3 C 179/2023
č. j. 3 C 179/2023-55
V PLATNOSTIOkresní soud v Jičíně rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žadatele. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel nesplnil zákonnou povinnost posoudit příjmy a výdaje žadatele a nezohlednil jeho stávající zadlužení. Pohledávka žalobkyně byla proto považována za bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 občanského zákona. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8 600 Kč s úrokem z prodlení, zbytek žaloby byl zamítnut.
Plný text
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, část obce proti žalované: osobní údaje žalované o 12 013 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 600 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 8 600 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně se v části, v níž se domáhala, aby ji žalovaná zaplatila dalších 3 413 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 639 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1/3 nákladů řízení, tj. 751 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
1. Žalobkyně se svoji žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku celkem 12 013 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela 14. 2. 2022 po prověření její úvěruschopnosti distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, jiném než na bydlení, do výše 8 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit 16. 3. 2022 s dohodnutým poplatkem a platbou za paralelně sjednané služby. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, žalobkyně proto žaluje u soudu a požaduje jistinu 8 600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 500 Kč, poplatky za službu anonymizována dvě slova 110 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis 29 Kč, dále pak smluvní pokutu za prodlení s úhradou dluhu dle čl. 6 4 VOP a Sazebníku žalobkyně, za dobu 90 dnů ve výši 774 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, uzavřenou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, podepsanou žalovanou potvrzeným kódem ve webové aplikaci 14. 2. 2022, je prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 8 600 Kč jako spotřebitelský úvěr nikoliv na bydlení, prostřednictvím bankovního účtu žalované, postupně podle žádostí žalované. Žalovaná se jej zavázala vrátit se sjednaným poplatkem za sjednání úvěru 2 500 Kč do 16. 3. 2022, dále si sjednala službu anonymizována dvě slova za 110 Kč a informační SMS servis za 29 Kč Celkem tak měla žalobkyni zaplatit 11 239 Kč Smlouva odkazuje na občanský zákoník, zákon o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník žalobkyně, jakož i další listiny, které jsou prohlášeny za nedílnou součást úvěrové smlouvy. Variabilní symbol je ve smlouvě uváděn anonymizováno číslo Smlouva neobsahuje ujednání o smluvní pokutě.
4. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně upravují vztahy účastníci podrobněji, v čl. 6 4 jsou podrobně upraveny následky prodlení dlužníka, jimiž je mimo jiné o nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení s tím, že„ pokuta nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.“ 5. Žalobkyně dále předložila k identifikaci žalované kopii jejího občanského průkazu. Předsmluvní informace shrnují základy parametry úvěru a majetkových sankcí pro případ nedodržení smlouvy.
6. Žalobkyně soudu dále předložila pravidla, jimiž se při posuzování úvěruschopnosti úvěrovaných řídí. Dále přeložila výpis o posouzení žalované, zachycující konkrétní postup prověřování žalované 14. 2. 2022 Vedle osobních údajů žalované vycházela z toho, že žalovaná žije v domácnosti sama, má pravidelné výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně, na bydlení vydává 2 000 Kč měsíčně s tím, že další výdaje již nemá. Žalovaná udala příjem 21 000 Kč, žalobkyně ověřila příjem ve výši 19 600 Kč. Při posuzování žalobkyně uvažovala minimální výdaje žalobkyně 7 360 Kč s tím, že žalovaná disponuje volným příjmem 12 200 Kč, z čehož učinila závěr o tom, že žalované lze úvěr poskytnout. Předložené listiny neobsahují nic, z čeho by bylo možno usoudit, že žalovaná byla dotazována na stav svého zadlužení, nebo že by byla lustrována v registrech bankovních či nebankovních úvěrů, ač to žalobkyně v žalobě tvrdí.
7. Přehled bankovních transakcí žalobkyně z 14. 2. 2022 prokazuje, že uvedeného dne byla odeslána na protiúčet číslo bankovní účet částka 8 600 Kč s uvedením variabilního symbolu číslo. Z autorizace ověření totožnosti z 2. 6. 2021 je zřejmé, že účet číslo bankovní účet má název celé jméno žalované.
8. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 30. 11. 2022, adresovanou žalované, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu 13 893,28 Kč a nákladů řízení do 3 dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu byla výzva žalované odeslána doporučenou poštou dne 30. 11. 2022.
9. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měla nesplněné platební povinnosti k jiným subjektům, které neplnila. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 24. 11. 2021, č. j. EPR 269703/2021-6 ji byla uložena povinnost zaplatit právnická osoba 133 999,21 Kč s příslušenstvím, protože ji včas nesplnila, 15. 2. 2022 bylo zahájeno exekuční řízení u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 28 EXE 97/2022. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 14. 1. 2022, č. j. EPR 6654/2022-5 byla žalované uložena povinnost zaplatit anonymizováno právnická osoba 33 751 Kč s příslušenstvím, protože ji včas nesplnila, 4. 4. 2022 bylo zahájeno exekuční řízení. příjmení to žalovaná uzavřela s právnická osoba 30. 4. 2020 Smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka číslo na jejímž základě ji byl poskytnut úvěr 41 000 Kč, který žalovaná nesplácela, je proto nyní předmětem řízení, vedeného u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 11C 54/2023. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 7C 40/2023 soud dále čerpá poznatek, že žalované dne 22. 1. 2022 poskytla úvěr 12 000 Kč právnická osoba, úvěr nebyl řádně splácen a povinnost k jeho úhradě byla proto uložena soudním rozhodnutím.
10. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).
17. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Jak vyšlo v řízení najevo, žalobkyně vycházela především z údajů žalované a i když zjistila, že žalovaná nadhodnotila svůj příjem, neučinila z toho žádné závěry. Neučinila žádný krok směrem ke zjištění, zda žalovaná stejně tak nepodhodnocuje své výdaje, nezjistila proto, že žalovaná má paralelně uzavřeno několik úvěrových smluv a že své závazky neplní a že tedy vysoce pravděpodobně nebude schopna plnit ani závazek vůči žalobkyni. Avšak i kdyby bylo pravdivé zjištění žalobkyně, že žalovaná disponuje volným příjmem 12 200 Kč, nelze přehlédnout, že dle úvěrové smlouvy měla žalovaná 16. 3. 2022 zaplatit žalobkyni jednorázovou splátku 11 239 Kč, tedy téměř celý zbytek svého příjmu, což je zcela nerealistické očekávání. Soud z výše uvedených důvodů uzavírá, že žalobkyně u předmětné úvěrové smlouvy porušila své zákonné povinnosti, čímž došlo k narušení veřejného pořádku, tedy těch pravidel, na nichž společnost právem trvá a k přestoupení zákona. Předmětnou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.
18. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Žalobkyně poskytla žalované bez platného právního důvodu finanční plnění 8 600 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit do 16. 3. 2022, nevrátila však nic. Od 17. 3. 2022 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75%, tj. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 17. 3. 2022 do zaplacení. Ve zbytku shledal soud vzhledem k přijatým závěrům žalobu žalobkyně nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.
19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle úspěchu a neúspěchu stran ve věci. Žalobkyně v řízení uspěla přibližně ve 2/3 sporu, žalovaná v 1/3. Po vzájemném započtení zbývá povinnost žalované nahradit žalobkyni 1/3 jí účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále AT) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a částkou 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náklady řízení žalobkyně celkem činí 2 252 Kč, 1/3 z toho činí 750,66 Kč, zaokrouhleno 751 Kč a soud proto rozhodl, že je žalovaná povinna tuto částku žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
20. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.