahy. Pracemi, které žalovaný na nemovitosti uskutečnil, se zabýval ve svém znaleckém posudku ve věci sp.zn. [spisová značka], (o němž bude ještě pojednáno) znalec ing. [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že je nelze označit za rekonstrukci, ale toliko za běžnou údržbu, která nemovitost nikterak nezhodnotila. Proto byla ostatně žaloba žalovaného o vypořádání v širším slova smyslu, v níž požadoval [částka], jimiž se žalobkyně měla podílet na provedených investicích do domu, byla zamítnuta. Soud v řízení [spisová značka] uzavřel, že žalovaný se v období od [datum] do [datum] na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] a v období od [datum] do [datum] nadužíval svůj spoluvlastnický podíl nikoliv bez právního důvodu, ale na základě svého rozhodnutí jako většinového spoluvlastníka. Za posledně uvedené období soud žalobkyni přiznal právo na adekvátní protihodnotu ve výši [částka]. Žalobkyně tak ve sporu uspěla ohledně [částka] (tj. [číslo] + [číslo]) a přisouzen ji byl i požadovaný úrok z prodlení a adekvátní část nákladů řízení. V době rozhodování v nyní souzené věci rozsudek č.j. [číslo jednací] ještě nenabyl právní moci.

7. I v dané věci žalobkyně tvrdila a prokazovala, že ji žalovaný po úmrtí matky účastníků přes její úsilí neumožnil ani prohlídku nemovitostí, natož jejich užívání. Dopisem bez data je prokázáno, že se žalobkyně domáhala na žalovaném vstupu do domu [adresa] v [obec] s tím, že do části užívané žalovaným nebude vstupovat. Požadovala přístup do domu i zahrady a pro prohlídku nemovitosti navrhla 3 termíny: [datum], [datum] a [datum] s tím, že přesný čas návštěvy ponechává na uvážení žalovaného. Podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučenou poštou [datum].

8. Dopisem žalobkyně z [datum] je prokázáno žalobkyně žalovaného žádala o předání kompletní kopie fungujících klíčů k domu [adresa] v [obec], poukázala na své spoluvlastnické právo k nemovitosti a požadovala, aby žalovaný navrhl nejvhodnější způsob předání klíčů při osobním kontaktu. Dle připojené dodejky byla listina odeslána žalovanému doporučenou poštou a jako nedoručená byla vrácena odesílatelce.

9. Dopisem z [datum] je prokázáno, že po skončení dědického řízení s ohledem na jeho výsledek žalobkyně na žalovaném požadovala přístup do domu na přilehlé pozemky a předání kompletní kopie fungujících klíčů. Dle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučenou poštou dne [datum].

10. Úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum] je prokázáno, že téhož dne se na Policii České republiky dostavila žalobkyně učinit [anonymizováno] oznámení na žalovaného, který ji opakovaně [datum] dělá schválnosti tím, že jí neumožňuje vstup do předmětných nemovitostí, neposkytl ji po skončení dědického řízení klíče od vstupních dveří a není s ním možná ústní ani písemná dohoda.

11. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně po žalovaném opět požadovala umožnění přístupu do nemovitosti a předání kompletních kopie fungujících klíčů vyzvala žalovaného k tomu, aby navrhl nejvhodnější způsob předání klíčů s tím, že preferuje osobní kontakt a aby zároveň mohla provést kontrolu stavu nemovitosti. Navrhla 3 s termíny, které by vyhovovaly. Dle podacího lístku byla tato listina na adresu žalovanému odeslána [datum].

12. Usnesením Policie ČR ze dne 30. 1. 2016 [číslo jednací] je prokázáno, že byla odložena trestní věc podezření ze [anonymizována dvě slova] neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit žalovaný proti žalobkyni jednáním, jež ji mělo bránit v užívání domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], neboť [datum] v 12.35 hodin ji dle oznámení žalobkyně žalovaný odmítl vpustit do domu na uvedené adrese, kde ona na základě dědického řízení s právními účinky ke dni [datum] vlastní 3/8. K odložení věci došlo proto, že nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán zjistil vlastnické poměry k nemovitostem i to, že žalobkyně se dostavila na místo [datum] ve 12, 30 hod., ale žalovaný jí vstup neumožnil. Policejnímu orgánu žalovaný uváděl, že žalobkyni nebrání v užívání ani ve zpřístupnění nemovitosti, do budoucna je ochoten ji po předchozí domluvě nemovitosti zpřístupnit k prohlídce, avšak současně požadoval, aby se žalobkyně vzdala svých nároků na majetek po zemřelé matce v jeho prospěch. Po vyhodnocení všech informací a shromážděných podkladů policejní orgán učinil závěr, že zahájení trestní stíhání žalovaného není opodstatněno.

13. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k předání klíčů od domu [adresa] v [obec], poukázala na výsledky dědického řízení i na to, že stejnou žádost již zasílala žalovanému [datum], avšak žalovaný zásilku nepřevzal. Současně navrhla tři termíny, v nichž by klíče převzala a provedla kontrolu stavu nemovitosti. Dle podacího lístku byla výzva odeslána doporučenou poštou [datum].

14. Dopisem žalovaného a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne [datum] je prokázáno, že v reakci na postoje žalobkyně v dědickém řízení ji žalovaný upozorňoval nutné investice a opravy nemovitosti, které byl v následujících letech odhodlán provést. Zmínil svoji péči o matku v její [anonymizováno] a skutečnost, že žalobkyně se s ním ani s matkou nestýkala. Zároveň uvedl, že není schopen žalobkyni nabídnout finanční vyrovnání s tím, že jedinou možností je, aby žalobkyně dědických nároků vzdala a nechala žalovaného uhradit zbylé dluhy a náklady na rekonstrukci domu.

15. Protokolem o jednání ze dne [datum] ve věci Okresního soudu v Jičíně sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka] je prokázáno, že by jako svědkyně byla vyslýchána bývalá přítelkyně žalovaného, [jméno] [příjmení], která s ním od poloviny roku 2016 do dubna 2017 v předmětné nemovitosti bydlela. Popsala, jaké byly od roku 2015 na domě prováděny opravy a jak byly financovány. Uvedla, že v dědickém řízení po matce žalovaného žalovaný písemně sděloval, jaké práce a úpravy dům potřebuje, seznam prací byl předán i žalobkyni, na financování oprav se dle svědkyně žalobkyně nepodílela a nebylo to na ní ani požadováno. Dále svědkyně vylíčila, jak se žalobkyně na podzim 2015 dožadovala za přítomnosti policie vstupu do domu. Vysvětlila, že žalovaný nechtěl žalobkyni vidět i proto, že se vůbec nestarala o jejich matku, jež byla dva roky ležící a péči o ni prováděl žalovaný se svědkyní.

16. Z uvedených důkazů nelze učinit jiný závěr, než ve věci sp.zn. [spisová značka], totiž že žalovaný ani v období od [datum] do konce trvání majetkového společenství účastníků, tj. do [datum], nerespektoval práva žalobkyně jako spoluvlastnice, byť s menšinovým podílem, a přístup do nemovitosti ji intenzivně odpíral, zatímco sám užívací právo v předmětné nemovitosti dle svých představ realizoval.

17. V daném řízení přetrval mezi stranami spor o výši obvyklého nájemného, jehož mohlo být v době od [datum] do [datum], dosaženo pronájmem spoluvlastnického podílu žalobkyně na předmětných nemovitostech. Žalovaný shodně jako ve věci sp.zn. [spisová značka] namítal, že vzhledem k jejímu stavu, předmětnou nemovitost nebylo možno pronajímat.

18. Pokud jde o posledně uvedenou námitku, žalovaný k jejímu prokázání navrhl provedení důkazu protokolem o jednání ve věci sp.zn. [spisová značka] ze dne 28. 7. 2020, zachycující svědecké výpovědi. Obsah protokolu je podrobně popsán v odst. 5 tohoto rozsudku. Shodně jako ve věci sp.zn. [spisová značka] s přihlédnutím k dalším výsledků dokazování v uvedené věci soud shodně uzavírá, že nepronajímatelnost předmětné nemovitosti nebyla prokázána. Výpovědi svědků potvrzují vesměs skutečnost, že pravidelná údržba předmětného domu byla leta zanedbávána, řada konstrukcí a vybavení domu dospěla na okraj své životnosti a vyžádala si, tak jak je běžné a obvyklé obměnu, renovaci či modernizaci. Tím však rozhodně není vyloučeno, že nemovitost nebo její část bylo možno pronajmout, neboť je běžné, že i pronajímané opotřebované byty nebo jiné nemovitosti jsou v souvislosti z jejich pronájmem běžně vylepšovány a modernizovány buď pronajímateli či přímo až nájemci, tak, aby se uživatelský komfort zvýšil. Soud znovu připomíná, předmětná nemovitost nepřetržitě sloužila k bydlení nejen žalovanému, ale i jeho dvěma přítelkyním, které se do domu přistěhovaly a s bydlením v něm neměly žádný větší problém, tak jako by jej neměl případný nájemce. Je také pravda, že žalovaný v nemovitosti bydlel celý svůj život, způsobem jeho užívání se podílel na jeho opotřebení, sám si také alespoň od úmrtí matky účastníků rozhodoval o tom, jaké práce na domě provede a kdy se tak stane, sám je také financoval. Žalobkyni v průběhu dědického řízení sice o potřebě prací a investic informoval, v této souvislosti k ní žádné požadavky nevznesl. Pokud prováděním udržovacích prací přechodně ztížil nebo omezil užívání domu, jednal tak o své vůli a nemůže nyní s úspěchem argumentovat tím, že ve zkoumaném období tak ani nemohl nadužívat svůj spoluvlastnický podíl a vyvozovat, že by žalobkyně proto na svoji náhradu neměla právo.

19. Pokud jde o výši obvyklého nájemného, je třeba připomenout též řízení vedené u Okresního soudu v Jičíně sp.zn. [spisová značka]. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 1. 2018 č.j. [číslo jednací] je prokázáno, že žalobkyně zahájila řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a navrhla, aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno, nemovité věci, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovanému a aby mu byla uložena povinnost vyplatit ji na vypořádání podílů [částka]. Žalovaný s žalobou v zásadě souhlasil, akceptoval i přikázání nemovitých věci do svého vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí vypořádací podíl. Současně navrhoval, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku [částka], představující polovinu investic vložených jím do domu v souvislosti s jeho opravami a úpravami, které za trvání majetkového společenství realizoval. Zmíněným rozsudkem bylo žalobě žalobkyně vyhověno, podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno, nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného a současně mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl ze zrušeného spoluvlastnictví k nemovitým věcem částku [částka] do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Návrh žalovaného na vydání rozsudku, kterým by byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit mu částku [částka], byl zamítnut. Žalovanému byla uložena též povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni i České republice. K svému požadavku na zaplacení [částka] žalovaný v řízení zpočátku tvrdil, že se jedná o investice vložené jím do nemovité věci – do domu, kterými došlo ke zhodnocení domu, později uváděl, že se jednalo o nutné náklady vynaložené na nemovitou věc. Při svém rozhodování vyšel okresní soud ze znaleckého posudku [číslo] 2017, vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] ke dni [datum], v němž znalec dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitých věcí činí [částka]. Znalec v posudku dále uvedl, že provedl prohlídku a zaměření nemovitostí v domluveném termínu [datum] od [anonymizováno] hod. Žalobkyně se dostavila k místnímu šetření s půlhodinovým opožděním, dožadovala se opětné prohlídky, kterou již znalec provedl, žalovaný prohlídku nepovolil a fyzicky prohlídce bránil. Docházelo ke stálému slovnímu napadání účastníků, jímž byl znalec ve svých úkonech rušen, došlo též k fyzickému kontaktu stran. Z úřední činnosti je soudu známo, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 6. 2018 č.j. [číslo jednací] byly odvoláním žalovaného napadené výroky okresního soudu o vypořádacím podílu a vzájemné žalobě potvrzeny, změněny byly oba výroky o nákladech řízení. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp.zn. [ústavní nález] byla ústavní stížnost žalobkyně, směřující do měnících výroků rozsudku odvolacího soudu odmítnuta.

20. Je nutno též zmínit, že v průběhu řízení, vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. [spisová značka] ustanovil soud na základě shodného návrhu obou stran vzhledem k jeho předchozí účasti na řízení sp.zn. [spisová značka] znalcem [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo stanovit výši obvyklého nájemného, jež by žalobkyně mohla získat, pokud by svůj spoluvlastnický podíl ve výši tří osmin předmětných nemovitostí v době od [datum] do [datum] pronajala třetí osobě. Ve znaleckém posudku [číslo] vzhledem k uvedenému období znalec vyšel z prohlídky nemovitostí, kterou uskutečnil [datum], při níž provedl ohledání nemovité věci v dostatečném rozsahu. V posudku, jehož obsah stvrdil před soudem, znalec uvedl, že zjištění obvyklého nájemného vychází z vyhodnocení cen nedávno uskutečněných pronájmů, srovnatelných svým charakterem, polohou, stavem, velikostí a lokalitou. Toto srovnání je provedeno na základě zjištění a průzkumu znalce, konzultacemi s realitními kancelářemi a přiměřeným vyhodnocením nabídky a poptávky na trhu nemovitých věcí v dané lokalitě. Žádný veřejně přístupný zdroj, který by zajistil objektivní kontrolovatelnost k těmto informacím neexistuje. Znalec poznatky zjišťoval u realitních kanceláří, ochota ke spolupráci byla ale malá, zjišťoval proto údaje i u [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Znalec zjistil pouze dvě relevantní nabídky pronájmu celých rodinných domů, protože však se nemovitosti, jichž se týkaly, nacházely v [obec] a [obec] uzavřel, že tyto nabídky nejsou porovnatelné. Provedl porovnání s pronájmem bytových jednotek a dospěl k možnému nájemnému [částka] měsíčně. Protože databáze realizovaných i nabízených pronájmů jsou příliš malé a je obtížné nalézt obdobu srovnatelné nemovitosti, přistoupil ke zjištění obvyklého nájemného odvozením z obvyklé ceny nemovitosti. Vysvětlil, že praxe zde vychází z procentní sazby z obvyklé ceny celé nemovitosti určené pro bydlení a rekreaci a jedná se tzv. simulovaným nájem. Obvyklé roční nájemné se pohybuje v rozmezí od tří do šesti procent z obvyklé ceny celé nemovitosti, dle odborné literatury se doporučuje roční nájemné ve výši 5 %. Odkázal na svůj předešlý znalecký posudek, v němž byla obvyklá cena nemovitostí stanovená k [datum] částkou [částka], a cenu snížil o 6 % na průměrnou úroveň roku 2014 až 2016. Podle jeho výpočtů by se pak obvyklý nájem měl pohybovat v rozmezí od [částka] do [částka], z čehož střední hodnota činí [částka]. Tuto výslednou hodnotou znalec dále snížil o 5 % s přihlédnutím k rizikovosti dosažení příjmu z dlouhodobých nájmů a dodatkem č. l znaleckého posudku dále o dalších 5 % jako nákladovou položku na údržbu nutnou k udržení standardu bydlení. Přihlédl přitom ke skutečnosti, že ve sledovaném období žalovaný běžnou údržbu prováděl s náklady vyššími než původně uvažované 1 % z měsíčního nájmu. Tímto způsobem znalec dospěl k závěru, že obvyklá výše nájemného, jehož by mohlo být pronájmem předmětné nemovitosti v období od [datum] do [datum] dosaženo, činí [částka] měsíčně. Pronájmem svého spoluvlastnického podílu by žalobkyně tak v období od [datum] do [datum] mohla dle závěru znaleckého posudku uvažovat s obvyklým nájemným v celkové výši [částka].

21. Na znalecký posudek [číslo] navazuje i znalecký posudek [číslo] vypracovaný týmž znalcem v dané věci. Úkolem znalce bylo stanovit obvyklé nájemné, jehož by mohlo být dosaženo pronájmem 3/8 předmětných nemovitostí v době od [datum] do [datum] třetí osobě. Znalec vyšel ze svého původního místního šetření, provedeného [datum], neboť potřebám nyní podávaného znaleckého posudku plně vyhovuje. V posudku dále zopakoval, že u předmětné nemovitosti obvyklé nájemné, které by přesně vyhovovalo zákonné definici obvyklé ceny neexistuje, odkázal proto na závěry svého předešlého znaleckého posudku ve znění jeho dodatku [číslo] jímž byla stanovena jednotková cena nájmu ve výši [částka], která pro stálý nedostatek srovnatelných nabídek pronájmu celých domů je relevantní i nyní. Protože dle veřejné databáze ČSÚ se index spotřebitelských cen-inflace- mezi lety 2016 a 2017 celostátně zvýšil, u bydlení o 1,7%, provedl znalec zvýšení jednotkové ceny o tuto hodnotu i pro sledované období a dospěl tak k výši obvyklého nájmu [částka] měsíčně. Pro spoluvlastnický podíl ve výši 3/8 pro celé období od [datum] do [datum] pak stanovil obvyklé nájemné částkou [částka].

22. Na uvedených závěrech znalec setrval i po námitkách žalovaného, které proti posudku vznesl. Především znalec zdůraznil, že poptávka po nemovitostech není nikde relevantně sledována a ani neexistuje žádný exaktní model jejího vyhodnocení v místě a čase. Nemohl zohlednit skutečnost poptávky a nabídky, protože vzorek dvou nabídek nelze statisticky vyhodnotit a ve výpočtu zohlednit. Postupoval výpočtově z jednotkových cen zjištěného nájemného, jejich vyhodnocením a odvozením tržní hodnoty nájemného doporučenou metodikou z ceny nemovitosti a následným dalším vyhodnocením. Zjištěná jednotková tržní hodnota nájmu uvedená v posudku se nachází v intervalu dvou zjištěných nabídek. [příjmení] realizovaných pronájmů nelze objektivně legálně získat. Pronajímané byty jsou ve vlastnictví třetích osob a pronajímány taktéž třetím osobám. Z nabídek realitních kanceláří je informovanost o stavu a vybavení vyšší, ale nelze ji objektivně posoudit osobní prohlídkou. Argument, že možnosti pronájmů bytové jednotky a pronájmu domu nejsou srovnatelné, znalec označil za subjektivní názor žalovaného. Nákladová položka na údržbu byla stanovena odborným odhadem znalce, šlo však pouze o část komplexního výpočtu a odvození výše obvyklé ceny v předchozím ZP a dodatkem [číslo].

23. I v této věci shledává soud znalecký posudek [číslo] [celé jméno znalce] s přihlédnutím k dvěma jeho posudkům předcházejícím za přesvědčivý a spolehlivý podklad pro rozhodnutí o žalobě žalobkyně. Znalec při zjišťování výše obvyklého nájmu postupoval cestou simulovaného nájmu, jež se odvíjí od obvyklé ceny nemovitosti, náležitě vysvětlil svůj postup, do něho projektoval své odborné znalosti a úvahy. Ani závěr tohoto jeho posledního znaleckého posudku v řízení nebyl zpochybněn a soud z něho při svém rozhodování proto vychází.

24. Podle § 1115 odst.1 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1117 o. z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1122 odst. 1 o. z., podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

25. Pro podílové spoluvlastnictví je zásadní právní kategorií spoluvlastnický podíl, jímž je určena mimo jiné míra účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech, spojených s předmětem spoluvlastnictví. Užívání společné věci může být určeno dohodou spoluvlastníků nebo jejich většinovým rozhodnutím (§ 1128 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) nebo též rozhodnutím soudu (§ 1139 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Na základě těchto právních skutečností může být některý ze spoluvlastníků z užívání společné věci zcela vyloučen, či může být oprávněn k užívání věci v rozsahu menším, než by korespondovalo výši jeho podílu, avšak za nadužívání spoluvlastnického podílu druhého spoluvlastníka vždy vyloučenému spoluvlastníku zásadně náleží adekvátní protihodnota (nevyplývá-li z dohody spoluvlastníků, že užívání nad rámec spoluvlastnického podílu je bezplatné). Náhrada se v tomto případě odvozuje od obecné úpravy náhrady za omezení vlastnického práva (§ 1122 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.)

26. Také v období od [datum] do [datum] (stejně jako v období [datum] do [datum], řešeném mimo jiné ve věci sp.zn. [spisová značka]), byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti tak, že spoluvlastnický podíl žalobkyně činil 3/8 celku, spoluvlastnický podíl žalovaného 5/8 celku. Protože i v tomto období, stejně jako v období předcházejícím, žalovaný projevoval aktivní nesouhlas se vstupem žalobkyně do nemovitosti, dával najevo své rozhodnutí užívat celou nemovitost sám, nevyhověl žádostem o poskytnutí klíčů a umožnění prohlídky, vykládá soud tuto situaci jako rozhodnutí většinového spoluvlastníka, jímž žalovaný, byl, o svém výlučném užívání. Takové rozhodnutí představuje právní důvod pro vyloučení žalobkyně z užívání předmětu spoluvlastnictví, byť nikoliv bez náhrady. Proces rozhodování spoluvlastníků je upraven v § 1128 a násl. o. z. O běžné správě společné věci rozhoduje majorita spoluvlastníků, tedy je třeba souhlasného rozhodnutí spoluvlastníků, kteří disponují většinou hlasů, počítanou podle velikosti podílu. K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Spoluvlastnický podíl žalovaného činil ve sledovaném období 5/8 celku, žalobkyně byla evidentně při rozhodování o užívání nemovitosti opomenuta, ale jak je soudu z úřední činnosti známo, nevyužila možnosti ve lhůtě se obrátit na soud s žádostí o jiné rozhodnutí, nepostupovala takto ani jako přehlasovaný spoluvlastník.

27. Jak již bylo vysvětleno, i v tomto období musí být žalobkyni za omezení jejího spoluvlastnického práva poskytnuta adekvátní protihodnota, a to na základě ustanovení § 1117 o. z. Soud znovu opakuje, že je povinností spoluvlastníka, jemuž ze společně vlastněné věci plynou užitky nad rámec stanovený výší jeho spoluvlastnického podílu, co takto získal, ostatním spoluvlastníkům vydat. Pro posouzení výše této náhrady není (např. dle rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 503/2011) rozhodující,„ co spoluvlastník užívající věc nad rámec podílu získal (oč se obohatil), ale podstatná je újma vznikající vyloučenému spoluvlastníku, tu musí soud stanovit na základě úvahy vycházející ze skutkových zjištění ohledně toho, co by spoluvlastník při obvyklém užívání věci v rámci svého podílu získal.“ O výši uplatněného nároku tedy musí soud rozhodnout na základě své vlastní úvahy (§ 136 o. s. ř.). Soud i v tomto případě použil jako podklad pro úvahu o výši nároku znalecký posudek, za jehož pomoci byla zodpovězena otázka, jaké nájemné by žalobkyně pronájmem svého spoluvlastnického podílu třetí osobě získala. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že žalobkyně by tímto pronájmem mohla získat v období od [datum] do [datum], tj. za [číslo] měsíců částku [částka].

28. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalovaného žalobkyni částku [částka] zaplatit, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum], jak žalobkyně nakonec požadovala (výrok II). Žalovaný se totiž dostal do prodlení uplynutím 5 dnů od obdržení předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum], jež mu byla téhož dne odeslána doporučenou poštou dne [datum], a žalobkyně nakonec setrvala na požadavku na úrok z prodlení právě od [datum]. Ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět, žalovaný s tímto částečným zpětvzetím vyslovil souhlas a v rozsahu zpětvzetí soud řízení zastavil (výrok I). Podle § 160 odst.1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je oprávněn žalobkyni přisouzenou částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Soud přihlédl především k tomu, že žalovaný byl vůči žalobkyni v nedávné době zatížen vysokými platebními povinnosti z řízení sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka], na jejichž splnění si vypůjčil, v úvahu soud vzal i výši nyní ukládaných povinností. Žalovaný splácí hypotéku a další dva dluhy v celkové výši [částka] splátkami v celkové výši [částka] měsíčně. Příjem má ze své mzdy, která činí [částka] měsíčně, jiné příjmy nemá, vyživovací povinnost rovněž ne. Žalovaný je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti. Splátky [částka] měsíčně jsou dle přesvědčení žalovaného v jeho silách. Soud má za to, že povolením plnění ve splátkách neutrpí ani žalobkyně, která vzhledem k objemu již dříve přisouzených částek nemá hmotnou nouzi a delší lhůta k plnění ji bude kompenzována přisouzeným úrokem z prodlení s tím, že nesplněním byť jediné splátky se stane splatným celý zůstatek dluhu.

29. Závěrem soud opakuje, že v souladu s ustálenou judikaturou za prokázaných skutkových okolností nemůže žalovaný očekávat, že pro sebe dosáhne příznivější rozhodnutí, tvrdí-li že předmětné nemovitosti vždy užíval pouze v rozsahu jejich 5/8, tedy v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Nabytí majetkového prospěchu nelze vázat pouze na faktické užívání věci, neboť majetkovou hodnotu představuje již samotné užívací právo. Bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo bez platného právního titulu na úkor spoluvlastníka dosáhl postavení detentora věci například tím, že nemovitost měl uzamčenu a měl ji přístupnou jen pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015 sp.zn. 28 Cdo 1069/2015).

30. Dále soud zkoumal námitku žalovaného, že žaloba žalobkyně se příčí dobrým mravům, neboť se žalobkyně o předmětnou nemovitost nikdy nestarala, zanedbávala i své rodiče, zejména [anonymizováno] matku v posledních letech jejího života a veškerou péči ponechávala na žalovaném. Za nemorální žalovaný pokládá, aby žalobkyni byl přiznán nárok za nadužívání spoluvlastnického podílu, když podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a žalobkyně dostala vypořádací podíl, který ji byl nakonec i navýšen dohodu účastníků po té, co zahájila exekuční řízení a žalovaný měl v jeho důsledku potíže se získáním úvěru na výplatu spoluvlastnického podílu. Je sice pravda, jak žalovaný uvádí, že se žalobkyně o předmětné nemovitosti nikdy nestarala, nutno však také dodat, že spoluvlastnické právo k nim ji vzniklo až děděním po matce k [datum] a dříve žádná práva ani povinnosti k nemovitostem neměla a do péče o nemovitost ani zasahovat nemohla. Po [datum] byly již vztahy účastníků vyhrocené, žalovaný ji do nemovitosti nepustil a mařil její pokusy nemovitost byť jen zhlédnout. I pokud by žalobkyně skutečně zanedbala péči o své rodiče, zejména matku, jak žalovaný tvrdí, neznamená to, že by její práva jako spoluvlastnice nemovitosti v žalovaném období mohla propadnout ve prospěch žalovaného. Nutno připomenout, že matka účastníků zřejmě chování žalobkyně nepociťovala jako nevděk a neučinila za svého života nic proto, aby se žalobkyně její dědičkou nestala, a její vůli je třeba respektovat. To, že žalobkyni byl vyplacen vypořádací podíl z podílového spoluvlastnictví, nikterak nevylučuje její nárok na odměnu za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaným za dobu, kdy spoluvlastnictví ještě trvalo. Jde o jiný nárok, jehož přisouzení zavinil svým odmítavým přístupem k právům žalobkyně především sám žalovaný. Pokud žalovaný včas vypořádací podíl ze zrušeného spoluvlastnictví žalobkyni nevyplatil, nemůže žalobkyni vytýkat zahájení exekučního řízení. Žalobkyně byla dbalá svých práv a předcházela eventuálním potížím s vydobytím přisouzené částky cestou práva, což těžko může být kvalifikováno jako postup odporující dobrým mravům. Z uvedeného je zřejmé, že soud nesdílí přesvědčení žalovaného o rozporu žaloby s dobrými mravy a neshledává tak důvody k tomu, aby žalobkyni bylo uplatněné právo odepřeno.

31. Pochybení soud neshledává ani v postupu žalobkyně, která předžalobní výzvu adresovala přímo žalovanému a nikoliv jeho zástupci. Šlo o úkon před zahájením tohoto řízení, zda bude žalovaný právně zastoupen a kým, nebylo ještě zřejmé. Určitě tím proto nebyla zmařena možnost, aby účastníci nalezli mimosoudní řešení sporu, k němuž ostatně měli účastníci možnost dospět i později.

32. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci soud rozhodoval s odkazem na § 136 o. s. ř., tedy rozhodnutí záviselo na úvaze soudu, žalobkyni proto přiznal právo na náhradu všech jejich nákladů řízení, byť v průběhu řízení předmět sporu v reakci na podaný znalecký posudek omezila. Náklady řízení žalobkyně tak představují náklady jejího právního zastoupení, náhradu za zaplacený soudní poplatek a náhradu za použitou část zálohy na znalečné. Odměna advokáta činí podle § 8 odst. 1 s použitím § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) [částka] za jeden úkon právní služby náhradu, těchto úkonů bylo v řízení vykonáno celkem 6 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření z [datum], účast na jednání dne [datum] a dne [datum]), za ně náleží zástupci žalobkyně odměna [částka]. K ní je třeba připočítat 6x paušální náhradu nákladů dle § 13 odst.3 AT, tj. [částka], náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák.č.262/2006 Sb., ke dvěma jednáním, tj. 2x ve výši [částka], celkem [částka], náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje [částka] za celkem 10 promeškaných půlhodin a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznaná podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. činí [částka]. Odměna právního zastoupení dosáhla výše [částka] celkem, náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [číslo] a náhrada za použitou část zálohy na znalečné [částka] Náklady řízení žalobkyně tak celkem představují [částka], po zaokrouhlení [částka] a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil k rukám jejího zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

33. Oba účastníci v průběhu řízení složili zálohu na znalečné [částka]. Z obou těchto záloh bylo použito na uvedený účel [částka], tj. z každé zálohy [částka]. Soud proto nyní rozhodl o tom, že nevyčerpaná část zálohy ve výši [částka] se každému z účastníků vrací.